Měsíc: Říjen 2017

V hlavní roli vůle a lidskost

Dne 17. 10. má světovou premiéru film režisérky Evy Toulové „Camino na kolečkách“. Měli byste ho určitě vidět i vy! Zaslouží si to. Ten film. I jeho hlavní představitel.

Je obdivuhodné, když se zdravý člověk vydá na svatou pěší pouť do španělského Santiaga de Compostela. Pokud ji absolvuje člověk na invalidním vozíku, tak opravdu hluboký předklon, úctu a smeknutý klobouk! To je případ mladíka s roztroušenou sklerózou – Jana Duška, dopravujícího se i na mnohem kratší vzdálenosti na vozíčku. Jeho odvážnou pouť zdokumentovala mladá, talentová režisérka Eva Toulová ve filmu „Camino na kolečkách“, který má nyní světovou premiéru.

Dokumentární film mladé režisérky z jižní Moravy dokumentuje silnou lidskou touhu jít si za svým cílem i přes bažiny, hory a jiné nástrahy. Eva Toulová ve svém snímku opravdu bez příkras a falešného pozlátka dokázala vystihnout to nejlidštější – nepodléhat malomyslnosti. Hledat si i přes zdravotní obtíže své místo na slunci. Splnit si i své nejtajnější a nejbláznivější přání. A to nejen z pozice hlavního aktéra Jana Duška, ale vlastně i celého štábu.

Kdo tvořil – vedle Jana Duška a Evy Toulové – celý sladěný tým? Hlavní iniciátor cesty Petr Hirsch, hlavní kameraman Ondřej Lenárd, druhý kameraman a řidič Vítek Kohout a zbytek doprovodu dotvářeli syn Jana Duška, Petr Slavík a Radomíra Charvátová.

Dokument Evy Toulové je nejen plný lidského pochopení, souznění, ale zároveň realisticky syrový. Určitě v první linii nevzbuzuje – a to by se zde velmi lehce nabízelo – laciným způsobem soucit, nýbrž dává naději a víru.

Režisérka, v symbióze s kameramanem a vlastně celým doprovodným štábem, tak ve výsledku dosáhne u diváka těch pravých a hlubokých emocí. Opravdu, sledujeme autentické výpovědi poutníků, bez okrašlovacích příkras a zbytečně povrchních efektů. Dokážeme se s aktéry radovat z přespání „pod širákem“. Ale i sledovat pouze zdánlivou banalitu – opravu přídavného kolečka na vozíku.

A dosažení cíle v chrámu svatého Jakuba staršího s finálním poklepáním na oltář je tím nejpravdivějším a zároveň nejšťastnějším happy endem!

Myslím, že slova jsou zde již zbytečná. Film „Camino na kolečkách“ byste si prostě neměli nechat ujít!

Kina, kde se film „Camino na kolečkách představí v závěru roku 2017:

17. 10. 2017, 19:00 – Kino Svět, Dvůr Králové nad Labem – SLAVNOSTNÍ PREMIÉRA za účasti celého realizačního týmu,


17. 10. 2017, 20:00 – Kino Spektrum, Sezimovo Ústí,


18. 10. 2017, 18:00 – Kino Hvězda, Přerov,


19. 10. 2017, 20:00 – Kino 99, Kolín,


20. 10. 2017, 16:15 – Kino Světozor, Praha,


22. 10. 2017, 17:00 – Kino Svět, Líšov,

  1.  

    24. 10. 2017 – Modřanský Biograf, Praha,


    24. 10. 2017, 20:00 – Kino Jablonec nad Nisou, s besedou po skončení projekce (Honza Dušek a Petr Hirsch)< /span>,


    24. 10. 2017, 20:45 –     Kino Světozor, Praha,


    26. 10. 2017 – Kino Vesmír, Trutnov, s besedou po skončení proje kce (Hon za Dušek a Petr Hirsch),


    26. 10. 2017 – Velké kino Ostrov, Ostrov,


    30. 10. 2017, 20:30 – BIO OKO, Praha – slavnostní uvedení za účasti realizačního týmu,


    30. 10. – 1. 11. 2017 – Kino Kosmos, Třinec,


    1. 11. 2017, 20:45 – Kino Světozor, Praha,


    1. 11. 2017 – kino Modrý Kříž, Kutná Hora,


    2. 11. 2017 – Kino Radotín, Praha,


    6. 11. 2017, 20:00 – Kino Lucerna, Brno –     slavnostní uvedení za účasti realizačního týmu,


    18. 12. 2017  – Kino Metropol, Olomouc .

Film vznikl i díky podpoře hlavního patrona potě Jana Duška Vojenskému a špitálnímu řádu svatého Lazara Jeruzalémského, generálnímu sponzorovi Continue, organizacím: Domov svatého Josefa, Seni Angel, FTT, TT MCC 66 i mnoha dalších a mediální podpoře Country Rádia, televize Noe a serveru Fdb.cz. 

Díky patří i všem jednotlivcům a organizacím, kteří cestu „Camino na kolečkách“ podpořili na síti HitHit z nichž vybíráme ty hlavní: Martin Hirsch, Martin Stiller, Pohlednice z cesty, Šťastnou cestu…, Karolína Poláková,Lukáš Svoboda, Tanďáci z Kolína, Marie Malá, Beseda s Honzou a Petrem, Iveta Končelíková, Jitka Cont, Chci vše, Martin Stuchlik, Jan Adámek, Kvasnica, Svíčka, Ondřej Vanke, Malé královédvorské putování, Něco na stěnu – kalendář, Tři oříšky, Filip Svoboda, Barbora Soíchorová;, Pohled ze Santiaga, Ve dvou na premiéru dokumentu,Travel Bible,Michal Laušman, Do kina na premiéru, Dominika Zientková, Akos Melecske, Jan Závora, Lenka Ružičková, Lukáš Koc, Tomáš a Jana Pokorní, Michal Fojt, Michal Miřejovský, Marie Valášková, Zbyněk Kučera Holub, Natálie Krištůfková, Zdeněk Navrátil, Jiří Pospíšil, Lenka Petrilaková, Tereza Prokopová, Roman Tandler, Malé královédvorské putování, Ilona a Tomáš Polákovi, Hana Tkáčová a Jan Bím.

TANEČNÍ MAGAZÍN se připojuje k těm, kteří mají velký obdiv k Janu Duškovi, režisérce Evě Toulové, organizátoru Petru Hirschovi i celému štábu a zároveň skládá úctu všem sponzorům a donátorům. Janu Duškovi přeje pevnou vůli, co nejvíce dalších nejen cestovních zážitků a Evě Toulové, aby měla stejný úspěch s filmem „Jak se moří revizoři“ na jaře 2018.

 

Foto: Camino na kolečkách

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

 

 

2. kolo castingu

Hledáme tanečníky

Casting VIRGIN 

 

Hledáme etnika

Hledáme TANEČNÍKY A TANEČNICE různého stylu a zaměření – muže a ženy, POUZE ETNIKA , různorodého vzhledu a postav, věk od 18let – cca 55let

Balíčková cena:

za dva dny natáčení (12 hod denně), dva dny zkoušek( 6 hodin denně) na osobu: 32.000 CZK + 20% ag.fee

 

Casting se koná ve st 18.10.2017 mezi 10:00 – 15:00, Stopcasting, Peckova 5, Praha 8.

Předpokládaný termín natáčení:  26. – 28.10.2017 ,   rezerva: 30.10.2017

 

Callback je plánován na pa 20.10.2017

Kostýmní zkouška: 23.10.2017

Choreografická zk. 24.10 – 25.10.2017

 

 

Na casting, prosím, s sebou oblečení umožňující pohyb, vhodnou obuv a hudbu na usb – budeme chtít videt váš vlastní “ freestyle“.

 

Užití : 1 rok UK a Irsko

Principal Media is 12 months from first use. Secondary Media may be used by Client and Agency in perpetuity.

Principal media:  All forms of audio-visual media and communications including without limitation, all forms of television broadcast, cinema, all manner of online and digital media, mobile, in store, OOH including transport advertising, and any and all electronic media whether now or hereafter invented without

restriction.

Secondary media: All forms of PR, editorial (across print, broadcast, Internet and events), show reels, internal communications, education and training, programme editorial, film festivals, trade fairs, exhibitions and the like without exception and BBH and Client’s websites (to include BBH and Client controlled and branded web

pages), group company websites and intranets. All BBH and production contributors promotion including awards ceremonies, associated websites and DVDs, show reels and digital archive systems.

 

Principal media: případné prodloužení o 1 rok stejná média: 20.000 CZK +20%

 

Options:

Option to extend use of the Artist Image in still format for use in all forms of Print and Electronic media advertising including without limitation, magazines, press, billboards, OOH including transport advertising and all forms of online and digital media in all layouts and sizes in the Initial

Territory, for a period of 12 months (“Option Print Media”) upon payment of an additional fee of CZK 3.000 CZK + 20%

případné prodloužení print media +10%

 M.Síbová, Stopcasting

Taneční magazín

 

Sound Painting v NoDu

V pražském NoDu proběhla zajímavá divadelně improvizační akce. Byla natolik něčím úplně novým v divadelním světě? Kdo ji dirigoval? Více zde v článku.

Pod titulem „IMPRO BIG BAND live show“ se uskutečnila v neděli 8. října 2017 o 19.30. hodině v pražském Divadle NoD, v experimentálním prostoru sídlícím na adrese Dlouhá 33, Praha 1, Staré Město, předem poměrně propagovaná, očekávaná a dle reklamy neobvyklá akce. I tomu odpovídal v ten podvevečer k prasknutí nabitý sál NoD, včetně přístavků. Ale byla ta akce opravdu natolik neobvyklá? Zejména z hlediska formy?

„Sound painting“ jako improvizační techniku původně vytvořil kolem roku 1974 hudební skladatel, absolvent proslulé Berklee School of Music, Walter Thompson a následně ji rozšířil po celém světě.

O co se de facto jednalo? O improvizační vystoupení údajně „v novém stylu“. Jeho forma – takzvaný „sound painting“ je dnes již běžně deklarovaným „znakovým jazykem“, který se využívá k vytváření zcela improvizovaných scén v reálném čase a jenž kombinuje různé umělecké disciplíny. Jeho charakteristickým znakem je, že bývá řízen pomyslnou taktovkou „dirigenta“. „Dirigent“ má k dispozici různé; pokyny a domluvené stereotypy, kterými řídí skupinu umělců, a jejichž prostřednictvím vytváří, skládá i velkou měrou ovlivňuje příběh.

Vlastní „IMPRO BIG BAND SHOW“ vznikla až mnohem později, upravením původního Thompsonova formátu. A dlužno dodat, že byla s nebývalým úspěchem uvedena v Mexiku, na ostrově Reunion, v Portoriku, ve Španělsku a na mnoha dalších místech. Již samotný výčet míst dává jasný signál, že má úspěch spíše v temperamentnějších zemích románského či „jižanského typu“.

„IMPRO BIG BAND SHOW“ si pohrává s mnoha rozličnými uměleckými formami. Ať již herectvím, hudbou, poezií, tancem, ale i recitací. Tím pádem pod vedením „dirigenta“ vytváří originální improvizační show.


A právě takovou show v Praze představil improvizátor a učitel techniky sound painting – Omar Argentino Galvan. Několik dní vedl workshop sound paintingu pro místní improvizační skupinu „IMPROvariace“. A právě jeho výsledky byl korunován závěrečný večer. Jednalo se tak o premiérové uvedení „IMPRO BIG BAND SHOW“ v České republice a na Slovensku!

Omar Argentino Galvan je jedním z reprezentantů španělské improvizační scény. Pochází z Argentiny. To ostatně napovídá i jeho umělecké jméno. Však již dlouho a dá se říci trvale žije v Madridu. Režisér, dirigent, pedagog a scenárista nových improvizačních formátů je současně i autorem návodné improvizační příručky.

Omar Argentino Galvan se svou nepřetržitou „Improtour“, která brázdí svět od roku 2000, procestoval více než pětadvacet zemí na čtyřech kontinentech. Na některá místa se stále rád vrací. Příkladem mohou být výše uvedené země latrinského temperamentu – Itálie, Latinská Amerik či, Portugalsko. Galvan vystupuje se svými dvěma „one-man improshow“ a hraje společně s nejvýznamnějšími mezinárodními divadelními společnostmi. V roce 2017 plánuje i nadále cestovat světem a konečně premiérově navštívit i zbývající pátý kontinent.

Kdo vystoupil s tímto argentinským mágem a dirigentem v Praze? Již v mé stati výše zmíněné sdružení „IMPROvariace“! Jedná se o poloprofesionální pražskou improvizační divadelní skupinu se zhruba třemi desítkami členů. Zpravidla vystupují rozděleni do dvou souborů. Jejich pravidelná představení se konají obvykle v Jazz klubu Reduta na Národní třídě a v Divadle Kámen na Invalidovně. V sále NoD vystupovalo patnáct herců, kteří se stávali i doprovodnými hudebníky převážně na rytmické bicí nástroje – zejména baskické bubínky a darbuky. Je doplňoval zpívající hráč na klávesové nástroje a zpívající kytarista, který se stával i hercem.

Jaká byla vlastní improvizace? Vcelku originální. Nelze ji upřít muzikálnost. Jako TANEČNÍ MAGAZÍN musíme spíše negativně hodnotit minimalistický pohyb, který byl pouhým náznakovým dokreslováním textů. Samotný verbální projev dával připomenout slavným voicebandům E. F. Buriana či rytmodeklamaci někdejšího komunistického barda El-Cara. Tedy nic tak extra nového pod sluncem. Pouze místo česky a rusky se zde mluvilo anglicky. V případě Galvana bych určitě tedy čekal zvukomalebnější španělský jazyk anebo italštinu? Otázkou je proč se snaží (zejména ta rádoby avantgardní) česká divadla stále vyjadřovat v anglickém jazyce? Nenajdou se již noví hrdí čeští obrozenci, kteří jej s touto (obzvlášť v českém podání) nepříliš srozumitelnou i zvukomalebnou interpretací prostě – po vzoru bývalých obrozenců – definitivně z českých pódií vyženou?

 

Foto: NoD

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

 

Po Ovčáčkovi 420PEOPLE

Festival „TANECVALMEZ“ slaví desáté narozeniny. Při této příležitosti chystá významné vystoupení špičkového souboru 420PEOPLE v Městském divadle ve Zlíně. A navíc dojde i na velmi zajímavou fotografickou výstavu v nedalekých Otrokovicích.

Festival „TANECVALMEZ“ slaví deset let existence. A to s elitou současného českého i francouzského tance. Soubor 420PEOPLE u této příležitosti představí nejlepší momenty z choreografií posledních let, navíc s živým doprovodem rockové kapely Please the Trees. Jedinečný zážitek slibuje i choreografie „Fleeting“ v podání francouzských tanečníků. Tato podzimní část festivalu se odehraje ve velkém divadelním sále Městského divadla Zlín v neděli 22. října od 18.00 hodin. Přesně v tom divadle, které se poslední dobou proslavilo dvojicí politických kabaretů o Ovčáčkovi.

Ve zlínském městském divadle se objevil na programu již druhý díl úspěšného aktuálního politického kabaretu. Jeho premiérový scénář se jmenoval „Ovčáček čtveráček“. Měl řadu úspěšných repríz a jeho derniéra byla přenášena do desítek vybraných kinosálů po celé republice. Od nové sezóny 2017/2018 je na programu další – tentokrát pod názvem „Ovčáček miláček“. První díl byl charakterizován jako „nekorektní politický kabaret“, tento současný, nový jako „politický tingl-tangl“. Duchovní otec kabaretu a současně ředitel Městského divadla Zlín Petr Michálek toto pokračování charakterizoval: „Rozdíl je určitě v tom, že první díl neměl vůbec žádná očekávání, možná jsme někoho mile překvapili, ale teď to může být naopak. Myslím si, že je nutné riskovat, podstatné je neřešit, jak to dopadne, ale zareagovat na naši vnitřní potřebu vyjádřit se k nejaktuálnějším politickým věcem. Vše zkoušíme ve svém volném čase. Přičemž nadále platí, a to bych chtěl podtrhnout, že se nevyjadřujeme tolik k jednotlivým tématům, ve smyslu ,jaké mají být daně´ a podobně, ale k celkové absurditě politického dění. To je naše téma.“

 

„Ovčáčka“ ve Zlíně vystřídá, respektive mu bude sekundovat – „ TANECVALMEZ“. Jelikož je to stěžejní téma TANEČNÍHO MAGAZÍNU, dejme slovo ředitelce celého festivalu. „Soubor 420PEOPLE je špičkou českého tance, proto jej chceme představit zlínskému publiku. Navíc festival provází celých deset let a máme s ním přátelské vztahy,“ přibližuje ředitelka festivalu Milada Borovičková. Letos se světově proslulý soubor z Prahy chystá do Zlína s tanečně-hudebním projektem, s nímž slaví úspěch v Divadle Archa i na Jatkách 78. Vystoupení je mozaikou nejlepších scén z choreografií „Mirage“, „Sacrebleu“, „REEN“ či „Wind-up“, která v srpnu nadchla publikum ve skotském Edinburghu. Tanečníky doprovodí kapela Please the Trees – ta svou originalitou vyniká na české hudební scéně a roku 2013 vyhrála cenu Anděl za nejlepší alternativní počin roku.

Druhé číslo je z dílny Andrew Skeelse. V choreografii „Fleeting“ vychází z baletu, ale spojuje jej s prvky současného tance a street dance. „Francouzské taneční umění nás zaujalo, je divácky velmi atraktivní,“ láká ředitelka Borovičková na představení, které dokazuje, že moderní tanec může velmi dobře fungovat i ve spojení s barokní hudbou.

V rámci doprovodného programu se představí taneční školy z regionu i pořádající ZUŠ B-Art. Do 15. prosince také proběhne výstava fotografií Jakuba Sobotky ve výstavních prostorách podniku Barum Continental v Otrokovicích. Cyklus „PERFORMERS“ tam představí netradiční civilní portréty umělců, kteří na festivalu v průběhu let vystoupili.

Věříme, že se podzimní část festivalu „TANECVALMEZ“ stane významným kulturním propojením tance, hudby a výtvarného umění nejen ve Zlíně a Otrokovicích. Vyplatí se tam vypravit i z Prahy. Vždyť cesta moderními expesními vlaky tam trvá necelé tři hodinky!

 

 

Foto: TANECVALMEZ

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZíN