Smrt si vybrala – VÁCLAVA POSTRÁNECKÉHO

Zemřel herec, režisér a emeritní prezident Herecké asociace Václav Postránecký. Zaskvěl se v mnoha filmech jako „Smrt si vybírá“, „S tebou mě baví svět“, „Bobule“, na divadelních prknech i před rozhlasovým a dabingovým mikrofonem. Spolupracoval i s významným choreografem Lubošem Ogounem.

Václav Postránecký se narodil 8. září 1943 v Praze. K herectví se měl od dětství. Začínal v legendárním Dismanově dětském rozhlasovém souboru a brzy si zahrál i v několika filmech pro děti a mládež – premiérově jako devítiletý v příběhu „Konec strašidel“. Následovala asi jeho nejslavnější dětská role Karla Prouzy v titulu režiséra Oty Hofmana „Punťa a čtyřlístek“.

Nebyl jsem tenkrát herec, ale účinkující. V tom je velký rozdíl. Řada lidí si to plete, protože všichni říkají, že jsou herci, ale mnoho účinkujících jimi není,“ podotýkal, s humorem sobě vlastním, ke své začátečnické herecké praxi sám Václav Postránecký.

Ačkoli se chtěl věnovat divadelnictví, vyučil se zámečníkem. „Bylo to přání mého otce, který byl hodně levicově orientován a věřil, že dělnická třída bude vždycky vládnout. Trval na tom, že se musím jít vyučit. Tak jsem jeho přání splnil, výuční list jsem mu předal a nikdy jsem to nedělal,“ vysvětlil o hodně později v jednom novinovém rozhovoru.

A když se později nedostal na DAMU, začal pracovat jako jevištní technik v libereckém divadle. Prostě, aby byl divadlu blíž. A poté nastoupil jako elév v Uherském Hradišti. „První profesionální smlouvu jsem podepsal 14. září 1960 za plat 460 korun měsíčně, ještě jsem z toho půjčoval prachy,“ zavzpomínal Postránecký. Na Moravě ještě zůstal, pouze se přesunul blíže ku Praze – do Brna. „Nemám vysokou hereckou školu. Takže, když jsem přišel do Brna, kde každý kolega byl profesor na škole, měl jsem problémy. Dokonce si stěžovali studenti, jak to, že přijímají lidi, kteří nemají odborné vzdělání. Tím mysleli mě, takže jsem byl ve velikém ohni. Ale nakonec se mi tam podařilo docela navázat kontakty a přesvědčit i takového pana Sokolovského, a to nebylo lehké,“ upozorňoval Postránecký.

Režisér Evžen Sokolovský starší ho, mimo jiné, obsadil také do nastudování Shakespearova „Snu noci svatojánské“, kde se seznámil se svou ženou Helenou, tenkrát studentkou baletní konzervatoře. Nejen ji prý okouzlil svými akrobatickými výkony: „Když jsem totiž po prázdninách předvedl režiséru Sokolovskému, co jsem s gymnastickým olympionikem Růžičkou a choreografy Lubošem Ogounem a Šprlákem připravil, několik minut neuměl zavřít pusu. Já skákal salta s vrutem, piruety, rondáty. A všechny děti v Brně chtěly hrát divadlo, a jen roli Puka.“

Pak již směřovaly divadelní kroky Václava Postráneckého do Prahy.

V Městských divadlech pražských, konkrétně na scéně divadla ABC, se zaskvěl rolí v inscenaci „Čtrnáctý hrabě Guerney“ a zejména roku 1975 v Gorinově titulu „Zapomeňte na Hérostata“ v režii Ladislava Vymětala. To byl obrovský divadelní zážitek. Jeden z největších té doby.

Byl i v zorném poli řady filmových a televizních režisérů.

Jednou z prvních Postráneckého větších dospěláckých“ filmových rolí byla úloha amatérského detektiva Honzy Marka  v titulu Václava Vorlíčka  Smrt si vybírá“. Po boku Jany Šulcové v roli zpěvačky. Ta ale ve filmu nezpívala. Za ni natočila písničky Marie Rottrová.

Václav Postránecký, Jana Šulcová a legendární (předčasně zesnulý) kapelník Plameňáků Marie Rottrové Richard Kovalčík ve filmu „Smrt si vybírá“

Pak již následovalo angažmá v Národním divadle, kde ho čekaly další desítky hereckých výzev.

Václav Postránecký měl možnost hrát i v desítkách televizních seriálů. Namátkou jmenujme „Nejmladší z rodu Hamrů“, „Ve znamení Merkura“, „Třicet případů majora Zemana“, „Létající Čestmír“, „Zlá krev“, „Rodáci“, „Dnes v jednom domě“, „Cirkus Humberto“, „Dobrodružství kriminalistiky“, „Bylo nás pět“, „Četnické humoresky“, „Náves“, „Doktoři z Počátků“, „Vinaři“ anebo „Krejzovi“.

Rád se objevoval i v rozhlasových studiích, kde vytvořil role v desítkách rozhlasových her. Ale načetl i zajímavé komentáře.

Mnoho rolí „na dálku“ ztvárnil i v dabingu. Jeho hlasem mluvil třeba Peter Sellers, Anthony Hopkins nebo Dustin Hoffman. V roce 2005 obdržel Cenu Františka Filipovského za nadabování Jacquesa Villereta ve filmu „Zločin v ráji“.

Obecně méně známá, nikoli však nevýznamná, je jeho režijní práce. Ať již v divadelním prostředí anebo před kamerami.

Vyzkoušel si i divadelní režii na titulech „Ocelové magnólie“, „Dámský krejčí“ anebo „Baron Prášil“. Pro Českou televizi natočil horor „Travis“, na námět Jiřího Hanáka, k němuž si napsal i scénář.

Nabyté herecké i životní zkušenosti předával jako pedagog filmového herectví na FAMU. Byl svého času také prezidentem Herecké asociace.

Jsem rád, že jsem si mohl po boku Václava Postráneckého zahrát. Nikoli na divadelních prknech. A také ne v televizi anebo filmu. Nastoupil ve středové řadě za mé fotbalové mužstvo herců a zpěváků FC Praha, proti ženskému týmu FEMINA, v Benešově, roku 1983.

Čest jeho památce.

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Vyhlášení cen festivalu filmových a televizních komedií 38. Novoměstský hrnec smíchu 2016

Očekávané výsledky soutěžních kategorií byly vyhlášeny ve večerních hodinách v Kině 70

 

 

Vyhlášení cen festivalu filmových a televizních komedií 38. Novoměstský hrnec smíchu 2016

Očekávané výsledky soutěžních kategorií byly vyhlášeny ve večerních hodinách v Kině 70, centru festivalového dění v Novém Městě nad Metují. Festival se konal pod patronací Jana Hrušínského, který s úsměvem vítal hosty festivalu již při zahájení na Husově náměstí a se srdečnou zdravicí dorazil i na vyhlášení, kterému předcházel koncert skupiny Pozdní sběr.

Odborná porota (pozn. redakce: Josef Hanuš, Vladimír Suchánek, Zdeněk Zelenka, Jiří Kunte, Petra Výtvarová Krausová, Ondřej Kepka, Věra Míšková) se rozhodla udělit tyto ceny:

HRNEC_zakonceni__0003

CENU FITES ZA NEJLEPŠÍ SCÉNÁŘ

Radkovi Bajgarovi a Mirce Zlatníkové

Teorie tygra

CENU ZA VÝTVARNÝ POČIN

Petru Hojdovi za kameru ve filmu

Muzikál aneb Cesty ke štěstí

CENU ZDEŇKA PODSKALSKÉHO za nejvýraznější výkon mladého tvůrce

Filipovi Antoniovi za herecký výkon ve filmu

Jak básníci čekají na zázrak

 

CENU ZA NEJLEPŠÍ ŽENSKÝ HERECKÝ VÝKON

Tatianě Vilhelmové za výkon ve filmu

Teorie tygra

 

CENU ZA NEJLEPŠÍ MUŽSKÝ HERECKÝ VÝKON

Jakubovi Kohákovi za výkon ve filmu

Teorie tygra

 

CENU ZA NEJLEPŠÍ REŽII

Petrovi Zelenkovi za režii filmu

Ztraceni v Mnichově

 

HLAVNÍ CENU ZLATÝ PRIM v kategorii nejlepší filmová komedie filmu

Teorie tygra

 

CENU ZA NEZAPOMENUTELNÉ ROLE V ČESKÝCH FILMOVÝCH A TELEVIZNÍCH KOMEDIÍCH

Iva Janžurová

 

CENA DIVÁKA byla vyhlášena ve 21:00 po odvysílání posledního snímku Ztraceni v Mnichově.
1. místo získal film Teorie tygra s 28,22%
2. místo získal film Jak básníci čekají na zázrak 23,77%
3. místo získal film Padesátka 23,40%

Studentská porota (pozn. redakce: Michaela Tomešová, Jakub Štěpán, Roman Tomeš) udělila tyto ceny:

HLAVNÍ CENU STUDENTSKÝ SMÍCH v kategorii nejlepší studentské dílo filmu

LHÁŘI

v režii Roberta Hloze

 

HLAVNÍ CENU – MLADÝ PRIM

v kategorii nejlepší filmová komedie filmu

TEORIE TYGRA

v režii Radka Bajgara

 

HLAVNÍ CENU – MLADÝ PRIM

v kategorii nejlepší televizní komedie filmu

TROSEČNÍK

v režii Karla Janáka

HRNEC_zakonceni__0004

V roce 2015 dostal Cenu za nezapomenutelné filmové a televizní komedie Viktor Preiss. V roce 2016 stejnou cenu převzala z rukou patrona festivalu Jana Hrušínského Iva Janžurová. „S jistou nadsázkou by se dalo říct, že Iva Janžurová rozdala úsměvy milionům diváků, dělala to včera, dělá to dnes a bude to dělat i zítra. Vážím si, že cenu předávám právě jí a přeji mnoho zdaru a sil do profesního i osobního života,“ srdečně blahopřeje Jan Hrušínský. Dojatá herečka přijala cenu, které předcházela upoutávka připomínající některé z jejich rolí se slovy: „Cena je pro mě báječný předěl, ne závěr kariéry, protože věřím, že se mě ještě podaří něco veselého natočit. Momentálně se už méně realizuji na divadle, tak uvidíme, jak naložím s filmovými příležitostmi.“

HRNEC_zakonceni__0005

Oceněná Iva Janžurová ztvárnila nespočet komediálních rolí. A jak se za nimi ohlíží? „Dostat komediální roli ve mně vždy vyvolávalo povinnost lidi zabavovat. Když se herec poprvé vidí ve filmu, dívá se jen na sebe. S odstupem času, když se dívám na filmy, ve kterých jsem hrála, vidím tam plno nových věcí a spojitostí, směju se sama sobě,“ komentuje herečka, která i přesto, že si zahrála v komediích Václava Vorlíčka, ve kterých se několikrát vraždilo, sama černý či drsný humor nevyznává. „Zásadně se mi líbí to, co je srozumiteln&eacu te;. Nemyslím tím intelektuální humor, ale takový laskavý, který má svoji logiku, není k němu přišitý jakýsi gag.“ „A to se podívejme, já si pamatuji, jak jsi jednou s gustem podřízla Čestmíra Řandu. Ve scénáři znělo doslova, že ho podřízne jako králíka, jenže králíci se nepodřezávají, podřezávají se slepice! A to nebyl zrovna laskavý humor,“ dodává se smíchem režisér Václav Vorlíček, vyslechnuv rozhovor s Ivou Janžurovou.

Václav Vorlíček na rozdíl od Ivy Janžurové vyznavačem černého humoru je. „Jsem až takovým vyznavačem černého humoru, že za jeden film, ve kterém dominovala paní Iva, jsme zabili sedm lidí a na každou tu smrt byl v publiku hurónský smích. A nebyly to jenom nesympatické figury, a přesto se lidé od srdce smáli.“

Michaela Tomešová, dříve Doubravová, dorazila za studentskou porotu bez manžela Romana, který se musel z pracovních důvodů omluvit. „Za nás jednoznačně vyhrála Teorie tygra, hořkosladká komedie, která nás bavila. Manžel do mě neustále drcal loktem a kladl otázku, proč tento film neviděl před svatbou. Objektivně mohu říci, že se nejraději dívám na filmy podle skutečné události, které odráží nás všechny, situace se nás týkají a můžeme se nad situacemi pousmát. Stejně tak si vybírám literaturu – ze života a o  ivotě, motivační témata.“

Festival probíhal v režii Městského klubu a jeho ředitele Zdeňka Krákory, za podpory města Nové Město nad Metují, hejtmana Královohradeckého kraje, nadace ČEZ a hodinářské společnosti ELTODO. Slavnostní večer, stejně jako celý festival, moderoval Michal Jančařík. Pro velký úspěch středečního koncertu Ondřeje Provazníka, vystoupil talentovaný zpěvák i v rámci galavečera s písní Jdi za štěstím.

„Letošní ročník by měl být pro diváky impulzem, že s českou komedií je to stále usměvavé, že má cenu chodit do kina i na české filmy. Novoměstský hrnec smíchu bude, doufejme, i nadále chloubou Nového Města nad Metují a mým přáním je, aby byli lidé spokojení a hlavně tolerantní vůči novým organizátorům. Úsměvy ať šíří dál, a pokud se vyskytne cokoliv, co je potřeba změnit a upravit, ať se nebojí říci to přímo nám. Smích a radost je zapotřebí rozdávat všude kolem a já věřím, že k tomu letos rozhodně přis pějeme,“ dodává ředitel festivalu Zdeněk Krákora.

IMG_6765

Zdroj: www.hrnecsmichu.cz

 Foto: hrnecsmichu.cz

Autor: Michaela Lejsková

 

 

Taneční magazín