Není jazz jako jazz aneb jazzový tanec nepatří jen muzikálům…

No, I’m no one’s wife, but, oh, I love my life. And all that jazz, that jazz,“ známá slova písně z amerického legendárního muzikálu Chicago, který má dnes i filmovou podobu.

Jazz dance, taneční styl, který vznikl na počátku dvacátého století v Chicagu a New Orleans, je směsí evropských a afro-amerických tanečních pohybů doprovázených tóny jazzové hudby.

„No, I’m no one’s wife, but, oh, I love my life. And all that jazz, that jazz,“ známá slova písně z amerického legendárního muzikálu Chicago, který má dnes i filmovou podobu.

Jazz dance, taneční styl, který vznikl na počátku dvacátého století v Chicagu a New Orleans, je směsí evropských a afro-amerických tanečních pohybů doprovázených tóny jazzové hudby.

Když se řekne „jazz“, každému se vybaví hudební osobnosti jako byl Louis Armstrong a především choreografie slavných muzikálů v rytmu jazzu. Jazzový tanec však není jen formou divadelního umění, stal se také inspirací pro společenské tance jako rock and roll nebo twist a později i disco dance a další.

ČÍM SE VYZNAČUJE JAZZOVÝ TANEC?

Jazzový tanec je velmi dynamickým a velmi oblíbeným tanečním stylem. Jeho základem jsou izolace, tedy schopnost odděleně ovládat pohyb jednotlivých částí těla (např. pohyb hlavy, rukou, hrudníku, pánve, atd.) a následně je spojovat. Charakteristickou technikou v jazzových choreografiích je mimo jiné i střídání momentálního napětí a uvolnění celého těla nebo jeho částí. Dalšími pohybovými prvky jsou například skoky (např. jeté), piruety, pas de bourrée, chenné, chancé a další taneční kroky, jež mají své základy v baletu.

Jazz dance vznikal původně jako styl muzikálových představení. V současnosti nepatří tento tanec pouze muzikálům, ale věnují se mu i různá taneční studia a skupiny.

Stále více jazzových choreografů pracuje s populární hudbou, ale najdou se i takoví tanečníci, kteří mají za to, že jazz dance lze tancovat jen a jen na jazzovou hudbu. Populární choreograf Danny Buraczeski je přesvědčen, že jazzová hudba neodmystlitelně patří k jazzovému tanci: „Jazz je velmi bohatá hudba. Nepoužívám ji pro navození atmosféry nebo jako kulisu. To hudba je tou hlavní podstatou.“

DĚJINY JAZZU

Jazzová hudba i taneční styl se vyvíjely současně a jejich počátky sahají do 19. století, kdy se na americký kontinent dováželo obrovské množství otroků z Afriky. Afričané s sebou přivezli mohutnou kmenovou hudební i taneční tradici a položili tak základy jazzu.

Jazzový tanec měl zpočátku různé podoby, k raným formám patří dokonce i step, jelikož se vyvíjel souběžně s jazzem. Do přelomu 40. a 50. let minulého století se do jazzového tance řadily i Charleston (zde se poprvé ve společenském tanci objevily izolace), Jitterbug, Swing nebo Lindy.

V průběhu 19. století se jazz vyvíjel především v druhořadých tanečních sálech a nočních kabaretech, proto se slovo „jazz“ v té době připodobňovalo k sexu, takže byl vnímán jako tabu. Uznávaným a oblíbeným hudebním a tanečním žánrem byl až po první světové válce, kdy se stal součástí amerického společenského tance.

Po druhé světové válce éra jazzu v tomto směru zábavy končí. V jazzové hudbě se začíná objevovat nový styl zvaný bebop, v jehož rytmu, který byl složitý, bylo těžké tancovat.

Ačkoli jazzový tanec vymizel z tanečních sálů, našel uplatnění v jiných formách zábavy, a sice v divadelním a filmovém umění. Ve 40. letech se začínal objevovat na broadwayských jevištích.

Na jazz dance v tomto období mají vliv především balet a moderní tanec, čímž se postupně stal daleko profesionálnějším tanečním stylem, než jakým byl doposud. Jazzoví choreografové vytvořili právě pro divadelní představení specifické techniky, které si jazz dochoval dodnes.

V druhé polovině minulého století jazzový tanec chytl zcela nový směr. Katherine Dunham, jež je považována za průkopnici dnešního moderního jazzu, přinesla do tanečního stylu nové prvky mající původ v karibské taneční tradici. Od této chvíle si šel step svou vlastní cestou a jazz se začal vyvíjet jako jednotný specifický styl.

O oblíbenost jazzového tance a neoddělitelnou složku muzikálů a divadelních představení se zasloužil Bob Fosse, který pro broadwayská představení připravil například již zmíněný muzikál Chicago.

Evropský kontinent byl jazzovou érou téměř nepoznamenaný až do druhé poloviny 50. let. Uvedení americké muzikálu West Side Story v roce 1957 je dnes považováno za mezník proniknutí jazzu do Evropy.

JAZZ DANCE V DNEŠNÍM POJETÍ

Jazzový tanec má za sebou poměrně dlouhý vývoj. Ve svých počátcích měl různé podoby, které se postupně ustalovaly a z nichž nakonec vzešel moderní jazz. Ačkoli vznikl souběžně s jazzovou hudbou, dnešní jazzové choreografie pracují i s jinými hudebními styly, což i nadále ovlivňuje jazz dance (např. hip hop). Přesto si uchoval některé prvky, kterých nabyl v éře jazzových muzikálů. Pohyby, díky nimž dokáže tanečník vyjádřit své momentální rozpoložení nebo vystihnout charakter role, jež zaujímá…

Moderní jazz je oblíbeným stylem především u mladé generace. Existuje mnoho tanečních skupin a studií po celém světě i v České republice, které se profilují právě tím, že tančí jazz dance.

 

Taneční magazín

Salsa v Praze

Brány festivalu Salsa se v Praze otevřou již po osmé.

Brány festivalu Salsa se v Praze otevřou již po osmé.

Praha bude v červnu opět tančit v rytmu salsy. Od 5. do 7. června se zde uskuteční v pořadí již osmý Salsa Festival, který v reprezentativních prostorách Kongresového centra uvítá tanečníky z domova i zahraničí.
Přípravy na největší salsa událost v České republice si vzali na starost, stejně jako předešlý ročník, Michal a Daniela Sejkorovi, kteří v letech 2005 a 2006 získali prestižní cenu Prague Latin Awards za nejlepší taneční školu v ČR.

Profesionální salsu opět předvedou nejvýznamnější zahraniční učitelé tohoto tance a taneční skupiny. Kromě Hacha y Machete z USA zavítají do metropole i Pedro Gomez z Itálie, Neerak Maskara ze Švýcarska či Orville Small z Kanady a Sabrina Buis z Holandska. Pohyby v rytmu salsy zatančí i další, kteří se na festivalu objeví letos poprvé. Na příklad Magna Gopal z USA nebo Talal z Belgie.

Vstupenky a pasy jsou již v prodeji, ale jejich počet je striktně omezen vzhledem ke kapacitě Kongresového centra. Minulému ročníku neodolalo více jak tisíc návštěvníků z celé České republiky, Slovenska, Maďarska, Polska, Bulharska, Estonska, Litvy, Chorvatska, Slovinska, Ruska, Rakouska, Velké Británie, Německa, Belgie, Holandska, Dánska, Finska, Švédska, Švýcarska, Francie, Řecka, Španělska, Itálie, Indie, Mexika a USA.

 

Taneční magazín