Proč jsou ženy choreografky dva kroky za muži choreografy?

Ve světě proběhla diskuse na téma: Profesionální choreografky sklouzly depresivně hluboko!

Ve světě proběhla diskuse na téma: Profesionální choreografky sklouzly depresivně hluboko!

Kam se poděly všechny ženy? V roce 2009 se v Londýně konala konference pořádaná organizací „Dance Umbrella“ a „Dance UK“, kde se diskutovalo o tom, proč ženy choreografky v 21. století sklouzly tak hluboko za jejich mužské protějšky, alespoň pokud jde o jejich profesionální dráhu.

Crystal Pite - nejúspěšnější choreografka současnosti

Crystal Pite – nejúspěšnější choreografka současnosti

Vyvstala celá řada otázek…

Několik diskutujících zmínilo mateřství. Toto období těhotenství, porodu a starání se o děti se u žen příčí s často nejvíce aktivním obdobím choreografů, s jejich pracovním životem a kariérou. Další účastníci diskuse přednesli domněnku, že tanec se stal konkurenceschopnějším na globálním trhu a muži se této situaci zatím lépe přizpůsobili. Muži jsou celkově průbojnější, dravější, dokáží snadněji vydělat peníze.

Crystal Pite - nejúspěšnější choreografka současnosti

Crystal Pite – nejúspěšnější choreografka současnosti

Bylo také naznačeno, že ženy se spíše přiklání k dílům, která byla méně křiklavá nebo virtuózní, a tak bylo také méně pravděpodobné, že přilákají financování a propagaci ve velkém měřítku. Charlotte Vincent, choreografka a režisérka Vincent Dance Theatre, dokládá ze své vlastní zkušenosti, že ženy její generace se rozhodly dělat “menší díla, která jsou více emocionální.”

Každý ovšem byl nucen uznat, že jakákoliv diskuse na téma „žena versus muž a estetické cítění“ obsahovala rozpory a výjimky. Přesto je to problém, který nadále vyžaduje pozornost.

Kate Prince - nejúspěšnější choreografka současnosti

Kate Prince – nejúspěšnější choreografka současnosti

Před dvěma lety byl ve Philadelphii proveden kontrolovaný experiment, ve kterém byla veřejnost vyzvána uhodnout pohlaví umělců, kteří vystupovali při smíšeném představení. Příští týden proběhne podobný projekt v Londýně. Šest anonymních děl choreografů bude předvedeno v jednom programu a diváci budou požádáni, aby odhadli, která díla byla vytvořena mužem a která ženou. Tento program nese název „Experiment.“

Mnozí nevěří, že „Experiment“ může poskytnout přesvědčivý důkaz pro nebo proti mužům či ženám, nemůže ani odhalit případné mezery v tanečním stylu choreografek. Ale pořadatelé přesto doufají, že diváci poskytnou jasné informace o způsobu, jakým lidé reagují na tanec a obohatí tak debatu, proč díla pánů jsou zřejmě mnohem úspěšnější než díla dam.

Marguerite Donlonem - nejúspěšnější choreografka současnosti

Marguerite Donlonem – nejúspěšnější choreografka současnosti

Tato debata je stále hlasitější a důraznější. Nejaktivnější ženy došly tak daleko, že požadují leší podmínky pro choreografky, dokonce financování v době mateřství.

Je těžké posoudit, jaký by to mělo vliv na jejich díla. Mezi nejúspěšnější choreografky současnosti patří Kate Prince, Marguerite Donlonem, Jessica Lang a Crystal Pite.

Jessica Lang - nejúspěšnější choreografka současnosti

Jessica Lang – nejúspěšnější choreografka současnosti

Ovšem v mladší generaci choreografů je pouze jedna žena z deseti. Pokud se tedy blíží nějaká změna, která bude ve prospěch žen, je ještě hodně daleko.

Zahraniční zdroje

Soutěž Tanečník/ce roku 2013 UKONČENA!

Výherci:

1. místo – NIKOL LIBERDOVA
2. místo – JANA HRBAČOVA
3. místo – TOMAŠ POLAK

Výherci získávají lístek na divadelní představení a šperk,
setkání s českou hereckou osobností + přípitek zdarma,
drobné reklamní předměty
možnost ubytování v hotelu v Praze na jednu noc se snídaní

Gratulujeme

 

Taneční magazín

Premiéra taneční inscenace La Loba souboru Lenky Vagnerové & Comp.

Žena, která roky putuje krajinou a ze svých sbírek kostí skládá tvory, má schopnost bytosti na svět vracet, schovává a nosí v sobě život i smrt současně.

 

 

 

29. 4. uvede od 20.00 žižkovský Ponec – divadlo pro tanec nejnovější produkci z
dílny Lenky Vagnerové & Company s názvem La Loba. Inscenace spojuje dva umělecké
žánry a dvě výrazné jevištní osobnosti – tanečnici Andreu Opavskou a zpěvačku Janu
Vébrovou a vychází z jejich nespoutané energie, souhry a především síly projevu.
Další stěžejní složkou díla je autorská hudba Ivana Achera vycházející ze zvuků
přírodních materií. Choreografie se chopila Lenka Vagnerová, přední osobnost české
současné taneční scény.

2

Lenka Vagnerová se v loňském roce po mnohaletém působení jako nezávislý tvůrce
rozhodla založit vlastní soubor Lenka Vagnerová & Comp. Jeho první produkcí pod
hlavičkou produkční platformy ProFitArt byla mimořádně úspěšná inscenace Jezdci,
která na letošním festivalu českého současného tance a pohybového divadla Česká
taneční platforma získala nominaci na Taneční inscenaci roku. Lenka Vagnerová a
Zdeněk Jecelín, který se podílel na tvorbě konceptu a dramaturgii, se v La Lobě
nechali inspirovat příběhem, který si na různých místech Země předávají generace
vypravěčů. Žena, která roky putuje krajinou a ze svých sbírek kostí skládá tvory, má
schopnost bytosti na svět vracet, schovává a nosí v sobě život i smrt současně.
Kosti, dřevo, struny a zvířecí kůže jsou elementární esencí pro vystavění rituálních
hudebních nálad pojených naživo hlasem Jany Vébrové. Choreografii naplňuje svým
pohybem Andrea Opavská (nominována na cenu Tanečnice roku 2013). Světelný design
vytvářel Michal Kříž, který byl Institutem Světelného Designu v letošním roce
nominován na Cenu za nejlepší světelný design.

3

 

Taneční magazín

Těžký úděl tanečníků

Nejen v Čechách, ale i na Kubě i v USA jsou osudy tanečníků velmi pohnutné. Mnozí emigrují, aby mohli nadále setrvat v jejich milovaném zaměstnání, jiní živoří a nemají z čeho zaplatit složenky, mnozí končí jako číšníci atd.

 

 

 

 

Nejen v Čechách, ale i na Kubě i  v USA jsou osudy tanečníků velmi pohnutné. Mnozí emigrují, aby mohli nadále setrvat v jejich milovaném zaměstnání,  jiní živoří a nemají z čeho zaplatit složenky, mnozí končí jako číšníci atd.

Útěk tanečníků

S nedostatkem financí se potýká také  Kubánský národní balet. V březnu 2012  přišel o sedm svých členů, kteří se rozhodli emigrovat z ekonomických důvodů. Šest tanečníků, ve věku od dvaceti do čtyřiadvaceti let již absolvovalo konkurz do sboru Cuban Classical Ballet of Miami, kde chtějí účinkovat.

 

 

2

Skupina uprchlíků

“Chceme tu tvrdě trénovat, splnit si náš sen a tančit  a současně také  ekonomicky podpořit své rodiny na Kubě,” řekla čtyřiadvacetiletá Annie Ruiz Diaz, která tančí od svých  šesti let. V kubánském Národním  baletu působila posledních sedm let.

“Je mi jedno, zda budu tančit klasický, současný nebo neoklasický balet. Chci hlavně tančit,” uvedl další z emigrantů Ruis Díaz.

Zprávy o emigraci potvrdil také mluvčí Národního baletu na Kubě, podle kterého tanečníci zmizeli již koncem března. Jména všech sedmi emigrantů jsou Randy Crespo (22), dále Edward González (23), José Justiz (20), Ariadni Martín (20), Luis Victor Santana (23), Annie Ruiz Díaz (24) a Alejandro Méndez (20).

3

Kubánský národní balet – trénink

“Báli jsme se, že nás odhalí, ale přesto jsme chtěli odtančit celé turné, abychom splnili své závazky k společnosti,” uvedl Edward González.

Všech sedm emigrantů tak absolvovalo kompletní devítiturné v Mexiku.

“Oznámili jsme to rodičům, ale těsně před odjezdem se k nám dostala zpráva, že StB o našem úmyslu ví. Původně jsme chtěli jen nenápadně přestoupit na letišti, ale kvůli agentům Státní bezpečnosti a prozrazenému plánu jsme museli počkat a nakonec odcestovat autobusem. Z letiště v [mexickém] Cancúnu jsme nemohli odletět přímo do [texaského] Lareda, jak jsme původně chtěli, protože tam by nás mohli vystopovat,” uvedl další z emigrantů Randy Crespo.

Po závěrečném představení romantického baletu Giselle se poslední večer rozloučili s přáteli a nad ránem 25. března se autobusovými linkami z mexického města Chetumal přepravili přes americkou hranici.

4

Přestávka ve škole – Kubánský národní balet

“Bylo kolem toho hodně slz. Zbožňovali jsme svá zaměstnání a měli jsme v baletním souboru spoustu přátel,” uvedla sólistka Arianni Martin. Ta v Kubánském národním baletu tančila uplynulé dva roky a vydělávala si 10 dolarů měsíčně. Za mexické turné obdržela bonus v hodnotě 225 dolarů.

“Měla jsem dojem, že umělecky stagnuji, a ekonomicky jsem svým rodičům nemohla pomoct,” tvrdí tanečnice, jejíž rodiče přitom na Kubě pracují ve státní správě. Otec se živí jako řidič nákladního vozu, matka pracuje v domově pro seniory.

Pedro Pablo Peña, v jehož neziskovém tanečním spolku Cuban Classical Ballet of Miami chtějí tanečníci působit, si tanečníky pochvaluje a říká: “Jsou nesmírně talentovaní a rádi je tu vidíme.”

5

Kubánský národní balet

Ovšem ani Peña, který na Miami sám emigroval z Kuby v osmdesátých letech, nemá peníze na to, aby mohl tanečníky naplno zaměstnat. “Věřím, že u amerických tanečních společností najdou uplatnění,” dodal Peña.

 

Taneční magazín