Edinburgh Fringe Festival 2013

2. srpna 2013 začíná Edinburgh Fringe Festival!

 

 

 

2.-26. srpna 2013

Bez gwr

Světový festival divadla a tanečních vystoupení Edinburgh Fringe Festival se stal za více než 60 let své existence jednou  z největších celosvětových divadelních akcí. Ročně přijíždí do skotského Edinburghu asi 1 000 000 diváků.  Také  čeští umělci na tomto festivalu vystupovali již mnohokrát.

Letošní Czech Dance Showcase představí reprezentativní výběr ze současného českého tanečního divadla, na kterém se podíleli odborníci z české i britské divadelní scény,  České centrum Londýn a organizace  Nová síť.  (Česká centra jsou agenturou Ministerstva zahraničních věcí pro propagaci ČR v zahraničí.)

Během tří týdnů diváci zhlédnou padesát jedna repríz představení tří českých souborů: Spitfire Company & Damúza, Tantehorse a VerTeDance.

Pro samotné umělce je účast na tomto festivalu opravdu velkou výzvou vzhledem ke konkurenci  stovek dalších špičkových souborů z celého světa. Uspějí?

Markéta Vacovská byla za své  představení věnované boxerskému fenoménu Muhammadu Alimu a všem bojovníkům s Parkinsonovou chorobou nominovaná na divadelní cenu Thálie. Je i čerstvou držitelkou ocenění české Tanečnice roku 2013.

dsdsf

 

Létám jako motýl, bodám jako včela. Tvoje pěsti nemohou zasáhnout to, co tvoje oči neuvidí.“Muhammad Ali

Věnováno Muhammadu Alimu a všem bojovníkům kolem nás.

Hypnotická hlasová a zvuková vlna v podání zpěvačky Lenky Dusilové a silový tanec Markéty Vacovské se v jediném momentu střetávají uprostřed boxerské arény. Nový multižánrový projekt vysoce oceňovaného uskupení Spitfire Company tematizuje motiv boje, vyčerpanosti, projevů Parkinsonovy choroby a kolapsu.

sdas

 

Taneční magazín

Kanye má problémy

Hvězdy nemají lehký život!

 

 

 

 

Hvězdy rozhodně nevedou lehký život a někdy jim prostě  také křupnou nervy! Rapper Kayne West se na letišti v L.A. rozezlil na dotěrného fotografa,  vytrhl mu   foťák a chtěl zničit všechny snímky. Jenže došlo ke rvačce, padaly facky a fotograf skončil v nemocnici.

dsgsg

Kanye má malér, je obviněn z krádeže  a bude si snad  dokonce odpykávat trest.

Taneční magazín

 

Úžasný úspěch našich umělců na World Championships of Performing Arts 2013

Čeští umělci se stali mistři světa na WCOPA 2013!

 

 

 

Cílem každoročního klání WCOPA, je setkání těch  nejlepší z nejlepších z různých částí světa. Je to setkání  nejen začínajících umělců, ale i těch, co už mají za sebou nějaké zkušenosti a třeba i dosáhli úspěchů na regionálním či národním poli. WCOPA je hlavně věnována všem umělcům bez rozdílu věku, kteří se chtějí jednak něčemu novému naučit, trénovat s těmi nejlepšími, porovnat navzájem své talenty, utkat se o zlatou medaili a eventuálně se probojovat až do závěrečné finální show, která se vysílá živě do celého světa.

45725_403831326387951_1843612488_n

Skvělý úspěch na WCOPA 2013. Vítěz Národního kola taneční skupina Radost – Impuls Bohumín – Tereza Górnioková, Michaela Rajnošková, Katrin Cvinerová a Marco Běhal, postoupili do finální show, získali  titul Grand Champion of the World, dvě zlaté medaile a 2x ocenění za nejlepší taneční výkon. Stali se Mistry světa na WCOPA 2013 !!!!Vicemistryní světa na WCOPA 2103 se stala Adéla Hájková v kategorii Balet a bronz získala v taneční kategorii Open s choreografiemi od Moniky a Valerije Globa – Balet Globa Olomouc.Tímto ze srdce děkujeme trenérům za pečlivou přípravu soutěžících, rodičům, kteří nám byli velkou oporou během pobytu v USA a v neposlední řadě soutěžícím za naprosto profesionální přístup.

540195_401123809992036_1905082618_n

 

Rozhovor s moderátorkou, herečkou a zpěvačkou Emmou Smetana

„Přistupuji k lidem bez předsudků“

 

 

 

1. Váš životopis by stačil naplnit životy ještě nejméně dvou nebo tří  lidí.  Jak to časově zvládáte? Nemáte pocit, že by člověk měl někde „ubrat plyn“?

„No,  je mi 25 let, energie mám snad dost na to, abych  se aspoň snažila věnovat těm činnostem, které mě naplňují. Pokud pracujete s nadšením, tak práci nevnímáte jako práci, ale jako koníčka. Na druhé straně mě  ale rodina a přátelé nevidí tolik, jak by si přáli.

A mám méně spánku, než potřebuji.“

2. Kolik hodin spánku potřebujete při tak nabitém  denním programu?

„Zrovna já mám smůlu. Optimálně totiž potřebuji tak 11-12 hodin spánku, to je pro mě akorát. Méně než 8 hodin pro mě znamená, že  jsem „na hraně použitelnosti“  a 6 – 7  hodin je málo. Někomu to stačí, ale já se trošku motám a hůř vnímám…“

1

3. Paříž,  Štrasburk, Berlín, Praha. Všude jste strávila kus života. Cítíte se někde doma? Kam patříte povahou?

„Já to cítím takto:  pokud jsem někde déle než týden,  jsem  tam doma. Okamžitě si všude zvyknu, nikde mi to nepřipadá cizí. Když jsem v Praze, stýská se mi po Paříži. Žila jsem tam od 2 do 6-ti let a pak znovu, když mi bylo 21, mám to v podvědomí silně uloženo. V okamžiku, kdy  letadlo přistává v Paříži, toužím tam zůstat. Ale za 14 dní, maximálně za 3 týdny se mi zase začne stýskat po Praze. Být chvíli tady a chvíli tam mi naprosto vyhovuje.

V každém případě jsou pro mě zásadnější lidé  než místo. Jsem doma i v Praze, je tu celá má rodina.  Jsem pracovně vytížená a vše tak rychle utíká….. Obvykle  bych po dvou  letech jela dál, ale teď zůstávám. Takže teď mám domov tady.“

3

4. Může být takový všestranný  a světa znalý člověk šťastný s Čechem?

„A proč ne? Já patřím do první evropské generace, což zní jako klišé a špatně se tomu věří. Ale v podstatě to znamená, že absolutně nevěřím na jednobarevnou příslušnost. Stejně jsme všichni zglobalizovaní. Nebo vy snad nechodíte do fast foodu, nepoužíváte při vaření sojovou omáčku?

Dost jsem cestovala, jsem obyvatel staré Evropy, to vím jistě, a když o tom tak přemýšlím, tak v Evropě jsem doma všude. Uvědomila jsem si to zejména, když jsem byla v Turecku a v Africe.  Můj muž je napůl Čech, napůl Izraelec. A vařím mu všechno možné, včetně takzvaně cizích jídel – hodně střídám  asijskou a středomořskou  kuchyni, a předevčírem jsem např. dělala mexickou večeři.“

5. Váš partner je tedy zčásti cizinec.  Jsou  mezi vámi problémy ohledně národnostních zvyků, postojů, názorů?

„Člověk potřebuje žít s člověkem, který ho pochopí. Logické souvislosti určitě v lásce hledat nelze. Láska v mém pojetí není racionální. A pro mě nikdy  nebylo a není  kritérium, odkud kdo je.

Národnostní, duchovní nebo dokonce kulturní rozpory mezi námi nejsou. Ani jeden z nás se nehlásí k žádné víře, čili ani v tomto se žádný rozkol nekoná. Navíc si celý život zakládám na tom, že k lidem přistupuji bez jakýchkoli rasových či jiných předsudků. Můj přítel Jordan má maminku Češku, do  9-ti let žil  v Čechách, od 9-ti do 18-ti let žil v Izraeli. Já jsem měla opačný osud, do  10-ti  let jsem byla ve Francii (v Paříži a ve Štrasburku)  a mezi 10-ti až 18-ti lety v Čechách.“

5

6. Vy máte  talent pro hudbu. Přesto jste se ale maximálně věnovala studiu.  Myslíte, že zpěv  by Vás nenaplňoval? Nebo jste opravdu cíleně a ctižádostivě šla za povoláním svých snů? Které to je povolání? Moderování?

„Jsem dcerou hudebního producenta,  vyrostla jsem vedle člověka, který byl na vrcholu v hudební oblasti (tvořil např. s Vladimírem Mišíkem nebo Petrem Novákem, jako umělecký ředitel pařížského rockového klubu spolupracoval například s Iggy Popem, Manu Chao, Pretenders, Police…). Takže kudy se vydat dál? Nechtěla jsem být vnímána jako dcera Jiřího Smetany.  Ve zpěvu jsem si nikdy úplně nevěřila, takže jsem ho vždy brala jako koníček, už od svých 9-ti let skládám písničky.

Na druhou stranu mě vždy upřímně zajímala politika. Ale zase ten samý pocit –  nechtěla jsem být jen dcera známé tváře sametové revoluce, Moniky Pajerové. Studovala jsem proto ve Francii, chtěla jsem zůstat tam a nebýt ničí dcera nebo neteř. Dopadlo to ale jinak, že…

Myslím, že pokud  člověk není zrovna jednostranný talent, (jako třeba Jordan,  on je prostě muzikant a herec, případně do budoucna filmař, a nic jiného nepřipadá v úvahu),  ale má více  zájmů, pak je lepší mít „diplom v kapse“.

V případě, že herečky z DAMU  nedostanou roli, je to pro ně katastrofa. U mě se v takovém případě nic neděje. Tak  roli nedostanu … budu dělat něco jiného. Mám zkrátka určité záruky, zadní vrátka, a to je pocit k nezaplacení. Klidně ale podpořím třeba jednou své děti, pokud je bude zajímat jen jedna oblast, dejme tomu hudba. Nicméně budu je varovat v tom smyslu, že jdou do rizika.“

2

7. Co vás nejvíce těší na uvádění zpráv a co  je na této práci naopak  nejtěžší? Vy se vracíte domů  kolem půlnoci, máte vůbec někdy volno?

„Kdyby člověk jen moderoval, tak  to jde. Před vysíláním potřebuje tři  hodiny na přípravu, nalíčí se, obleče, připraví si zprávy, odříká zprávy, odlíčí se a jde domů.

Jenže já mám tuto práci spojenou s profesí reportérky. To znamená, že  jsem celý den v terénu, podílím se na tvorbě zpravodajství, zpracovávám si  svobodně všechny informace, je to moje dílo. Sděluji něco lidem, novinky. Na to jsem pyšná.

Večerní noviny mě zase těší  v tom, že vlastními slovy, výrazy, gestikulací, tónem, sděluji hlavní události dne. Doslova si na ně „sáhnu“,  přepíšu si je. Je to výzva – osobní interpretace. Ze  začátku  jsem si nevěřila,  první „kamerovky“  byly hrozné.

Ale už na moderátorském kurzu  z Vás udělají takřka profíka. Člověk cítí, jak se to má správně dělat, sám sebe slyší u stolu, nervozita odchází. A také  pozná sám, jestli to dělá dobře. Kdyby ne, asi by na obrazovce  moc dlouho nevydržel. Poprvé jsem měla srdce v krku. Celý první měsíc jsem mívala sevřený žaludek. Ovšem  tělo si zvyká na stres a je čím dál odolnější, to je  pud sebezáchovy, takže nervozita postupně zmizela.“

8. Někteří lidé tvrdí,  že chytrá a krásná  žena si  nemůže  najít partnera. Ale Vy jste dokladem toho, že to jde, že?

„Nevím, proč se to říká, mám se dobře. Mám krásný život a pro sebe ideálního partnera, každému bych to přála.“

6

9. Vy jste s partnerem už 5 let, plánujete rodinu?

„No tak …. plánujeme, že jednou budeme mít rodinu. Jsme strašně mladí, chceme cestovat.  Tím, že jsme se našli, jsme již ta jednotka…. Děti třeba přijdou za 3-5 let, to je jedno. Oba jsme hodně pracovně vytížení. To bude chtít správnou dobu, to ucítíme. Mám odjakživa silnou intuici, a i díky tomu jsem se mnohdy ocitla ve správný čas na správném místě. Jako tomu bylo nedávno v případě konkurzu do hudebního představení Lucie v HD Karlín, kde jsem vyhrála hlavní roli. Takže toho volného času bude ještě míň…A přesto se na to moc těším.“

10. Co třeba  film?  Nebude se  Vaše kariéra ubírat tímto směrem?

„Chci  také pokračovat v herectví, to jsem neopustila. Snad by se daly obě profese  skloubit dohromady. Třeba mi někdo nesvěří charakterní  roli, protože budu zařazena jako moderátorka. Co se filmu týče, míč je na straně režisérů.“

4

11. Když máte náhodou volno, jak relaxujete?

„Odpočinu si při spánku, je to spíše hluboké kóma. Strašně moc jím, chodím na procházky s Jordym, mám ráda jeho úsměv a smích, ten mě nabíjí. Také potřebuji  přátele, a odjakživa si doma tancuju. Jen tak, svobodně, pro sebe, choreografie nemusím.“

 

Děkuji za rozhovor
Eva Smolíková

Tanec s ohněm

V prostoru naplněném hudbou se setkává moderní choreografické pojetí a ladnost tance se silou a dynamikou tradičních umění jako je banethi, maori poi a kung-fu.

Fireshow

Neboli tanec s ohněm v našem pojetí vnímáme jako jedinečné umění, které v sobě spojuje
tanec, severoindické umění ohně banethi, akrobacii, různé techniky ovládání ohnivých „nástrojů“ mající
mnohdy kořeny v bojových uměních a dynamickou krásu ohnivých kruhů v kontrastu světla a tmy.

V prostoru naplněném hudbou se tak setkává moderní choreografické pojetí a ladnost tance
se silou a dynamikou tradičních umění jako je banethi, maori poi a kung-fu.
Díky hudbě, která je komponována přímo pro jednotlivá čísla a choreografie, je pro nás vystoupení
fireshow propojeným energickým celkem poskytujícím více prostoru pro tvořivé vyjádření.

fireshow-pa-li-tchi-vejire-fire-fans2-size

 

dtghedh

 

fireshow-palitchi-doublestick-cairo-2009

LIGHT UV show

Dynamické vystoupení vycházející ze stejných principů, pohybových umění a choreografického pojetí jako fireshow je vhodné zejména pro vnitřní prostory. V současnosti vyvíjíme nové světelné efekty LIGHT SHOW s využitím moderních LED technologií. Naše světelná show je založená na kráse a dynamice tančících světelných kruhů, hře barev v propojení s mistrovským zvládnutím pohybových technik. S využitím UV reflexních vlajících materiálů navíc vzniká
odlišná dynamika umocňující krásu plynulých kruhových pohybů.

LIGHT UV show nejčastěji vrcholí velmi působivým efektem indoor komety, vyvinutým speciálně pro vnitřní prostory, případně indoor pyrotechnikou. Ve vnitřních prostorách za přísného dodržení bezpečnostních podmínek provádíme
i efektivně kombinovanou Light show s několika ohnivými čísly.

gzgzg kko lololo olol

Ostravské mažoretky ELITÉ se staly Mistryněmi České republiky!

Nikdo nečekal, že dosáhnou na příčku nejvyšší – staly se Mistryněmi České republiky.

 

 

 

V Karviné uskutečnilo finále Mistrovství České republiky v mažoretkovém sportu. Již tradičně se zde probojovala všechna děvčata z týmu ELITÉ z Ostravy. Holky se musely probojovat kvalifikačním a semifinálovým kolem a protože si z každého kola odvezly medaile, platily v Karviné za velké favoritky. Když v sobotu ráno dojely na zimní stadion v Karviné, kde se celá soutěž odehrávala, byla už na holkách znát mírná tréma. Dopoledne soutěžily kadetky se svými sólo formacemi.

obr 3 (1)

Všechna děvčata zajela své sestavy parádně a úspěchy byly znát. Umístila se do desátých příček, což na finále znamená obrovský úspěch. Odpoledne soutěžily juniorky, to jsou děvčata od dvanácti do patnácti let a také seniorky, které mají patnáct a více let. Večer na vyhlášení zavládly v týmu ELITÉ první radosti. Obě seniorské sólistky postoupily mezi dvanáct nejlepších mažoretek České republiky, jedna z nich navíc vybojovala 5. místo a s ním také 1. postup na Mistrovství světa pro Elité. Další postup vybojovalo i naše trio. Pak Eliťačky čekal ještě jeden úspěch, který vybojovala sedmice seniorek. Holky sedmici zajely úžasně a umístily se na 2. místě. Dosáhly tak titulu Vícemistryně České republiky.

obr 5

 

Po dlouhém a náročném dni holky musely načerpat sílu na nedělní klání. Druhý soutěžní den se bojovalo ve velkých formacích, kde byly mažoretky z Elité silnými soupeřkami. Po dopolední části soutěže získaly nejstarší děvčata  3.místo a titul II. Vícemistryně České republiky v defilé. Ani malé kadetky a střední juniorky se neztratily a všechny celky se umístily do desátého místa. Odpolední blok zahájila soutěž minikadetek. To jsou děvčátka od čtyř do sedmi let. Eliťácké minikadetky Bambíno měli na svém kontě už mnoho úspěchů a to je opravňovalo očekávat medailové umístění. Nikdo ale nečekal, že dosáhnou na příčku nejvyšší – staly se Mistryněmi České republiky v mažoretkovém sportu.

obr 6

Celé Elité najednou dostalo obrovskou chuť bojovat dále a ještě více si to na pódiu užít. Kadetky zajely jejich pódiovou choreografii Rio úžasně. Umístily se na 5. místě a postoupily na Mistrovství světa. Juniorky se také snažily a dosáhly na 9. místo, což je o proti loňskému roku zlepšení. A seniorky? Ty i přes zdravotní komplikace jedné z členek nakonec vybojovaly 5. místo a také postoupily na Mistrovství světa. V srpnu holky odjíždí na soustředění, kde se bude hodně trénovat, aby holky na konci prázdniny v Praze na Mistrovství světa ukázaly, co umí. Budeme jim držet palce!

obr 1

 

Taneční magazín

 

Taneční díla představená na 25. ročníku TANCE PRAHA oslnila kvalitou

Ve Státní opeře přinesla potlesk ve stoje

 

 

 

Jubilejní 25. ročník Mezinárodního festivalu současného tance a pohybového divadla TANEC PRAHA trval od 27. 5. – 4. 7. 2013 a v průběhu šesti týdnů představil nejkvalitnější tvorbu současného tance v hlavním městě a dalších jedenácti městech České republiky. V rámci hlavního programu v Praze vystoupilo 19 souborů s 25 choreografy 17 národností s důrazem na zastoupení evropských umělců. V regionech (Brně, Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Hradci Králové, Chocni, Jihlavě, Olomouci, Pardubicích / Polomu u Trhové Kamenici, Plzni, Sušici, Valašském Meziříčí) trval program jeden měsíc a nabídl celkem 35 děl 22 choreografů 11 národností. Hlavní program v Praze zhlédlo 4 800 diváků, doprovodný program 1 300 diváků a TANEC PRAHA DĚTEM vidělo 700 diváků. V regionech program navštívilo cca 1 000 diváků. Celkem měl letošní TANEC PRAHA přibližnou návštěvnost 6 800 diváků.

Příznivci tance měli možnost zhlédnout program v Praze na pěti divadelních scénách: v Ponci – divadle pro tanec, v Divadle Archa, ve Studiu ALTA, v Hudebním divadle Karlín a ve Státní opeře. Kromě kamenných divadel se však organizátoři festivalu letos zaměřili také na vstup do veřejného prostoru a ve spolupráci s dalšími subjekty české kulturní scény (např. reSITE festival, Cinema Royal) zorganizovali několik site-specific akcí. Jedna z nich přinesla i premiéru projektu SPACES TRANSLATIONS Věry Ondrašíkové, který byl 15. června uveden v Pařížské ulici. Z důvodu červnových povodní musel být zrušen projekt připravovaný ve spolupráci se sdružením Bajkazyl, v rámci kterého měly své taneční dílo představit choreografky a tanečnice Zdenka Brungot Svíteková a Kateřina Dietzová. Dílo bude uvedeno k příležitosti zahájení nové sezony divadla Ponce, které je plánováno na sobotu 14. září. Doprovodný program TANCE PRAHA 2013 kromě site-specific projektů obohatily již tradiční diskuze po představeních a tematické debaty, filmové projekce či široká nabídka workshopů se zahraničními lektory.

V rámci hlavního programu v Praze vystoupilo 19 souborů s 25 choreografy 17 národností. Diváci měli možnost na úvod festivalu navštívit bohatý týdenní program pro děti a jejich rodiče, tzv. TANEC PRAHA DĚTEM, který proběhl od 27. května do 1. června. První den týdenního prologu zahájila premiéra taneční inscenace Karneval zvířat. Výslednou podobu díla, které vzniklo na motivy stejnojmenné hudební suity francouzského skladatele Camille Saint-Saënse, ovlivnila intenzivní celoroční práce s dětmi v rámci tvůrčích dílen. Kreativní kolektiv pod vedením choreografky Barbory Látalové nechal děti nahlédnout do fantaskního světa zvířecí říše rezonujícího rytmy, pohyby, zvuky i tichem. Repríza díla bude uvedena 17. října v divadle Ponec, které inscenaci také koprodukovalo. Pro nejmladší diváky bylo ve Studiu ALTA připraveno taneční představení skupiny VerTeDance názvem Boxteska, v průběhu týdne v divadle Ponec probíhaly veřejné prezentace projektu Tanec školám a celý prolog TANEC PRAHA DĚTEM zakončil site-specific projekt s názvem Děti tančí (s)věží, jehož součástí bylo také setkání dětí z dětských studií působících při scénách divadla Ponec, Studia ALTA a Divadla Archa.

aaaaa

Hlavní program pak 3. července odstartoval gala-zahájením ve formě vzpomínkového večera s podtitulem Reminiscence a přinesl ohlédnutí za uplynulými 25 lety festivalu, od jeho skromného vzniku v roce 1989, přes činorodá 90. léta po nové milénium, které pro TANEC PRAHA znamenalo dovršení jeho profesionalizace a vydobytí nezastupitelného místa na české kulturní scéně. Diváci mohli zhlédnout krátká představení z dílny výrazných umělců, kteří v minulosti na festivalu vystoupili a rozhodli se jeho 25. výročí podpořit. Mezi nimi byli např. Lin Hwai Min / Cloud Gate Dance Theatre of Taiwan (TW/ROC), Palle Granhøj (DK), Jorma Uotinen (FI), Ohad Naharin (IL). V rámci večera proběhlo také vyhlášení cen České taneční platformy (Taneční inscenace roku – Lenka Vagnerová & Comp.: Jezdci, Tanečnice roku – Markéta Vacovská, Cena diváka – VerTeDance: Simulante Bande, Cen za světelný design – Martin Špetlík).

Během následujících pěti týdnů pak v Praze vystoupila řada výrazných osobností světového tance: Karine Ponties (FR/BE) / Dame de Pic s dílem Lamali Lokta, dánský soubor Granhøj Dans s Aline Not Alone, Claudio Stellato (IT) s dílem L`Autre, Lia Haraki (CY) se sólem Tune In, Roy Assaf (IL) s triem The Hill, Niv Sheinfeld & Oren Laor (IL) s dílem Two Room Apartment (večer byl uvedený v rámci festivalu Dny Jeruzaléma v Praze), Giulio D’Anna (IT/NL) s inscenací Parkin’Son, na jehož uvedení navázala diskuze na téma Parkinson – umělecká reflexe nemoci. Diskuze se konala v rámci doprovodného programu výstavy Postiženi normalitou, kterou organizuje Centrum pro současné umění DOX. Červnový program pak zakončila mozaika mladé evropské tvorby, tzv. EVROPSKÁ TANEČNÍ LABORATOŘ, v rámci které vystoupili Groupe ENTORSE (FR) s Accidens (ce qui arrive), La Coja Dansa (ESP) s Accidia a Tabea Martin (CH) s dílem Duet for Two Dancers. Nechyběla ani dramaturgická linie TANEC PRAHA STUDENTŮM. Primárně pro studující tanečních a příbuzných oborů bylo připraveno představení s názvem A Mary Wigman Dance Evening choreografa a tanečníka Fabiána Barby (BE/EC/DE). Na večer věnovaný odkazu průkopnice tanečního expresionismu Mary Wigman navázala diskuze a workshop. Všechna zmíněná představení (kromě díla Parkin’Son) byla uvedena na scéně Ponce – divadla pro tanec.

Festival TANEC PRAHA každoročně chystá pro české publikum tzv. Události sezony a nejinak tomu bylo letos. K jubilejnímu výročí připravil TANEC PRAHA Události hned dvě, a to uvedení inscenace 32 rue Vandenbraden vlámského souboru Peeping Tom (IT/BE/AR/FR) 18. a 19. června v Hudebním divadle Karlín a 3. a 4. července uvedení unikátního sóla DESH Akram Khan Company (UK) ve Státní opeře. Dílo 32 rue Vandenbranden bylo fyzickým divadlem překračujícím taneční žánr i představy o možnostech pohybu. Jedním ze zdrojů inspirace byl pro autory Gabrielu Carrizo a Francka Chartiera film japonského režiséra Shohei Imamury „The Ballad of Narayama“. Stejně jako film, představila inscenace komunitu žijící osamoceně vysoko v zasněžených horách a obří cyklorama (30 x 8 metrů) vytvořila na scéně během letního večera iluzi nekonečné zimní oblohy. Multižánrová surreální inscenace oslovila zejména diváky, kteří měli s tancem a pohybovým divadlem předchozí zkušenost. Dalo by se říci, že se jednalo o představení pro „fajnšmekry“. Taneční kritik Roman Vašek v recenzi pro Lidové noviny o 32 rue Vandenbranden napsal: „Na první pohled je konzervativně realistické, ale umožňuje nečekané proměny a kouzla, díky nimž se postavy v emočně exponovaných místech mohou vznášet, mizet a zase se objevovat. Členové Peeping Tom nabídli nevšední zážitek. Absurdní, překvapivý, nejasně čitelný, ale tanečně rozhodně fascinující.“

bbbbb

Gala-closing festivalu a výjimečné vyvrcholení 25 let TANCE PRAHA obstarala druhá událost sezony, inscenace DESH. Název tohoto autobiografického díla znamená v bengálštině domovina a tělo Akrama Khana – subtilního, ale extrémně charismatického tanečníka a choreografa – se stalo na jevištěm místem střetu významů jako země, národ, rezistence či splynutí. První hrací večer byl zcela vyprodán, na druhý se kapacita Státní opery naplnila cca z 90 %. Druhý večer tak diváky uvítal radní Doc. Ing. Mgr. Martin Dlouhý, Dr. Msc., zástupce podporujícího Magistrátu hl. Města Prahy. Oba večery ocenili diváci ovací ve stoje a nadšeně přivolalo autora i interpreta Akrama Khana zpět na jeviště více jak šestkrát! „Khan se nebál originálně kombinovat taneční žánry a styly. Předvedl virtuózní a velmi širokou pohybovou škálu, byť tanec není to hlavní, o co tu jde. Desh je emocemi nabitý a fascinující divadelní příběh. Ke spolupráci si přizval špičkový umělecký tým, bez něhož by se tato výpravná multimediální inscenace během dvou let příprav nebyla zrodila v tak skvělé podobě,“ ohodnotila inscenaci DESH Johana Mücková pro kulturu ČT24. Celou recenzi představení si můžete přečíst zde. V celovečerním sólu spojil Akram své tvůrčí schopnosti s vizuálním umělcem Timem Yipem (držitelem Oscara za filmový design), light designérem Michaelem Hullsem (Sadler’s Wells Associate Artist), spisovatelkou a básnířkou Karthikou Nair a skladatelkou Jocelyn Pook. Samotné dílo DESH bylo v roce 2012 oceněno cenou Laurence Oliviera – Best New Dance Production. „25. výročí pro nás byla velká výzva. Myslím ale, že se nám podařilo pro diváky připravit nejenom v Praze, ale i v regionech velmi bohatou a kvalitní nabídku. Nelehké začátky festivalu ovlivněné červnovými povodněmi byly rychle zapomenuty a ovace ve stoje v zaplněné Státní opeře byly krásnou tečkou za letošním jubilejním ročníkem,“ uvedla k letošnímu programu spoluředitelka festivalu TANEC PRAHA 2013 Markéta Perroud.

Celý letošní jubilejní festival byl také zachycen filmovým štábem České televize, která jako hlavní mediální partner akce připravuje dokument o TANCI PRAHA. Tento film, který je připravován v režii Jakuba Jahna ve spolupráci s Tancem Praha o. s., bude vysílán pravděpodobně ještě na podzim tohoto roku. Cílem je představit českým divákům průřez celkovou historií festivalu.

 

Video můžete shlédnout zde:

 

Taneční magazín