Rozhovor s operní zpěvačkou MARTOU FÍLOVOU – ŠIMŮNKOVOU

„Operní zpěvák je sám pěšák v poli“.

Marta Filová – Šimůnková, bývalá operní zpěvačka, kterou si diváci pamatují v roli Pamíny  v Kouzelné flétně, (Národní divadlo),  nebo Rusalky (divadlo v Ústí nad Labem), vystupovala několik let jako sólistka HD Karlín  a byla stálým hostem ND, dnes učí  techniku zpěvu  a pomáhá  léčit i poškozené hlasivky.

Jak vzpomíná na svou profesionální  dráhu?

zhzhz

1. Jaký je  život operní hvězdy?

„Je plný práce a dřiny, od rána do večera člověk myslí na to, jestli má hlas, přemýšlí jaké činnosti si může dovolit, aby neohrozil hlas.

V divadle není mikrofon, který lehce  pomůže i nemocnému hlasu, zesílí hlas, menší nedostatky mikrofon vyčistí…. V  opeře nepomůže nic, tam musí být člověk opravdu stoprocentní, psychicky i fyzicky v pořádku.“

 2. Jaké činnosti si nemůžete dovolit?

„Nesmí se jíst zmrzlina, nesmí se opalovat, opalování způsobuje  překrvení  hlasivek. Ve velkých letních vedrech  či v mrazu se nedá zpívat, to je pro zpěváka „katastrofa“.

Nelze jít nakupovat či sportovat a pak jít zpívat, mám  teď na mysli   hlavní či  těžké role, kdy na Vás závisí  celé představení.

Člověk nesmí mluvit moc nahlas, rozčilovat se, nesmí se nechat  „rozhodit“ problémy v rodině … atd.“

3. Vnímala jste svůj život jako „těžký úděl“ nebo „úspěšnou  a záviděníhodnou profesi?“

„Byl to úspěch. Jezdili jsme s Karlínským divadlem se slavnou operetou Johanna Strausse „Netopýr“ a  zažívali jsme obrovské ovace,  navíc to v té době byla jediná šance dostat se do západních zemí. Brala jsem to jako výjimečný život plný dřiny.  Dnes se více píše o hercích a zpěvácích, tehdy jsme nebyli oceňováni  za tu dřinu. Zpěváci hlavních rolí měli stejné platy jako by byli poslední zřízenci  divadla.  V zahraničí dovedli zpěváky  tehdy finančně ocenit.

V západním Německu jsme měli těžké podmínky. Ujeli jsme autobusem 800 km,  potom nás čekalo vystoupení. Byl to velký rozdíl, zpívat hlavní  postavy a ostatní postavy. Naši kolegové se  mohli bavit, my ne.  Podmínky pro nás byly tak těžké, že někteří z nás odcházeli. Fyzicky i psychicky mě tento život vyčerpal. Jsou lidé, kteří  jsou na to stavění,  aby vydrželi  tuto pěveckou  dráhu, jsou různé cesty.“

bez názvu

  4. Musí profesionální zpěvačka  ještě  studovat zpěv?

„Musí  se trénovat. Já jsem chodila  1-2krát týdně  k profesorce na hodiny zpěvu.

Když člověk zpívá nejtěžší role, musí o hlas pečovat, musí trénovat a stále se učit.“

5. Kolik hodin jste věnovala tréninku?

„4-5 hodin trval trénink a zkoušky v divadle, 1 hodinu jsem zpívala,  před představením jsem už musela mít klid a  připravovala jsem se na vystoupení. Většinou jsem dopoledne zkoušela a  odpoledne jsem  studovala  nové věci.“

6. Spousta lidí namítne, že to přece není takový problém zazpívat píseň, když máte talent, ne?

„Jistě. Něco jiného je ale  zazpívat si lidovou nebo popovou píseň, něco jiného je zpívat těžkou, klasickou operu. Ta vyžaduje  dlouhé studium a techniku. U táboráku zvládne samozřejmě zpívat každý, ale ne každý může zpívat vážnou hudbu.“

7. Může si zpěvák zničit hlasivky?

„Někdy hlasivky ten nápor nevydrží, to se může stát. Záleží na dispozicích, na správné volbě oboru a rolí. Mnoho lidí ukončilo předčasně svoji kariéru, protože si vzali těžkou roli, která neodpovídala jejich hlasivkám.  Např. Mozartovy opery, to jsou lehké hlasy, tzv.  soprán lyrický.   Verdiho opery,  to je tzv. soprán dramatický.  Když lehký hlas vezme těžkou roli, může si zničit hlasivky, přetáhnou se.“

bez názvužzž

8. Je možné si tréninkem rozšířit rozsah a posílit hlas? Nebo je určitá dispozice člověku daná?

„Je možné něco změnit. Při dobrém cvičení a tréninku, pokud  má člověk určitý talent, je možné rozšířit rozsah. Pravidlo to samozřejmě není, hlasové dispozice k tomu musí být.“

9.  Může si rockový zpěvák, který občas spíše křičí než zpívá, poškodit hlasivky?

„Tento způsob zpěvu  určitě  není přirozený, hlas se křičením zákonitě musí poškodit. Záleží ale do jaké míry. V této hudbě určité poškození nevadí, chrapot je žádaný. V klasické hudbě  je to naopak. V rocku je  drsný hlas „IN“. Dnes existuje mnoho  škol, kde se učí rockový i popový zpěv.“

10. Může zpěvák zvládnout klasiku a současně  rock i pop?

„Pokud  člověk ovládá svůj hlas,  pokud  šikovně zachází s hlasem, může zvládat obojí. Musí ovládat dechovou techniku.“

  11. Jmenujte nejlepší popové zpěvačky současnosti …

„Celin Dion, Mariah Carey – to je doslova pěvecká akrobacie, fenomén… Také Whitney Houston byla geniální.“

12. Panuje  mezi operními zpěvačkami rivalita?

„Bohužel ano, obrovská rivalita. Hlavní roli může zpívat jen jedna, maximálně dvě. Je to nesmírný boj o hlavní role, zpěvačky, které tyto role nedostanou  celkem logicky nemají radost. Kamarádství mezi sólistkami je spíše výjimkou. I na konzervatoři se  už projevuje jeden velký rozdíl – herci jsou skupinoví, loajální, my  zpěváci jsme „těžce“ individuální.  „Sám pěšák v poli“.

13. Je pravda, že dobrý operní zpěvák musí  být plnoštíhlý? Může mít  i hubený člověk silný  hlas?

„Může. Je nesmysl, že „v sádle je hlas“, to se říkalo dříve.

Ale světové operní hvězdy jsou opravdu plnoštíhlé, spíše se dá říci, že v mohutnějším těle hlas více rezonuje, má se o co opřít.“

bez názvujjjjko

14.  Porovnejme operu a pop. V čem je  opera těžší?

„Popová hudba je něco jiného, mikrofon naplní sílu hlasu. Operu člověk musí uzpívat sám, musí překřičet celý  orchestr bez mikrofonu.“

15. Popoví zpěváci jsou ale více uznávaní, více populární, lépe zaplacení.   Není to nespravedlivé?

„Někdy ten pocit mám.“

16. V současné době učíte a pomáháte technicky zvládnout  klasický, popový i rockový zpěv.  Jak  se Vám daří  v  této oblasti?

„Právě mám velkou radost z toho, že ke mně chodí lidé, kteří zpívají v kapelách, nebo  sólově, někteří z nich dokonce vystupovali v soutěži „Česko hledá superstar“ nebo  „Česko-Slovensko má talent“!

Jsem opravdu ráda, že mohu své zkušenosti předávat dál.“

Děkuji za rozhovor

Eva Smolíková

Bronz pro Imricha Bugára a Jitku Šorfovou

Semifinále ve Stardance: Zdeněk Chlopčík líbá Taťánu Kuchařovou

 

 

 

Bolek Polívka: „Styděl jsem se v tanečních, mistrová mi byla po pás, tak nad pupík“….:)

Imrich Bugár, Jitka Šorfová   (paso doble)

Hodnocení poroty:

Jan Révai:  6 bodů  (nehodnotil)

Tatiana Drexler: 7 bodů (velcí chlapi mají strach tančit, Vy jste dokladem toho, že to jde)

Radek Baláš: 7 bodů (máte krásný kostým, paso doble tam moc nebylo, občas rytmické chybičky, kreativní tanec)

Zdeněk Chlopčík: 5 bodů  (nehodnotil)

690

Foto Česká televize

Anička Polívková, Michal  Kurtiš  (slowfox)

Hodnocení poroty:

Jan Révai:  9 bodů  (pro mě se zlepšujete každým kolem, příběhem, tancem, ale postrádám krásný Aniččin úsměv)

Tatiana Drexler: 9 bodů (nehodnotila)

Radek Baláš: 9 bodů (nehodnotil)

Zdeněk Chlopčík: 9 bodů  (slowfox je těžký, povedlo se Vám to, byla tam malinká chybička, trošičku strnulý vršek)

694

Taťána  Kuchařová, Jan  Onder (paso doble)

Taťána tančí s šátkem na očích

Jan Onder: „Šátek se mi zdál  tajemný, dramatický“

Hodnocení poroty:

Jan Révai:  10 bodů  (nehodnotil)

Tatiana Drexler: 10 bodů (skoro nemožné, obdivuji to, ale přemýšlela jsem, na co je to dobré, bylo to krásné, ale zbytečné)

Radek Baláš: 10 bodů (z dramatického hlediska se mi potvrdila  Vaše  vzájemná empatie, Vy tančíte spolu,  choreografie Honzíka se neustále zlepšuje)

Zdeněk Chlopčík: 9 bodů  (nehodnotil)

52ac970354d6f87e9a560200-97814

52ac96acfc78123a6a860300-97812

Foto Česká televize

Imrich Bugár, Jitka Šorfová   (tango)

Hodnocení poroty:

Jan Révai:  8 bodů  (líbilo se mi to víc než paso doble,  pěkné držení, nadhled, vedení)

Tatiana Drexler: 6 bodů (jste naučený disciplíně, ale hrbíte záda, narovnat)

Radek Baláš: 7 bodů (těžká disciplína, mně se líbilo, že tam  zůstal tanec)

Zdeněk Chlopčík: 7 bodů  (mám pár připomínek, rytmus, mělo by být lepší držení těla, ale byl jste rozkošný „Míšánek“)

707

Foto Česká televize

Anna Polívková, Michal Kurtiš   (jive)

Hodnocení poroty:

Jan Révai:  10 bodů  (s chutí, rychlé, smála jsi se, byl jsem tak šťastný, nemám žádné připomínky)

Tatiana Drexler: 9 bodů (těšila jsem se s Vámi, trošku zavřít kolena)

Radek Baláš: 10 bodů (já jsem úplně unešený, jive miluji, hudba vám sedla)

Zdeněk Chlopčík: 9 bodů  (oceňuji, velmi dobré rychlé kroky,  nápaditá choreografie)

52ac937b8efad9f165d10100-97810

709

Foto Česká televize

Taťána  Kuchařová, Jan Onder (tango)

Hodnocení poroty:

Jan Révai:  10 bodů  (těžké, krásné, procítěné)

Tatiana Drexler: 10 bodů (jsem smutná, že Stardance končí, jednoho dne by Taťána byla lepší než Honza)

Radek Baláš: 10 bodů (pokouší se o nás porotofóbie, nejkrásnější číslo)

Zdeněk Chlopčík: 10 bodů  (vstal a políbil Taťánu za nelibosti Marka Ebena, který poznamenal, že tohle by chtěl udělat  každý)

jjjj

 Foto Česká televize

Taneční magazín

 

One Step Before the Fall

Mezinárodně ceněný projekt

 

 

Koprodukční projekt Spitire Company, Studia Damúza a Experimentálního prostoru NoD, který v uplynulém roce sbíral ceny, kladné kritiky i divácké ohlasy, se 11. prosince představí v prostoru NoD v novém obsazení. Místo performerky Markéty Vacovské, která je jednou z autorek představení, vystoupí Veronika Kotlíková z českého tanečního souboru Vertedance.

52a0643949f18

(c) Jiří Štrébl

One Step Before the Fall měl svou premiéru 29.11. 2013 v trutnovském prostoru UFFO, v Praze se představil o několik dní později 2. a 3. prosince. Toto představení inspirované životem Muhammada Aliho a zejména jeho celoživotním bojem s Parkinsonovou chorobou, se stalo jedním z nejlepších počinů tohoto roku na poli českého fyzického divadla. Markéta Vacovská se dostala do širších nominací na cenu Thálie a získala cenu Tanečnice roku České taneční platformy; Martin Špetlík cenu za nejlepší light design. Divadelní noviny udělily představení cenu Petru Boháčovi v kategorii Alternativní divadlo a Markétě Vacovské v kategorii Tanec a balet. Tato česká spanilá jízda vyvrcholila cenou Herald Angel, kterou tvůrci získali na edinburghském Fringe Festivalu, kde obstáli v konkurenci 24000 umělců z celého světa.

,,Veroniku Kotlíkovou jsem potkal v Edinburghu na festivalu Fringe, kde Vertedance byli dalšími českými zástupci. Znám ji už dlouho a pozorně sleduji její kariéru. Je pro mě zázrakem, jak dobře se s postavou vyrovnává a jak se do ní dostává,” dodává umělecký šéf Spitfire Company Petr Boháč.

52a064394a6e2

Veronika Kotlíková

Veronika Kotlíková se v představení One Step Before the Fall představí ve své premiéře 11. prosince v Experimentálním prostoru NoD, další reprízy v tomto novém obsazení jsou plánovány i v roce 2014. V lednu roku 2014 bude projekt One Step before the Fall představen na prestižním London Mime Festivalu, který se řadí mezi nejprestižnější přehlídky současného vizuálního divadla v Evropě.

Vstupenky na představení 11. prosince v ceně 250 Kč a 150 Kč pro studenty, seniory a držitele průkazu ZTP a ZTP/P jsou v předprodeji v sítích Ticketportal, SMS Ticket a ke koupi v NoD každý všední den od 16:00 do 20:00.

Taneční magazín

Occamova břitva

Pražský komorní balet v úterý 10. prosince v divadle Ponec poprvé uvede svůj originální projekt.

 

 

 

 

 Pražský komorní balet v úterý 10. prosince v Divadle Ponec poprvé uvede originální projekt „Occamova břitva“, který podpoří mladou generaci českých a slovenských tvůrců. Večer představí práci vybraných talentovaných tanečníků a choreografů působících v souboru či studujících choreografii na HAMU – Nikol Šneiderové (PKB), Šimona Kubáně (PKB) a Pala Kršiaka (HAMU). Všichni tři získali možnost profesionálně tvořit v Pražském komorním baletu. Autorkou konceptu je nová umělecká vedoucí souboru Hana Polanská Turečková.

V komponovaném večeru budou uvedena tři umělecká díla, pro která jsou stěžejní sdělení, jež tvůrci vyjadřují výhradně tancem či divadelním pohybem. Ten je podpořen silnou vizuální stránkou (ať už je to jednoduše pojatá scéna či promyšlené kostýmy) a hudbou. Autoři choreografií se vymaňují z běžné produkce dnešní české taneční scény tím, že se zaměřují na fyzikalitu a symbol (především v pohybovém slovníku a částečně i kostýmech). Jejich tvorba je podložena poučeností vrcholných děl minulosti (Palo Kršiak /Eros/), změnou myšlení dnešního světa v astrální rovině (Šimon Kubáň /2nd Chapter/) a hledáním jednoduchosti a přesnosti fyzického výrazu (Nikol Šneiderová /Intelektuál/).

Právě preciznost, jednoduchost výpovědi, jasnost tématu, údernost s apelem na intelektuálně zaměřeného diváka, důraz na pohybovou analýzu, výzkum pohybu nebo silný vizuální obraz, hrají v novém projektu důležitou roli. „Název Occamova břitva je myšlen čistě symbolicky. Vybrala jsem ho především na základě kritérií, která požadujeme od nové generace choreografů,“ vysvětluje Polanská Turečková. „Jde o princip logické úspornosti, který apeluje především na přesnost a na podíl rozumu v kreativní práci. Jeho záměrem je osekávat při výstavbě uměleckého díla méně důležité či zbytečné prvky a zbavit jej všeho, co do něj nepatří – je to signál – jasná message. Byla by přece škoda přes hluk neslyšet samotnou píseň!“

 bez názvu

Vstupenky na předpremiéru Occamova břitva dne 10. prosince je možné zakoupit v pokladně Divadla Ponec či předprodejní síti Ticketportal.

 

Taneční magazín