„Slowfox je krásný, ale budu velmi rád, když se budu moci učit ještě něco jiného…“ říká Leoš Mareš

Stardance VII

Radek Banga, Tereza Bufková   (paso doble)

Hodnocení poroty:

Jan Révai:  7  bodů  (rytmus a  krásné ruce, to ano, ale očekával jsem víc, chybí mi tam švih, chybí mi energie)

Tatiana Drexler: 7  bodů  (já jsem energii viděla až na konci,  ruce jste trošku zamotal, nebylo to až tak krásné,  měla být více prohnutá pánev)

Radek Baláš: 7 bodů (paso doble vzniklo napodobováním toreadora, to jste napodoboval dobře, ode mě je to slušné hodnocení)

Zdeněk Chlopčík: 6 bodů  (líbila se mi choreografie, líbilo by  se mi více prohnuté pánve, ale oči byly chladné, z očí musí jít energie, pokořil jste  jen malého býčka)

Celkem: 27 bodů

Radek Banga – „Příště vypiji více kafé“

radek banga

 Leoš Mareš, Katarina Štumpfová   (slowfox)

Hodnocení poroty:

Jan Révai:  6  bodů  (nehodnotil)

Tatiana Drexler: 7  bodů  (máte obrovský potenciál, mě to začíná bavit, je třeba popracovat na držení těla, celkově to  bylo  strašně milé a příjemné )

Radek Baláš: 8 bodů (slowfox je královská disciplína,  Váš výkon byl na úrovni, všichni Vám právě teď začínají posílat hlasy)

Zdeněk Chlopčík: 6 bodů  (nehodnotil)

Celkem: 27 bodů

214522160450002_22

Leona  Machálková, Michal Necpál   (paso doble)

Hodnocení poroty:

Jan Révai:  8  bodů  (napětí, mělo to gradaci a příběh, splnili jste moje očkávání, já bych si lehnul a díval se)

Tatiana Drexler: 8  bodů  (nehodnotila)

Radek Baláš: 8 bodů (nehodnotil)

Zdeněk Chlopčík: 7 bodů  (krásný oční kontakt, viděl jsem  energii, kroky měly být přes patu, cikánská část byla zajímavá, někdy jsem takové podání  neviděl, i ten nejdivočejší býk by si lehnul a díval by se)

Celkem: 31  bodů

leona

Marie Doležalová, Marek Zelinka   (slowfox)

Hodnocení poroty:

Jan Révai:  8  bodů  (nehodnotil)

Tatiana Drexler: 8  bodů  (máte velmi tvrdý  předek, jste napjatá, vydrilovaná, jen  Marek Zelinka se směje)

Radek Baláš: 6 bodů (nehodnotil)

Zdeněk Chlopčík: 7 bodů  (velmi pěkná choreo, krásné postavení, odklon, ale nevydrželo Vám to  do konce, nášlap excelentní, ale také nevydržel do konce)

Celkem: 29 bodů

214522160450002_04

Lukáš Pavlásek, Lucie Hunčárová   (paso doble)

Hodnocení poroty:

Jan Révai:  5  bodů  (Vylhali jste se z tance, ale jak se mám vylhat  já? Viděl jsem Vaši pověstnou nožičku, ale  mimo rytmus. Bavili jste diváky,  ale to, co tam mělo být, to tam nebylo, měl byste začít víc tančit!)

Tatiana Drexler: 3  body  (nehodnotila)

Radek Baláš: 3 body (Komplexní dílo a co my s tím? Očekával jsem Vaši nožičku, byla tam spoustu vtipu, málo tance, fatální problém rytmem, to je neveselé hodnocení)

Zdeněk Chlopčík: 2 body  (nehodnotil)

Celkem: 13 bodů

214522160450002_08

Jitka Šnajdrová, Marek Dědík   (slowfox)

Hodnocení poroty:

Jan Révai:  8  bodů  (nehodnotil)

Tatiana Drexler: 6  bodů   (nehodnotila)

Radek Baláš: 9 bodů  (věděl jsem, že Zdeněk najde nějaké hnidy. Ale  tento tanec byl požitkem. Zdeňku, jestli tento pár nebude ve finálovém kole, tak sním tkaničky u Tvých tanečních bot!)

Zdeněk Chlopčík: 7 bodů   první část byla krásná, krásné paže, rotace, ale potom jste se uchopili, nastalo  poskakování, tanci chyběla hladkost, musím hodnotit obě části)

Celkem: 30 bodů

Radek Baláš: „Zdeňku, jestli Jitka a Marek nebudou  ve finálovém kole, tak sním tkaničky u Tvých tanečních bot!“

214522160450002_45

Romana Motlová, Rostislav Osička   (paso doble)

Hodnocení poroty:

Jan Révai:  4 body  (Rosťo, ty jsi chlapák, toreador ukazuje svoji mužnost, ale  ty jsi  se teď  stal malířem, který odhání mouchy, oceňuji snahu, která se občas minula  s kroky)

Tatiana Drexler: 4  body   (naběhali jste se, kroky sem a tam, na stranu, ale  to bylo asi všechno)

Radek Baláš: 3 body  (nehodnotil )

Zdeněk Chlopčík: 3 body   (nehodnotil )

Celkem: 14 bodů

214522160450002_53

Michal Kurtiš, Lucie Dvořáková   (slowfox)

Hodnocení poroty:

Jan Révai:  6 bodů  (nehodnotil)

Tatiana Drexler: 6  bodů   (schovávání za deštníkem, pár slowfoxových kroků, ztuhlé ve vršku, ale  bylo to lepší než samba minulý týden)

Radek Baláš: 5 bodů  (krásné, vím, jak těžká je  práce s rekvizitou, byla tam  rafinovanost, schovávali jste se za deštníky tak, že jsme na Vás skoro neviděli…)

Zdeněk Chlopčík: 5 bodů   (nehodnotil )

Celkem: 22 bodů

214522160450002_59

Petr Čadek, Kateřina Cajthamlová   (paso doble)

Kateřina Cajthamlová: „Paso doble je takové chozeníčko“

Hodnocení poroty:

Jan Révai:  7 bodů  (krásně souzníte, krásná choreografie, chybí mi tam  oční hra, soustředíte se na kroky, ale Petr  nandal takovou nálož kroků, že se soustředit musíte)

Tatiana Drexler: 5 bodů   (nehodnotila)

Radek Baláš: 5 bodů  (nehodnotil)

Zdeněk Chlopčík: 5 bodů   (oční kontakt jsem viděl, ale ne pro  paso doble, v očích bylo  spíše: „Petře, co chceš, cos to udělal, je to dobře?“ Paso  doble není „chozeníčko“, ale je to něco víc. Celkově jste to  zvládli  velmi dobře)

Celkem: 22 bodů

214522160450002_67

Marek Taclík, Martina Marková  (slowfox)

Marek Taclík: „Nezvládnu to, přijdu o práci, kvůli jedné soutěži….“

Hodnocení poroty:

Jan Révai:  (happy end, co mám dodat)

Tatiana Drexler:   (Kdybych měla divadlo, okamžitě Vás angažuji. I když slowfoxu  moc nebylo, bylo to tak krásné, že  jsem ochotná tento nedostatek  přehlédnout.)

Radek Baláš: ( tanečníci by  se měli vznášet nad parketem, to jste dělali,  o práci nepřijdeš, hned Ti ji nabízím ve svém příštím muzikálu..)

Zdeněk Chlopčík: (zahrál jsi dokonale, elegantní, pár  figurek bylo sice  mimo hudbu, ale zahráno pěkně, o práci nepřijdeš)

214522160450002_06

Soutěž opouští

Michal Kurtiš, Lucie Dvořáková   

214522160450002_05

Michal: „Je módní říkat, že je to dobrá zkušenost…Já jsem vypadnutí nikdy nezažil, takže….“

 

 

Foto:archiv České televize

Taneční magazín

Davy míří do Klubu Roxy a experimentálního prostoru NoD

Narozeniny v NoD a Roxy klubu

 

 

 

20. října stojí zástupy netrpělivě čekajících lidí před klubem Roxy. Když klub konečně otevře, člověk  je upřímně zvědav, zda se fronta návštěvníků vypadající jako  nekonečný vlnící   se  had,  opravdu celá vejde do domu ve Dlouhé ulici.  Cože se to dnes děje? Roxy a NoD slaví své 23. narozeniny a budova skutečně praská v základech. Probíhá zde  koncert kanadské formace  Walk Off The Earth, která doslova posunula  hranice toho, co může kapela ve 21. století přinést světové pop music.

Oproti tomu ve vedlejší budově Nod je o poznání klidněji. Ale i tam návštěvníci netrpělivě očekávají vzácného hosta – japonskou zpěvačku, skladatelku, experimentální hudebnici a filmařku  Tujiko Noriko.

Tujiko se narodila v Osace, Japonsko,  často je přirovnávána k Björk. Tato talentovaná barmanka z Osaky jednoho dne začala skládat hudbu a získala si posluchače svým  čarovným hlasem.   Své  lyrické písně nazpívala  v českém i anglickém jazyce. Stačila již vydat více než 15 alb.  Její křišťálově čistý hlas     by bylo možné  v Čechách  přirovnat ke Zdence Lorencové. V současné době také tvoří  krátké experimentální filmy, známé jsou Sand and Mini Hawaii a Sun. V současné době žije ve Francii.

Tujiko_Noriko_3

Když se křehká, až éterická Tujiko objeví na scéně, člověk si ihned vybaví obrázky japonské gejši, vzdělané v oboru umění a bavící publikum.

Sladký hlas Tujiko je doprovázen spíše klidnou, relaxační hudbou, i když  v ní zní elektronické beaty.  Koncert je doplněn laserovými efekty. Tujiko nepředvádí žádné zbytečné hopsání po jevišti, klidně stojí a zpívá. Její milá osobnost  nahradí jakékoliv efekty. Mezi písněmi  baví návštěvníky, říká nejnovější zprávy ze svého života, takže se dozvídáme i to, jak se vede její kočce.

Tujiko zazpívala písně ze svých posledních alb, na svém zbrusu novém  albu právě pracuje. Zkouší také říci pár slov česky, byla tu totiž před deseti lety, ale všechna slovíčka už zapomněla. Z její  usměvavé, až dětsky milé bytosti vyzařuje klid, natolik konejšivý, že někteří návštěvníci se pohodlně uvelebí na zemi a relaxují.  Dá se s jistotou říct, že je to příjemně strávený večer.

Tujiko_Noriko_2

Zeptali jsme se….

Tujiko Noriko

TM: Jaká byla cesta do ČR?

„Přijela jsem z Francie, ne z Japonska, takže cesta nebyla nijak dlouhá. Přesto je to velký rozdíl, ještě před chvílí jsem byla doma. Jsem vděčná posluchačům, že přišli na můj koncert i přes to, že venku prší.“

TM: Jak na Vás působí české  publikum?

„Velice slušně, zdvořile. Jsem spokojená.“

TM: Kdy přijedete znovu do Prahy?

„Kdykoliv. Kdykoliv to bude možné“, říká Tujiko s přátelským úsměvem.

A my se těšíme na její  další album.

 

Eva Smolíková

Taneční magazín

Od etikety k tanci

Golden Evil – představy moderní společnosti o kráse, eleganci a dokonalosti

 

 

 

22.října uvedlo pražské Studio ALTA představení Golden Evil, které přivezla norská choreografka Karen Foss. Jak píší autoři, inscenace si bere na mušku různé představy moderní společnosti o kráse, eleganci a touze po dokonalosti, a staví je do kontrastu s arogancí jako jakýmsi protipólem výše zmíněných vlastností. Jak tanečníci tyto představy ztvárnili?

golden3

Na scéně byl béžový koberec a čtyřmetrový kovový přístřešek s lustrem. Celkově poněkud dekadentní vizuál pak dotvořili čtyři interpreti, kteří přišli v dlouhých zlatých parukách. Tři tanečnice elegantně kráčející prostorem doprovodil tanečník, který se sice držel elegantní chůze, ovšem v ruce si pohrával s igelitovým sáčkem, kterým záměrně shazoval povznesenou a bohémsky vyladěnou situaci. V podobném duchu pak interpreti pokračovali, když si hráli s hlasovým výrazem slepice: jedna z tanečnic žádala ostatní, aby kvokali intenzivněji a smutně, jakoby plakaly. Absurdita takových situací kontrastovala s vážností a nadneseností, s jakou podobné scénky přehrávali. K tomu se postupně přidal také pohyb, kdy například gesta a pohybový rejstřík renesančního tance tanečníci využili k plácnutí si ve stylu „hi five“.

golden2

V podtextu takto vyladěných scén byl cítit smutek a někdy až výčitka autorů vůči dnešní době, kdy, jak v představení i slovně poukázali, postrádáme soucit. Myšlenka, že někdy etiketou zakrýváme svoji aroganci nebo, že zdvořilost může omezit naši svobodu, je zajisté jedním z nejpodstatnějších sdělení inscenace. Milé na tom je, že skrze vyobrazování situací, kdy tanečníci někdy působili jako „sloni v porcelánu“, vznikaly i velmi komické momenty. Tanečníci byli velmi dobře disponováni, což je nezbytný předpoklad k tomu, aby si mohli dovolit jednotlivé klasické techniky tance „shazovat“. Celková stopáž více než hodinu a deset minut však byla t ěžko udržitelná a tak hlavní, co se dá představení vytknout je trochu vleklý rytmus v druhé polovině. I tak Golden Evil promluvilo o důležitých otázkách a je dobře, že prostory jako studio ALTA představují českému publiku významné světové autory jako Karen Foss.

golden_hexentanz_shirnk

Foto: archiv Studio ALTA

Alexej Byček

Demokracie aneb jak krájet cibuli bez pláče

Jsme svobodní nebo zmanipulovaní?

 

23.10. uvedlo studio Alta „politický tanec“ choreografky Helene Weinzierl pod názvem „Democrazy or How to Peel an Onion without Crying“

(Hrají: Lucia Kašiarová, Yuri Korec, Honza Malík, Viviana Escalé)

democrazy_cielaroque_c_Peter_Brenkus10

Rakouská choreografka Helene Weinzierl dokonale ztvárnila boj politiků a politických stran o své voliče. Kouzelným způsobem nám její představení ukazuje, jak je s běžným člověkem stále  manipulováno.  A jaké nefér hry s námi politici  neustále hrají? Jakékoliv.  O zájmy voliče jde až v poslední řadě. Představení „Democrazy“  je do detailu propracované, nasloucháme-li pozorně, uvědomíme si do hloubky  mnohé pravdy, které nám v běžném denním životě a  při našich starostech unikají.

„Ať  žije svoboda rozhodování!“ hřmí politici. Ale je to tak? Jsme svobodní nebo zmanipulovaní? Naše rozhodování představuje v této hře cibule. Každá vrstva cibule je jedna  možnost. Můžeme krájet bez pláče? A snědli bychom třeba i  cibuli, kdyby se  tím něco v politice změnilo?  Jak jsi na tom, čtenáři, Ty? Snědl?

Na počátku představení jsou diváci vyzváni napsat své politické názory, či přání.  Čtyři „lídři politických stran“ si takto rozdělili své následovníky a přívržence. Každý divák patří do nějaké skupiny a celé představení se politici snaží získat co nejvíce svých příznivců.

Zpočátku sledujeme  běžný kolotoč, manipulace, jednání, hádky politiků. Politik před svými voliči leží, padá, stojí, přesně tak, jako to bývá s popularitou. Padá a stoupá. Politik se vydává cestou vzhůru.  Přichází ale také samota a smutek.

A politik také řeční. Řeční nahlas a rád. Je to jeho hlavní poslání, které nese své ovoce. Silná slova,  přesvědčování. Máme spousty možností, můžeme se vzdělávat, rozhodnout se , koho si vzít, komu věřit, máme demokracii.  Co je svoboda? Jsi svobodný, drahý voliči. Musíš se rozhodnout, jak žít. Jak chceš. Každý jak chce.  Ale …. to je jen iluze.

Politik slibuje. Čím více slibů, tím lépe. Je přesvědčivý. Možná svým vlastním slibům  i chvíli sám věří, možná ne.  Politici křičí jeden přes druhého, uplácí voliče, přetahují se o každého jedince, perou se, rozdávají  dárky (diváci dostávají čokoládu).

„Budete mít zaměstnání Vašich snů, více peněz, více finančních prostředků pro tanec, bojujeme za práva žen, slibujeme Vám i  jedno roční  období po celý rok…“   Namítáš něco, drahý voliči? Výhrůžky nebo  tisíce nesmyslných argumentů Tě umlčí.

Politik je také unavený.  A tak… jde se do sauny. Nevadí, že se lídři přes den hádají, v televizi, na veřejnosti. Přece jen žijí v jakési komunitě a tráví spolu i spoustu času. Chvíli se sice dohadují i v sauně, chvíli hlasitě hádají, ale možná se i na něčem společně usnesnou a při dalším veřejném jednání sklízí potlesk voličů.

Disco, techno, laser show. Politici si také  získávají mladé voliče.

A máme tu lídra, který chvíli vítězí, má nejvíc přízně diváků. Ale zbylí tři číhají na svou příležitot jako černé stíny. Plazí se, rvou se o své příznivce, dávají úplatky, dávají dárky, vyhrožují, zastrašují, umlčí jeden druhého, hádají se na veřejnosti  mezi sebou, boj o voliče je čím dál agresivnější a agresivnější.

A další metoda – dejte, voliči, peníze. Dávejte štědře, je to na podporu demokracie!

Mezitím ale vidíme politiky, jak … co? Každý s každým? Doslova sexuální orgie?  Nicméně žena, která bojuje za práva žen, se tomuto řádění chce vzepřít. No tohle. Tak ji muži chvíli pronásledují, chvíli se jako správní samci perou mezi sebou, ale … proč tolik námahy? A tak nakonec tito muži končí spolu při sexuálních hrátkách. Naše bojovnice mezitím prchá napůl oblečená či svlečená, upocená, uřícená, prchá jako o život. Ale kam doběhne? A dá se z tohoto kruhu vůbec někam utéct, drahý voliči?

 

democrazy_cielaroque_c_Peter_Brenkus14

Eva Smolíková

Foto: archiv studio ALTA

Taneční magazín

 

Světová premiéra Jazz Meets Electronics

Elektro-akustická hudba plná silných melodií, barevných ploch a chytlavých rytmů

 

 

 

 

 

Úspěšná moderně jazzová formace Points kvartet spojuje své síly se skladatelem a zvukovým performerem Michalem Ratajem. Výsledkem je elektro-akustická hudba plná silných melodií, barevných ploch a chytlavých rytmů. Světová premiéra Jazz Meets Electronics v úterý 27.10.2015 od 20:00 v Experimentálním prostoru NoD.

Hudebně textová performance Michala Rataje a Jaromíra Typlta se rozpíná od poezie k elektronické hudbě, od vokální performance k tradičním akusmatickým konceptům. Po loňském vydání stejnojmenného oceňovaného alba u labelu Polí5 se oba performeři představí opět živě na pražské scéně s aktualizovanou podobou svého zvukového konceptu.

POINTS-Rataj Quintet

Points vznikli na jaře roku 2007. Jejími členy jsou přední hudebníci české jazzové scény – Luboš Soukup (saxofony), Oskar Török (trubka), Tomáš Liška (kontrabas), Tomáš Hobzek (bicí). Za dobu své existence Points odehráli řadu koncertů a získali několik ocenění na prestižních mezinárodních soutěžích (nejvýznamnější je 1. cena na festivale ve španělském Getxo).
Každý ze členů kvarteta přináší do společného hraní osobitost a entuziasmus pro objevování nových hudebních světů. Svůj vlastní způsob vyjadřování si kapela již vytvořila – promlouvá k posluchačům originálními skladbami. Novinkou roku 2015 je, že se ke kapele připojil skladatel a zvukový performer Michal Rataj, který pracuje s elektronickým zvukem v reálném čase a dodává tak kapele nové zvukové možnosti a inspiraci. Points je kapela se silným emocionálním nábojem a jejich hudba je nápaditá, bohatá, nespoutaná konvencemi, atmosférická a dynamická.
pointsrataj.wordpress.com

 

Rataj – Typlt: Škrábanice / Scribbles

Hudebně textová performance Michala Rataje a Jaromíra Typlta se rozpíná od poezie k elektronické hudbě, od vokální performance k tradičím akusmatickým konceptům. Jaromír Typlt přináší do společné elektroakustického projektu tradici konkrétní poezie, pečlivých textových struktur i slam poetry. Michal Rataj navazuje na francouzskou tradici konkrétní hudby, rozvíjí svět polyfonního ambientu a prostorového zvuku a jemně se dotýká klubové struny electronica.
Škrábanice/Scribbles byla jako společná zvukově–textová improvizace s využitím čtyřkanálového zvuku poprvé veřejně uvedena 17. června 2009 v Praze. Posluchač Škrábanice vstupuje do jakéhosi „ozvučeného rukopisu“ plného škrtů, přepisů, zkusmo nahozených skic a nerozluštitelných poznámek na okraj.
Michal Rataj (1975) se jako hudební skladatel věnuje převážně elektroakustické a instrumentální tvorbě a kompoziční práci v oblasti live electronics. Jeho skladby jsou uváděny solisty, ansámbly i orchestry v Evropě i v USA. Je autorem filmové hudby (Rodina je základ státu, České století ad.) a desítek hudebních a zvukových realizací rozhlasových her. Od roku 2003 je producentem premiérové řady Radioateliéru ve vysílání Českého rozhlasu Vltava. Vyučuje na katedře skladby HAMU, NYU Prague a vede mezinárodní workshopy.
www.michalrataj.com


Jaromír Typlt
(1973) vydal několik knih básní a próz (např. Opakem o překot, Že ne zas až, Stisk) a audioknihu na CD (Michal přes noc). Přibližně od roku 1999 se cíleně soustředí na experimenty s přesahy psaného slova do dalších uměleckých forem – výtvarně pojatých knih, jevištních performancí, zvukových nahrávek nebo krátkých filmů. Jako historik umění se zaměřuje mimo jiné na oblast art brut.
www.typlt.cz

Bez názvu

 

Web: www.pointsrataj.wordpress.com

Vstupenky: https://goout.cz/cs/listky/points-rataj-quintet-jazz-meets-electronics/vlh/

Facebook event: https://www.facebook.com/events/109133246108606/

Tomáš Hobzek – bicí
Tomáš Liška – kontrabas
Michal Rataj – live electronics
Luboš Soukup – saxofon, klarinet
Oskar Török – trubka

Support:

Michal Rataj – Jaromír Typlt:
Škrábanice / Scribbles

Taneční magazín

Uroboros jako hraniční zkušenost

„Vyvolávání bojové duše“

 

 

9. října proběhla v Divadle DISK repríza inscenace Uroboros performerek a studentek pražské AMU Barbory Debnárové a Soni Jelínkové. Představení s podtitulem „vyvolávání bojové duše“ reflektovalo odvěkou otázku vztahu duše a těla a kombinací tance, zpěvu a hry s objektem se stalo i originálním experimentem na poli pohybového divadla.

02

Uroboros je pro autorky symbolem „cyklické podstaty věcí“. Je známý jako had, požírající svůj ocas, a z tohoto symbolu vzešly i dva zásadní prvky představení: Točení jako jeden z archetypálních principů lidského pohybu a had, v tomto případě vytvořený z pletiva. Ohebné pletivo bylo Barboře Debnárové také hlavním fyzickým partnerem. Od prvních scén, kdy v něm byla zakuklená jako embryo, po symbol životních překážek, kdy jí pletivo omotávalo obličej, až k hadovi, který sužuje performerčino tělo anebo se točí kolem ní.

Rovnocenným partnerem pohybu je v této inscenaci také zvuk. Jak hudba, tak především zpěv a hlas Soni Jelínkové (pod uměleckým pseudonymem RRRR+A) živě dotvářely akce protagonistky Debnárové, komunikovaly s ní a podílely se na rytmu představení. Jejich symbióza pak byla znát nejen ze sledu akcí, daných předem určeným konceptem, ale především v momentech, blízkých jakémusi transu, kdy si hlas Jelínkové a tanec Debnárové neustále vyměňovaly vůdčí roli. V takových chvílích byl divák a pravděpodobně i autorky osvobozeny od choreografické danosti představení a všichni se stali sou ástí jakési rituální performance, kdy se na několik okamžiků mohlo změnit i vnímání času.

Neobyčejně zajímavá byla scéna před závěrem představení, kdy se Debnárová asi pět minut bez ustání točila na místě, což intenzivně působilo na tělo i na mysl. Tělo diváka (což autor článku může doložit nejen ze své zkušenosti) v těch chvílích snášelo určitou nevolnost z neustávajícího točení, zatímco mysl si zvykala na rytmus akce, který se stával důležitější než běžné vnímání času. Délka točení, podporovaná intenzitou zvukové stopy, umožnila divákovi hraniční zkušenost, kdy celé předtím rozehrané drama – obtíže duše v  ;komunikaci s tělem a překážkami hmotného světa – se posunulo na vyšší úroveň. Duše a tělo splynuly a performerka odešla na další cestu – do světla.

Nutno vyzdvihnout nasazení autorek, jak po stránce pohybu, tak hlasu. Skvěle vystavená byla také dramaturgie, což v případě sólového tanečního výkonu není samozřejmostí. Scény, které sice někdy pracovaly s podobnými fyzickými motivy, byly v určitou chvíli vždy narušeny a posunuty dál po příběhu novými originálními pohyby s jinou rytmikou. Již zmíněný „točící“ závěr pak dal divákům zažít něco skutečně neobvyklého a Uroboros tak lze jen doporučit ke zhlédnutí.

01

 

Alexej Byček

Taneční magazín

Jaký je život za zdí? Unikátní novocirkusové představení Walls & Handbags

Vítězové Česko Slovensko má talent – Duo DaeMen v minulém roce přišlo s unikátním novocirkusovým představením The Loser(s), které bylo nadšeně přijato diváky i kritiky. Inscenací, která v České republice neměla obdoby si nasadili laťku hodně vysoko. V letošním roce přicházejí v rámci LeDní Letné 2015 s novým, vysoce atraktivním představením, kterým pomyslnou laťku dokázali bravurně překonat!

 

 

Unikátní novocirkusové představení Walls & Handbags vám ukáže život za zdí, o kterém jste neměli tušení

Walls_& Handbags_-_foto_Petr_Krupička.1

Vítězové Česko Slovensko má talent – Duo DaeMen v minulém roce přišlo s unikátním novocirkusovým představením The Loser(s), které bylo nadšeně přijato jak diváky, tak kritiky. Inscenací, která v České republice neměla obdoby si nasadili laťku hodně vysoko. O jejich neskutečném náboji a profesionalitě však svědčí fakt, že Inscenace, která v sobě skrývá perfektní mobilní scénografii, tanec, akrobatické výkony, živou hudbu a poutavý příběh strhne každého diváka. V letošním roce přicházejí v rámci LeDní Letné 2015 s novým, vysoce atraktivním představením nazvaném Walls & Handbags, kterým pomyslnou laťku dokázali bravurně překonat! Inscenace, která v sobě skrývá perfektní mobilní scénografii, tanec, akrobatické výkony, živou hudbu a poutavý příběh strhne každého diváka.

Walls_& Handbags_-_foto_Petr_Krupička.2

Vše,  co si dokážete představit, může být skutečné. Někdy pomyslná zeď brání naší fantazii a odhodlání. Vrátit se tak do dětských let už umí v dospělosti jen málokdo. Představte si večer v krásném prostředí vyhřívaného šapitó, kde prožijete příběh plný emocí a úžasu. Do světa, kde nic není nemožné, kde se na jednom jevišti propojí divadlo, tanec, hudba a akrobacie, se můžete vypravit díky zbrusu novému projektu Walls & Handbags, který strhne každého diváka.  Inscenaci, kterou si nemůžete nechat ujít, máte možnost navštívit v rámci LeDní Letné na pražském holešovickém Výstavišti od 3. do 31. prosince 2015.

Walls_& Handbags_-_foto_Petr_Krupička.3

Za touto neskutečnou divadelně – akrobatickou show stojí zakladatelé Losers Cirque Company, duo DaeMen, vítězové Česko Slovensko má talent. Artisté mají na svém kontě již velmi úspěšné představení Loser(s), které bylo velmi nadšeně přijato jak diváky, tak kritiky a nyní přichází s novinkou Walls & Handbags. Pro tento nový projekt se také zrodila výjimečná mezinárodní spolupráce. Na režii spolupracovali domácí tandem SKUTR a Jana Burkiewiczová, která vytvořila k představení i choreografii. O tom, že tato spolupráce funguje, není pochyb, společně už toto uskupení vytvořilo operu Don Giovanni, muzikál Mauglí a Quasimodo. Kromě českých tvůrců se na inscenaci podíleli i slovensko-maďarský herec Csongor Kassai (zpěv), úspěšná mladá srbská spisovatelka Marija Pavlović a srbský herec Željko Maksimović.

Walls_& Handbags_-_foto_Petr_Krupička.4

„Kdesi ve městě na dvoře bloku domů stojí zeď. Ta zeď je výzvou, zkouškou odvahy, ale
i startem k imaginaci. A také je tu zavazadlo, ve kterém se skrývá naše dětství, naše někdejší přání. Kdysi jsme je tam zabalili. Malý chlapec a pětice dospělých mužů se vrací na dvorek ke zdi s taškou v ruce, aby opět snili své klukovské fantazie. Za zdí totiž může být celý svět.“

Walls_& Handbags_-_foto_Petr_Krupička.5

Walls & Handbags je příběh, který vtáhne do děje každého diváka, jak jeho podstatou, tak neskutečnou vizuální podívanou. Hlavními aktéry je pětice mužů a malý akrobat Kryštof Unger, který je ztělesněním nevyjádřené fantazie dospělých a jejich ztraceného dětství. Variabilní scénografie, kdy se děj i obraz mění každou minutou, doplněná velmi odvážnými akrobatickými výkony pohltí všechny bez rozdílu věku.

Walls_& Handbags_-_foto_Petr_Krupička.6

Soubor Losers Cirque Company patří k hlavním lákadlům LeDní Letné, která proběhne na pražském holešovickém Výstavišti od 3. do 31. prosince 2015 v rámci akce Advent na Výstavišti. Kromě dvou vytápěných šapitó zde návštěvníci najdou kavárnu i bar. Přesný program a vstupenky na vystoupení, které jsou v prodeji od 15. října, naleznete na www.letniletna.cz.

Walls_& Handbags_poster

 

Námět: Marija Pavlović (SRB)

Libreto, režie a choreografie: Jana Burkiewiczová

Režie a dramaturgie: SKUTR (SK/CZ)

Výprava: Adriana Černá

Hudba: Petr Kaláb

Návrh akrobatických modulů: Petr Horníček, Zdeněk Moravec

Asistent režie, herecká supervize: Željko Maksimović (SRB)

Světla: Michal Bláha

Zvuk: Marián Starý

Produkce: United Arts

 

Účinkují: Petr Horníček, Lukáš Macháček, Matyáš Ramba, Vítězslav Ramba, Jindřich Panský
a Kryštof Unger

 

www.walsshow.cz

www.loserscirque.cz
Oficialní trailer

Foto :Petr Krupička

Taneční magazín

ROXY slaví narozeniny – již příští týden

Co bude v rámci narozenin ROXY/NoD pro fanoušky zdarma?

 

 

 

 Klub ROXY slaví dvacáté třetí narozeniny, nicméně dárky dostávají fanoušci. Velká část narozeninového programu BE23 bude tento rok zdarma jak v ROXY, tak v NoD. Těšte se na koncerty,  divadlo, audiovizuální performance a výstavy. „Všichni jsou zváni do budovy na Dlouhé 33. ROXY platí!“ Vzkazuje manažer klubu Jaroslav Stanko.

Vybrali jsme pro vás to nej z celého týdne:

Pondělí 19. října


Hned první den se v klubu ROXY v rámci zahájení představí novozélandský glitch-hopový objev Opiuo. Pokud vás baví hudba The Glitchmob tak vám tohle určitě nesmí uniknout. V divadle NoD otevře festival interaktivní pohybová performance v koprodukci s audiovizuálním studiem Lunchmeat. Uchvátí vás projekcí generativní grafiky italského audiovizuálního studia – „Ljós“.

V pondělí se obdivovatelům umění představí čtyři vernisáže: odhalení nového objektu nad křižovatkou Dlouhá/Rybná, výstava Exakta, Celkový rozhled a nové ROXY Visuals.

Středa 21. října


Čekejte obrovskou nálož aktuální české hudby. Soundz Czech propojí prostory ROXY/NoD a na pěti pódiích se během večera vystřídá devět českých kapel v čele s Vladimírem 518, který vystoupí jeho IDIOT live band, Vložte Kočku a Manon Meurt. Budova bude tepat v jednom rytmu.

Sobota 24. října

Sobota potěší milovníky nových médií. FATAMONTÁŽ v NoDu bude montovat a demontovat zvuk, pohyb lidského těla, světlo a prostor. Představí se špičky současného českého tanečního a výtvarného světa se čtyřmi site-specific projekty, které spojuje téma geometrie.

Minimalistický 3D teaser BE23: http://bit.ly/BE23_3D_Teaser

Celý program narozenin: http://www.roxy.cz/be23-po-dnech

www.roxy.cz

profil_roxy_www.klapper.cz

Foto: archiv ROXY

Taneční magazín