Festival Tanec Praha skončil

Closing party v divadle Ponec zakončila letošní taneční festival

Festival  Tanec Praha zakončila Closing party, která proběhla v divadle Ponec. Umělci a  hosté oslavili festival, dobrého jídla  i pití bylo dost a slavilo se do pozdních nočních hodin.

Mezi hosty byla také Monika Rebcová s rodinou, která je  milovnicí africké kultury a  jejíž semináře a ukázky z nich vám Taneční magazín během roku přináší

Yvonu Kreuzmannovou, ředitelku festivalu Tanec Praha letošní ročník velmi těšil

Markéta Perroud, spoluředitelka festivalu Tanec Praha

Letošní ročník festivalu TANEC PRAHA s výstižným mottem „Tancem proti předsudkům“ představil během jednoho měsíce divákům pestrou nabídku představení z Evropy, Asie, Afriky i Latinské Ameriky. Publikum obdivovalo taneční tvorbu z celkem 17 zemí, konkrétně to byly: Belgie, Brazílie, Česká repub lika, Finsko, Francie, Ghana, Izrael, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Německo, Nizozemí, Senegal, Slovensko, Španělsko, Švýcarsko, Velká Británie a Venezuela. Festival letos nabídl rekordní počet akcí, jejichž součet poprvé přesáhl 100 (50 v Praze a 60 v dalších regionech ČR).

V rámci hlavního programu v Praze měli diváci šanci zhlédnout 18 představení na jevišti, konkrétně v prostorách Fóra Karlín, PONCE – divadla pro tanec, Jatek78, Divadla ARCHA či netradičního interiéru GHMP Colloredo-Mansfeldského paláce. Kulisami festivalu nebyly však jen divadelní sály, dalších 8 představení se konalo přímo pod širým nebem – na náměstí Václava Havla a dalších náměstích či na neobvyklých místech, jako je EXPO 58 či Skautský institut.

Doprovodný program nabídl letos v Praze celkem 18 akcí a 4 moderované debaty po vybraných představeních. Do tance se mohli opět zapojit i diváci. Každou středu se proměňovala veřejná prostranství v Tančírny (4) pod širým nebem. Nechyběly ani     tematické workshopy (7), zaměřené nejen na tanec, ale i dramaturgii či fotografii. Festival nezapomněl ani na nejmladší diváky, kterým byla určena sekce TANEC PRAHA DĚTEM.  V této linii se kromě obvyklých divadelních představení konalo 7 specifických akcí, nechyběly ani Opening a Closing party.

V dalších 18 městech a obcích se celkem odehrálo 60 akcí. Festival měl letos zastávky v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Chocni, Jihlavě, Karlových Varech, Kladrubech,  Liberci, Malovicích, Mlázovech, Nečtinech,  Olomouci, Ostravě, Pardubicích, Písku, Plzni, Táboře a Ústí nad Labem. Mimo Prahu viděli diváci 45 představení a měli možnost se účastnit 15 workshopů či projekcí, to vše za účasti umělců nejen českých, ale i z dalších 8 zemí světa včetně Afriky, Koreje či Brazílie.

Návštěvnost letošního festivalu potvrdila rostoucí zájem veřejnosti o oblast současného tance s přesahy do jiných žánrů soudobého umění. Celkově festivalový program přilákal přes 8.500 návštěvníků, z toho více než 5.500 v Praze a přes 3.000       v dalších 18 městech a obcích ČR. Dalších vice než 3.000 diváků dorazilo na promo akce a doplňující program vybraných zahraničních hostů, především Ghana Dance Ensemble. Tyto akce probíhaly nejen v Praze, ale i dalších obcích, jako jsou Brandýs nad Labem, Brno, Čkyně, Holice, Jablonec nad Nisou, Strážnice, Ostrava, Znojmo a  Žďár nad Sázavou. Celkem tak festivaloví umělci dokázali oslovit více než 11,5 tisíc diváků.

„Atmosféra letošního festivalu byla mimořádná, ovacemi ve stoje ocenili diváci umělce nejen při Openingu ve Fóru Karlín, ale i v dalších divadlech, užívali si mimořádnou kvalitu i pestrost, která naznačila, kam se chceme vydat k 30. výročí festivalu TANEC PRAHA. Objela jsem několik kontinentů, abychom dokázali navázat na letošní zájem o Afričany, Brazilce i umělce z Asie stejně úžasnými zážitky v příštím roce. Už nyní máme přes 70 % programu připraveno a těšíme se i na celou 17. sezonu v PONCI, kam můžete chodit na skvělý tanec po celý rok, dodává Yvona Kreuzmannová, ředitelka.

 

Foto: Eva Smolíková

Taneční magazín

 

 

 

 

TANEC PRAHA se rozloučil v Colloredo-Mansfeldském paláci

Festival Tanec Praha, který trval od 28. května do 28. června se rozloučil projektem Siena

28.června  se festival TANEC PRAHA 2017 rozloučil  v netradičních prostorách GHMP Colloredo-Mansfeldského paláce se svým publikem. Projekt Siena – site-specific z dílny uznávaného španělského souboru La Veronal slavnostně zakončil 29. ročník festivalu, který trval od 28. května do 28. června a proběhl v rekordních 19 městech a obcích České republiky včetně Prahy.

Samotné dílo Siena bych hodnotila jako velmi zajímavé spojení strašidelného a erotického. Soubor La Veronal se skutečně nezastaví před ničím. Posuďte sami: muž v černém obleku a černých brýlích veze na lůžku zakrytého „mrtvého“, po chvíli lomcuje vozíčkem a „mrtvý“ vyskočí. Dynamický tanec „mrtvého živého“, poměrně vážná až úzkost budící hudba a jedna z tanečnic  se náhle svléká, uléhá na zem  a ukazuje své obnažené pozadí.  Další dívka svlečená do půli těla tančí opodál a zaplétá se do těla druhé dívky, po chvíli muž v černém opět přiváží na vozíčku postavu, tentokrát celou šedou.  Ta samozřejmě také seskakuje a dává se do svého dynamického tance. Těla mrtvých i živých se do sebe vzájemně zaplétají, celý obraz vás nutí přemýšlet a hledat smysl každého z těl.  Myslím, že v tomto okamžiku se zde prolíná paměť a  představivost.

Co přesně si představit za tímto projektem věru nevím, ale jednoznačně otvírá divákovi ústa dokořán.

 

Eva Smolíková

Foto: Tanec Praha

Taneční magazín

 

 

 

 

Novou tváří Reeboku je rapper Machine Gun Kelly

Reebok představuje nového člena svého kreativního týmu

 

Reebok představuje nového člena svého kreativního týmu. Tváří značky Reebok Classic a také oblíbených sneakers Club C se stává americký rapper Machine Gun Kelly.

Rodák z Clevelandu se tak připojí do uměleckého týmu hudebníků a módních představitelů, do kterého už patří rapper Future, tanečnice a zpěvačka Teyana Taylor či hiphopové duo Rae Sremmurd.

Čeští fanoušci si mohli jeho vystoupení užít v červnu na pražském Aerodrome Festivalu, kde patřil k největším hvězdám. Na podzim se do Prahy vrátí. Vystupovat bude 16. října ve Fóru Karlín.

Machine Gun Kelly je oceňovaný hudebník, producent a herec, který si v minulém roce zahrál ve třech celovečerních filmech. Známý je mimo jiné pro svůj rebelský přístup ke kultuře. Právě teď MGK připravuje turné po Evropě a Spojených státech k vydání své třetí studiové desky, ve které se více než kdy dřív zaměřil na své nitro.

„Vážíme si toho, že se Machine Gun Kelly stal pro tento rok členem Reebok rodiny,“ řekl Damion Presson, ředitel oddělení Global Entertainment Marketing. „Šíří kolem sebe úžasnou energii, která ho spojuje s naší značkou. Ta energie prochází vším, čeho se dotkne, což jeho fanoušci dobře vědí.“

Americký hudebník se zároveň stává tváří nové kampaně zaměřené na sneakers Club C. Ty byly v roce 1985 navrženy jako obuv na tenisové kurty. Díky své siluetě se ale jejich skutečným domovem stala ulice a nyní patří k ikonickým sneakers Reeboku. Machine Gun Kelly je bude obouvat během svého turné po Evropě a USA.

MGK k novému partnerství říká: „Tohle bude to nejlepší léto! A to nejen díky mému novému albu a turné, ale také díky partnerství s Reebokem Classic. Je úžasné získat podporu od značky, která sdílí vaši tvůrčí vizi. Už teď jsem nadšený z toho, co naše spolupráce přinese.“

Michal Včeliš

Taneční magazín

Katalánská Fiesta-festival v ulicích Ostravy

Ojedinělý festival katalánské kultury v Ostravě

Katalánská Fiesta – Festival v ulicích Ostravy

30. červen 2017 – 1. červenec 2017  
 
 
Na začátku letních prázdnin, 30. června a 1. července, zažije Ostrava pravou katalánskou pouliční slavnost – žhavou a strhující fiestu. V rámci oslav 750. výročí první písemné zmínky o městě Ostravě a Festivalu v ulicích do severomoravské metropole přijede spolu s deseti různými soubory více než 250 umělců ze španělského Katalánska a představí svoji unikátní kulturu: neuvěřitelné lidské pyramidy, které mohou dosáhnout 10 až 15 metrů, obří loutky v historických krojích, tradiční akrobacii, ohňové draky, tance, hudbu, hořící rum a další speciality, z nichž mnohé j sou součástí kulturního dědictví UNESCO. Katalánští umělci zde vystoupí v rámci akce Evropská historie v ostravských ulicích – ve znamení Barcelony, která je součástí letošních celoročních oslav 750. výročí první písemné zmínky o Ostravě. Akce se bude organicky doplňovat s Festivalem v ulicích, který se bude konat v centru města i v okolí  Slezskoostravského hradu.
Obyvatelé i návštěvníci Ostravy uvidí přední katalánské soubory – Gegants de Torroella de Montgrí, Gegants Veguers de Montblanc a Gegantó Pep Ventura (obří loutky), Federació de Diables de la Ciutat de Barcelona (ohňoví draci), Aiguabarreig a Cobla Volta Món (hudební orchestry), Colla Xàldiga (taneční skupina), Colla Castellera Vila de Gràcia (lidské pyramidy), Àliga de Tàrrega a Drac de Figueres (zvířecí masky) a Capgrossos de Capellades (obří hlavy).

Evropská historie v ostravských ulicích – ve znamení Barcelony se bude přirozeně doplňovat s Festivalem v ulicích, na kterém letos zahrají například Ondřej Havelka a jeho Melody MakersLennyXavier BaumaxaThe Weight z Rakouska, Flo z Itálie, Kel Assouf z Belgie, Thom ArtwayEmma Smetana, Malalata či Prago Union. Vyvrcholí zde také hudební soutěž Jump into Colours a návštěvníci se budou moci těšit na další bohatý program: tanecworkshopyhry, sport, stánky nebo aktivity pro rodiny s dětmi dětské zóně Hitrádia Orion. Ve stanu Tanec pro život ArcelorMittal Ostrava se bude tancovat na podporu dvou nových projektů „Voda pro krajinu“ ČSOP Salamandr a „Doma až do konce“ Mobilního hospice Ondrášek.

Co z katalánské kultury uvidí Ostrava?

Ball de bastons (tanec s holemi)
Ball de bastons má velmi staré a nejasné kořeny. Podle jedněch zdrojů vychází z tanců s dlouhými ‚valaškami‘, jaké používali pastýři, podle jiných z válečných tanců s meči, vyskytující se i v jiných zemích. Dnes patří mezi nejpopulárnější lidové tance Katalánska, kde působí více než stovka specializovaných souborů, tančících ve svém originálním kostýmu.

Festivalový bestiář
Katalánsko je zemí s velkým množstvím zvířecích festivalových postav. Takový zvířecí bestiář obsahuje všechny možné zoomorfní podoby vytvořené formou konstrukce nebo nástavce, a to pro jednotlivce nebo celou skupinu osob. Každá postava má svou techniku, funkci a symboliku. Rozsáhlá a rozmanitá nabídka katalánského festivalového bestiáře by se dala rozdělit do tří skupin: ohnivá, formální a animovaná. V ohnivé skupině byste našli celou škálu oheň plivajících draků. Ve formální sestavě se vyskytují ušlechtilejší a skutečnější zvířata, jako je vážený orel, příšera, lev nebo býk. A pak existuje šir oká škála postav v rozdováděné animované skupině. Mnoho katalánských měst a vesnic má i dětský bestiář, který často napodobuje dospělé postavy, ale tak, aby je mohly nosit děti. Původ těchto moderních průvodů můžeme hledat v procesích Božího těla a ve středověkých vystoupeních. Orel a drak jsou postavy, které hrávaly o Božím těle klíčovou úlohu.

Capgrossos
V Katalánsku víme o existenci postav s velkou hlavou – capgrossos – při náboženských událostech nebo oslavách už od 18. století. Jejich úkolem bylo připravit spolu s obřími postavami gegants cestu pro procesí. Pouze v některých vesnicích však v průvodu tančí nebo mají určenou vedoucí úlohu. Vypadá to, že z mnoha forem populární katalánské kultury a možnostech interpretace postav převládá ta, v níž se capgrossos při slavnostech vzájemně doplňují a pomáhají si – na rozdíl od majestátnosti postav gegants.

Castells (lidské věže)
Lidské věže mají svůj původ ve středověkých tancích vrcholících vytvořením stavby z lidských těl. Jejich současná podoba se vynořila před 200 lety ve městě Valls, a od té doby neprošla žádnou proměnou. Výška, křehkost a krása takové sestavy lidských těl činí z tohoto projevu kultury něco jedinečného. Říká se, že pro vytvoření lidské věže je potřeba síla, odvaha, rovnováha a bystrý úsudek. A právě tyto vlastnosti mají vyjádřit postatu naší katalánské identity. Lidské věže nedávno dosáhly své historicky největší výšky, kdy za účasti velkého počtu colles (skupin) dosáhly deseti ‚pater‘. V roce 2010 zapsalo UNE SCO lidské věže na seznam ‚Nehmotného kulturního dědictví lidstva‘.

Cobla
Cobla je výraz označující tradiční katalánský orchestr doprovázející národní kruhový tanec sardana. V polovině 19. století se hudebník a skladatel Pep Ventura snažil zpopularizovat tradiční hudební kompozice tím, že cobla zreformoval. Začlenil do něho nové nástroje – trumpety, trombon, kontrabas – kterému však charakteristický zvuk nadále dodávají dudy, flétny a nezbytný shawm, neboli katalkánská verze šalmaje. Cobla doprovází nejen tanec, orchestr dokáže fungovat i samostatně.

Dracs (draci)
Bájní draci se objevují ve všech mytologiích a legendách. Mívají krvelačné tlamy, šupiny jako plazi a netopýří křídla. Působí sdílené obavy z neznáma a nevědomí. Drak býval součástí středověkých procesí o svátku Božího těla kdy chránil před zlem. Postupně začala nad náboženským významem získávat převahu jeho fyzická atraktivita, až se stal téměř výhradně symbolem slavností (fiesta). To, proč jeho popularita o tolik přesahuje ostatní prvky lidové mytologie, možná vysvětluje legenda o drakovi, kterého zabil svatý Jordi (Jiří), patron Katalánska.

Diables (ďáblové)
Ďáblové mají svůj původ v dávných náboženských prezentacích boje mezi dobrem a zlem. Ty bývaly součástí procesí o svátku Božího těla. První doloženou událostí, kde se postava ďábla objevuje, je královská svatba v 16. století. V některých městech jsou diables spojováni s ohněm a recitují satirické verše kritizující autority a komentující aktuální politické události. Návrat demokracie znamenal obnovu veřejných vystoupení v ulicích. Diables se po celé Katalánii stali pravidelnou součástí festivalových performancí. V noci patří k ďáblům neoddělitelně oheň, který je vnímán jako fantazijn&i acute; složka dodávající jim něco nadpřirozeného, a přesto velmi akčního.

Esbarts
Esbarts jsou amatérské skupiny, které nacvičují tradiční katalánské tance. Začaly vznikat počátkem 20. století, aby zachovaly bohatou hudební tradici. Od té doby se jim podařilo katalánské taneční dědictví nejen zachovat, ale dál rozpracovat. Svými krásnými vystoupeními jsou Esbarts nedílnou součástí naší kulturní tradice.

Gegants (obři)
Přítomnost gegants na katalánských slavnostech lze vysledovat až do 14. století a trvá dodnes. Původně, podobně jako ve zbytku Evropy, byli gegants součástí procesí o svátku Božího těla a evokovaly biblické postavy. Postupně však ztratily svůj náboženský význam a staly se základní součástí světských oslav. Dnes už gegants nejsou jen kašírovanými postavami toporně pochodujícími po ulici, ale předvádějí čím dál složitější choreografie. Ztělesňují historické a legendární místní postavy a stávají se tak výmluvnými symboly lokální identity. Když na ulici uvidíte gegants, znamená to, že fiesta právě začíná.

Grallers
Gralla je tradiční dechový nástroj s pronikavým zvukem. V posledních dvaceti letech získal výrazně na popularitě. Skupiny takzvaných grallers čítajcí většinou dva nebo tři hráče doprovází bubeník. Grallers jsou nezbytnou součástí stavby lidské věže.

Havaneres
Původ je třeba hledat u kreolského contradanza – starobylého kubánského tance, který býval velmi populární v havanských salonech. Do Katalánska se dostal s vojáky, obchodníky a námořníky. V počátcích tvořily skupiny havaneres většinou tři hlasy, které v barech doprovázelo jen vyťukávání rytmu do stolů. Později, jak se skupiny vyvíjely, začaly mít kromě 3 až 4 hlasů i svůj doprovod na kytaru a akordeon.

Tradiční hudba
V Katalánsku není původní tradiční hudba hraná na místní nástroje příležitostnou událostí. Je součástí neustále rostoucího hnutí. Znovuobjevení a nové ztvárnění starých melodií je dílem mnoha skupin, které své umění přinášejí do ulic jako součást folklórních festivalů nebo v rámci tanečních či koncertních vystoupení. Tím se podařilo zachránit mnoho starých nástrojů a kompozic, které byly až donedávna zapomenuté. Společná hra na staré a moderní nástroje vytváří navíc jedinečný katalánský témbr. Tyto skupiny dokázaly tradiční hudbu změnit z předmětu studia v živý organismus.

Sardanes
Sardana je kolový tanec, který se stal národním tancem Katalánska. Vyvinul se ze starobylého tance známého jako sardana curta. V polovině 19. století do něho vnesl hudebník Pep Ventura a tanečník Miquel Pardas určité změny, které v něm zůstaly až dodnes. Ve stejné době, kdy došlo ke změnám v tanci Sardana, vznikly i v současnosti známé orchestry cobla. Z oblasti Girona se sardana rozšířila po celém Katalánsku. Dnes ho tančí mnoho skupin v ulicích a na náměstích nejen po celém katalánsku, ale i na jihu Francie. Sardana zve do kruhu a do tance každého.

Hořící rum
Tradice, která začala v 19. století, kdy mnoho Katalánců odplulo na Kubu, aby si tam vydělali peníze. Základními ingrediencemi jsou rum, kávová zrna, cukr, kůra z citronu, koření a především skořice. Vše hoří cca 10 minut v hliněných hrncích, aby se část alkoholu spálila a nápoj se pije ještě horký. Kdysi to pili námořníci hned ráno, aby se zahřáli. Pití takto vypáleného rumu a poslouchání hudby habanero je oblíbenou činností během tzv. Festa Major (festival na oslavu světce – patrona daného města) v oblasti Costa Brava. V dnešní době se toto rozšířilo i do měst mimo pobřeží.

Jiří Sýkora
Taneční magazín