Cena za světelný design

Cena za světelný design se bude v rámci 22. ročníku České taneční platformy udělovat
již poosmé

 

 

 

Cena za světelný design, kterou pravidelně uděluje Institut Světelného
Designu, se bude v rámci 22. ročníku České taneční platformy předávat
již poosmé.

Během přehlídky současného tance a pohybového divadla ve dnech 20. – 22.
dubna 2016 odborná porota opět zaměří pozornost na práci se světlem,
jako jedním z nejdůležitějších scénografických prvků.Vedle úzce specializovaných vzdělávacích aktivit tak chce ISD každoročně podporovat i širší povědomí o světelném designu. Cena za světelný design je zároveň jedinečnou příležitostí pro reprezentaci a tvůrčí konfrontaci domácích lightdesignérů. O tom, kdo letos získá skleněnou trofej z dílny Evy Novákové rozhodnou  experti na světelný design Jan Hons Šuškleb a Jan K. Rolník, pod vedením předsedkyně Minny Heikkilä.

Přítomnost zahraničního hosta umožní komisi nestranně a objektivně
posoudit realizace světelných designérů v mezinárodním kontextu. Při
svém hodnocení zohlední nejen estetické a technické zpracování světelné
složky, ale také její soulad s celkovým scénografickým, režijním a dramaturgickým záměrem inscenace.Věcnou cenu pro vítěze zabezpečují společnosti WD LUX, zvuk-svetlo.cz a Oldservis, partnerem Ceny je Tanec Praha.

V pátek 22. dubna od 16:00 budou mít zájemci možnost zúčastnit se
diskuze se členy poroty ve Studiu ALTA.Slavnostní vyhlášení nejlepšího světelného designu proběhne spolu s ostatními vítězi Cen ČTP 25. dubna od 20:00 h
v Divadle Ponec.

cena

Členové poroty

Minna Heikkilä

Finská světelná designérka, která v současné době působí ve švýcarské
Basileji. Od roku 2003 pracuje jako designér pro různé nezávislé
divadelní a taneční společnosti. Kromě této činnosti se jako technická
manažerka podílí na několika zájezdových představeních, se kterými
procestovala Evropu, Kanadu, Japonsko a Jihovýchodní Asii. Má bohaté
zkušenosti v oblasti dramatického a hudebního umění, přičemž
spolupracuje i s dětmi a na projektech pro nejmenší diváky.

Jan Hons Šuškleb

Absolvent, pedagog a průkopník oboru světelný design nejen na JAMU v
Brně, ale i v soukromém sektoru. Zkušenosti z oboru světelný design
získal během studijní a pracovní stáže ve Finsku, následně začal působit
jako freelancer po celé Skandinávii. V českém prostředí pracuje v
soukromých a pronájmových firmách jako videotechnolog, osvětlovač,
specialista na světelné systémy, mediaservery, programátor
multimediálních aplikací a konzultant realizací zakázek. Krom toho je ve
volném čase vášnivým leteckým modelářem a rádioamatérem.

Jan K. Rolník

Studoval ekonomii a estetiku (filozofie umění) v Praze a Mexico City.
Pragmatický a estetický přístup lze najít ve všech jeho aktivitách; od
produkce performing arts, uměleckého managementu a mapování kulturního
dědictví, až po práci se světelným designem a kurátorství ve světelném
umění.
Spoluzaložil, produkoval, řídil, či se podílel jako kurátor na různých
projektech – Pražské Quadriennale 2007, Divadelní architektura ve
střední Evropě (publikace, výstava, webová databáze), Institut
Světelného Designu, pražský festival světla SIGNAL, interaktivní
multimediální instalace pro Český pavilon na EXPO 2015 v Miláně,
Stereoscopic Video Art Festival Parrallax, Evropský rok mezikulturního
dialogu 2008 v České republice a mnoho dalších.

 

Taneční magazín

Underworld vydává nové album, premiéra na festivalu NEON

24.-25.června, Zlaté Písky

Underworld vydali nový album, premiéru bude mať na festivale NEON

 

Organizátori NEON festivalu odhaľujú line-up ,prinášajú dídžejov Artyho a Bluestona

neon-newpresspic

Britská elektronická kapela Underworld vydala v piatok18. marca po šiestich rokoch nový album „Barbara Barbara, we face ofshining future“, z ktorého nové skladby po prvýkrát odznejú na bratislavskom júnovom NEON festivale. Odbornou verejnosťou je považovaný za najočakávanejší album svetovej elektronickej scény. Spropagovaný bude počas letného turné s limitovaným počtom zastávok po strednej Európe. Spája žánre techno, house, experimentálnu elektroniku, ale aj sofistikovanú muzikálnosť a pôsobenie na pocity poslucháčov v  podobe ambient. Vychádza v digitálnej forme, na CD aj vinyle. Vášniví fanúšikovia si môžu zakúpiť limitovaný hudobný balíček,ako aj samostatné produkty dostupné na www.underworld.tmstor.es/. Balíček obsahuje nový album, knihu s originálnymi kresbami, ale aj exkluzívnu sadu umeleckých výtlačkov, ktoré tvorí priamo člen kapely Karl Hyde a nakoniec neoficiálny track Twenty Three blue, ktorý sa na albume neobjavuje. Underworld so spevákom Karlom Hydom a Rickom Smithom, sa do povedomia dostali najmä ; vďaka úspechu kultového filmu Dannyho Boyla Trainspotting v roku 1996, v ktorého soundtracku sa objavili skladby Dark & Long (Dark Train) a BornSlippy Nuxx z druhého albumu „SecondToughest in the Infants“. Na konte majú osem štúdiových albumov, posledný Barking vyšiel v roku 2010. Postarali sa i o hudbu k otváraciemu ceremoniálu olympijských hier v Londýne,kedy získali ocenenie britského hudobného magazínu Q za zvukové inovácie.

Arty_userpic_Jan16

Medzi najžiadanejšie hviezdy súčasnosti patrí aj ďalšie britské zoskupenie Above & Beyond, ktoré vlani zažiarilo vo vypredanej Allphones Arene v austrálskom Sydney ku 150. vydaniu svojej show pod názvom ABGT (Group Therapy), ale aj v Madison Square Garden v New Yorku, či Las Vegas. V rebríčku DJ Magazine Top 100 DJs 2015 obsadili 29. miesto. V roku 2014 ich akustické turné s orchestrom získalo množstvo ocenení profesionálnej obce ako jedno z najnápaditejších tour v histórii. Slovenskému publiku sa predstaví aj jedna z najinovatívnejších producentov súčasnosti, švajčiarska DJ-ka Nora En Pure.

illan2

Priaznivci svetových festivalov, ako belgický TOMORROWLAND, celosvetový projekt ULTRA MUSIC FESTIVAL, si tak môžu dopriať už aj na Slovensku leto plné hviezd a vychutnať zvučné mená pred začiatkom prázdnin. Organizátori pod značkou NEON pripravujú veľkolepú show, ktorá predurčí znovu zaradenie Slovenska na mapu rešpektovaných elektronických festivalov.

Underworld-at-the-Hollywood-Bowl

Podľa zástupcu značky NEON Juraja Volenticsa, tvorcovia v týchto dňoch uzatvárajú line-up pre oba dni na hlavnom stage. Postupne odhaľujú ďalších „neónových“ umelcov, ktorí vystúpia na Zlatých Pieskoch 24.-25. júna. Čo skoro začnú oznamovať účinkujúcich, ktorí sa objavia na druhom stage, koncipovanom ako predstavenie českej a slovenskej špičky elektronickej hudby. K už zverejneným lákavým hviezdam sa pridávajú dve mená súčasnej tanečnej galaxie, svetoví dídžeji, Arty z Ruska a v slovenskej premiére Ilan Bluestone z Veľkej Británie. Obaja spolupracovali s Above & Beyond, ale na konte majú spoluprácu s BT, Nadiou Ali, Arminom van Buurenom, Axwellom,či Tiestom. Arty, špička progresívno -trancovej školy, je pôvodne odborník na aplikovanú matematiku a informatiku,ktorý napokon prepadol vášni, hre na klavír. Matematiku a tónyvšak považuje stále za charakteristickú črtu svojej tvorby a tak experimentujev hľadaní prienikov oboch „žánrov”. Do pozornosti Buurena a Above & Beyondsa dostal vďaka EP Vanilla Sky v roku 2009 a Above & Beyond ho vzali pod krídla prostredníctvom ich labelu Anjunabeats.Svetovou značkou sa však Arty stal až pod hlavičkou Interscope, vďaka čomu mohol remixovať skladby aj pre One Republic, London Grammar, Years &Years. Debutový album 26-ročného talentu napokon vyšiel iba minulý rok pod názvom Glorious. Tretí marcový týždeň tohto roka koncertoval na Miami Beach a na prelome apríla a mája vystúpi v Austrálii.Tím, ktorý stojí aj za festivalom NEON, priniesol do Bratislavy Artyho už vroku 2011 na párty Beautiful Things. Ilana Bluestona Anjunabeats prijalo v roku 2012. Postaral sa o to skladbami ako Big Ben, Under My Skin a Spheres. Do pozornosti sa okamžite dostal miliónom fanúšikov po celom svete, vrátane tých, ktorí videli jeho vystúpenie v New Yorku. Kľúčová úloha jeho poslucháčov sa odráža aj v hudo bných rebríčkoch. Ilan má za sebou vrcholné umiestnenia s deviatimi rôznymi skladbami, no hitparády dobyl aj EP s názvom Snapdragon.

Underworld

Viac na www.neonevent.sk

Taneční magazín

Rozhovor se zpěvačkou DAGMAR ZÁZVŮRKOVOU

„Nebojte se svých snů, běžte jim naproti“

Zpěvačka, herečka, moderátorka, ale i pantomima, to všechno k Vám patří. Co je tedy Vaše profese?

„Věděla jsem od malička, že budu zpěvačka, to bylo na prvním místě. Fakt, že jsem šla studovat pantomimu,  představuje  spíše „moc  hezký úlet“. Já jsem chtěla jít na jakoukoliv  múzickou školu nebo  na akademii, ale na muzikálové  herectví mě nevzali. Tenkrát mi Dana Hlaváčová  řekla: „Zkus pantomimu na HAMU, je tam step, akrobacie, jazyky, máš tam všechny věci, které  tě  baví,  i tu tvou vysněnou hudbu.  Tak  jsem to zkusila a oni mě vzali. Vedoucí katedry, Boris  Hybner dobře věděl, proč tam jsem. Bylo mu jasné,  že nebudu nikdy mimka, která bude dělat bílou pantomimu, ale věděl,  že si tzv. „vyďobu své třešinky z dortu“, které  využiji ve svých představeních.“

Jak se dá spojit  zpěv a akrobacie? Nelekla jste se?

„Vůbec ne, původně jsem také koketovala s atletikou. Sprinty a krátké tratě byly pro mě zajímavé. S tělocvikem jsem neměla vůbec žádné problémy, naopak. Jsem velmi sportovní typ, vesluji,  chodím cvičit, takže bez pohybu si život neumím představit.“

Touha zpívat byla ve Vás nebo Vás rodiče museli nutit? 

„Rodina mě nikdy do ničeho nenutila. Řekla bych spíše,  že  měli  strach, abych se vůbec uživila nebo prosadila. Opravdu to byla má vnitřní touha, narodila jsem se s tím, přihodilo se mi to:).  Cítím to jako skutečné poslání, kterému musíte naslouchat, nebo aspoň měla byste. Nechávám se vést svým hlasem.

Souhlasím s tím, že je těžké prosadit se. Navíc v tomto šíleném spěchu a v povrchní době. Vůbec nezávidím těm, kteří se právě rozhodli být součástí ‚šoubyzového maratonu‘. Jdu si svojí cestou. Herečka Jitka Sedláčková to dobře pojmenovala – „Dášo, ty jsi takový solitér“. Pokud se člověk pro zpěv skutečně  zrodil,  tak nepotřebujete konzervatoř. Na jevišti či pódiu to poznáte. Tím ale nechci snižovat důležitost studia daného oboru. Sama jsem studovala soukromě herectví, také zpěv ale i akademii múzických umění a obohatilo mě to. Dana Hlaváčová mi kdysi řekla: „Postav se na jeviště!“ Tak  jsem tam stála  a nevěděla jsem, co mám dělat, ale Dana řekla: Jo,jo, je to dobrý, ty tam jsi.“  Opravdu to asi takhle je.“

Zpěváci jsou někdy plni obav o své hlasivky.  Udržujete se nějak? 

„Nejsem typický zpěvák, který se úzkostlivě bojí o svůj hlas. Když jsou ta šílená horka v létě, ráda používám klimatizaci, a to asi hlasivkám moc nepřidá.  Nikdy jsem neslyšela, že by někdo z mých kolegů například pil syrová vajíčka, jak se občas říkává, ale v naší šatně je na každém stolku Vincentka a té já věřím. Točila jsem svoji píseň „Jazzového anděla“ a byla jsem lehce nastydlá. Dala jsem si pár loků a během dvaceti minut jsme mohli točit dál.

DSC_0293

Vy nechcete  zpívat operní árie.  Proč ?

„Nebyla bych dobrá operní zpěvačka.   Studovala jsem sice u skvělého operního pěvce Jaroslava Horáčka  klasický zpěv, tehdy jsem měla mlado dramatický soprán. Ale neměla jsem dostačující materiál na tento obor.  Vždy ke mně patřilo spíš klaunství a humor. Moje koncerty jsou takové kabarety s tématem, který mě v daný koncert a dobu právě zajímá.  Pro mě je podstatné  mít  ve svých show humor. Důležitý je repertoár, texty, melodie. Jsem spíše šansonová písničkářka. Těší mě zpětná vazba s publikem.“

Máte zajisté také vztah k tanci. Který styl je Vám blízký a kterému byste se raději vyhnula?   

„Tanec obdivuji a také všechny, kteří ho dělají. Nejvíce ze všech obdivuji baletky a vrcholové sportovce.   Je to něco neskutečného, co všechno musí udělat  pro svou profesi. Každý den tréninky, každý večer představení, někdy i ‚dvoják‘. Soukromý život jde velmi často stranou. Celé dny trávíte v baletním sálu a pilujete pozice, které jste už dělali asi tisíckrát…. Když  vidím Michala Štípu, který  je dennodenně na sále, a další špičkové tanečníky, tak se hluboce skláním. Balet je velká dřina a je  jen pro opravdu vyvolené.  Myslím, že tanec je důležitý pro všechny, alespoň setkání s ním na jakékoliv úrovni . Je to řeč těla a jeho kultivace.

Miluji balet a jsem věrný divák. Naposledy jsem byla  v ND na představení  „Sólo  pro tři“. Bylo to absolutně úžasné a obdivuhodné. Mám ale ráda i autorská představení a jsem velkým fanouškem choreografky a zároveň režisérky Jany Burkiewiczové. Jana je prototyp ženy, která má v sobě šmrnc, zvládá naprosto úžasně řeč těla, navíc vyjadřuje něco, čemu rozumím. Je to moje kolegyně,  bydlely  jsem spolu na ‚intru‘.Vzpom&i acute;nám si, jak jsme snily o svých uměleckých dráhách. Nyní se nám to krásně propojilo a rády se podporujeme. Navštívila jsem její představení „Divočina“ a ještě teď to ve mně rezonuje.

Mám také ráda street dance. Bohužel můj talent nenasvědčuje tomu, abych se něčím takovým zabývala :)))) Když jsem byla v Karlínském divadle, chodila jsem do baletu.   Balet  mi nešel, ale dalo mi to nějakou kultivaci těla a jistý řád. Ovšem,  kdyby mě někdo pozval do Stardance, tak jdu okamžitě. Je to obrovská výzva a já mám výzvy ráda.“

ichni účastníci Stardance se shodují na tom, že je to velmi náročné….

„Určitě ano, ale vůbec by mi to nevadilo. Ráda se zapotím a „makám na sobě“. Těší mě probouzet  svoje schopnosti i neschopnosti. Pracovat na tom, co vám není zcela přirozené, je zážitek, práce i radost.”

Tančila  jste také aktivně kromě zmíněných baletních tréninků?

„No,   já jsem taková komická vložka.  Každopádně pohybu se nebráním, mám tanec ráda. Jsem typ zpěvačky, na kterou  musí mít choreograf hodně času. Jana Burkiewiczová kdysi pro můj koncert připravila choreografii na tango. Tančila jsem s Danielem Bičem, který mezi námi už bohužel není. Byl to krásný člověk a tanec s ním  byl pro mě úžasný zážitek. Nikdy jsem neměla pocit, že to je pro něj ztráta času, nijak se neposmíval, když mi něco hned nešlo. Byl to gentleman, který miluje svoji ženu, má krásnou dceru, a o to víc jsem si ho vážila.

Studovala jsem pantomimu na Hamu. Chtěla jsem odblokovat svoje pohybové komplexy a otevřít svou tajnou skříňku, kde možná nějaká ta osobní výpověď skrze pohyb byla… Pantomima mi opravdu pomohla. Měli jsme na škole improvizace,  techniku pohybu, step, akrobacii.“

Máte tedy blíže ke sportu než k tanci? 

„Určitě,  sport a akrobacie mi byly blízké,  ale tančit před lidmi mi nebylo příjemné, styděla jsem se.. Nemám taneční paměť.  Obvykle choreografové zopakují sestavu a všichni ‚jedou‘.  No, tak mně to musí zopakovat stokrát,  potom se ale chytnu a jedu s ostatními 🙂 “

DSC_0390_binstant-1

Jednou jste řekla, že nahá byste nevystupovala.  Pořád to platí?  Jak tedy vnímáte nahé scény v současném tanci? 

„Když je nahota opodstatněná, chápu to. Pokud ale má herec bez jakéhokoliv důvodu vyjít nahý hned v první scéně, tak takovou roli bych hrát nechtěla. Není mi to ale příjemné ani jako divákovi.“

Jak jste se dostala k  moderování?

„ Jednou mě oslovila kolegyně, abych za ní moderovala jednu akci a jelikož to byla disciplína, kterou jsem nikdy nedělala, naučila jsem se to jako roli. Měla jsem body, podle kterých jsem jela a pak jsem reagovala na účinkující a nakonec jsem si to i užila. Nemám příliš ráda improvizaci, ale ani moderátory bez humoru. Obdivuji noblesní humor Marka Ebena, nebo Karla Šípa.“

Ráda cestujete. Jaký typ dovolené vybíráte? Poznávací, pobytové, lyžařské? 

„Já nelyžuji, ale sáňkuji. Takže to je bezpečnější. Zrovna nedávno  moje kolegyně, která je výborná lyžařka,  skončila se třemi šrouby v koleni, protože ji agresivní jezdec srazil.

Cestování miluji, bez toho bych nemohla být. Koupím si letenku, dojedu do destinace,  půjčím si auto a objedu zemi, ve které zrovna jsem. Každý rok jsem jezdívala do Říma na prázdniny, tam jsem byla s přáteli, mluvila jsem jen italsky a chodila do italské školy. To samé dělám i v Anglii, tam mám také spoustu přátel.

Jsem kosmopolitní typ, ale  také velký patriot České republiky, nedokázala bych  se odstěhovat.

Také mám  ráda dovolené, kde mohu využít jazyky.“

Využíváte latinu? 

„Ano, když jedu  do Itálie a prohlížím si  vítězné oblouky či  staré domy, tak nápisům  někdy i rozumím :)). Latina je základ, který využívám v ostatních jazycích.“

Jak relaxujete?

„Nejsem typ, který rád leží. Víceméně ani relaxovat neumím, jsem velmi hyperaktivní. Chodím na dlouhé procházky se svým psem, beru si zápisníček a píšu si texty.  Když skládám písničky, vždy si vše  nahraji,  pouštím do sluchátek a inspiruji se podněty zvenku. To je asi pro mě největší relaxace. Ráda se podívám na hezký film. Když mám volno,  těší mě veslovat.“

DSC_0136B_instant

Jak jste začala s veslováním?

„Snila jsem o tom, že budu veslovat. Když jsem šla kolem veslařského klubu, probíhal tam právě nábor veslařů. Ale! Brali jen děti do 15-ti let. Trenér „Navy“ řekl, jestli mi ještě nebylo 15, tak můžu nastoupit. Řekla jsem tedy, že mi je 14 a půl /bylo mi 29 let/. Odpvěděl: „Tak to Vás ještě můžeme vzít! Měl smysl pro humor,  to bylo báječné a od té doby vesluji, amatérsky. Jsem nadšená veslařka bez vysokých ambicí. Na vodě si přemýšlím, jaké budou další texty, paradoxně nabíjím energii, postava se mi trošku zlepšuje, záda nebolí… Nejsem typ baletky, takové té opravdu hubené holky, mám chlapeckou muskulární postavu.   Lidé mi  říkají, jak jsem hubená, těší mě to, ale  já na sobě tvrdě pracuji.“

Máte ještě čas na  nějaké další sporty?

„Chodím na střelnici střílet, bruslím, hraju tenis.“

Hudbu tvoříte sama?

„Ano, teď ano – mám takové období –  dělám na nové písni.  Když mám svoji hudbu,  vím přesně,  k čemu se  bude vztahovat text. Ale spolupracuji i s muzikanty ze své kapely, to  je úžasná inspirace.“

I texty si píšete sama? 

„Ano, už se přestávám bát i v tomto ohledu. Začínám si psát vlastní texty.  Teď jsem dopsala novou písničku Pampelišky.“

Zdá se, že jste si všechno splnila, Vaše aktivity by stačily na dva či tři životy. Máte ještě nějaké sny? 

„Mám hodně snů. Co nejhoršího  pro vás může Bůh udělat?  Splní vám všechna přání. Ale já mám několik snů a kdoví jestli je všechny stihnu prožít. Když si nějaký splním, vzápětí si vymyslím další.

Fotila jsem například diář, ale nechtěla jsem být jen modelka s našpulenými rty.  Mám ráda témata –  hlubší smysl. Tak jsme si s hat designerkou Libkou Safr vymyslely diář žen, kterým chceme vzdát hold. Oslovila jsem skvělou make up artist a vlásenkářku z Národního divadla, Markétu Šilarovou, ko stymérku Blanku Látalovou a začaly jsme vybírat ty správné ženy :), např. Emu Destinovou, Coco Chanel či  Fridu Khalo. V každé fotografii je dole v rámečku citát dotyčných dam a pod fotkou je v kostce popsaná, co jistá krasavice dokázala a v čem byla vyjímečná.

Pro sny člověk musí něco udělat. Říkám lidem: „Nebojte se svých snů, běžte jim naproti.“

 

Děkujeme za rozhovor

Eva Smolíková

Foto: Markéta Riedl

Time To Swing

Oblíbený zpěvák Jan Smigmator uvede svůj koncert 19.dubna v Malostranské besedě

 

 

Zpěvák Jan Smigmator chystá po úspěšném galakoncertu  Sinatrology  hned další pod názvem “Time To Swing” ,  který se uskuteční 19. dubna ve  20:30 h v pražské Malostranské besedě.

Společně s ním a jeho doprovodným Swinging Q (V. Strnad – klavír, J. Greifoner – kontrabas, O. Sluka – bicí, M. Smejkalová – saxofon) tentokrát vystoupí jako host vynikající jazzová zpěvačka Martina Bárta.

„Na Martinu se už opravdu moc těším, protože je skvělá. Pokud jste v prosinci navštívili  Sinatrology, nebo na Silvestra sledovali záznam galakoncertu na ČT Art, tak to určitě víte sami moc dobře! :-)“, říká Jan Sigmator.

001_NPB0416_cover_(1)

Předprodej vstupenek do Malostranské besedy byl sice zahájen teprve před pár dny, ale i tak je už polovina sálu vyprodaná. Pokud tedy budete mít čas a chuť na trochu swingu, vstupenky si pořiďte co nejdříve!

modré

VSTUPENKY ZDE: http://1url.cz/9tMfG

Taneční magazín