Měsíc: Květen 2015

Jaroslav Svěcený zahájí svým koncertem „Noc kostelů“

„Katedrála je pro mě skutečně sváteční moment“, říká Jaroslav Svěcený

 

 

Křesťanské farnosti a sbory opět otevřou své kostely zájemcům o
křesťanství, sakrální architekturu, či jiné duchovní umění. *Noc
kostelů* v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha zahájí v pátek 29.
května 2015 houslovým koncertem od 19.00 hodin *Jaroslav Svěcený*.
Návštěvníky přivítá také pražský arcibiskup kardinál *Dominik Duka* OP.

„Na Noci kostelů hraji již podruhé. Budu tam hrát ryzí klasiku,
především italskou muziku z přelomu 18. a 19. století. Spolu se mnou
vystoupí kytarista *Miloslav Klaus* (klasická španělská kytara). Máme
připravené takové speciality, které se do daného prostoru budou velmi
hodit,“ upřesnil *Jaroslav Svěcený* v pořadu Noční Mikrofórum, na Dvojce
Českého rozhlasu.

Co pro Vás znamená hrát v Katedrále sv. Víta, Vojtěcha a Václava?

„Pro mě hrát ve svatovítské
katedrále je věc sváteční, podobně asi jako pro každého muzikanta i
člověka, který tam přijde. Přicházíte do prostoru, který
je nabitý energií dávných věků.
Pokud alespoň trošku vnímáte, tak to se nedá zpochybnit ani na vteřinu.
Pokusím se to přiblížit prostřednictvím houslí. Je to stejné, jako když
si dám pod bradu tři sta let staré housle a najednou mnou cosi projede.
Nepatřím k těm, co se až tak zabývají prouděním energie tam či onam, ale
najednou vím, že to tam je. Uchopím nové housle, které jsou skvělé,
výborné, ale je to nepopsaná kniha, kterou začínám popisovat.
Pro mě stejný pocit jako v tom monumentálním prostoru. Když přijdete do
Katedrály, tak na vás padne pokora. Můžete být věřící i nevěřící, ale
daná pokora prostoru je úžasná. Ona je skvělá, i když se projevuje v
muzice.
Mám velkou radost, že si 29. května 2015 za přítomnosti pana kardinála
Duky také mohu zahrát. Noc kostelů ten den bude fungovat po celé
republice. Katedrála je pro mě skutečně sváteční moment.“

Noc kostelů přiblíží návštěvníkům křesťanství jako životní inspiraci a
víru jako základní rys lidské existence. Představí rozmanitost
křesťanských církví a náboženského vyjadřování. Chce prezentovat kostely
jako důležitou součást společenského života. Zpřístupněny budou zdarma
některé běžně nepřístupné části kostelů jako např. varhanní kůry,
sakristie, věže, krypty nebo klášterní zahrady. Noc kostelů je založena
na dobrovolné spolupráci farností, sborů, církevních obcí, řádů a
dalších křesťanských církevních společenství.

Noc kostelů v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha představí projekt
nových varhan. Stavba varhan pro svatovítskou katedrálu je jednou z
nejvýznamnějších událostí v tisícileté historii tohoto nejdůležitějšího
místa pro celé české dějiny. Záměr pořídit do katedrály nové varhany
podpořili všichni držitelé klíčů od Korunní komory. Za účelem realizace
nových varhan na západní kruchtě byl založen Nadační fond Svatovítské
varhany.

Nový majestátní nástroj bude v jistém smyslu definitivní tečkou za
dostavbou katedrály. Dosavadní, vlastně provizorní, Mölzerovy romantické
varhany na Wohlmutově kruchtě jsou zvukově dostačující pouze pro starou
část. Od dostavby katedrály proto byly učiněny již tři neúspěšné pokusy
postavit nový nástroj, který by zvukově zaplnil prostor celé dostavěné
katedrály. Pro tento účel vystavěný velký novogotický kůr nad hlavním
vchodem s rozetou se však dosud nepodařilo využít.

Více na
*www.svatovitskevarhany.com* <http://www.svatovitskevarhany.com/> a
*www.nockostelu.cz* <http://www.nockostelu.cz/>.

25.5.2015 21:05:54 Redakce | rubrika – Noc kostelů
<http://www.scena.cz/index.php?&o=3&d=1&r=28>

Taneční magazín

Novoměstský hrnec smíchu právě začíná!

37. ročník filmového a televizního festivalu v Novém Městě nad Metují začíná 7.června

 

 

 

 

Už je na plotně!! Co?

Novoměstský hrnec smíchu! Tedy Festival české filmové a televizní komedie, který proběhne v termínu  od 7.-13. června v Novém Městě nad Metují. Pro všechny návštěvníky je navařena sytá a delikátní polévka složená z úrody těch nej nej filmových a  televizních komedií!

foto_Zita_Murova07

Tereza Brodská

Festival filmového a televizního humoru právě začíná!! Přijďte se podívat!

Pečlivě je pokrájen humor černý i bezelstný, břitký i naivní. Přidáno je několik hrstí emocí, dokřupava osmažený smích nekonečna barev od letmého, prchavého, zasněného až po smích hurónský a burácivý. To vše zahuštěno fantaziemi i reálnými situacemi. A teď – hrnec smíchu začíná bublat!

Od 30.ročníku stejná znělka, ale pokaždé trochu jinak!

Autor hudby, textu a interpret písně „Spolu nás baví svět“ písničkář Miroslav Paleček totiž pro každý další ročník festivalu text vždy lehce poupraví. Letos tomu bude už po osmé.
1111

Miroslav Paleček

Patronkou celého festivalu je i letos herečka Jiřina Bohdalová.

Festival bude zahájen  7. června v 19.00 hodin, kdy  bude promítán soutěžní snímek „Fotograf“ režisérky Ireny Pavláskové.
Závěr festivalu proběhne 13.června v 17.30 hodin v Kině 70  ve znamení setkání s herečkou Jiřinou Bohdalovou.

foto_Zita_Murova16

Tereza Brodská a Zdeněk Zelenka

Letošní festival si klade za cíl zvedat laťku interaktivity mezi  návštěvníky a  festivalovým děním, také chce odstranit zbytečné bariéry mezi „jevištěm  a hledištěm“.

Úlohy moderátora se ujal Michal Jančařík , který  spolupracuje  s moderátory studií Českého rozhlasu.

foto_Zita_Murova26

foto_Zita_Murova17

Michal Jančařík

Kuriozita  filmového festivalu –  3.června bude významný den pro nestora české komedie – pan Václav Vorlíček se dožívá jubilea 85-ti let.

foto_Zita_Murova66

Tereza Brodská a Václav Vorlíček

Zeptali jsme se ….

Taneční magazín
Zdeněk Zelenka, režisér

1. Čeká nás 37. ročník filmového a televizního festivalu Hrnec smíchu. Co zajímavého letos diváci uvidí?

„Především je to festival filmové a televizní komedie, takže bude předvedena  žeň  loňského roku, tedy všechno to, co se urodilo v oblasti  filmu i televize. Uvidíme  asi 5 celovečerních filmů a stejný počet televizních projektů.“

2. Jaké ceny  budou letos uděleny?

„Hlavní cenou filmového a televizního festivalu v Novém Městě  nad Metují je cena, kterou uděluje porota. Tato cena  se jmenuje „Zlatý prim“. Dále je tu  jedna kuriózní cena, kterou je  festival víceméně znám, ta se  jmenuje „Hrnec smíchu“. Tato cena je dávána filmu, u kterého bylo při projekci naměřeno  nejvíce prosmátého času. Dá se říci, že je  to spíše taková kuriozita, která o kvalitě filmu mnohdy nesvědčí,  nicméně je to už v tomto  festivalu taková tradice, která se  zachovává.
Ale budou i jiné zajímavé ceny. Za  významnou  považuji cenu, kterou chceme udělit Viktoru Preissovi za celoživotní  dílo. Viktor Preiss je herec,  kterého si všichni nesmírně vážíme, u filmu i televize ztvárnil spoustu tragických, tragikomických i psychologicky náročných rolí, ale právě tak množství  komediálních rolí.
Já jsem natočil v roce 2003 s Viktorem Preissem komedii „Brouk v hlavě“, tato komedie vyhrála cenu na festivalu v roce  2003. Viktor Preiss hraje dvojroli, vznešeného pána a  současně  lehce dementního sluhu. Tento herec  dokáže  dokonale odlišit oba charaktery, je zážitek  jej sledovat. Hru „Brouk v hlavě“ hraje pan Preiss v divadle na Vinohradech už řadu let, tuším, že asi 15 let.“

3. Opravdu je na festivalu člověk, který sleduje každý film a měří, jak dlouho se lidé smějí?

„Při každé projekci jsou přítomni tři časoměřiči, kteří nezávisle  na sobě měří stopkami délku prosmátého  času. Tyto časy se sečtou, ten film, kde se naměří nejvyšší hodnota, získává  cenu „Hrnec smíchu“.

4. Co by se odehrálo v případě, že by byly naměřeny  dva stejné časy?  Jeden film by získal pokličku a druhý hrnec?

„….:)  ještě se nestalo, že by byl naměřen na vteřinu stejný čas. Je pravda, že leckdy se hodnoty od sebe moc neliší, ale vždy nějaká desetinka rozhodne.“

5. Tušíte, který film by letos mohl vyhrát?

„Vždy si vedou dobře  filmy Zdeňka Trošky. Film „Babovřesky“  je  adept na  cenu „Hrnec  smíchu“.  Co se týče odborné poroty, to ještě netušíme. Zatím  jsme  všechny filmy  neviděli. Možná se dá maličko předvídat, jakým směrem se situace bude vyvíjet, ale nechci předbíhat událostem.“

6. Kdo je tento rok  členem poroty?

„Porota je již několik let  poměrně  stabilní.
Akademický malíř a grafik Vladimír Suchánek, který uděluje  cenu za slavný počin, dále   jsou členy poroty novinářka  Věra Míšková, čestný prezident asociace českých  kameramanů  Josef Hanuš, herečka Tereza Brodská, režisér Zdeněk Zelenka, režisér a herec Ondřej  Kepka, ekonom Jiří Kunte a za mladé herce Jakub Štěpán.“

7. Podle jakého kritéria vybíráte filmy?

„Není to výběrový festival, když producenti projeví zájem, přihlásí film do soutěže.“

8. Podle jakých měřítek  filmy  hodnotíte?

„Přál bych  divákům někdy zažít naše poněkud bouřlivé porady po projekcích…. Samozřejmě  máme ohodnotit především komediální část či ztvárnění daných  témat. Vyvstává otázka, zda  se toto zdařilo  nebo ne, zda  komedie je opravdu komedií,  protože komedie má jednu  poměrně nekompromisní vlastnost: „Jestliže se  diváci nesmějí, nemůžeme říkat, že komedie je dobrá.“ Nemůžeme říct,  že máme špatné publikum a chceme je vyměnit. Znakem úspěšnosti je jednoznačně smích v kině. U psychologických filmů je situace  jednodušší, tady se  dá přeříkat, že publikum ještě nedorostlo úrovně autora, autor nebyl pochopen atd.  Ale úroveň komedie se nepoznává jen podle toho, jak často se lidé smějí, ale i podle toho, jak je udělaná,nebo  na jakém stupni kultivovanosti se pohybuje. Není možné dát  vedle  sebe lidové třeskuté komedie a porovnávat je s těmi, které mají hlubší  obsah. U druhého typu se  nejedná o komedie, u kterých by se publikum válelo smíchy po zemi. Tato škála je široká,  od lidových komedií až po hluboká témata, která jsou v komediích obsažena. A to všechno  se musí zvážit při hodnocení,  je třeba rozhodnout, co  upřednostnit.“

Děkujeme za rozhovor

foto_Zita_Murova03

Zdeněk Zelenka a Václav Vorlíček

Zeptali jsme se….

Taneční magazín
Michal Beseda, místopředseda Nového města nad Metují

 

1. Čím je zajímavé Nové Město nad Metují?

„My tady nemáme nejvyšší skálu, nemáme nejhlubší lom, nemáme největší jezero, ale na druhou stranu je tu krásně. Přemýšleli jsme o tom, čím se odlišujeme od jiných měst a proč by k nám turisté měli jezdit. Zjistili jsme, že dají-li si návštěvníci na náměstí kávu, posedí u zmrzliny a projdou si zámek včetně zámeckých zahrad, mají stejný problém jako my všichni, totiž  – „jak vysvětlit, že my nejen odpočíváme,  ale také pracujeme“.

Skutečně rád bych Vás všechny pozval, přijeďte se k nám podívat. Pokud Vám nevyjde cesta v době, kdy se koná festival, tak přijeďte jindy. Všechny chci upozornit, aby přijeli co nejdřív. Až se rozkřikne pověst Nového Města, třeba i díky panu  Jančaříkovi, který  filmový festival moderuje, tak budeme muset dělat pořadníky před branami města.“

Děkujeme za rozhovor

foto_Lenka_Žáčková50

Michal Beseda

Festivalové ceny:
Zlatý prim
Cena za režii
Cena za nejlepší mužský i ženský výkon
Cena Zdeňka Podskalského
Cena za výtvarný počin
CENA FITES
Cena herecké asociace
Cena Novoměstský hrnec smíchu
Cena festivalové poroty „Studentský smích“

Detailní program včetně doplňujících informací získáte na internetové adrese www.hrnecsmíchu.cz

Foto: Zita Můrová a Lenka Žáčková

Taneční magazín

VRCHOLNÁ UZNÁNÍ PRO TANEC PRAHA

Tanec Praha má ve vedení dvě ženy s hodností rytíře!

 

 

Tanec Praha má ve vedení již dvě ženy s hodností rytíře

Praha – Markéta Perroud, spoluředitelka Tance Praha a bývalá sólistka Baletu lyonské Státní opery, obdržela ve středu 13. května insignie rytíře Řádu umění a literatury od velvyslance Francouzské republiky v České republice Jean-Pierre Asvazadouriana. Mimo ní byl oceněn i novinář Zdeněk Velíšek. Toto vyznamenání vyjadřuje vděk Francie za jejich trvalou podporu a šíření francouzské kultury.

Markéta Perroud, rozená Plzáková, byla po studiu na taneční konzervatoři sedm let sólistkou Pražského komorního baletu pod vedením Pavla Šmoka. Obdržela Cenu Thálie 95 za mimořádný jevištní výkon v kategorii balet a pantomima a jiné tanečnědramatické žánry.  O rok později se stala členkou Baletu Státní opery ve francouzském Lyonu, který patří mezi přední světové repertoárové soubory současného tance. Nyní již čtvrtým rokem působí jako spoluředitelka Tance Praha. V rámci festivalu TANEC PRAHA pomáhá posílit pozici současného tance v Praze i v celé České republice. Pravidelně na něj zve francouzské umělce a přispívá tak k plodné spolupráci mezi oběma zeměmi.

55555

Během slavnostního ceremoniálu jí byla předána medaile a krásná vyjádření od Yourgose Loukose, ředitele Baletu lyonské Státní opery, Marca Cardonela, dlouholetého programového ředitele festivalu Nuit de Fourvière, taneční historičky Florence Poudru či slavného českého choreografa Jiřího Kyliána.

Tanec Praha tak má ve vedení již dvě ženy s hodností rytíře. Yvona Kreuzmannová obdržela v roce 2004 Rytířský řád Za zásluhy, který uděluje francouzský prezident lidem jiné národnosti než francouzské, v tomto případě za mimořádný přínos pro rozvoj evropské kulturní spolupráce.

11111

Řád umění a literatury (Ordre des Arts et des Lettres) je francouzským čestným vyznamenáním, které uděluje francouzský ministr kultury. Vznikl 2. května 1957 a je udělován za významné zásluhy na poli literatury a umění. Držitel nemusí být francouzským občanem.

Na seznamu držitelů tohoto řádu najdeme jména, která hovoří sama za sebe: Adolf Born, Anna Fárová, Michel Fleischmann, Bohumil Hrabal, Věra Chytilová, Marek Kopelent, Magdalena Kožená, Jiří Menzel, Bořek Šípek, Eva Urbanová a další.

DSC_0425

Těžko byste v ČR našli kulturní organizaci, která dosáhla v poslední dekádě tak vysoké reputace v rámci starého kontinentu. Těžko byste také hledali tým lidí, kteří udrželi kontinuitu všech činností za takových podmínek po více než 25 let.

Tanec Praha vznikl jako malá neziskovka v roce 1991 z prostého popudu – nenechat padnout festival, který slibně začal prvními dvěma ročníky pořádanými hlavním městem Prahou. O potřebě a významu takové akce přesvědčil pražské vedení ještě před rokem 1989 Jiří Kylián a po zániku agentury PKS bylo potřeba postavit jej na vlastní nohy. Vize zakladatelky nezávislé organizace, Yvony Kreuzmannové, se další roky dotvářela, od původního nadšení inspirovat, motivovat, přinášet publiku zcela nové trendy, až po rozvoj podmínek pro profesionální tanec v Čechách. Současný tanec byl takřka půl století u nás prakticky tabu, a tak začala mravenčí práce na jeho revitalizaci.

Z nenápadné letní akce se v průběhu 90. let vyvinul sledovaný festival fungující i mimo hlavní město, stále však chybělo zázemí pro domácí umělce.
Jak se začlenit do evropského dění při tak amatérských podmínkách? Tanec Praha se po vyhodnocení prvních ročníků České taneční platformy rozhodl hledat vhodný prostor a po několika pokusech uspěl. Vyhrál veřejnou soutěž na kulturní využití bývalého kina Ponec a začal ve zchátralých zdech budovat první skutečný taneční dům v naší zemi. Otevřel ho v roce 2001.

Píše se rok 2015. Divadlo Ponec vstoupí v září do své 15. sezony. Nejkrásnější gratulaci právě obdržel – od prestižní organizace European Dancehouse Network. Byl přijat jako plnohodnotný člen této sítě, první a jediný v České republice a zároveň jeden z velmi mála v zemích střední a východní Evropy.

Slova, která mu adresovali účastníci generálního shromáždění ve Vídni, potěší:
„Projekt nejenže splňuje námi stanovené parametry kvality tanečního domu, ale zároveň zásadní měrou přispívá k rozvoji celého žánru současného tance nejen v České republice, ale i v evropském kontextu.“

Obdobné pocty se dostalo festivalu TANEC PRAHA již k jeho 25. výročí. Byl v roce 2013 vyhodnocen na 1. místě v konkurenci 235 evropských festivalů všech žánrů! Nyní, po transformaci programu pro festivaly v rámci EU, získal prestižní „Label EFFE“ – Europe for Festivals, Festivals for Europe. Aktivity Tance Praha rezonují nejen po Evropě. Upozornily na řadu českých talentů a tak se neuvěřitelně úspěšně prosazuje i česká tvorba v zahraničí.

Po první vlně úspěchů souborů a tvůrců DOT504, Farmy v jeskyni, Lenky Vagnerové či VerTeDance a dalších se také rozjeli po světě Spitfire Company, Miřenka Čechová, Tereza Ondrová, Michal Záhora, Patricie Poráková a jiní. Zájem zvenku neutuchá, naopak, na příští platformě očekáváme již více než 100 zahraničních hostů. Nenajdeme umělecký obor, který by zažil podobný boom. Bohužel ani obor, který by živořil v horších podmínkách, než současný tanec.

Profese tanečníka patří k nejtěžším, srovnatelným s vrcholovým sportem. Potřebuje denní trénink, zkušebnu s kvalitní podlahou, která šetří klouby a pravidelnou rehabilitaci. Podmínky pro práci, jaké má každý profesionální divadelní soubor včetně pomocných profesí: rekvizitář, garderobiér, maskér… Nic z toho však v životě tanečníků v Čechách neplatí. Živé umění je hluboce podfinancováno jako celek, ovšem právě taneční a pohybové umění je ze všech uměleckých oborů v jednoznačně nejhorší situaci.

Získaná ocenění:

EDN – European Dancehouse Network
EFFE Label – Europe for Festivals, Festivals for Europe
Chevalier des Arts et Lettres

ČESKÁ ASOCIACE FESTIVALŮ
Je dobré vědět, že významné festivaly živého umění napříč uměleckými disciplínami se spojily v Českou asociaci festivalů (ČAF), která byla založena koncem dubna 2015. TANEC PRAHA je jedním ze sedmi zakladatelů po boku Colours of Ostrava, Strun podzimu, JazzFest Brno, Concentus Moraviae a dalších.

Foto: Taneční magazín

Taneční magazín

ZA VAŠE PŘEDSTAVY NERUČÍME!

27. Mezinárodní festival současného tance a pohybového divadla právě začíná, 3.června – 25.června 2015, atraktivní program, světové špičky taneční scény

 

 

27. ročník festivalu TANEC PRAHA zdobí dvě světová jména nejvyššího kalibru: Sasha Waltz & Guests a Batsheva Dance Company Ohada Naharina. TANEC PRAHA tradičně po celý měsíc červen roztančí Prahu a dalších 15 měst a obcí v České republice.

Letošní program opět sází na vysokou kvalitu a diverzitu. Sasha Waltz a Ohad Naharin se postarají o hlavní události sezóny, středně velké soubory či osobnosti vysokého renomé jsou zastoupeny jmény Mossoux-Bonté, Liquid Loft a Olga de Soto. Nezbytnou součástí programu je představení mladých talentů, uváděná v rámci Evropských tanečních laboratoří, ale také společně s českými umělci v regionech. Nebývale pestrý je doprovodný program ve veřejném prostoru VEN.ku  TANCI a akce pro děti.      Batsheva_LAST_WORK_foto_Gadi_Dagon_4733_(426x640)

PROGRAM FESTIVALU TANEC PRAHA 2015

Vysoce kvalitní zahraniční program vybírá Umělecká rada ze stovek nabídek, řadu produkcí vidí její členky živě díky účasti na mezinárodních festivalech, platformách a v porotách významných soutěží; prestižní tělesa sleduje Umělecká rada cíleně řadu let. Zúžit pak program na desítku inscenací je vždy těžké a ještě složitější jednání se týkají podmínek a financí. Jednoznačná kvalita i odvaha zkoušet nové, neprobádané cesty jsou důležitými kritérii pro finální výběr.

Letos v programu dominují dvě zásadní osobnosti: Sasha Waltz, která nechyběla na jednom z prvních festivalů TANEC PRAHA 94. Hlavní program v Praze zahájí 3. 6. dílem „Impromptus“ z počátku milénia, kdy se od tanečního divadla přiklonila ke klasické hudbě a rozhodla se osobitě roztančit živě interpretovaného Franze Schuberta. V Plzni pak 15. 6. připomene dílo, které ji vyneslo na piedestal evropské scény: „Travelogue I – Twenty to Eight“. Yvona Kreuzmannová říká: „Jsme potěšeni, že můžeme opět přivítat Sashu v Praze. Uvést její díla není snadné, ona potřebuje dvojnásobně velké scény, její vystoupení by bylo vhodné pořádat v O2 Aréně. Navíc má nabitý kalendář na 3 roky dopředu.“

Velké oblibě se u českých diváků těší díla Ohada Naharina. Viděli je v podání Ženevského baletu již od počátku 90. let, ale i v podání juniorské skupiny Batsheva Ensemble v letech 1999 a 2004. Letos poprvé dorazí do Prahy Batsheva Dance Company, jedno z nejuznávanějších těles světa. „LAST WORK“ je symbolický název díla, na jehož premiéru čekají desítky prezenterů, jen několik ho má šanci uvést hned v červnu, tj. těsně po izraelské premiéře. TANEC PRAHA k nim patří. Yvona Kreuzmannová: „Podle mého názoru je Ohad Naharin  nejlepší choreograf světa. Jsem šťastná, že jsme součástí prvního turné  Batsheva dance. To, co uvidíme, zatím nikdo neví. Stali jsme se diváky  první premiéry, která proběhne 6.6. v Tel Avivu, 19.-20.6. se hraje Last Work v Drážďanech a hned poté zamíří do Prahy“.

Cie Mossoux-Bonté rovněž není na festivalu poprvé. Osobitá poetika a stylizace pohybu této tvůrčí dvojice vždy inspiruje a překvapí. Yvona Kreuzmannová prozradila, že hlavním tématem jejich díla je přetvářka a podvod, i to, jak se proměníme, když sundáme kostým. Naopak nově představíme vídeňského umělce Chrise Haringa s jeho vizuálně-fyzickými koncepty pro soubor Liquid Loft. Roztančená instalace v přímém filmovém přenosu poprvé v rámci akce vyzkouší prostor Studia Hrdinů. Yvona Kreuzmannová poodhalila, že toto dílo nás zavede do světa mikro a makro kosmu, umělec se s námi podělí o  obraz „volně plynoucí večeře v přímém přenosu“. Yvona Kreuzmannová: „V tomto díle není pohyb vévodícím prvkem, je to zkrátka „něco jiného“.

TANEC PRAHA STUDENTŮM tentokrát analyzuje mistrovské dílo Kurta Joosse díky promyšlenému konceptu Olgy de Soto. Yvona Kreuzmannová: Olga de Soto, to je propojení taneční vědy s performací. Dílo „Zelený stůl“ uvádí v novém rozměru, zpracovává silné téma – nástup fašismu. Olga vyhledávala žijící diváky a  skre  jejich svědectví vytvořila toto představení.

Divácky atraktivní EVROPSKÉ TANEČNÍ LABORATOŘE letos opět zaplnili umělci vybraní na platformě Aerowaves. Přijedou z Maďarska, Francie a Itálie. Další pak do regionů ze Slovenska.

Tanec Praha myslí na domácí umělce nejen během roku, kdy je uvádí v PONCI, ale i na závěr sezony v rámci festivalu TANEC PRAHA, který jim umožňuje hostování v regionech a účast v mezinárodních koprodukcích. Tou hlavní je letos světová premiéra Terezy Ondrové a Petera Šavela (21. 6. 2015, PONEC), kteří se stali i tvářemi kampaně.

Špičkoví čeští umělci odehrají v regionech celkem 43 veřejných produkcí v patnácti městech a obcích ČR mimo Prahu. Přes 20 českých tanečníků je zapojeno do site-specific projektů mezinárodní spolupráce situovaných do netradičních prostor: kaváren, výkladních skříní, parků apod. Naši umělci spolupracují s německými (Micha Purucker, Alexandra Karabelas), japonskými (Yukio Suzuki) či holandskými (Studio Zijspan) kolegy. Yvona Kreuzmannová: Zaujal mě Yukio Suzuki, je ze všech nejoriginálnější. Má nastudovaný japonský tanec bútó, jako každý japonský tanečník, ale v jeho podání je to „dynamický bútó“.

Můžeme si jen přát skvělé počasí, nadšené diváky a nezapomenutelné dojmy.

Podrobný program naleznete na www.tanecpraha.cz.

Tanec Praha v číslech:

Hlavní program: 9 děl umělců ze 7 evropských zemí a Izraele ve 13 večerních představeních

Doprovodný program:

• Prolog TANEC PRAHA DĚTEM: 5 dní, 5 dílen, 4 prezentace, 1 diskuse – 10 akcí
• Workshopy: 9 dní – 5 špičkových zahraničních osobností – 5 akcí
• VEN.ku TANCI:
o 4 veřejné prostory – Náměstí Míru, Kampa, Containall – Stalin, Nákladové nádraží Žižkov –  8 tanečních produkcí a 2 projekce – 10 akcí
o Korzo, Veletržní palác NG v Praze – 2 site-specific choreografické instalace
o Goethe Institut – 1 filmová projekce

Celkem doprovodných akcí pro veřejnost: 28
Celkem produkcí pro veřejnost Praze: 41

REGIONY

15 měst a obcí v ČR: Brno, České Budějovice, Český Krumlov, Hradec Králové, Choceň, Jihlava, Kladruby, Klatovy, Nečtiny, Plzeň, Pardubice, Olomouc, Ostrava, Šťáhlavice, Tábor

21 děl umělců z 5 evropských zemí, ČR a Japonska ve 48 představeních, z toho:

České projekty:

• 27 představení – v podání Lenky Vagnerové, NANOHACH, Dory Sulženko Hoštové, ME-SA, Patricie Porákové, DOT504, Spitfire Company, VerTeDance, Adély Laštovkové Stodolové, Mirky Eliášové a Barbory Látalové.
• Z toho pro děti: 2 tituly v 6 reprízách
• Ostatní: 11 titulů ve 21 reprízách
Mezinárodní koprodukce – site-specifics:
• 4 tituly v 16 představeních.
• Z toho 6 v parcích (Yukio Suzuki), 3 ve výkladních skříních (Micha Purucker), 2 v kavárnách (Alexandra Karabelas) a 5 v netradičních prostorách (CrewCollective & Studio Zijspan).
Zahraniční projekty:
• 4 tituly v 5 představeních v podání německých, belgických, maďarských a slovenských umělců včetně Sasha Waltz & Guests a Mossoux-Bonté.
Další doprovodný program v regionech:
• Workshopy: 6 workshopů v 5 městech
• Filmové projekce: 1

Plzeň historicky poprvé uvítá jednu z Událostí sezony, berlínský soubor Sasha Waltz & Guests, regiony procestuje celkově 8 zahraničních produkcí, z toho 4 zmíněné mezinárodní koprodukce resp. site-specific projekty.

Celkem produkcí pro veřejnost v regionech: 55
Celkový počet akcí festivalu TANEC PRAHA 2015: 96

DETAILY K HLAVNÍMU PROGRAMU V PRAZE

03⁄06 20:00    Hudební divadlo Karlín          GALA OPENING⁄UDÁLOST SEZONY

Sasha Waltz & Guests (DE): Impromptus

444

Foto: Sebastian Bolesch

Z řady děl Sashy Waltz je toto první založené na struktuře hudební skladby s živým hudebním doprovodem. Zahrnuje i čtyři Schubertovy písně. Sasha Waltz se zabývá otázkami týkajícími se lidského těla, jeho zranitelnosti a krásy. Tanec i hudba nás delikátně přivádějí do emocionálních stavů mezi beztížným vanutím a ztrátou rovnováhy, intimitou a vzpomínkami.

Hudba: Franz Schubert

Režie, choreografie: Sasha Waltz

Scéna: Thomas Schenk, Sasha Waltz

Kostýmy: Christine Birkle

Světlo: Martin Hauk

Dramaturgie: Yoreme Waltz, Jochen Sandig

Interpretace, choreografie: Maria Marta Colusi, Clémentine Deluy, Claudia de Serpa Soares, Juan Kruz Diaz de Garaio Esnaola, Luc Dunberry, Michal Mualem, Xuan Shi

Klavír: Cristina Marton

Zpěv: Judith Simonis

Vedoucí zkoušek: Renate Graziadei

Asistent režie: Francesca Noia

Vlasový styling, Make-up: Urte Kusserow

Kostýmní režie: Margaretha Heller

Světelná technika: Olaf Danilsen, Zuzana Rezna

Rekvizity: Boris Bauer

Scéna: Brad Hwang

Asistent šéfa techniky: Leonardo Bucalossi

Management zájezdů: Karsten Liske

Technická režie: Reinhard Wizisla

Vedoucí managementu Sasha Waltz & Guests: Jochen Sandig

Produkce Schaubühne am Lehniner Platz Berlín uváděná souborem Sasha Waltz & Guests. V koprodukci s Teatro Comunale di Ferrara. Sasha Waltz & Guests je finančně podporována Kulturním fondem hlavního města a spolkové země Berlín.

Akce se koná s finanční podporou Goethe-Institutu v České republice a Česko-německého fondu budoucnosti. Spolupořadatelem představení je Hudební divadlo Karlín. Pod záštitou primátora Berlína, pana Michaela Müllera.

07+08⁄06 20:00          PONEC – divadlo pro tanec   EVROPSKÁ TANEČNÍ LABORATOŘ 1

Dányi – Molnár – Vadas (HU): SKIN ME

5555

Foto: Dávid Drucker

Tři mladí tanečníci společně se dvěma experimentálními hudebníky přenášejí na scénu krajně osobní témata a prožitky. Až na hraně obscenity vyprávějí o svých láskách, vztazích a zkušenostech, které mapují a obnažují. Hravé svlékání z kůže lásky.

Choreografie a interpretace: Viktória Dányi, Csaba Molnár, Zsófia Tamara Vadas

Hudba: Ádám Czitrom (kytara), Áron Porteleki (viola, bicí)

Scéna: Tóbiás Terebessy

Kostýmy: ARTISTA

Světla: Kata Dézsi

Produkce: SÍN Culture Centre, Budapest

Preméra:  11 April 2013 (TRAFÓ, Budapest)

Za podpory: Trafó House of Contemporary Arts, SÍN Cultural Centre, Open Latitudes, European Union Culture Programme, National Cultural Fund, Ministry of Human Resources, Workshop Foundation, New Performing Arts Association, Living Picture Company11⁄06 20:00                PONEC – divadlo pro tanec   TANEC PRAHA Studentům

Olga de Soto (BE) : An Introduction

66666

Foto: Grégoire Romefort

Olga de Soto se s pečlivostí historika a imaginací umělce vydala ve své dokumentární performanci po stopách klíčového díla taneční historie z roku 1932: Zelený stůl choreografa Kurta Joose. Z fotografií, vzpomínek, dopisů a kritik zjistila, jak se tvořila kolektivní paměť diváků, historiků i tanečníků spjatých se Zeleným stolem. Nejlepší belgická inscenace roku 2013.

12⁄06 10:30–12:30     PONEC – divadlo pro tanec   WORKSHOP

Olga de Soto (ES/BE): Od archivu k tvorbě From Archive to Creation

Koncept, dokumentace, text, prezentace, kamera, zvuk: Olga de Soto

S výpověďmi těchto osob (dle pořadí v představení): Micheline Hesse, Brigitte Evellin, Suzanne Batbedat, Françoise Olivaux, Frederic Stern, Françoise Dupuy, Michelle Nadal

Režie videa: Olga de Soto

Editace videa: Julien Contreau & Olga de Soto

Úryvky z: “The Green Table”, BBC 1967, BBC Motion Gallery

Hlas: Kurt Jooss (úryvky z interview Berghson – Joss, Kalifornie, 1974, s laskavým svolením Tanečního archivu Kolín nad Rýnem)

Software pro kreditování filmů: Pierre Gufflet

Vedoucí techniky: Christophe Gualde

Světelný technik: Geni Diez or Bram Moriau

Zvukový technik: Pierre Gufflet / Bram Moriau

Výzkumný asistent v Tanečním archivu Kolín nad Rýnem: Katja Herlemann

Fotografie: Kurt Hegel, Marian Reisman, Fritz Henle, & neznámí fotografové. Tři snímky ze „Zeleného stolu“ Alberta Renger-Patzsche / Albert Renger-Patzsch Archiv – Ann und Juergen Wilde / VG Bild-Kunst, Bonn / SABAM, Belgium 2010.

Produkce: Niels (Brussels), ve spolupráci s Caravan Production (Brussels)

Koprodukce:  Centre Chorégraphique National de Franche-Comté in Belfort (FR), Les Halles (Brussels), Tanz im August (Berlin)

Za podpory: Ministère de la Communauté française de Belgique – Secteur danse, Wallonie Bruxelles International, Jooss Archives (Köln / Amsterdam) of the Deutsches Tanzarchiv Köln (German Dance Archives).

Výzkum podpořen: Ministère de la Culture et de la Communication (FR), Ministère de la Communauté française de Belgique – Secteur danse

Výzkumné rezidence: Centre Chorégraphique de la Communauté  française de Belgique – Charleroi / Danses (2006-2009), Centre national de la Danse – Pantin (2006).

Délka: 70 min

15+16⁄06 20:00          PONEC – divadlo pro tanec   EVROPSKÁ TANEČNÍ LABORATOŘ 2

Cie Betula Lenta⁄Maxence Rey (FR) : CURIOSITIES

777

Foto: Ben Nienhuis

Z hlubin středověku představuje dílo Curiosities současnou odpověď na Boschův apel živým bytostem. Občas monstrózní, jindy groteskní tělo performerky Maxence Rey ztělesňuje alchymistický vztah mezi temnotou a nadějí, člověkem a zvířetem. Co kdyby postavy Hieronyma Bosche sestoupily z obrazů a předstoupily před nás?

Choreografie: Maxence Rey

Tvorba a interpretace: Vincent Brédif, Cyril Leclerc, Maxence Rey

Světelný design: Cyril Leclerc

Původní hudba: Vincent Brédif

Scéna, kostýmy: Frédérique de Montblanc

Realizace kostýmů: Sophie Hampe

Externí poradce: Corinne Taraud

Produkce: Betula Lenta

Koprodukce: Jheronimus Bosch 500 Foundation, La Briqueterie – CDC du Val-de-Marne, L’étoile du nord membre du CDC Paris Réseau

Za podpory: DRAC Île-de-France, au titre de l’aide au projet, Atelier de Paris – Carolyn Carlson CDC, avec l’aide d’Arcadi Île-de-France/Dispositif d’accompagnements

Partneři projektu B-Project: Jheronimus Bosch 500 Foundation [NL], CSC Bassano del Grappa [IT], Dance Umbrella [UK], D.ID. Dance Identity [AT], La Briqueterie – CDC du Val de Marne [FR], Festival CEMENT [NL], Dansateliers Rotterdam [NL]

 

15+16⁄06 20:00          PONEC – divadlo pro tanec   EVROPSKÁ TANEČNÍ LABORATOŘ 2

Claudia Catarzi (IT) : Qui, ora

888

Foto: Jacopo Jenna

Sólo přímočaře zkoumá reakce těla v podmínkách situace, kterou spoluvytváří prostor, kostým, zvuky a blízkost publika. Všechny tyto aspekty rozhodují v daný moment, „tady a teď“ – „qui, ora“. Prázdná scéna, věcný pohled na samu esenci tance a přítomnosti – to je minimalistické zadání, s nímž tanečnice pracuje.

Choreografie a interpretace: Claudia Catarzi

Produkce: Company Blu

Za podpory: Inteatro / Polverigi, Fondazione Teatro Metastasio Stabile della Toscana, Centro Artistico il Grattacielo

Vítěz soutěží: Emergenze! / Fabbrica Europa, Corto in Danza 2013 / Cagliari, MASDANZA / XVIII. Edition of International Contemporary Dance Festival of the Canary Islands,  Centro Coreografico de la Gomera / Canary Islands – artistic residency prize, Mercat de Les Flors Barcelona – artistic residencies prize

Dílo bylo vybráno na: NID Platform / Piattaforma della Danza Italiana

2014, Aerowaves Spring Forward 2014

 18+19⁄06 20:00          Studio Hrdinů

Liquid Loft (AT): Deep Dish

999

Foto: Chris Haring

Slavnostní večeře, která se změní v dobrodružnou výpravu do makro a mikrosvěta. Živé obrazy pořizované tanečníky ruční kamerou nás provedou bizarním paralelním světem organických objektů. Metoda filmového snímání společně s akustickou deformací vytváří metaforu barokní zahrady, pozemsky lahodnou, ale stejně určenou k nevyhnutelnému zániku.

Umělecké vedení a choreografie: Chris Haring

Choreografie a interpretace: Luke Baio, Stephanie Cumming, Katharina Meves, Anna Maria Nowak

Kompozice a zvukový design: Andreas Berger 

Dramaturgie, scéna a světelný design: Thomas Jelinek 

Organické skulptury a konzultace: Michel Blazy 

Stage management: Roman Harrer 

Mezinárodní zastoupení: Line Rousseau, A PROPIC 

Produkce: Marlies Pucher 

Koprodukce: Tanzquartier Wien and Liquid Loft in co-operation with Korzo Den Haag and Le Centquatre Paris

Za podpory: City of Vienna, MA7 Kulturabteilung der Stadt Wien and the Austrian Federal Chancellery BKA Bundeskanzleramt Kunst & Kultur

Tato akce se koná díky INTPA – INTERNATIONAL NET FOR DANCE AND PERFORMANCE AUSTRIA. Tanzquartier Wien za finanční podpory BKA a BMEIA.

Ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem v Praze.

Spolupořadatelem představení je Studio Hrdinů.

21⁄06 20:00    PONEC – divadlo pro tanec   Světová PREMIÉRA

Tereza Ondrová (CZ) & Peter Šavel (SK): As Long As Holding Hands

 222

Foto: Vojta Brtnický

Ve svém nejnovějším projektu se česko-slovenské tvůrčí duo vydává na cestu zkoumání různých podob romantických vztahů, které neznají generační ani genderové překážky. Dva lidé bojují o lásku a zkoumají hranice pokory a ztráty identity, závislosti a sdílení, upřímnosti a předstírání, lásky a nenávisti. Každá zdánlivě bezvýchodná situace je impulsem k otázce: Chceš mě stále ještě držet za ruku?

Koncept, choreografie a tanec: Tereza Ondrová, Peter Šavel

Dramaturgie: Bram Smeyers

Pohybová spolupráce: Lucia Kašiarová

Vnější oko: Karolína Hejnová

Světelný design: Ints Plavnieck

Kostýmy: Mariana Novotná

Producent: Karolína Hejnová

Koprodukce: Tanec Praha, NorrlandsOperan Umeå, CNC Roubaix – Ballet du Nord, Plesni Teater Ljubljana, ALT@RT

Za podpory: Ministerstvo kultury ČR

22+23⁄06 20:00                      PONEC – divadlo pro tanec

Cie Mossoux-Bonté (BE): Histoire de l’imposture

 333

Foto: Thibault Grégoire

Celé dějiny lidstva jsou dějinami předstírání, hry rafinovaných společenských rolí a masek. Čas situaci nezměnil, smysl celé té hry na „dobrý dojem“ a „jedinou pravdu“ se recykluje dodnes. Jedinec, který neustále mění svoje záměry i touhy a nedokáže se sám se sebou ztotožnit, trpí pocitem rozpadu a předstíráním spokojeného života. Jedinou možností, jak se osvobodit z těchto šablon, je otevření se divoké energii

20—21⁄06 10—14:00 Studio ALTA    WORKSHOP

Nicole Mossoux (BE) & Patrick Bonté (BE)

Koncept a režie: Patrick Bonté

Choreografie: Nicole Mossoux, Patrick Bonté

Interpretace: Sébastien Jacobs, Leslie Mannès, Frauke Mariën, Maxence Rey, Marco Torrice

Hudba: Thomas Turine

Světlo: Patrick Bonté

Kostýmy: Colette Huchard, za asistence Patty Eggerickx

Realizace kostýmů: Isabelle Airaud, Nalan Kosar, Catriona Petty (stážisté: Marie Dohet, Pauline Miguet)

Make up: Véronique Lacroix

Vlasový styling: Fyl Sangdor

Scéna: Didier Payen

Konstrukce scény: Olivier Waterkeyn, Max La Roche

Výtvarník scény: Eugénie Obolenski

Látkové dekorace: Sylvie Tevenard

Vedoucí techniky: David Jans

Asistent režie: Céline Ohrel

Produkce: Cie Mossoux-Bonté

Koprodukce: Charleroi Danses – Centre chorégraphique de la Fédération Wallonie-Bruxelles (BE), La Rose des Vents – Scène nationale Lille Métropole, Villeneuve d’Ascq and Théâtre Paul Eluard – Scène conventionnée, Bezons (FR)

Za podpory: Théâtre Varia, Brussels

Akce se koná za podpory Wallonie – Bruxelles International.be

24+25⁄06 20:00          Hudební divadlo Karlín          GALA CLOSING⁄UDÁLOST SEZONY

Batsheva Dance Company⁄Ohad Naharin (IL): “LAST WORK”

sfgsg

Foto Gadi Dagon

Nejnovější dílo Ohada Naharina s názvem “LAST WORK“ má světovou premiéru v červnu 2015. Odhaluje tělesný pohyb jako nejsilnější výraz ze všech uměleckých prostředků, a propojuje nekonečné spektrum emocí a citů, které je možné zobrazit na scéně. V díle se představí všech 18 členů souboru. Slavný soubor Batsheva Dance Company historicky poprvé zavítá do ČR.

22⁄06 17:00                Anenský areál Balet ND         WORKSHOP

Gaga workshop pro tanečníky + Gaga workshop pro veřejnost

Světla: Avi Yona Bueno (Bambi)
Kostýmy: Eri Nakamura
Assistenti: Guy Shomroni, Ariel Cohen
Původní hudba: Grisha Lictenberger
Design soundtracku: Maxim Waratt
Scéna: Zohar Shoef

Koprodukce: Batsheva Dance Company s Montpellier Danse 2015 a Hellerau – European Center for the Arts, Dresden.
Za podpory: Batsheva New Works Fund a Nadace Dalia and Eli Hurvitz Foundation.

Za podpory Velvyslanectví státu Izrael. Představení je oficiální akcí oslav 25. výročí obnovení diplomatických vztahů mezi Československem a Státem Izrael. Akce se koná pod záštitou J. E. velvyslance Státu Izrael v České republice, pana Garyho Korena

Spolupořadatelem představení je Hudební divadlo Karlín.

 

Taneční magazín