Martin Šimek a Tereza Řípová pokračují ve svém úspěšném projektu

Jak budou probíhat letošní soutěže Roztančené jeviště?

Martin Šimek a Tereza Řípová, profesionální tanečníci, kteří v minulém roce připravili půvabnou show Roztančené divadlo aneb když herci tančí, přichází letos s obdobným projektem, který bude probíhat znovu v Mladé Boleslavi, ale také v Praze a Chebu. I když tanečníci se rozhodně nenudí, protože mimo nové taneční kurzy a projekt Roztančené divadlo, oba studují (Martin PhD obor na Univerzitě Karlově, zároveň i na fakultě přednáší a Tereza studuje  dvě vysoké školy v Praze – VŠFS a čínsk ou medicínu), zodpověděli nám pár otázek, týkajících se letošního klání mezi divadly.

Co připravujete pro tento rok? Bude Roztančené divadlo pokračovat? Byl loňský ročník úspěšný?

„1. ročník  našeho projektu Roztančené divadlo, který probíhal v Mladé Boleslavi byl velice úspěšný ze strany diváků, účinkujících i pořadatelů. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli uspořádat 2. ročník Roztančeného divadla v Mladé Boleslavi. Ale ještě dříve, než   jsme vymysleli tuto soutěž pro Mladou Boleslav,  pohrávali jsme si s  myšlenkou uspořádat něco takového pro Prahu. Praha je ovšem velice specifické město. Je tu mnoho kulturních akcí,  a  to každý den. A také mnoho divadel. Dokonce  i každá městská část má své kulturní vyžití. Pokud by se konalo Roztančené divadlo v jednom  pražském divadle, nebyl by dosah stejný jako v Mladé Boleslavi.Přišli jsme tedy s takovou pražskou ‚odnoží‘ projektu, s názvem  Roztančené jeviště – Souboj divadel Praha. Pro Prahu to znamená, že se zapojí celkem  8 divadel.Každé divadlo vysílá jednoho herce či herečku do tanečního souboje, tedy 4 muže a 4 ženy.

Koncept je oproti minulému ročníku upravený,  herci a herečky budou trénovat 1x latinsko-americký tanec a 1x standardní.  Show jsou sice  kratší, ale je to ‚férovější‘, protože všichni soutěžící tančí jeden standard a jednu latinu.Výhodou  je hodnocení 2 tanců od diváků i poroty, ale nevýhodou je, že se zúčastnění musí naučit tanec navíc.
A stejná obdoba se chystá pro  Mladou Boleslav a Cheb.

Letos je tu ale jedna velká změna – tančíme na živou hudbu, kterou zprostředkuje skupina Gin in Jam. Je to těžší i pro nás, na živou hudbu se musí vše secvičit až ten den, kdy  se sejdeme všichni, ne předem. A toto je riziko i pro mě a Terezu. Gin in Jam nám sice přepíšou všechny skladby,  zaranžují a přehrají, abychom mohli  trénovat, ale všechno se opravdu zkusí až  v den generálky, tedy  v den, kdy soutěžíme.

Minulý rok nebyla živá hudba v rámci soutěže v Mladé Boleslavi, ale byl tam jiný problém. Plocha v divadle je šikmá a my jsme trénovali jinde, kde byl  rovný parket. Na scéně divadla jsme se také ocitli   až v den, kdy jsme soutěžili.  I když jsme se sešli a  všechno si zkusili, bylo to také náročné i pro nás.

Je to velká a těžká změna, jsme odkázáni až na  generálku v den soutěže, cítíme tedy dost velký stres, ale jsme natolik profesionální, že to zvládneme. Tedy doufám, že to všechno klapne. Těším se moc.“

Které osobnosti  zasednou v porotě tento rok?

„Jsme rádi, že tento rok přijali pozvání do poroty na finálový večer Veronka Lálová, Jana Plodková, Daniela Drtinová, Andrea Hoffmannová, Václav  Neužil ml., Jaroslav Plesl a další. Moderují  Libor Bouček a Tereza Kostková, Dana Morávková. Tyto osobnosti  budou hodnotit výkony herců v Praze.“

A koho z herců  uvidíme tančit?

Účinkují:

Jaromír  Nosek
Milan Peroutka
David Gránský
Jakub Gottwald
Klára Melíšková
Šárka Vaculíková
Irena Kristeková
Lucie Černíková

A tančí:

Praha – Martin, Tereza  a dalších 8 profesionálních tanečníků
Mladá Boleslav –  Martin a Tereza (jako minulý rok)
Cheb – František Kopecký a Petra Stehnová (reprezentanti ČR v Show Dance latinskoamerických tanců)

Která pražská divadla se zúčastní soutěže?

Zúčastněná divadla:

Dejvické divadlo
Semafor
Divadlo Kalich
Divadlo v Celetné
Divadlo na Vinohradech
Divadlo X 10 – Strašnické divadlo
Broadway
Divadlo v Rytířské

Důležité termíny:

Mladá Boleslav – Tisková konference  25. 9. 2017, Finálový večer 2.12. 2017
Cheb: Tisková konference 27. 10. 2017,   Finálový večer 27. 1. 2018
Praha: Tisková konference 17.1. 2018 (média mají přístup na společnou choreografii)
Finálový večer v Praze: 10.3. 2018 ve Švandově divadle

V Praze je jedna změna –  již netančí jeden taneční pár se všemi herci a herečkami, ale každý herec a herečka má přiděleného svého profesionálního tanečníka. Celý koncept a dramaturgický plán večera však vždy spadají pod Martina a Terku.

Tento rok se tedy soutěž rozšířila…

„Tento projekt se dostal do fáze, kdy se sjednávají další oblastní  divadla a kruh se rozrůstá…

Jsme rádi, že divák má šanci naživo vidět tuto akci. Jsme zábavním večerem, nemáme žádnou odbornou porotu, jen chceme, aby divák přišel na jedinečnou, neopakovatelnou divadelní show, říká Martin Šimek.“

A my věříme, že to vyjde, proto neváhejte přijít na finálový večer.

Roztančené divadlo lze také sledovat na Facebooku a Instagramu. I v Tanečním magazínu budete moci posílat hlasy svým oblíbeným tanečním párům

Taneční magazín

 

Martin Šimek & Tereza Řípová

www.tanecnimt.cz  IG: @tanecnimt

FB: Martin Šimek & Tereza Řípová

e-mail: tanecnimt@centrum.cz

tel.: 731790030, 724189145

 

Balladine v listopadu nejen tančí!

Workshopy, jóga i bazar

Taneční škola Balladine, která sídlí na Moravském náměstí 13 v Brně Vás srdečně zve na své kurzy jógy a listopadové workshopy současného tance pro děti i dospělé, a také na bazar oblečení, bot a šperků od vybraných prodejců.

Workshop moderního tance se bude konat 19.11. od 15:30 a je určen pro děti od 6 do 13let. Povede ho lektorka Veronika Jiroušková, která je absolventkou Taneční konzervatoře v Brně, obor moderní tanec. Také má bohaté zkušenosti jako lektorka a pedagožka. Nedělní workshop bude akce nabitá nejen tancem, ale i zábavou. V rámci dvouhodinového workshopu se děti naučí jak správně protáhnout své tělo, ovládat ho a využívat prostor kolem sebe. Děti si vyzkouší základ pro jazzové piruetty a nauč& iacute; se kousek choreografie. Čas bude i na pauzu a krátké povídání o základech moderního tance.

Dále se můžete těšit na workshop současného tance se Sabinou Bočkovou, která v Balladine vedla podobně zaměřený workshop již v dubnu. Díky pozitivním ohlasům pořádáme druhý a větší workshop, který se bude konat podle zájmu buď pouze v neděli 26.11. nebo v neděli i v sobotu, tedy 25.+26.11., vždy 14:00-18:00. Sabina vystudovala konzervatoř Taneční centrum Praha, účastnila se několika mezinárodních workshopů, v rámci kterých absolvovala výuku gaga techniky a re pertoáru světových choreografů jako Ohad Naharin, Crystal Pite, Lighfoot-Leon a dalších. Nyní třetím rokem profesionálně působí na české scéně současného tance a od sezony 2015/2016 působí v souboru Pražský komorní balet.

Sabina popsala náplň workshopu takto: „Budeme nahlížet naše tělo jako individuální jednotku a sledovat jak jako jedinci fungujeme ve skupině. Fyzicky připravíme a posílíme naše tělo skrze jednotlivé cviky podporující rozvoj naší fyzikality tak, aby se jeho funkčnost zlepšila i v našich běžných životech. Naučíme se pracovat s koordinací pohybu, uvědoměním si všech částí našeho těla a správným využitím energie a stavu naší m ysli. Věnovat se budeme také improvizaci, budeme pracovat i s fragmentací pohybu a na závěr vytvoříme jakousi poloimprovizovanou session, kde se pokusíme uplatnit veškeré poznatky, které jsme v průběhu workshopu získali.

Od konce října probíhají v Balladine také nově kurzy Power jógy. Budou se konat pravidelně každé pondělí od 18:30h pod vedením lektorky Bětky, která se vrátila z Ameriky, kde nabrala nové zkušenosti a pravidelně se tam účastnila lekcí jógy.

Kromě pohybových aktivit připravujeme v listopadu také druhý díl seriálu Moonlight shopping – bazar oblečení, bot a šperků od vybraných prodejců. Přijďte se podívat, nakoupit, popovídat si a dát si s Balladine crew drink. A k tomu samozřejmě nesmí chybět dobrá hudba a tanečky!

Veškeré aktuální informace naleznete na webových stránkách studia www.balladine.cz nebo na jeho facebooku.

 

Bc. Hana Kachlířová, DiS.  

 pro Taneční magazín 

 

Osudy matematického génia Alana Turinga a Prsy Tiresiovy

Příběh muže, který rozluštil kód Enigma – exkluzivně na festivalu Mezipatra

Osudy geniálního matematika Alana Turinga exkluzivně na festivalu Mezipatra

Příběh muže, který rozluštil kód Enigma v podání chicagského divadelního souboru ATOM-r

Texty geniálního matematika  Alana Turinga a hra Guillauma Apollinaira Prsy Tiresiovy, která letos slaví 100. výročí, se potkávají v autorské queer inscenaci chicagského souboru Anatomical Theatres of Mixed Reality (ATOM-r). Mezinárodně oceňovaný soubor navazuje na tvorbu kultovní divadelní skupiny Go at Island a propojuje umění s novými technologiemi, experimentuje zejména virtuální či rozšířenou realitou.

V rámci festivalu Mezipatra mohou diváci zažít exkluzivní uvedení inscenace Kjell Theøry v úterý 7. listopadu od 20 hodin v prostoru Venuše ve Švehlovce. 

Alan Turing, muž, který za 2. světové války rozluštil německý kód Enigma, byl v rodné Británii kvůli své homosexualitě odsouzen k chemické kastraci. Následkem toho mu narostla prsa, a to zrovna v době, kdy se uchýlil do značně tolerantnějšího Norska, aby tam pracoval na teorii morfogeneze. Tu nakonec pojmenoval podle svého norského milence: Kjell Theøry. Stejnojmenné autorské představení chicagského souboru ATOM-r propojuje osudy slavného matematika s první surrealistickou hrou Prsy Tiresiovy G. Apollinaira (1917).

 „Podařilo se nám přivézt do Prahy opravdu výjimečné představení, které nabízí nejen originální pohled na osud matematického génia Alana Turinga, ale i inovativní využití rozšířené reality jako uměleckého prostředku. Na diváky tak čekají například i prvky cornwallského májového průvodu a neopohanských rituálů plodnosti v poetické choreografii, která se stejně jako mýtický Tiresias pohybuje mezi světy i gendery,“ uvádí Ewan McLaren, programový ředitel divadla Alfred ve dvoře, které inscenaci do Česka přiváží.

Oceňovaný americký soubor ATOM-r (Anatomical Theatres of Mixed Reality) založili v roce 2012 Judd Morrissey a Mark Jeffery, kteří již dříve spolupracovali v legendární skupině Goat Island Performance Group. Soubor se zabývá zkoumáním forenzní vědy, anatomie v 21. století prostřednictvím živé akce, jazyka a nových technologií. Kromě samotného představení Kjell Theøry povede v  Praze také divadelní workshop zaměřený na propojení virtuální reality a pohybu za použití chytrých telefonů. Workshop proběhne ve středu 8. listopadu od 10 do 14 hodin v prostoru Venuše ve Švehlovce.

Zvýhodněné vstupenky na workshop i představení jsou k dostání v předprodeji GoOut.

 

Kjell Theøry / ATOM-r

7.11. od 20:00 / Venuše ve Švehlovce
vstupné: 250 Kč / 150 Kč

Předprodej vstupenek: goout.net/cs/divadlo/kjell-theory/rkojc

 

Eliška Míkovcová pro 

Taneční magazín

Prokletí

Proč se bát?

Náboženství je hlavním  tématem  hry „Prokletí“ chorvatského režiséra Olivera  Frljiće, kterou zvědaví diváci zhlédli v rámci Festivalu Palm Off v Divadle pod Palmovkou (od 20.10. do 31.10. 2017)

Po 11 dní mohou diváci sledovat 8 představení ze 4 zemí. To je Palm Off.  Hlavním tahákem festivalu bylo  tento rok představení Prokletí. Oliver Frljić řekl: „Opravdové divadlo začne až po představení.“ A tak se také stalo. Na jeho tvůrce bylo dokonce podáno trestní oznámení. A o Prokletí se diskutovalo po celé Evropě. Proč?

Frljićovo dílo připomíná kdysi dobře cílenou provokaci zpěvačky Madonny. Věřící jí nemohli přijít na jméno, její odpůrci jí vyhrožovali smrtí. Frljić šel ve svém díle možná ještě dále, neboť   poukázal dokonce na skandál, kdy se odhalila pedofilie v církevních kruzích.

Prokletí vlastně začíná touto scénou, kdy dítě „obsluhuje“  jistou duchovní postavu. Další dítě brečí, jiné  je evidentně tlačeno do něčeho, co dělat nechce. Tato scéna působí až strašidelně, člověk se podvědomě  kdesi sám v sobě  otřásá odporem.  Ale Frljić  pokračuje.

Nad   jevištěm se začíná snášet oprátka. Nakonec je na duchovního položena cedule s nápisem ‚pedofil‘. Hra je plná filozofických otázek, sem tam nás nutí k úsměvu, jindy  k zamyšlení, nebo  ke smutku.

Rozhodně vrchol znevážení církve a současně okamžik, kdy se i Frljić směje nejen církvi, ale i sám sobě a celé situaci,  byl moment,  kdy kněz drží v ruce nenáviděnou fotku samotného Olivera Frljiće  a chce ji pokrýt svým spermatem…. na důkaz výsměchu.  Z tohoto okamžiku  je ale také velmi dobře patrné, že Frljić dobře věděl, co dělá a očekával, že jeho dílo církev nepotěší.

Po celou dobu inscenace stojí v pozadí velký kříž.  Na konci si jedna postava bere motorovou pilu, helmu a kříž  nemilosrdně řeže a řeže. Co tedˇ?  Konec náboženství?

Je zajisté pravda, že odvážný Frljić se věřících určitě dotkl. Mnozí se museli cítit otřeseni, možná naprosto zoufalí a zbavení všeho, čemu doposud věřili.  Na druhou stranu, proč by umělec neměl mít svobodu vyjádřit své pocity? Proč by tyto myšlenky měly vyvolávat takový skandál?  Bojí se snad ti, co jeho dílo odsuzují? Čeho? Pokud by náboženství stálo na pevných základech, nemohla by je hra Prokletí v žádném případě ohrozit.  Zní mi v hlavě slova  čínského filozofa Konfucia: „Vůdci by měli být vzorem, měli by být čestní a ctní.  Pokud tomu tak není, lidé si jich nemohou vážit a nebudou je následovat.& ldquo;  Možná tato filozofie platí pro Prokletí také. Kdyby duchovní dělali opravdu to, co sami káží  ostatním, zvesela by se takovéto hře  všichni vysmáli. Jenže…. Pokud je pravda jiná a víra je plná falešných frází, potom se církev a věřící samozřejmě  hrou  Prokletí  musí cítit ohroženi. Co bude dál? Ještě větší zesměšňování? Konec duchovních? Úplné bezvládí??  Každý si bude dělat co chce, zločin se stane nepostižitelný?  Co bude, až tu církev nebude?

Bez tradičních hodnot, které církev beze sporu propaguje, by svět také nebyl zrovna  příjemné místo k žití. Ale chce-li církev opravdu budovat lepší svět, nemůže nad přestupky svých nejvyšších představitelů zavírat oči. Nevidím na představení Prokletí vůbec nic skandálního. Frljić zkrátka jen poukázal,  že lidé ať už věřící nebo nevěřící jsou plní chyb.  Ani duchovní vůdce bychom neměli slepě následovat, ale především přemýšlet, zda to, co dělají, je správné. A proč potom tolik křiku kvůli tomu, co evidentně správné není?

Domnívám se bohužel, že velmi často slepá víra mnohé věřící  omezuje a zabraňuje jim samostatně uvažovat.  Ostatně není náhodou, že duchovní v minulosti často bránili svým následovníkům, aby se vzdělávali či jinak samostatně přemýšleli.

Ostatně české publikum  odměnilo Frljićovo  dílo potleskem, někteří ve stoje, jiní zůstali sedět, někteří dokonce netleskali vůbec, inu, reakce se různily. Ale  jen takové dílo přináší cosi velkého, dokáže-li se dotknout  do hloubky téměř všech a reakce každého jedince je úplně jiná.

Domnívám se, že umělec má právo tvořit, odrážet skutečnost a jaké prostředky k tomu použije, je už na něm. Zda s ním ostatní souhlasí nebo ne, je na nich.  Je-li tvorba jen hloupá, jen vulgární, své stoupence si nenajde. A pokud byla pravdivá? Proč se tolik  bát?

Eva Smolíková

 

Co si myslí samotní tvůrci?

Zeptali jsme se…..

Goran Injac, umělecký ředitel

Co jste mínili větou, že opravdové divadlo začne až po představení?

„Mysleli jsme, že reakce na představení jsou jeho integrální součástí. A naším cílem bylo vyvolat určitou veřejnou debatu v jistém kontextu, samozřejmě jsme neočekávali, že to vyvolá také násilí.“

Tušili jste někde ve skrytu duše, že budete čelit  trestnímu stíhání  či výhrůžkám takového formátu, které se skutečně odehrály?

„Problémy jsme očekávali, ale rozhodně ne až takové, neočekávali jsme, že dojde k násilí.  ani to, že  budeme mít problémy s policií, ani  útoky různých radikálních neonacistických skupin. Ale k těmto útokům mohlo docházet proto, že v polském společenství se objevilo svolení k existenci  radikálních neonacistických skupin. Nebyly totiž  zakázány v době, kdy to bylo třeba. A my jsme chtěli naším  představením vyvolat celospolečenskou debatu, protože se domníváme, že úkolem divadla je působit na celou společnost a vyvolávat takové  diskuse.“

Jaký je váš skutečný názor na papeže Jana Pavla II.?  A byla scéna v Prokletí vůbec míněna jako provokace? Nebo to bylo jenom vyjádření nějaké skutečnosti či názoru?

„Nic z toho,   co se odehrává na scéně  není náhodné, nic není jenom nějaká samoúčelná provokace. My jsme takhle postupovali proto, že postava Jana Pavla II.,  katolické církve i jejich pozice jsou  velké společenské tabu v Polsku a oni se vůbec nekritizují nebo jenom velmi potichu. Katolická církev je jeden  ze základních pilířů státu a přitom má na svědomí mnoho špatných věcí, skrývá ve svých řadách pedofily, dopouští se různých finančních machinací a obecně zneužívá moc, kterou má. O tom jsme chtěli mluvit. Na scéně se objevuje pomník Jana Pavla II., ne on sám jako osoba, ale  jen jeho pomník.  To j e pomník, který mu polská společnost postavila i na duchovní rovině.  Přitom to byl velmi konzervativní papež, který například odmítal rozdávání kondomů v Africe, nebo který po hromadném znásilnění žen v Bosně během války řekl, že ženy mají všechny tyto děti porodit. Mezi jeho nejbližšími spolupracovníky se objevili pedofilové, kteří zakládali celé organizace, takže si myslím, že to naše divadelní gesto, jakkoliv je třeba kontroverzní, tak není zdaleka tak kontroverzní jako věci, před kterými papež  Jan Pavel II. zavíral oči.“

Vybízíte opravdu k spáchání vraždy, jak je Vám podsouváno?

„Představení  Prokletí samozřejmě nevyzývá k žádné vraždě. Zmíněná  scéna ukazuje jaké jsou hranice svobody umění a  jak se svobodná tvorba  podřizuje a je regulována  zákony a právem.  Jedná se tu o velmi divadelní moment, ve kterém my navazujeme na  starší německý projekt, který se nazýval ‚Jak zabít Helmuta Kohla?‘ a klademe si otázku proč vlastně toto v Německu prošlo a nám to neprojde.“

Je v Evropě svoboda projevu nebo není?

„Já se domnívám, že právo na svobodu slova a právo na svobodu uměleckého vyjádření je jedno ze základních demokratických práv, ale ve velmi mnoha zemích je ohroženo. V zemích bývalého východního bloku je skutečný deficit demokracie, těmto státům skutečně chybí určitá sebereflexe. Státy se jako společnosti vždycky vnímaly coby oběti, nejdříve jako oběti fašismu, potom jako oběti komunismu, což  je vlastně velmi příjemná pozice, která vede k absenci jakékoliv odpovědnosti.   Myslím, že různé země bývalého východního bloku mají velký problém s duchy minulosti, kteří se vynořují a kteří nikdy nebyli tak úplně vymýceni.“

Politik Robert Winnicki označil toto představení jako „ŽUMPA“.  Proč Vaše představení vnímá tak zle?

„Je otázka, zda tento politik naše  představení vůbec viděl. A vyzná se vůbec v moderním divadle? Není  dobré vyjadřovat se o tématu, ve kterém se nevyznáme a které jsme sami osobně neviděli. Naším cílem  skutečně bylo vyvolat společenskou politickou debatu, ale určitě ne  takhle agresivní.“

 

Děkujeme

Foto: Eva Smolíková,  Divadlo pod Palmovkou

Taneční magazín

Petra Tejnorová zve do Ponce

Pojďme na tanec! – stručný manuál pro vystrašené diváky

Stručný manuál pro vystrašené diváky.

Několik lekcí o jednom ohroženém druhu.

Tělesný dokument o současném tanci.

Dá se tak abstraktní umění, jako je tanec, vysvětlit? A dá se vysvětlit třeba rovnou tancem? Petra Tejnorová, režisérka, která setrvale překračuje žánry a ve své tvorbě hledá vždy to nejlepší médium na vystižení svého tématu, se spojila se skupinou VerTeDance – a vznikl „stručný manuál pro vystrašené diváky“, který bude uveden v pondělí 30. října od 20:00 hodin v divadle PONEC.

„Je to takový pokus, jak těm, kteří se tance obávají, poskytnout návod na překonání strachů,“ říká režisérka Petra Tejnorová, a dodává: „je to takový dokument, osobní zpověď, ale hlavně hra s divákem –  s tím vystrašeným i s tím tanečně velmi zběhlým.“

Na projektu s názvem Pojďme na tanec! autorsky spolupracují Tereza Ondrová, Helena Arenbergerová, Martin Talaga, Helena Araújo a Halka Třešňáková. 

„Vítám další vstřícný pokus otevírat oblast současného tance co nejširší veřejnosti. Tanci nemusíme rozumět, stačí nechat se jím unášet a zůstat otevřený vlastním pocitům a emocím, které v nás vyvolá.“ dodává Yvona Kreuzmannová, ředitelka Tance Praha.

Kateřina Kavalírová

Foto: Marek Bartoš

Taneční magazín

Living Realities

Vernisáž projektu Living Realities

Projekt Living Realities přináší do Studia ALTA fotografickou výstavu o lidech hledajících v Evropě svůj nový domov. Výstava i doprovodné programy představí jiný pohled na důležité téma současnosti a na skutečné osudy migrantů bez mýtů a emocí. Výstava potrvá od 30.10. do 17.12. a je včetně doprovodných programů zdarma.

30.10. 18:00 / Passage of a Flight (vernisáž výstavy)
+
Taneční studio Light: Dreaming + Děti lví srdce – work in progress

Doprovodný program:

9.11. / 19:00 / Ženy v boji za práva utlačovaných skupin (debata)

11.11. / 15:00 – 17:00 / Tvořivá dílna pro děti: Pohádková Sýrie

14.11. / 19:00 / Češi a cizinci: mluvíme spolu! (diskuze)

15.11. / 11:00 + 15:00 + 19:00 / L. Kašiarová, P. Šavel, T. Vtípil: Eau de Vie (představení)
22.11. / 20:00 / Ondřej Galuška: The Odd Gifts (koncert)

26.11. / 10:00 – 14:00 / Otevřená snídaně: Jak se žije a tvoří umělcům-migrantům v České republice

6.12. / 19:00 / Cesta komika do středu Evropy (stand-up comedy + diskuze)

16.12. / 17:00 / Den migrantů 2017: Porozumění prochází žaludkem (promítání, koncert, gastro ochutnávky, party)

17.12. / 17:00 / Taneční studio Light: Bratři lví srdce / PREMIÉRA

Tatiana Brederová

Taneční magazín

Státní svátek exoticky

Nevíte, jak naložit s volným dnem ve státní svátek 28. 10.? TANEČNÍ MAGAZÍN má pro vás jeden velmi zajímavý tip.

Taneční společenství Om Dance Academy posílá všem čtenářům TANEČNÍHO MAGAZÍNU srdečné pozvání na oslavu indického svátku „Diwali“ čili svátku světel. Proběhne již tuto sobotu 28.10 v 17.45 v kulturním domě Ládví v Praze 8, přímo u stejnojmenné stanice pražského metra, konkrétně trasy C. V rámci bohatého programu vystoupí taneční soubor Om Dance Academy, který v těchto dnech slaví výročí pět let od svého založení. Za tuto dobu si tato skupina vydobyla výsostné postavení nejen v indické komunitě v ČR, ale také mezi špičkovými tanečníky cizokrajných žánrů české a moravské taneční scény.

Om Dance Academy je taneční školou a skupinou, která se věnuje bollywoodskému tanci, tedy indickému filmovému tanci. Bollywoodský tanec je především o vyprávění příběhu a nádherných kostýmech. Písně jsou ve filmech z určitého důvodu – například oslavy, svádění, smutek… Tanec vychází ze slov a nálady dané písně a také z klasických indických tanců obohacený o moderní fúze všech tanečních stylů. S láskou k indické kultuře a tradici Om Dance Academy participuje na jejím šíření v naší zemi a okolí a to za oficiální podpory indického velvyslanectví v ČR, kde vede kurzy indického tance.

Kdo bude v Praze, popřípadě do metropole přijede a miluje exotický tanec, tak by si neměl nechat letošní státní svátek v kobyliském kulturním domě Ládví uniknout!

Plakát: Om Dance Academy

Jarmila Chromíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN