Baletky trpí pro umění, nechávají si zmenšovat prsa a hladoví

Jedna z pěti baletek v La Scale je anorektička, prohlašuje primabalerina Mariafrancesca Garritano.
Tlak, který je vyvíjený na baletky, aby byly fyzicky dokonalé, způsobil, že mnoho baletek nemůže mít děti

Jedna z pěti baletek v La Scale je anorektička, prohlašuje primabalerina Mariafrancesca Garritano.

Tlak, který je vyvíjený na baletky, aby byly fyzicky dokonalé, způsobil, že mnoho baletek nemůže mít děti, říká hvězda Tom Kington.

Řím, 14. prosince  2011

Foto: Marco Brescia/La Scala

Mariafrancesca Garritano vystupuje v  Miláně ve světoznámém divadle  La Scala. Říká, že její váha klesla, když byla na taneční akademii.

Jednoho večera na začátku nové sezóny v La Scale, jedna z primabalerín dramaticky odhalila problém bulimie a anorexie mezi baletkami.

Porušila tím nepsané pravidlo “nikdy nehovořit o problémech s jídlem mezi italskými elitními tanečnicemi.  Mariafrancesca Garritano řekla tisku, že jedna z pěti balerin, které zná, je anorektička a důsledkem toho, mnohé z nich nyní nemohou mít děti.

Napadlo mě samozřejmě, že budu vyhozená, , ale miluji La Scalu, starám se o ni, a proto skutečně doufám, že se věci mohou změnit, říká Garritano, 33, která vyhrála konkurs na taneční akademii, když jí bylo 16 let.

Jedno z nejprestižnějších a nejstarších divadel na světě zahajuje novou sezonu Mozarttovou operou Don Giovanni. Událost tradičně přitahuje smetánku italských politiků a podnikatelů, právě tak jako  i královské osobnosti ze zahraničí. Ale za vším tímto blýskavým leskem umělců, není všechno vpořádku, říká Garritano, která  už všechno  řekla v knize “Prosím pravdu o baletu”.

Anorexie a bulimie jsou dvě  z nejběžnějších poruch  příjmu potravy. Obě jsou vykreslené v dramatickém filmu Black Swan, psychodrama  o baletu, které vyhrálo oskara, v hlavní roli Natalie Portman.

“Opakující se  varování o tlačení mladých  tanečnic k tomu, aby trestali svá těla v hledání tělesné dokonalosti, bylo do teď ignorováné v Miláně”, říká Mariafrancesca Garritano. “Když jsem trénovala jako dospívající, instruktoři mě nazývali mozarela nebo čínský knedlík přede všemi. Omezila jsem jídlo tak moc, že mi skončila menstruace na rok a půl, když mi bylo 16 a 17 let,  moje váha poklesla na 43 kilo.”

Garritano říká, že sedm z deseti tanečnic na taneční akademii má zastavený menstruační cyklus, protože  se pokoušeli jíst méně.  “Byla jsem na jablku a jogurtu přes den, spoléhala jsem se na adrenalin, abych vydržela zkoušku”, říká Garritano.

“Některé tanečnice byly převezeny do nemocnice, aby byly nakrmeny trubičkami, ostatní měly deprese a stále vyhledávají radu odborníka.”

“Stále mám vážné bolesti střev a opakované zlomeniny kostí, což je, myslím, spojené s dietou”.

“Dívky také podstupují plastické operace zmenšení prsou, aby si udržely štíhlou siluetu. Je to bláznivé – jsem nejdřív žena, až pak baletka”, tvrdí Garritano. “Jedna z pěti studentek se stala anorektička, o něco menší množství trpí bulimií. A stejné množství trpí, nejen v La Scale, ale v tomto oboru.  A mnohé nyní nemohou mít děti.”

Mluvčí La Scaly se odmítla vyjádřit k nebezpečí anorexie na Taneční akademii. Garritano řekla, že byla upozorněna na to, aby  o tom nehovořila veřejně.

“Ale hovořím s lidmi o systému, ale zdá se, že se nic nemění. Velice často jsou učitelky frustrované bývalé baleríny, které dělají ostatním to stejné, co se stalo jim.”

“Rodiče věří, že jejich dcery jsou v dobrých rukou  a ztrácí s nimi kontakt, když dívky začínají svůj náboženský vztah se zrcadly, s učiteli a veřejností.”

Pro Garritano byl balet  únik z nešťastného dětství v Kalábrii v jižní Itálii. Poté, co její matka zemřela, když jí bylo 11 let, její otec si vzal ženu, se kterou měl  dlouho  poměr  a poslal dcery žít s tetou.  “Byla to její tvrdá výchova, říká Garritano, která mě ochránila před tlakem na akademii. Moje tvrdohlavost mě zachránila před sklouznutím do anorexie – tohle a moje  lačné vzpomínky na smažené jídlo, které jsem jedla v Kalábrii” vzpomíná Garritano.

Taková tvrdá hlava vyzvala mladé baletky, aby se bouřili proti servilnímu postoji, který se očekává od tanečníků.

“Nemohla jsem to udržet v tichosti, když na nás učitelé křičeli. Pokud používáte vojenský výcvik  s baletkami, vytvoříte roboty, ne umělce”.

Když se stala baletkou jako nejlepší ze třídy v roce 1998, Garritano žalovala La Scalu, protože  si myslela, že ji přehlíží. Nakonec se stala jednou ze 14 sólistek  tohoto roku.

OBRAZEK (pokud ještě máme)

“Měsíce jsem nemohla tančit poté, co jsem vypovídala proti manažerům. Vždycky jsem byla otevřená, ale viděla jsem, že to brzdí moji kariéru.”

Nyní, díky své knize, Garritano vydává  poselství pro mladé tanečníky.  “Balet je vyčerpávající, ale může to být i sen, pokud se vyhnete poruchám příjmu potravy. Chtěla jsem upozornit  na tento svět a díky své knize, studenti a matky mě teď kontaktují a kladou různé otázky na Facebooku.”

“Ještě lepší výsledek by přineslo,, kdyby baletky, které jsou známější než já, udělali krok vpřed a řekly, jak to opravdu je”, říká Garritano.

 

 

Taneční magazín

 

 

Lil ’ Buck si protančil cestu Pekingem společně s YO-YO MA a Meryl Streep

Lil ’ Buck rozhýbal Peking.
Stane se Jookin tak uznávaný jako balet?

 

 

EDWARD WONG

Dong Ling/Asia Society

Jeden z nejvíce překvapujících momentů čtyřdenního uměleckého fóra  Spojené státy – Čína, které se konalo v Pekingu,  bylo soukromé představení  violoncellisty Yo-Yo Ma a tanečníka  Lil‘ Bucka pro Liu Yandong, nejvýšše postavenou ženu v politice v Číně.

 

Lil´ Buck, formálně známý jako Charles Riley, je nyní internetová senzace, protože jeho styl tance, známý jako jookin,  rozhýbal ulice. Poté, co paní Liu viděla jejich společné úsilí, objala Lil‘ Bucka, který ohromil  každého  v místnosti, řekl Mark Danner, Newyorkský kritik, který je členem delegace představující  americké umění, sestavené společnostmi  „Asia Society“ a  „Aspen Institute“.

Paní Liu byla také  v publiku v Národním centru pro umění, když Lil´ Buck a Yo-Yo Ma představili svůj talent mnohem většímu davu.

Vystoupení bylo  organizováno  Damianem Woetzelem, bývalým tanečníkem  a prominentním tanečním producentem. Bylo možno shlédnout  mnohem víc, než jookin. Mezi hvězdami, které přišli na  scénu byl Wu Tong,  Brooklyn Rider a Meryl Streep, kteří přednášeli básně v angličtině, zatímco Yo-Yo Ma hrál. Jedna osoba upozornila  Meryl  Streep, že přednášením klasických básní v čínštině by posílila  řady svých horlivých stoupenců v Pekingu. Meryl byla jednou z největších hvězd  na fóru.  Fan klub více než 20 mladých číňanů, kteří měli na sobě odpovídající neonově žluté mikiny s nápisem Meryl Streep, kladl peprné otázky a požádal hvězdu o autogram na filmové plakáty.

Lil´  Buck na sebe znovu upozornil. Na melodii „Mountain Mido,“ zahájil vystoupení svým  jookinem, pohyboval se elegantně  uličkou mezi sedadly a diváky,  zakončil své vystoupení svými typickými pohyby.  „Mé největší přání je,“ řekl Yo-Yo Ma publiku, „že jookin se stane součástí tanečního světa, stejně jako balet.“

Na konci programu se  paní Liu Yandong připojila ke  zbytku  publika  k bouřlivým ovacím. Stejně jako předchozí den její objetí, i toto nespoutané nadšení bylo  vzácným veřejným projevem ze strany vysoce postaveného čínského vůdce.

Lilˇ Buck a Madonna

 

 Taneční magazín