Muzikál oceněný Pulitzerovou cenou v Praze! Co spojovalo herce Miloše Kopeckého, zpěváka Petra Muka a skladatele Karla Svobodu?
Broadwayský muzikálový hit ověnčený Pulitzerovou cenou za drama a třemi cenami Tony míří do Prahy. Muzikál „NE/NORMÁLNÍ (Next to Normal)“ uvede v české premiéře spolek art4rent, z. s. A premiéra se odehraje v listopadu 2019 v Divadle Na Prádle. Autory muzikálu jsou renomovaní tvůrci Brian Yorkey (libreto) a Tom Kitt (hudba).
Příběh ukazuje čtyřčlennou rodinu z předměstí, která řeší podobně běžné problémy, jako každá jiná rodina. A přesto nejsou jejich životy tak úplně normální. Přísná, sexy a vždy dokonalá matka Diana totiž bojuje posledních 16 let s bipolární poruchou, což značně ovlivňuje celou domácnost. Oporou jí je upřímný a milující manžel a otec Dan, který však začíná být tímto životem unavený. Jejich děti jsou typičtí přemoudřelí puberťáci, syn Gabe je snem každých rodičů a dcera Natalie, přes veškerou snahu stát se perfektní, zůstává ve stínu svého bratra. Děj odráží nejen život Diany a její problémy, které přenáší na rodinu, ale nabízí také otázky příměstského života, lidských ztrát, etiky v moderní psychiatrii nebo užívání léků.
Součástí projektu bude i osvětová kampaň k nemoci zvané bipolární porucha. Ta je totiž jedním z hlavních témat muzikálu. Mezi známými osobnostmi, které trpěly právě bipolární poruchou a často o ní veřejně mluvily, byli například Miloš Kopecký, Petr Muk nebo Karel Svoboda. Rozpoznání nemoci není ani dnes úplně jednoduché, její včasná identifikace a léčba však může nejen zlepšit kvalitu života, ale často ho i zachránit.
„Muzikál NE/NORMÁLNÍ prezentuje příběh své rodiny srdcem, s láskou a soucitem. Diváci tak mají možnost hluboce se ponořit do mysli každé postavy. Většina příběhu je vyprávěna skrze písně a hrát budeme samozřejmě s živou kapelou. Melodie se často prolínají, přelévají v emotivních scénách, kdy se divákova pozornost přesouvá sem a tam v simultánních situacích, odehrávajících se mezi reálným světem a Dianinými fantaziemi. Hra je ve své podstatě sice vážná, ale i plná překvapivě humorných momentů“, říká herec a umělecký šéf spolku Tomáš Vaněk.
Můžeme se tedy jen těšit na českou verzi tohoto titulu a to přímo v Praze, na Malé Straně.
Akrobacie, hudba, tanec, divadlo a cirkusové umění – to je Yoann Bourgeois
31. ročník festivalu TANEC PRAHA vrcholí. Ve dvou gala večerech ho slavnostně zakončí francouzský choreograf a akrobat Yoann Bourgeois dílem Tentative approaches to a point of suspension,pohybujícím se na pomezí performance, nového cirkusu a výtvarné instalace. Diváci mohou závěrečné dílo festivalu zhlédnout v pátek 21. června a v sobotu 22. června vždy v 18.00 nebo 21.00 hodin v Malé dvoraně Veletržního paláce Národní galerie Praha.
Ve svém celoživotním zkoumání se akrobat a choreograf Yoann Bourgeois zabývá pokusy přiblížit se momentům zastavení. Zastavení v pohybu i zastavení v čase. Představuje je v konstelaci jednotlivých krátkých aktů, jejichž společným cílem je uchopit přítomnost. Postavy a objekty se proplétají pokaždé v jiném prostoru za hranicí fyzična, ve snaze dosáhnout jediného momentu – ,,momentu zastavení“.
„Jde o naprosto fascinující zážitek plný poezie,“ říká Yvona Kreuzmannová, ředitelka Tance Praha, a pokračuje: „letošní ročník nás těší reakcemi diváků, dostáváme krásné vzkazy a zjevně si každý dokáže v pestrém programu najít to své. Velký dík patří celému týmu v Praze i regionech a hlavně umělcům, kteří nás stále dokáží překvapit.“
Yoann Bourgeois je oslavovaný po celém světě jako jedinečný, inovativní umělec kombinující akrobacii, hudbu, tanec, divadlo a cirkusové umění.
Asi nejvýznamnější poslední dílo jedné z nejvlivnějších světových hudebních osobností Davida Bowieho, muzikál „Lazarus“, se konečně představí i českému publiku. Jeho premiéry jsou naplánované na 11. a 12. října 2019 v divadle Komedie.
Česká verze nastudování vzniká v režii Mariána Amslera. V alternaci se v hlavní roli představí herec Igor Orozovič a spíše zpěvák Ondřej Ruml.
Premiérově se muzikál „Lazarus“ představil na konci roku 2015 v New Yorku. Konkrétně v Theatre Workshop. Stal se jedním z posledních děl, které dokončil Bowie před svou smrtí. Zemřel totiž 10. ledna 2016.
Poté následovalo úspěšné uvedení v King’s Cross Theatre v Londýně. Hlavní roli u obou inscenací ztvárnil herec Michael C. Hall.Ano, ten, který se proslavil mimo jiné rolí v televizním seriálu Dexter. Další uvedení „Lazaruse“ následovala například ve Vídni, v Düsseldorfu, Hamburku, Norimberku, Amsterdamu či v Oslu. Od konce května 2019 je na repertoáru Arts Centre – Playhouse v Melbourne a od října se na komorní muzikál „Lazarus“ může konečně těšit i Praha.
Jaká je hlavní osa muzikálu? Jde o melancholický, melodramatický příběh o samotě, sebedestrukci a potřebě lásky. Navazuje na více než čtyřicet let starý film „Muž, který spadl na Zemi“, ve kterém ztvárnil Bowie roli mimozemšťana Newtona. Téma cizince mezi lidmi zůstává, přidávají se však motivy vyhoření, závislosti a především velké potřeby návratu do čistého života, světa a duše. Kromě Newtona tak poznáváme sebevědomou Elly, které setkání s tajemným excentrikem změní život, jejího nudného manžela Zacha, černého anděla Valentina, dávného hrdinova přítele Michaela nebo „ideální pár“ Bena a Maemi. A pak je tu ještě Dívka – naděje, s níž je možné letět ke hvězdám.
Sám David Bowie napsal muzikál „Lazarus“ takříkajíc týmově. Je totiž autoremspolečně s irským dramatikem Endou Walshem. Kromě Bowieho starších hitů v něm zaznívají i písně z alba Blackstar, vydaného krátce před zpěvákovou smrtí.
Muzikál, který již sklízí úspěch na evropských scénách, uvedou Městská divadla pražská. A to na scéně divadla Komedie v české premiéře 11. a 12. října 2019.
Vstupenky můžete zakoupit již nyní v pokladnách Městských divadel pražských nebo on-line ZDE.
HLAVNÍ OBSAZENÍ A TÝM MUZIKÁLU „LAZARUS“
Thomas Jerome Newton: Igor Orozovič / Ondřej Ruml
Elly, jeho asistentka: Nina Horáková
Dívka: Erika Stárková
Valentine: Pavol Smolárik
Ben/Michael: Michael Vykus
Maemi: Huyen Vi Tranová
Zach: Michal Bednář
TVŮRČÍ TÝM:
Režie: Marián Amsler Dramaturgie: Jana Slouková Scéna: Juraj Kuchárek Kostýmy: Eva Jiřikovská Původní instrumentace a aranžmá: Henry Hey Hudební nastudování: Jan Aleš Pohybová spolupráce: Stanislava Vlčeková Překlad libreta: Michal Zahálka
Inspirativní i pro diváky z motorových lodí. █ Kam se poděla moderátorka? █ Mrtvé území ožilo. █ Vystupoval i Menšík! █
Sobota přesně v polovivě června TANEČNÍ MAGAZÍN nasměrovala do pražského Karlína. Konkrétně na jeho Rohanské nábřeží. Do jednoho ne tolik všemi Pražany, natož turisty, známého místa – do PŘÍSTAVU 18600. Již třicátý první ročník prestižního festivalu TANEC PRAHA zde totiž pokračoval nabitým odpolednem, podvečerem i večerní diskotékou.
Po několika návštěvách festivalových představení mimo metropoli, v minulých ročnících, jsme se programově zaměřili na tento, nepříliš známý, kout Prahy. TANEČNÍ MAGAZÍN zajímalo i sepětí vystupujících s přírodou a se zdejším, níže popsaným, prostředím.
Samotné karlínské pobřežní území je rozporuplné. Obzvláště jeho součást, nazývaná Přístav 18600. I v názvu. Nikdy tu žádné přístaviště nebylo. Jméno získal podle přívozu, který sem jezdí od Holešovické tržnice, se zastávkou na ostrohu ostrova Štvanice. Kontroverze je i mezi moderní zástavbou kolem Pobřežní ulice. Tu zvýrazňují ještě kulinářské podniky jako vinárna „Na břehu řeky Rhôny“, vyhlášené lahůdky „U Paukerta“ či vybraný „Pohostinec Karlín“. V Přístavu 18600 vás uvítají dřevěné a plechové stánky. Napít se zde můžete z plastových kelímků. Čepují zde „místní“ pivo zvané Křižík. Vyráběno je však v minipivovaru Muflon. V Praze 4, Kunraticích. Od moderní zástavby sem můžete projít „měsíční krajinou“ zdevastované půdy, drátů čouhajících ze země a napůl zabagrovaných skruží a armatur. Za tím je však moderní cyklostezka. A pod ní již Přístav 18600. Zkrátka, jak z mého popisu snad patrné, ideální místo pro performanci.
Druhá červnová sobota byla po celém území Čech a Moravy plná dešťových srážek. V Praze ne. Bylo zde však téměř nesnesitelné dusno. Ani to však neodradilo na tři desítky účinkujících, ani jejich technické štáby. A také nikoli diváky…
I když… Zeptal jsem se pořadatelky, kde se v rozlehlém areálu nachází místo další performance. Řekla mi: „Támhle, jak se přemísťuje ten dav diváků.“ Neviděl jsem jej. Až pak mi došlo, že má jít o ten maličký hlouček návštěvníků…
Kde hledat příčinu menší návštěvy?
V samotném areálu „přístaviště“ bylo lidmi nabito. Hned několik soukromých párty s grilovačkou. Projíždějící cykloturisté i dost pěších odvážlivců, kteří úspěšně překonali výše popsanou „měsíční krajinu“. Zdejší program TANCE PRAHA byl však až moc volný. Postrádal místní značení. Šipky a popisky. Až s výjimkou divadla RUDERÁL (viz snímek výše). Musím pochválit tradiční výpravný program celého festivalu. Na křídovém papíru. Za odpovídající cenu 250,- Kč. Kdo si jej tady koupí k pivu a mastnému buřtu či taktéž špinící vegetariánské mozzarelle? Nechtělo to pouze naxeroxovat skládačku s aktuálními informacemi? Ale klíčový problém byl v absenci práce moderátorky. Hlavní jeviště zelo prázdnotou. Myslel jsem, že uvedená Daniela Voráčková bude v terénu seznamovat diváky s účinkujícími. Nebylo tomu tak. Chudáci interpreti. Myslím si, že to zavánělo trochu neúctou k jejich připraveným vystoupením! Všichni tu tak byli, jaksi jako za minulého režimu, anonymně. Proto bych prosil propříště – nechejte pracovat moderátorku! Anebo alespoň podrobně natiskněte místní informace.
Jednotlivá vystoupení byla originální, zajímavá a svým způsobem inspirativní. Místy zaujala i zdálky diváky z projíždějících turistických motorových lodí. Ne vše a všem vždy vyšlo…
Myslím, že základní myšlenka spojení vystupujících s přírodou se osvědčila. A ty drobné nedostatky? Alespoň je co zlepšovat pro 32. ročník festivalu TANEC PRAHA. Aby neusnul na vavřínech.
TANEC PRAHA v Přístavě 18600
aneb VEN ku.TANCI / Vhodné pro rodiny
ÚČINKUJÍCÍ:
MODERÁTORKA:
Daniela Voráčková
VYSTUPUJÍCÍ:
Míša Suša & Renata Raková – „O sluneční víle“
Jan Bárta – Pohybové hry pro všechny věkové kategorie
Markéta Jandová
Viktor Černický – variace tématu „PLI“
Cécile da Costa – nedokončené „Roselyne“
Sabina Bočková, Johana Pocková –nedokončené práce „Jáma lvová“