Talent AWARDS 2015 zná své vítěze

8. ročník mezinárodní a celorepublikové soutěže pro talenty z oblasti kultury, sportu a umění proběhl 25. dubna 2015

 

 

Finálový gala večer soutěže, jež je svým formátem jedním z největších evropských soutěžních projektů představujících taneční, sportovní a uměleckou scénu se konal: v sobotu 25. dubna 2015 od 16 hodin v divadelním sále „KD MLEJN“

Břišní tance, Flamenco, Free Style, Foto portrét, Foto krajina, kresba, zpěv, hra na kytaru a další obory předvedli výherci všech soutěžních disciplín.

První kola castingů se konala v Praze a ve Frýdku – Místku již v březnu 2015. Soutěžící, kteří se svému oboru věnují profesionálně, byli odděleni od amatérů, aby nedošlo ke zvýhodňováni profesionálů.

Soutěž nalezla své vítěze, jak z ČR, tak z Ruska, Tatarstánu, Německa, Polska, Itálie a Chorvatska. Soutěže se zúčastnilo 1.732 soutěžících. Soutěž chce nalézt nové talenty v jednotlivých oborech a otevřít jim bránu do světa nových možností, tím navázat na tradici předchozích ročníků soutěže.

Po celou dobu soutěže, ale i po ukončení 8. ročníku, budou organizátoři propagovat „nové talenty“ ,  které  se umístily v  soutěžních kategoriích daného roku, nebo jako vítězi 8. ročníku soutěže TALENT AWARDS ČR. Cílem této soutěže, stejně jako ročníků následujících, je pokusit se odstartovat dráhu do síně slávy choreografům, tanečníkům, sportovcům, umělcům, příznivcům kultury, zábavy a také adrenalinu.

Finálový gala večer moderoval Martin Vencl. Další podrobnosti o soutěži včetně fotografií a kontaktů naleznete na www.talentawards.eu.

Přihlášky a pravidla k 9. ročníku soutěže naleznete na webových stránkách Talent Awards od ledna 2016.

Organizátorkou soutěže byla profesionální škola MUNA.

DSC_0414

Muna Al Muchantafová, zakladatelka a prezidentka soutěže TALENT AWARDS,  zakladatelka a majitelka Profesionální školy orientálního tance MUNA a jazykové školy – Language Centre Muna. Narodila se a vyrůstala v Sýrii, v Homsu (matka Češka, otec Syřan).

Vystudovala tanec, specializuje se na břišní tanec, kterému se věnuje od dětství.  Letos je to 15 let od založení její školy.

Zeptali jsme se:

1.Těší se  břišní tance v Sýrii  velkému zájmu?

„Ano. Tanec patří do každodenního života, ženy tančí břišní tance, je to na denním pořádku. Lidé si pronajmou restauraci, klub, nebo tančí v soukromí při různých oslavách, narozeninách,  je to zkrátka kulturní záležitost, tanec se skutečně užije. Každý si tvoří svůj vlastní   taneční  styl.“

2.Vysílá  (v době míru)  syrská televize ještě břišní tance  mezi  hlavními zprávami jako tomu bylo v minulosti?

„Tak často už ne,  kultura se mění. Tyto krátké vstupy byly kolébkou současných kulturních programů ,  existuje množství  různých pořadů s tancem, hudební videoklipy, všude slyšíte hudbu, nebo vidíte videoklipy s tanečnicemi, různé koncerty jsou okořeněné tancem. V současné době vznikají  moderní styly, v Asii jsou populární evropská umělecká jména a v Evropě zase asijská. Kultura se prolíná.“

3.Jaký je zájem o břišní tance v ČR?

„Pokud se osvědčíte, klientela je spokojená a břišní tanec přináší duševní uspokojení , je to dobré.    Např. ženy, coby pacientky, byly odkazovány na mě. Řešíme problémy se zády, gynekologické problémy,  potíže  po operaci nebo touhu otěhotnět. Jindy zase  tanec přináší čistě  naplnění  po estetické i kulturní stránce.“

4.Na jaké jazyky jste zaměřená ve své jazykové škole?

„Hlavní obor je angličtina, mám vystudovanou Cambridge University, ale zaměřuji se také na arabštinu a češtinu pro cizince. Máme v nabídce i jihoevropské jazyky.“

5.Máte vůbec volný čas?

„Je to všechno skutečně náročné.  Mám 2-letou holčičku,  jsem v jednom kole, nezbývá čas na odpočinek.  Ale pokud si člověk dokáže vše zorganizovat jde to.  Prioritou  pro mě je vychovat z mého dítěte slušného a charakterního člověka.“

6.Jak vznikl nápad pořádat soutěž „Talent Awards“?

„Chtěla jsem vymyslet projekt, který v Evropě nebyl. Kultura, duševní potrava pro lidi,  rok od roku upadá. Chtěla jsem, aby lidé přišli na jiné myšlenky.

Tuto soutěž jsem založila  roku 2007, první ročník se konal začátkem r.2008 . Nic takového nikde v Evropě v té době nebylo. Později  začaly vznikat různé soutěže tohoto typu. S něčím takovým se soutěžící před tím nikdy nesetkali. Každý člověk našel své uplatnění a svou kategorii. Bylo to zkrátka něco nov ého. Existuje celkem 22 oborů, ve kterých se dá soutěžit,  seznam je  na internetu. Letos tu byl zastoupen  např. „free style“, v této disciplíně účastník předvádí něco navíc. Pokud si soutěžící nenajde svůj obor, musí jeho vystoupení  alespoň  souhlasit  s regulemi soutěže. Ne každý rok jsou zastoupené všechny obory. Někdy se sice soutěže realizovaly, ale výsledky  byly slabé na to, aby nalezly  místo v mezinárodní soutěži. Umění, které se hodí pro vystoupení na  školní besídku, nemůže uspět v takové soutěži. Jen talentovaný člověk  může získat  postup, ale musí své umístění  obhájit. Soutěž pomáhá talentovaným  lidem, aby se stali  profesionály.

Amatéři (neživí se tím) jsou oddělení od  profesionálů, kteří  se  svým uměním  živí a učí.

Účastnice naší školy se nesmí přihlásit do této  soutěže, máme to tak dané.  Není to vhodné eticky a takto  máme  čisté svědomí, aby nedocházelo k náklonnosti k vlastní klientele.  Pro členky naší školy vypisujeme jiné soutěže, kde se mohou plně realizovat.“

7.Nemáte ambice rozšířit školu o další taneční styly?

„Prozatím neuvažuji o žádné změně. Pokud jde o  soutěž, je bohatě zastoupená širokou nabídkou oborů.  Co se týká taneční školy, vyrůstala jsem  v prostředí, kde mě obklopovaly břišní tance,  věnuji se naplno tomuto oboru,  vystudovala jsem ho. Chci st oprocentní kvalitu v tomto tanečním stylu. Mívám své taneční šňůry po blízkém východě, vyjíždím i do jiných zemí.“

8.Jak probíhá Talent Awards?

„V březnu probíhají  konkurzy bez účasti veřejnosti, sejde se  odborná porota, která zhodnotí, zda jsou dodržena kritéria, která jsou daná  v propozicích soutěže. Umístí se  jen ti nejlepší, pokud vystoupení nemá mezinárodní úroveň,  účastník se neumístí  a kategorie se neotevře.  Při slavnostním  galavečeru vystoupí   vítězové pro veřejnost , kde obhajují svůj post a získají ocenění.“

9.Jste spokojená s letošními vítězi?

„S umístěnými vítězi jsme plně spokojeni, ti soutěžící, kteří se neumístili a zajímal je důvod, byli upozorněni na chyby, to jim do budoucna může pomoci v tanečním světě.   Osobně jsem typ, který si říká, že celý život je co zdokonalovat…“

 

Děkuji za rozhovor

Eva Smolíková

Finálový gala večer

DSC_0418

DSC_0414DSC_0399

DSC_0378DSC_0370DSC_0357DSC_0351

DSC_0344

DSC_0313

DSC_0308

DSC_0260

DSC_0255

DSC_0246

 

DSC_0243

DSC_0201

DSC_0178

DSC_0129

DSC_0114

DSC_0108

 

Foto: Taneční magazín

Taneční magazín

Mezinárodní den tance 29.4.

Česko slavilo den tance

 

 

 

Česko se také přidalo k oslavám mezinárodního dne tance. Program pro veřejnost  probíhal ve dvaceti městech.

Před ND v Praze proběhl Open class s Českou televizí, což  byl baletní trénink pod širým nebem. Vedli jej tanečníci a pedagogové ND,  Tereza Podařilová, Nikola Márová, Adéla Pollertová, Jaroslav Slavický a  Václav Janeček.

Státní opera nabídla večer  baletní  představení „Šípková Růženka“.

V La Fabrice se promítal  dokument  režiséra Wima Wenderse „Pina“, který připomněl slavnou  německou  choreografku  Pinu Bausch. Dále také  snímek Doteky tance, kde diváci zhlédli portrét dvou předních českých tanečních skupin: NANOHACH a VerTeDance.

150408_mdt_slide_1920x1080_1

Svůj program měla i mnohá taneční studia, divadla,  pražská konzervatoř, tančilo se i na náměstích a v parcích, zkrátka všude.

Taneční magazín

NoD – Program květen 2015

Balkán – představení inspirované kočovným cikánským životem, 16.5. 2015

 

 

 

 

MIME FATALE: Balkán (PREMIÉRA)
PREMIÉRA nové inscenace Mime Fatale – Balkán. Představení inspirované kočovným cikánským životem a balkánskými rytmy s živým hudebním doprovodem. Režie: I. Andreeva. Hrají: B. Debnárová, M. Hradecká, B. Mišíková, T. Těšínská, K. Votočková. Hudba: Cirkus Problem. -> 200 Kč / 120 Kč

Sobota 16/5 14:00

 

PROGRAM KVĚTEN 2015

5541f0144b81c

Pondělí 4/5 20:00
Studio DAMÚZA, kolektiv a Jiří Havelka: Já, hrdina
TEATRO Žádné divadlo, pouze holá rekonstrukce. Autorský projekt rekonstruuje činy bratří Mašínů a poskytuje maximálně objektivní prostředí pro rozřešení jednoduché, ale vyhrocené otázky: vrah nebo hrdina? Režie: J. Havelka. Hrají: S. Adamová, A. Ballayová, J. Böhm, E. Burešová, M. Čížek, J. Jelínek, B. Kubátová a další. -> 180 Kč / 120 Kč

Středa 6/5 19:00
Křest knihy Ivo Pospíšila: Příliš pozdě zemřít mladý
EVENT Vzpomínky na český předrevoluční underground, nástup nové vlny i překotné kulturní a celospolečenské změny kolem roku 1989 Ivo Pospíšila. Ten společně s Vladimírem Juráskem sestavil více než třísetstránkovou knihu, která bude pod příznačným názvem „Příliš pozdě zemřít mladý“ uvedena na knižní pulty již 6. května tohoto roku. -> FREE

Čtvrtek 7/5 vernisáž 19:00
EXPRESE, kurátor: Jiří Machalický /7.5. – 3.6./

GALERIE Exprese má v Čechách zvláštní tradici, proniká do figurálních obrazů i abstraktních struktur. V různých generacích se projevuje odlišnými způsoby. Někdy se výrazně prosazuje, jindy poněkud slábne, ale vždycky je aspoň latentně přítomná. Tato výstava se soustřeďuje na tvorbu širší skupiny umělců: Antonín Kroča, Michael Rittstein, Vladimír Skrepl, Martin Mainer, Jana Kochánková, Václav Girsa, Jakub Janovský, Jakub Hubálek, Ludmila Smejkalová, Pavel Dvořák a Alexandra Atlasová. Z projevu vybraných malířů či sochařů je zřejmé, jak se formy exprese proměňují podle životního stylu a stavu spol ečnosti, jak ji mohou inspirovat i procesy probíhající v přírodě.

Video NoD: Kortan – Nosek: 361° /7.5. – 3.6./
Co se stane, když se spojí vizuálně kreativní programátor s architektem?
Site specific projekt pracuje s vlastní formou prostoru galerie. Josef Kortan, absolvent ČVUT, člen audiovizuálního studia Black Division, Jiří Nosek, architekt a designér žijící v Praze.

NoD Mini: Jitka Navratti: Fotoverze a levitující objekty /7.5. – 3.6./
Autorka důmyslným umístěním předmětů do krajiny reflektuje její monumentální ráz.
Ve své tvorbě osciluje mezi statickým (technika fotoverze) a kinetickou formou.

Pátek 8/5 open 19:00
PIČA Z HOVEN // LOVE 69 POPGEJŮ : Křest LIDUMIL HERETIK
Konceptuální, i přes název, slušná doom popová kapela ◊►≈ a electropunkoví teroristé I Love 69 Popgejů. Dvě nejbizárnější kapely střední Evropy vydaly společné splitko LIDUMIL HERETIK. To bude v doprovodu špatně skrývaného šílenství a zranitelným dívčím hláskem podané brutality pokřtěno v divadle NoD. -> 110 Kč v předprodeji / 160 Kč na místě

Pondělí 11/5 20:00
MIME FATALE: Balkán (PREMIÉRA)
PREMIÉRA nové inscenace Mime Fatale – Balkán. Představení inspirované kočovným cikánským životem a balkánskými rytmy s živým hudebním doprovodem. Režie: I. Andreeva. Hrají: B. Debnárová, M. Hradecká, B. Mišíková, T. Těšínská, K. Votočková. Hudba: Cirkus Problem. -> 200 Kč / 120 Kč

Sobota 16/5 14:00
Queer Eye festival
EVENTS Festival Queer Eye se zaměřuje na alternativní hudbu, přednášky, diskuze, workshopy a vizuální umění. Mottem letošního festivalu budou Proměny, smrt a výšivky, to znamená, že v programu divačky a diváci najdou debatu o výchově trans* dětí v režii nově vzniklé organizace Trans*parent, o netradičním přístupu ke smrti nebo workshop radikálního vyšívání. V rámci festivalu vystoupí objev slovenské hudební scény Katarzia a francouzské elektro duo Andromakers. Světoznámá česká fotografka Dita Pepe zde představí novou sérii fotografií nazvanou „Intimita.“ -> 150 Kč (na celý den)

17/5 – 20/5
PRAGUE INTERNATIONAL MICROFESTIVAL
EVENTS Prague International Microfestival je festival poezie, který do Prahy každoročně přináší to nejzajímavější z e současné experimentální a intermediální poezie. Dramaturgové festivalu letos tematicky zabrousili na pole fónické poezie a tvorby na přesahu mezi textem a hudbou. Mimo to festival představí i současné, především německé tvůrce z projektu Displej.eu. Více informací na www.praguemicrofestival.com

Pondělí 18/5 20:00
Nebeský – Trmíková – Prachař & 420PEOPLE & Experimentální prostor NoD: Peklo – Dantovské variace
TEATRO David Prachař a 420PEOPLE v tragikomedii o souboji se životem mírně za zenitem. Hudba a tanec v kolotoči nudy, lenosti a apatie. Peklo není místo, je to stav duše. Režie: J. Nebeský. Hrají: L. Trmíková, D. Prachař, N. Novotná, V. Kuneš, Š. Pechar a A.Volný/M. Odstrčil. -> 330 Kč / 250 Kč
21/5 – 24/5
Mezinárodní festival MY MIME 2015
EVENTS Mezinárodní festival mimického divadla věnován 55. výročí česko-slovenské pantomimy.
Warsaw Mime Centre Company (PL): AGUA DE LAGRIMAS (21.5. od 20:00)
DIE ETAGE/Schule der darstellenden und bildenden Künste Berlin (DE): InOutSide/PLÁŠŤ (22.5. od 20:00)
KATEDRA PANTOMIMY HAMU – UŽ NIKDY SÁM! (23.5.2015 od 18:00)
Theatre du Mouvement (FR) – Claire Heggen: ZÁŘIVÝ STÍN (24.5.2015 od 20:00)
Pondělí 25/5 open 19:00
AND SO I WATCH YOU FROM AFAR (IRL/Sergent House)
suppport: MYLETS (US/Sergent House)

EVENT Jedna z nejlepších postrockových kapel dneška se vrací po dlouhých 4 letech do Prahy. Ten kdo v ASIWYFA v minulosti viděl už ví, že můžeme očekávat nejedno propocené tričko, nálož kytarových riffů a math rockové rytmiky.
Předprodej u GoOut: 320czk, na místě: 380czk
Landmine Alert & ROXY/NoD present

Úterý 26/5 20:00
Křest CD/koncert: Justin Lavash
EVENT Britský kytarista a zpěvák Justin Lavash, který je již deset let doma v Praze, vydává nové album plné moderního písničkářství, ale i blues, jazzu, folku či country. -> 150 Kč v předprodeji / 120 Kč na místě

Středa 27/5 20:00
Centrum pro studium populární kultury: Čechodecho aneb Kdyby ty muziky nebyly
EVENT 101 podob dechovky. Od úvodních znělek tlampačů městského rozhlasu až k současnému impériu Šlágr TV. Sejdeme se Na Vlachovce? Ne v NoD …Večírkem provede duo harddiskžokejů (Anche, Klička) Planeta Nova DJs.

Vstupenky na jednotlivá představení je možné zakoupit prostřednictvím webu GoOut. Využít můžete i předprodej v NoD každý všední den od 16 do 20 hodin.

 

Taneční magazín

Mistrovství Evropy ve stepu a Světový pohár v jazzu a moderně proběhnou v ČR

Zeptali jsme se prezidentky CDO, p. Miluše Petrové

 

 

Zeptali jsme se prezidentky CDO, p. Miluše Petrové

1. Jak probíhá letošní rok?

„Úspěšně. Podařilo se nám dostat do ČR dvě velké mezinárodní soutěže Mistrovství Evropy ve stepu a Světový pohár v jazzu a moderně.Tyto soutěže proběhnou 1.-5.7. 2015

Právě jsme v polovině Dance Life Tour, probíhají zemská kola a následně Mistrovství ČR v jednotlivých disciplínách.

V Ostravě se můžeme těšit na Světový pohár v disco dance a Mistrovství světa ve street dance.“

step

Taneční magazín

 

„Animal Exitus“

Člověk na počátku a na konci své cesty nezná racionální myšlení. Pouze pud. A pocity.

 

 

 

Během festivalu 21. České taneční platformy s názvem  „Posouvání hranic“  diváci zhlédli  dílo Jana Boháče „Animal Exitus“.

Už  samotný   příchod  ke scéně je působivý. Strom a pod ním dvě choulící se nahé postavy. Co je to za strom? Strom života?

20140608_8616

Jan Boháč, český režisér a dramaturg, který se představil ve více  než 11 evropských zemích, v USA i v Africe, oceněný mnoha prestižními cenami, ztvárňuje ve svém odvážném díle „Animal Exitus“  své představy  a pocity, které se vrývají do naší duše  už s příchodem na svět, už s prvním nadechnutím.  Jan Boháč zpracovává téma  narození, což samo o sobě může představovat dosti traumatický soubor  pocitů, pokud neprobíhá vše naprosto ideálně  a tento ideál zažíváme jen výjimečně, pokud vůbec.

Šok, hněv, smlouvání, deprese, smíření, odevzdanost. Takto se člověk vyrovnává s traumaty.  Člověk na počátku a na konci své cesty nezná racionální myšlení. Pouze pud.  A pocity.

20140608_8676

Narození a s ním spojené oddělení od jednoty může být hlubokou ránou, možná ani sami nevíme a netušíme, jak hluboko v nás zůstává zakořeněný tento  pocit šoku, zloby a snad i zoufalství.

Člověk celoživotně hledá spojení s jednotou, touží být znovu s někým propojený.  Pokoušíme se nalézt tuto blaženost s partnerem, s milencem či milenkou, sníme  o   romantickém  splynutí duší i těl.  Ony zázračné okamžiky, kdy už už máme náš vytoužený sen na dosah,  vyprchají  velmi rychle a my jsme zoufalí a hedáme znovu a znovu.  Nalezení ideálu a  jednoty  se nám v životě už většinou nikdy nezdaří. Pocitu jednoty a splynutí s jednotou  se nám nedostává. Jsme zmatení a máme zlost. Nenacházíme. Zůstáváme  sami a frustrovaní.

20140608_8604

Možná by bylo řešením, obrátit se sám k sobě, k svojí duši ,  prožívat  si svůj život jen za sebe, netoužit po splynutí a být sám.  Jednoduché. Ale kdo by neznal sny o věčné lásce a kdo by se jí chtěl kdy vzdát?

Představení „Animal exitus“  doprovází mluvené slovo, které   nám  vysvětluje,  jaké pocity autor asi právě prožívá a co se uvnitř autorovy duše  odehrává.  Divák je ale také vyzván sluchátka  odložit a volně se  procházet sálem během představení.  Toto netradiční pojetí představení je zajímavé,  ale původní myšlenka díla by se tak bohužel mohla   mnohým z nás  zcela vytratit.

20140608_8645

Dílo Jana Boháče  „Animal Exitus“ sklízí velký úspěch, sál je tak plný, že musely být přidány židle.

Foto: Vojta Brtnický

Eva Smolíková

Taneční magazín

Rozhovor s Národním umělcem Vlastimilem Harapesem

„ Z tance jsem propadal. Když jsem pochopil, která ruka je pravá a která je levá, řekl jsem si: „Budu nejlepším tanečníkem a hotovo.“

 

Setkat se s Vlastimilem Harapesem je snem nejednoho zapáleného tanečníka. Tento nedostižný idol, který  v období své vrcholné kariéry svou oduševnělou krásou a lehkostí tance zraňoval srdce nejedné fanynky, která v něm dodnes vidí svého pohádkového prince, je právem počítán mezi evropskou baletní elitu.  V době své taneční dráhy vynikal ideální fyzickou dispozicí, elegancí, všestranně vyspělou technikou a hereckým výrazem.  Uznání a popularita nepřišly jen tak. Skrývá se za nimi  obrovský díl pracovitosti, profesionální zaujetí, vzdělání a v neposlední řadě i široký tvůrčí obzor, který zahrnuje tanec, činohru, film, televizi a moderování. Jaký je Vlastimil Harapes? Vtipný, přísný, roztomilý i tvrdý, nezapře v sobě ani na chvíli herecký a komediální talent.  Je velmi tolerantní k veškeré umělecké tvorbě mladých talentů. Narozen ve znamení lva, vyzařuje sílu a jeho mužná postava stále budí respekt.

Bez názvu

Foto:  pas de deux z baletu „Korzár“, archiv Vlastimila Harapese

 

O malých i velkých tajemstvích baletu s Vlastimilem Harapesem

1.Kdyby  se vrátil  čas, stal byste se znovu tanečníkem?

„Ne. Už o tomto oboru  moc vím. Tím nechci nikoho odrazovat! Hlavně bych si to nezvolil z toho důvodu, že máte velmi krátký život na jevišti. Asi  20 let, je to stejné jako u sportu. To je málo.  Je mi to líto.  Nelituji svého rozhodnutí, bylo to fajn. A  nemůžu si stěžovat, že bych byl málo vytížený. Měl jsem možnost hrát v televizi a dělat spoustu pořadů,   hrát divadlo, hrát ve filmu, atd.

Nyní  účinkuji  v divadle Semafor v představení „Prsten Pana Nibelunga“. Před tím jsem dělal několik  činoherních představení, nebo muzikály a  každou středu vysílám „Noční Mikrofórum“ na stanici ČRo Dvojka.“

  2.Vzpomínáte si, kdy a jak jste zatoužil být tanečníkem?  Chtěl jste se jím stát nebo to byly nevyzpytatelné cesty osudu?

„Já myslím, že jsem nikdy tu touhu neměl. Jsem fatalista. Beru život  takový, jaký je. Neměl jsem žádné sny, že budu hrát ve filmu a budu slavný… ani mě to nenapadlo. A taky jsem pro natáčení filmů nic neudělal. Nebylo to  nikdy přes nějaké známosti. Byla to náhoda…

Ale jak se říká,  připraveným štěstí přeje. Takže jsem byl asi  připravený,  proto mě vybrali. Vždy jsem dělal kamerové zkoušky, nikdy to nebyla nabídka jako „Pojdˇte si zahrát ve filmu“. Něco je asi člověku dané. Ale divím se, že jsem dokázal, co jsem dokázal, jsem narozen ve znamení lva a u nich je znakem  určitá  pohodlnost… Na druhou stranu je tu i  touha  nebýt poslední. Nedělal jsem nic  racionálním způsobem, tak, abych si něco  naplánoval a vědomě se k tomu „pídil“, to ne.  Bylo to v podstatě štěstí. Měl jsem vhodnou postavu, to si člověk nevymyslí, i tvář hraje roli a jestli bylo něco mojí předností, vidím to zpětně, pak to bylo to, ž e jsem se  při tanci vždy  snažil o výrazovou stránku. Nemyslím si, že bych dělal nějaké technické zázraky. Na to byli jiní, kteří byli  technicky vybavení lépe, ale lidem asi jenom technika zase tolik neřekne.“

3.Vás tedy nehnala žádná touha nebo ctižádost. Přesto jste dosáhnul maxima, jaká byla Vaše životní cesta?

„Šel jsem  na konzervatoř a uvítal jsem, že na této škole se nevyučuje matematika, fyzika a chemie.  Měl jsem  představu, že hlavní obor  na konzervatoři je šerm (bylo mi  14  let). Brzy  jsem poznal, že hlavní předmět je  klasický tanec. Také jsem měl z tance  pořád známku 4, nebo 4-.  A přitom jsem se snažil. Vůbec mi to nešlo. Z hlavního oboru jsem propadal. Ještě na maturitním vysvědčení mám trojku, ale konzervatoř jsem ukončil s vyznamenáním, protože jsem pochopil, kterou ruku mám levou a kterou nohu pravou. Do té doby jsem měl  pocit, že mám obě ruce levé a obě nohy pravé.

Když jsem byl   v maturitním ročníku, to nám bylo 17 let,  natáčel se muzikál „Starci na chmelu“.    Spolužáci z mé třídy dostali hlavní role. Já  jsem dělal  jen křoví, ale z tohoto filmu vzniklo  další pozvání na kamerové zkoušky na film „Markéta Lazarová“.  Do filmu  mě vybrali a film se natáčel rok a půl. Já jsem si říkal: „No, to  je ohromné, budu slavný filmový herec, budu hvězda… (bylo mi 18 let).  Jenže film se natáčel v exteriéru a příliš dlouho, tak jsem přišel na to, že to vůbec  není ono, co jsem očekával a Bůh ví, jak ten film dopadne. Nemohl jsem tušit, že to bud e nejlepší československý  poválečný film. Ale v té době jsem nebyl spokojený, tak jsem začal znovu cvičit.  Udělal  jsem konkurz do ND a řekl jsem si programově: „Já nebudu slavný herec, já budu nejlepší tanečník a hotovo.“  A přihlásil jsem se na stáž do Petrohradu k p. A.I.  Puškinovi. Musel jsem určité   věci dohnat, které jsem zameškal natáčením filmu, a v podstatě, tedy ne, že by mě škola připravila špatně, to ne, ale v Rusku  jsem dostal rozumově návod, jak na to jít.

4.Dobře tančit, to znamená taky hrát, musíte vydat emoce ….

„Ano, musíte.  K tančení je třeba opravdu velká příprava (záleží také na tom, na jaké  úrovni chce člověk dělat tanec). Z mima nebo tanečníka se může stát herec, ale z  herce se tanečník může stát jen těžko.“

5.Upřednostňujete v tanci  herectví před technikou?

„Ano, vyjádření obsahu. Ale jedno bez druhého nejde. Pokud Vám chybí technická vybavenost, tak to herectvím nenahradíte. Záleží také na tom, jaký  je repertoár. Ale hrát prince  v „Labutím jezeře“ znamená, že  technické vybavení a zvládnutí prvků je nutné.“

6.V současné době je v baletu  běžný i  takový extrém, že tanečnice stojí princi na hlavě… Jsou to doslova akrobatické výkony. Patří akrobacie také do baletu?

„Pokud si taková akrobacie  najde své publikum, tak proč ne. Rozhodně je to obdivuhodné. Možná,  kdyby tito tanečníci nedělali akrobatické zázraky, tak si jich třeba  vůbec nikdo nevšimne. Každý touží vyniknout, každý touží být zván, být slavný atd.  Já si myslím, že to je normální touha. Ani akrobacii  každý dělat nemůže.“

IMG_4714_fotoDusanDostal_VlastimilHarapes_05-01-11

7.Jiří  Kilián   využívá ve svých choreografiích i starší herce  či tanečníky, kteří mají a mohou předat zkušenosti   mladým.  Je možné, aby se život tanečníka na jevišti prodloužil třeba  do 80-ti let?

„U starších tanečníků je  zkušenost,  to je pravda. Ale já to  rád nemám. Tanec je pro mladé lidi. Je jasné, že krále, chůvy, či královny musí hrát starší lidé, stejně jako v činohře, mladý hraje mladé a starý staré. Obráceně to nejde. Např. v Liberci  vytvořil František Pokorný    představení pro mě „Nesnadná cesta k Labutímu jezeru aneb Mistrův karambol“, kde jsem tančil už starší,  nebo jsem tančil  roli  „Saliériho“.  To sice jde,   ale tyhle role jsem nehrál v době, kdy jsem byl v úplné formě.“

8.U baletu  je estetika tak nesmírně  důležitá?

„V baletu,  kde jsou postavy dané věkově,  má starší tanečník své opodstatnění, ale mládí je mládí a ničím je nenahradíš. Jak se říká – „Hera je rodná sestra másla, ale mléko ničím nenahradíš.“

9.Kde je hranice, kdy je dobré skončit?

„Viděl jsem  Maju Pliseckou, když jí bylo 72 let. Je to celkově  neuvěřitelné,  jak to vůbec mohla dělat, i to, jak vypadala. Tančila „Umírající labuť“,  pouhé 4 minuty. Bylo to tak úžasné, že musela svoje vystoupení opakovat.

Ptal jsem se slavného Rudolfa Nurejeva (učili jsme se u stejného  pana profesora A.I. Puškina v Petrohradě), jak dlouho bude tančit. Byl jsem v Itálii na jeho představení, když mu bylo asi 50 let, (tančil prince v„Labutím jezeře“)  a jeho výkon bohužel už  z mého pohledu za moc nestál. Řekl mi: „Dokud budou lidé chodit na má představení, tak já budu tančit.“

10.Máte pro takový fenomén jako je  Maja Plisecká nějaké vysvětlení?

„ Maja  měla ideální dispozice, byla narostlá tak, jak měla být a nikdy nešla přes  svoje možnosti. To člověka ničí. Byl to zřejmě  její instinkt. Nároky strašně vzrostly v současné době, lidé jdou mnohdy přes své hranice (stejně jako ve sportu) a dosti  brzy zničí sami sebe. Naše generace ještě neměla takové fyzické  problémy. Lidé se také často diví, že mě nic nebolí. Je sice pravda, že mi  ochrnula ruka, musel jsem na operaci  a  podepřeli mi čtyři  ploténky, ale už je vše  v pořádku. “

11.Kdesi v  Rusku je baletní mistr, který učí na  kolečkovém křesle. Je to pro žáky dobrý příklad?

„Pedagog si může učit třeba na kolečkovém křesle, aniž by něco předváděl. Může pracovat  jen s profesionály,  kterým stačí vysvětlit a nemusí nic ukazovat. Když profesor ve škole chodí shrbený,  žáci budou také takoví, lidé se prostě  opičí.  Ale pokud  někdo umí přijít a ukázat správné držení těla,  je to pro žáky velmi dobré.“

12.Nejmenovaná tanečnice z La Scaly vydala skandální knihu o baletní škole. Tvrdí v ní: „Rodiče jsou přesvědčeni,   že dali  děti na prestižní školu, ale dívky  čelí hroznému  utrpení. Podvýživa, ztráta menstruace, zničený život.“  Je to v baletu opravdu tak?

„V Čechách to  tak určitě nebylo. Někdo k problémům s obezitou či bulimií inklinuje. Než bych se já omezoval v jídle, tak bych raději balet nedělal a takovou profesi bych si nevybral.  Ale když jsem přijel do Leningradu, vzpomínám si, že v  baletním institutu byly fotky úžasné tanečnice. Bylo mi řečeno, že to je absolventka, která právě zemřela.  Stále  jí říkali, že je tlustá, hladověla a zemřela.  Když se problémy s bulimií včas neukončí, organismus už nepřijímá nic, můžou Vás napíchat  v nemocnici čím chtějí, stejně je  konec. Je to více ctižádost rodičů, kteří nemají rozum. Pokud  vidí, že dítě má sklon k tloustnu tí, tak asi není nejlepší volba dávat ho na takovou školu. Vždyť je tolik jiných profesí.

A ve škole se tlak také  přehání. Během růstu mohou mít tanečníci problémy s váhou, zvlášť dívky. Ale z těchto potíží  člověk „vyroste“, postava  se úplně změní a nemusíte  mít žádné trápení s váhou.  Pamatuji si tanečnici, která  přišla z Ostravy, její rodiče byli kuchaři, děvče bylo zdravé   a nic éterického v sobě neměla. Skončila ale jako naprosto éterická bytost, velmi křehká.  Pokud je  takový extrém už ve škole, je to nezdravé. Za svého působení ve funkci šéba baletu ND jsem po nikom nechtěl, aby byl průsvitný.“

IMG_4712_fotoDusanDostal_VlastimilHarapes_05-01-11

13.Dá se ale říct, že na postavu se v baletu hodně hledí, nebo si může skákat na jevišti i „cvalík“,  když je šikovný?

„Klasický bílý balet je přísná disciplína. Je jedno, kolik měříte, ale housle musí vypadat jako housle a  ne jako basa. Estetika tu hraje velkou roli a obstojí opravdu jen hrstka lidí. Dnešní  současný tanec  dovoluje všechno, proč ne, když se lidé chtějí  chodit na něj  dívat. Třeba i postava jako byla Helena Růžičková může tančit, je to jedno. Ale estetika bílého baletu  je daná a velmi přísná. Málokterý příslušník jiné rasy může vyhovět odpovídajícím požadavkům. V Covent Garden je první sólista Kubánec (Carlos Acosta), ale to je něco jiného. Tito lidé jsou míšenci a postavu mají takovou,  jaká má být. Nechtěl jsem, aby byl někdo extrémně štíhlý, ale tanečník musí mít svoji váhu. V orchestru může sedět každý a hrát výborně, ale divadlo je na dívání a tanečník musí vypadat jako tanečník a jeho tělo musí být dokonalý nástroj.“

14.Výška tedy nevadí vůbec?

„Výška nevadí vůbec. Ale v tanci s partnerem se musí dbát na to, aby pár působil harmonicky.“

15.Někteří lidé se baletu posmívají a nikdy by na představení  nešli. Proč?

„Lidé často mluví o něčem, co vůbec neznají. Jeden příklad:  Tanečník street dance se vyjádřil, že balet ND je zastaralý. Zeptal jsem se tedy, co viděl z repertoáru ND a on odpověděl: „Nic“.

Když jsem začal hrát ve filmu, dostával jsem spoustu dopisů. A lidé se na mě přišli podívat do divadla, chtěli vědět, co to ten balet vůbec je. Následně si ho  zamilovali a začali na něj chodit.

Tuto zimu 26.12. 2014 – 5.1. 2015 jsme  v Kyjevě hráli „Popelku“, kouzelný muzikál na ledě.  Vidělo nás tam přes 35 tisíc lidí, těžko může být někdo zklamaný. Navíc tento muzikál hrajeme už tři roky.  Šel jsem do hospody na pivo a ptal jsem se číšníka, jak se mu to líbilo.

On řekl: „Já jsem nebyl nadšený. Šel jsem tam jen kvůli mé manželce,   nesnáším bruslení.“

Jen další příklad – jeden advokát mi říkal: „Já se nemůžu dívat na ty baletky na špičkách, já mám dojem, že to musí tak bolet.“

16.Někteří lidé  říkají, že tanečníci jsou zženštilí. Co tomu říkáte Vy?

„Někomu stačí,  že tanečník  má na sobě trikot a už je zženštilý. Není to pravda. To jsou konvence. Znamená to, že ti, kteří toto tvrdí, taneční obor nesledují.“

17.Souhlasíte s tvrzením, že balet je základ každého tance? Baletní prvky se začaly vkládat do latinských tanců,  show dance, standardních tanců…..

„Když zvládnete techniku klasického tance, tak si můžete zvolit jakýkoliv styl tance. Ale opačně to nejde. Balet znamená zvládnutí těla.  Proto jsou  Rusové dobří i ve společenských tancích.  Ženy mají krásné vedení paží, je to tím, že  základ mají v baletu. Totéž je krasobruslení, gymnastika.

Anna Pavlová napsala výstižnou větu: „Zvládni techniku klasického tance a zapomeň na ni.“

Je to pravdivé tvrzení. Nechci  vidět techniku na jevišti, chci vidět emoce, muzikalitu.  V jednoduchosti je krása. A někdo zase chce vidět  artistické výkony… nikomu nebráním.“

18. Nemáte pocit, že estetika  se v současné době vytrácí a lidé spíše uznávají obrácené hodnoty? Brutalita je žádaná. Balet je éterický, povznášející….  Jakou má budoucnost?

„Každá doba má svoje. To je ve  všech oborech.  Mužský tanec získal v baletu větší dynamiku v současné tvorbě a to je dobře.

Ale jinak v  tanci vlastně všichni dělají totéž. Velmi zřídka vznikne komický balet. Oblíbené jsou právě tragédie, brutalita, problémy, aktéři  si rvou  vlasy nebo rodidla. Ale na každé zboží se najde kupec, současná doba si žádá tento typ tvorby. Rozhodně je asi lehčí vyjádřit tancem problémy než dělat legraci.“

IMG_4710_fotoDusanDostal_VlastimilHarapes_05-01-11

 Foto: Dušan Dostál

Děkuji za rozhovor

Eva Smolíková

Rozkvetlé Čechy

Festival „Rozkvetlé Čechy“ je mezinárodní přehlídkou hudebních a tanečních souborů

 

 

 

 

 

 

Festival, který je mezinárodní přehlídkou hudebních a tanečních souborů i letos přivítá stovky účinkujících z různých státu např.: z České republiky, Polska, Izraele, Kazachstánu, Moldavska, Ukrajiny  a různých regionů Ruska. Série Teplických a Pražských gala koncertů, které berou v úvahu rozkvetlou roční dobu, nabídnou rozmanitou hudební a taneční podívanou, porovnají  své výkony a ukáží,  co umí.

Záštitu nad festivalem drží radní pro kulturu hlavního Města Prahy, MěstaTeplic a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

rozkvetle-cechy

Taneční magazín

Benefiční koncert pro Suryu

Unikátní energeticky samostatnou školu Surya v indickém Himálaji podpoří výtěžek už šestého ročníku Benefice pro Suryu

 

Unikátní energeticky samostatnou školu Surya v indickém Himálaji podpoří výtěžek už šestého ročníku Benefice pro Suryu

V pražské Betlémské kapli se 12. května uskuteční již šestý ročník Benefice pro Suryu, unikátní sluncem vytápěnou školu, kterou před lety jako svůj diplomový projekt postavil v indickém Kargyaku Jan Tilinger. Sdružení Surya zajišťuje provoz této školy včetně nákupů učebních pomůcek či platů místních učitelů v této jinak izolované a těžko přístupné části indického Himálaje. I letošní ročník bude moderovat vynikající český herec a improvizátor Jaroslav Dušek a představí se Dismanův rozhlasový dětský soubor, kytarista Zdeněk Bína nebo Lena Yellow (z uskupení Yellow Sisters). Dveře kaple se otevřou v 19:00, v 19:15 vas p ivítá před kaplí seskupení Infinitos se svojí fire show. Vstupenky různých kategorií jsou v prodeji v Divadle Archa, Ticketpro a Betlemské kapli.

Kargyak je odloučená vesnice v indickém Himaláji v nadmořské výšce 4200 m n. m., jedno z posledních míst, kde přežívá původní tibetská kultura. Vesnice donedávna neměla školu a děti musely odcházet do vzdálených internátů nebo se nikdy nenaučily číst a psát.

Jan_Tilinger_Sun_School_surya_Kargyak_(6)

Impulsem pro spolupráci Jana Tilingera s touto oblastí byly jeho opakované návštěvy, výzkum regionu a zájem o místní unikátní architekturu a kulturu. Na základě setkání s obyvateli a navázáním kontaktů s regionálním ministerstvem školství a místními nevládními organizacemi započala spolupráce na výstavbě školy.  Občanské sdružení Surya speciálně navrženou ekologickou školu přímo vytápěnou sluneční energií dostavělo v září roku 2008. Výuka v základní škole je zajištěna sdružením Surya ve spolupráci s místními učiteli i několika českými dobrovolníky, kteří jsou každoročně v letn&i acute;m období do sluneční školy vysíláni na stáže.

Již šest let se občanské sdružení Surya snaží prostřednictvím benefičních koncertů získat finanční prostředky na správu a fungování školy. V průběhu let na nich vystoupili dnes už velmi známá jména české hudební scény jako jsou Lenka Dusilová, Zdeněk Bína, Yellow Sisters, Voila nebo Ondřej Pivec. Letošní ročník bude už tradičně moderovat Jaroslav Dušek.

jan_tilinger_sun_school_kargyak

,,S Jaroslavem se známe už několik letpomáhali jsme mu s kamarády při stavbě jedné unikátní stavby v Jindřichovicích pod Smrkem, slovo dalo slovo a Jaroslav se stal nedílnou součástí naší akce,” vysvětluje, proč s nabídkou na moderování oslovil právě Jaroslava Duška, organizátor Jan Tilinger

Součástí večera bude i dražba fotografií ze zanskarské oblasti, jejichž autorem je Jan Tilinger: ,,Pravidelně dražíme asi deset fotografií, jejichž autorem jsem já nebo Ondřej Čundr. V součtu se nám podaří vybrat až 100 000 korun.”

Vstupenky na Benefici pro Suryu jsou k dostání již nyní v síti Ticketpro nebo na pokladně Divadla Archa v kategoriích od 120 Kč (studenti, důchodci, hasiči, záchranáři, humanitární pracovníci, lékaři, ZTP a pedagogové), 250 Kč (základní), 450 Kč (sponzorské) až po 700 Kč (VIP). Více informací na www.surya.cz.

Benefice_12_05_2015_A4_small

Video spot: https://www.facebook.com/suryasunschool/videos/vb.30773840255/10153164035875256/?type=2&theater

Foto: Jan Tilinger

Taneční magazín