Mužský orientální břišní tanec

Na blízkém východu nebylo přípustné, aby slušná žena tančila před úplně cizími muži. Proto se této role ujali tanečníci převlečení za ženy.

 

 

 

 

Přestože byl odedávna břišní tanec tak jak jej chápeme ženskou záležitostí i muži v něm mají své místo. Nejen jako diváci, ale i jako účinkující. Nezapomínejme, že většina folklórních tanců byla tančena ženami i muži a některé dokonce výhradně muži.

sagg

V mužském břišním tanci má být vidět odhodlání, síla a bojovnost. Takový tanec se od ženského liší především tím, že muži netančí tolik na špičkách, dělají ostré a výrazné pohyby tam, kde by tanečnice použila jemné a ladné, netančí zády k divákům atd. Osobitost tanečníků se ale nedá popřít a ne vždy jsou tato pravidla respektována.

hdrereq

Ale i tanec, kdy se muži převlékají za ženy a tančí ženské prvky má dlouhou historii. Takovým tanečníkům se v Egyptě říká Hawaal, v Arábii Qawaal, v Persii Bakcha, v Turecku Kojak a v Sýrii Cengi. Tato tradice totiž vznikla z nutnosti, kdy na blízkém východu nebylo přípustné, aby slušná žena tančila před úplně cizími muži. Proto se této role ujali tanečníci převlečení za ženy. Druhým vysvětlením proč muži tančí orientální tanec je to, že původně zastávali roli ochránců, nebo jakési osobní stráže pro vážené tanečnice.

gthert

Jako rekvizity k břišnímu tanci muži někdy využívají hůl, nebo šavli. Kdy tanec sám často představuje boj se zbraní tak, jak je tomu v klasickém Saidi.

V dnešní době nejčastěji vystupují v Turecku, v Čechách je spatříte spíše jako raritu, někdy spojovanou s travestiti. V Turecku si ovšem takového vystupujícího muže možná ani nevšimnete, protože svůj převlek i roli zvládá skutečně dokonale.

jtz

Nejznámějšími současnými mužskými tanečníky orientálního tance jsou John Compton a Bert Baladine ze San Franciska, Ibrahim Farrah a Yussari Sharif z New Yorku, Amir z Bostonu, Aziz a Jason ze Salt Lake City, Jim Boz a Alfredo působící v oblasti Severozápadu USA, Said el Amir a Horacio Ciefuentes z Německa, Prince ArKhan z Turecka a Mousbah Baalbaki z Libanonu.

asgweg

Někteří mužští tanečníci ovšem zvolili opačný postup. Záleží jim na tom, aby bylo jednoznačně poznat, že jsou muži. Používají nejčastěji izolované, silové pohyby, které zdůrazňují jejich maskulinní stavbu těla. Výrazně pracují s břišním svalstvem a jsou mrštní, čímž okouzlují především ženské publikum. Muži také využívají propracovanější krokové variace.

 

Martina

19. ročník festivalu Česká taneční platforma představí nejzásadnější díla českého současného tance uplynulého roku

Přehlídka toho nejlepšího z českého současného tance a pohybového divadla

 

 

 

Přehlídka toho nejlepšího z českého současného tance a pohybového divadla, kterou
uvede občanské sdružení Tanec Praha, proběhne od 11. do 14. dubna 2013 na pěti
pražských nezávislých scénách (Ponec – divadlo pro tanec, Alfred ve dvoře, Divadlo
Archa, Studio ALTA, Teatro NOD). Během čtyř festivalových dnů se představí zásadní
české umělecké skupiny jako 420PEOPLE, DOT504 & Teatr Novogo Fronta, Lenka Vagnerová
& Comp., ME–SA, NANOHACH, Spitfire Company, Tantehorse nebo VerTeDance. Svůj původní
projekt také představí Andrea Miltnerová.

asdfa

Finální program platformy byl vytvořen na základě doporučení dramaturgické rady
složené z profesních odborníků a odbornic na oblast českého současného tance.
Festival Česká taneční platforma každoročně uděluje oborové ceny Tanečník /
Tanečnice roku, Taneční inscenace roku a Cenu diváka. Účast ve festivalové porotě,
která se skládá kromě českých osobností také ze zahraničních hostů letos přislíbily
např. dlouholetá ředitelka choreografického centra a festivalu Danse à Lille
Catherine Dunoyer de Segonzac nebo umělecká ředitelka Dansmakers Amsterdam Suzy
Block. Cenu za světelný design uděluje partner festivalu – Institut Světelného
Designu. Hlavní program festivalu doplní další akce, v rámci kterých se budou moci
diváci osobně setkat s tvůrci a blíže se seznámit se vznikem tvorby děl současného
tance.

dsgs

O tom, že byla kvalita českého současného tance v loňském roce velmi výrazná,
vypovídají také úspěchy domácích interpretů v zahraničí. V top dvacítce projektů
evropské platformy Aerowaves byla česká tvorba v roce 2012 zastoupena dvakrát, a to
s díly Tanec magnetické balerínky Andrey Miltnerové a Much more than nothing skupiny
ME-SA. Zaujala také choreografie Wind-up Václava Kuneše (420PEOPLE). Zásadní úspěch
zaznamenala také choreografka a tanečnice Miřenka Čechová, která pod hlavičkou
skupiny Tantehorse vytvořila dílo s názvem S/He is Nancy Joe. Americká taneční a
divadelní kritička a držitelka Pulitzerovy ceny Sarah Kaufman je označila za jedno z
nejzásadnějších tanečních děl roku 2012. Deník The Washington Post také na titulce
sekce Style uveřejnil její pochvalnou recenzi tohoto díla. Tyto a další projekty
budou moci diváci zhlédnout v rámci programu České taneční platformy.

shdtht

V průběhu února bude zveřejněn finální program festivalu Česká taneční platforma a
zároveň bude zahájen předprodej lístků. Vstupenky si bude možné zakoupit na pokladně
divadla Ponec, anebo v předprodejní síti Ticketportal.

 

Taneční magazín