Portréty elit současného tance

Tanečník Václav Kuneš a autor fotografií Jakub Sobotka zahájí výstavu Performers v Národním divadle

PERFORMERS v NONĚ

 

 Kavárnu NONA, Národní 1393/4, 110 00 Nové Město,  ozdobí portréty elit současného tance. Výstavu PERFORMERS zahájí autor fotografického cyklu Jakub Sobotka a tanečník Václav Kuneš.

Od 13. listopadu budou v kavárně Nové scény Národního divadla viset netradiční portréty významných českých a zahraničních tanečníků. Autorem cyklus černobílých fotografií je  valašský fotograf Jakub Sobotka. Společně s autorem zahájí výstavu ředitelka mezinárodního festivalu TANECVALMEZ Milada Borovičková a jeden z portrétovaných umělců – Václav Kuneš, zakladatel tanečního souboru 420PEOPLE, aktuální  porotce StarDance.

Portréty zachycují tanečníky v  pohybu, v civilu a v nadživotní velikosti: „Jde mi o to, aby se člověk před objektivem otevřel, odložil masku, byl sám sebou. Proto nefotím tanečníky v kostýmech, ale v jejich oblíbeném oblečení, bez make-upu a nechávám jim volnost,“ vysvětluje fotograf. S tím souvisí také černobílá stylizace portrétů. „Povznáší běžnou fotku z denního života do abstraktního světa. Profily tanečníků získávají na síle, kráse a atmosféře,“ dodává Sobotka.

Stěny divadelní kavárny roztančí celkem 22 osobností taneční tvorby. Především tanečníci významných českých souborů současného tance – 420PEOPLE, DEKKADANCERS, ND3, Burki&Com, ale také zahraniční hvězdy. Jsou mezi nimi portréty členů norské Jo Strømgren Kompani nebo francouzských tanečníků kolem choreografa Kadera Attou. Všechny umělce spojuje to, že vystupovali na festivalu TANECVALMEZ, jehož dvorním fotografem je Sobotka už 11 let. A právě tam se v něm probudil zájem o portrétování tanečníků – sledoval jejich přípravy a soustředění v zákulisí, a rozhodl se zachytit jejich civilní tvář.

Cyklus začal vznikat roku 2015, kdy festival TANECVALMEZ spolupracoval se soubory 420PEOPLE a Jo Strømgren Kompani na přípravě české premiéry norské choreografie Taneční pocta ping-pongu. Při té příležitosti se Jakub Sobotka dostal do intenzivnější a bližší komunikace s českými a norskými tanečníky. Od té doby portrétoval přes 40 umělců.

Výstava potrvá od 13. listopadu 2018 do 12. ledna 2019

MgAMilada Borovičková,    Bc. Bára Sobotková     

pro Taneční magazín                                                     

RICHARD GENZER coby vybuchující bomba na tanečním parketu

Pavle Tomicové stěží stačil i velmi energický Marek Dědík a Richard Genzer je podle slov Zdeňka Chlopčíka „řádící medvěd puberťák“

Tentokrát ne po roce, ale po dvou, se na televizní obrazovce znovu objevila taneční show StarDance.  StarDance stále patří k pořadům, které poutají pozornost většiny českého národa, diváci oceňují noblesu a eleganci.  Není to soutěž, kde nutně zvítězí talent a technika, ale také sympatie, snad náhoda, kdo ví. Nikdo tedy dopředu nemůže říct nic.

Hvězdná porota, ve které tentokrát nově zasedá Václav Kuneš (zcela vlevo)

Tatiana Drexler

První večer deváté řady soutěže, kdy se ještě nevyřazovalo, začal společnou choreografií a letošní soutěž se ponese v duchu oslav 100. výročí od vzniku Československa.

Překvapením večera byla Pavla Tomicová, která jen sršela energií, rozzářila sál a téměř jí nestačil ani energický Marek Dědík.

Hned v úvodu prozradil Marek Eben, že přináší novinky adekvátní věku svému i Terezčině, totiž, že se Tereza Kostková podruhé vdala, je zamilovaná a je to na ní vidět.  A dodejme, že Marek Dědík se mezitím také stal spokojeným otcem.

Marek Eben a Tereza Kostková se už na sebe těšili

Devátá řada se nesla v rytmu waltzu a ča-či.

Nástup Dalibora Gondíka komentoval Marek Eben slovy:  ‚Téměř všichni se bojí přímého přenosu a jsou nervózní. Ale máme tady jednoho ‚uchyla‘, který se těší!“ Dalibor na to odpověděl: „Těším se úplně na všechno. Fascinuje mě ta neopakovatelnost přímého přenosu.“  Václav Kuneš si sice posteskl, že by se Dalibor mohl více usmívat, ale laťku prý nasadil hodně vysoko. „Vypadáte jako rozený tanečník“, pochvalovala si Tatiana Drexler. Radek Balaš by uvítal více emocí, obávaný Zdeněk Chlopčík poznamenal, že technika trochu pokulhávala, bylo to takové kostrbaté a chtělo by to více elegance (waltz).

Zprava Dalibor Gondík a Alice Stodůlková

Latinskoamerická ča- ča čekala na Danielu Písařovicovou s Michalem Mládkem. „Raději bych moderovala troje Události za sebou“ posteskla si  Daniela. Ale šlo jí to jedna báseň.  Moderátorka s planoucíma očima  upoutala svýma dlouhýma nohama Marka Ebena, ( a nejen jeho),   který se zeptal: „Proč se takhle nehlásí z právy?“  A Daniela pohotově odpověděla: „Dobře, já to navrhnu, kolegyně budou nadšené“.  Ani Tatianě neušly dlouhé nohy a pronesla: „Je to těžké tančit na tak dlouhých nohách, já jsem vždy tančila na takových středních“. A pro Radka Balaše byla Daniela moc opatrná, prý to chce více sebevědomí.

Zprava Michal Mládek a Daniela Písařovicová

Vítězka minulé řady Stardance, Veronika Lálová a David Svoboda sklidili téměř  pochvalu, Zdeněk  Chlopčík řekl: „Máte sílu a eleganci, ale byly tam chyby. I tak se mi to líbilo.“ Václav Kuneš: „Byl jsem překvapen jak komunikovaly Vaše oči, s partnerkou i diváky!“

Zprava David Svoboda a Veronika Lálová

Marek Eben  pronesl na adresu herečky Pavly Tomicové (taneční partner Marek Dědík): „Je to jediný člověk, jehož síla smíchu se měří Richterovou stupnicí.“   Pavla tančila s takovou vervou a radostí ze života, že nakazila celý sál, porotu a zřejmě i diváky. Radek Balaš komentoval výkon slovy:  „Chrochtám nadšením, fantastický výkon. Dojdete hodně daleko,“  a opravdu zachrochtalA Zdeněk Chlopčík? „Spadla mi čelist, nožky excelovaly, jediná partnerka, která zastínila velmi dynamického Marka!“

Zprava Marek Dědík a Pavla  Tomicová

Pavla Tomicová překvapila a nadchla zároveň všechny

Adam Mišík (a Kateřina Krakowková) si slízl kritiku z úst Tatiany Drexler: „Máte shrbená záda, ještě máte veliké rezervy! Vy jste mladá generace, maminka za Vás všechno udělá, tak trénujte!“ Václav Kuneš byl milosrdnější: „Krásné, trochu tvrdší ruce, ale s citem“.

Zprava Adam Mišík a Kateřina Krakowková

Herečka Veronika Arichteva (taneční partner Michal Necpál) je z tance trošku vystrašená. „Největší problém vidím asi v tom tanci. Mohlo by mi to jít v maskérně a při výběru šatů. A ještě na afterparty. Tanec je něco, kde se necítím doma, není mi to blízké. “  Zdeněk Chlopčík tvrdě: Nejsem spokojený, trošku se uvolnit, zjemnit!“  O afterparty prý mít obavy nemusí…Tatiana byla spokojenější, dodala jen: „Trošku popracovat, určitě to bude lepší.‘

Zleva Veronika Arichteva a Michal Necpál

Daniela Šinkorová s Michalem Padevětem  získali nejvíce bodů u poroty (29 bodů), předvedli elegantní waltz. Celá udýchaná nedokázala hned ani odpovědět. Zmohla se jen na slova: „Já mám úplně vytančený mozek!“  Radek Balaš ocenil především krásu a eleganci.  A Václav Kuneš šel ještě dál: „Všichni v porotě jsme tančili s Vámi“. Zatím tedy favorité.

Zprava Michal Padevět a Daniela Šinkorová

Zprava Michal Padevět a Daniela Šinkorová

Jiří Dvořák s Lenkou Norou Návorkovou přitančili  svižnou ča-čou. Ačkoliv Jiří Dvořák přiznává: „Bojím se sám sebe, chci jen přežít“, na parketu si vedl dobře.“ A Tatiana? „Jsem nadšená. Maličké chyby dolaďte.“  A Jiří Dvořák po tanci přiznal: „Dnes jsem překvapil sám sebe, těšil jsem se. Myslel jsem si, že toto nikdy neřeknu!

Zleva Jiří Dvořák a Lenka Nora  Návorková

Jako zářivé slunce  vplula na parket zpěvačka Monika Bagárová, která s Robinem Ondráčkem tančila waltz. Monika byla na nervozitu sama, nikdo z rodiny ji nepřišel podpořit, ale … přijela Simona Krainová, z čehož měla Monika velkou radost. Těším se na něco živějšího a ostřejšího, jinak vám to sluší,“ pochválil ji Václav Kuneš. Ani Zdeněk Chlopčík nebyl vyloženě zlý:  „Nádherný waltz i choreografie, hudba, ale drobné chyby, Moniko. Ztráceli jste kontakt, ujížděla Vám pánev od Robina a ztrácela jste jistotu.“

Zprava Robin Ondráček a Monika Bagárová tvoří svěží, mladý pár

Richard Genzer narychlo nahradil zraněného Václava Koptu. Jana Zelenková přiznala, že bylo těžké tak rychle  někoho sehnat, ale Richard se zdál být  geniální nápad. A to je!

Marek Eben komentoval tohoto bývalého tanečníka  takto: „Vážení přátelé, tady se všichni bojí, že se ztrapní. Geňovi je to jedno a kdyby byl trapný, smál by se  tak, že Vy všichni také a poslali byste mu body!“

Ačkoliv Richard nebyl až tak jemný a procítěný a ladný, jeho energie bourala sál, to bylo jasné. Radek Balaš to shrnul slovy: „Jste odjištěný granát hozený do tanečního sálu, který tu bude vybuchovat a diváci se na to budou těšit!“ Zdeněk Chlopčík upřímně: „Tak  výraz úplně šílený,  je to jako medvěd puberťák, který řádí na Zlínsku a trhá ovce! Kroky se nebudu zabývat.“ Tatiana: „Živé to chlapče je!“ A Václav Kuneš přece jen našel vlídná slova: „Vy máte dar rozzářit obličeje všech lidí, to teda máte!“ Richard dotančil a pravil: „Jedu to na potápěče, na začátku se nadechnu a na konci vydechnu. Jediným mým cílem je neponičit partnerku!“ 

Richard Genzer  září mezi Janou  Zelenkovou  (vlevo) a svou novou přítelkyní

Zajímalo nás, jak  se cítí soutěžící  po prvním kole.

Zeptali jsme se Moniky Bagárové, která vypadala ve žlutých šatech jako opravdová princezna ….

Jak se cítíte po prvním tanci v přímém přenosu?

Monika: „Jsou to nádherné pocity, mám za sebou velmi silné  emoce. Ale také nervozitu.  Všeobecně, mám z toho radost. Myslím, že se všem všechno  povedlo. Nikde se nestala žádná zásadní chyba, jako třeba  pád, nebo něco podobného,  a to je důležité. Všichni  jsme si to opravdu užili a jsem za to velice vděčný.“

Začínáte si být v tanci tak jistá  jako ve zpěvu?

„Ne, to ne. To nebude ještě hodně dlouho…. Ale tanec je pro mě krásný zážitek. Baví  mě to a chci jít dál“.

Děkujeme

Monika Bagárová (vpravo) měla radost, že ji Simona Krainová přišla podpořit

Coby divák zasedla  (v elegantním koženém obleku a klobouku jí to náramně slušelo)  těsně za zády Marka Ebena modelka Simona Krainová.

Simona Krainová si před pár lety zatančila ve slovenské verzi Let´s Dance

Zeptali jsme se…

Jak dnešní kolo hodnotíte a netoužíte být raději  mezi soutěžícími na parketu?

Simona: „Ježíši…. jenom to ne! Já jsem toto  absolvovala před lety ve slovenské verzi.  Jsem moc a moc ráda, že v klidu sedím.  Skutečně jsem raději divák.  Tu atmosféru  a hlavně ty nervy!!  jsem si už prožila.  I porota byla tehdy z části stejná. Když jsem dělala Let´s dance, tak jsem   otěhotněla.

To přece není špatné. Takže v Čechách už Vás opravdu tančit neuvidíme?

„Ne, ne!  V žádném případě. Já vím, kolik to stojí času, energie, jak je to vyčerpávající. Obdivuji všechny, že  do toho jdou. A zároveň jim nesmírně držím palce, protože  to je extrémně  těžká práce.“

Děkujeme

Václava Koptu prý upřímně mrzí, že si nezatančí

Nezapomeňte sledovat příští sobotu, přímý přenos začíná na ČT1 ve 20 hodin.

Foto a text: Eva Smolíková

 

TANEČNÍ MAGAZÍN

Čeká na vás festivalová škola Arts managementu!

Opět připomínáme výzvu k přihlášení se do festivalové školy arts managementu konané v rámci festivalu „4 + 4 dny v pohybu“ v termínu od 10. do 13. října 2018. Uzávěrka přihlášek je prodloužena!

Projekt Místa činu v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu vyhlašuje výzvu na čtyřdenní festivalovou školu od 10. do 13. října 2018.


Veronika Bednářová

Festivalová škola je určena studentům, umělcům a zástupcům organizací působící v oblasti kultury. Cílem festivalové školy je nabídnout účastníkům sérii přednášek a workshopů renomovaných odborníků z různých oblastí umělecké produkce (fundraising, právo, sebeprezentace, marketing, osobní rozvoj, koučink, zpětná vazba projektů účastníků, ad.). Festivalová škola nabízí unikátní příležitost pracovat ve skupině 25 vybraných účastníků formou workshopů, přednášek, diskusí a společného sdílení.


Pavlína Fechterová

Součástí školy je společná návštěva večerních festivalových programů a možnost nahlédnout do zákulisí organizace mezinárodního festivalu na netradičním místě (mimo jiné setkání s umělci českých premiér a s organizátory festivalu).


Václav Kuneš

Lektoři, na které se můžete těšit v letošním roce: Veronika Bednařová, Pavlína Fechterová, Sodja Lotker, Magdalena Špačková (České centrum fundraisingu), David Kašpar, Martin Hudeček, Václav Kuneš, Jan Školník, Jiří Sulženko a Denisa Václavová..


Podmínkou je 100% účast na všech akcích školy a součástí nabídky je rovněž možnost návštěvy festivalu (české premiéry, zahraniční premiéry, procházky, a další).


Jiří Sulženko

Poplatek za účast ve festivalové škole včetně vstupenek na představení je 1 500 Kč s tím, že organizátor požaduje zálohu ve výši 1 000 Kč nejpozději do 1. října 2018.

 

Pavel Štorek a Denisa Václavová – organizátoři akce „4 + 4 dny v pohybu“

Výběr účastníků provede organizátor a výsledky oznámí všem zájemcům do 20. září 2018. 

Termín uzávěrky přihlášek je 10. září 2018.

 Více informací o festivalové škole: www.ctyridny.cz

Kontakt: Nikola Böhmová, produkce

E- mail: n.bohmova@icloud.com  

(v případě urgentních dotazů volejte Markétě Černé – telefon: 777305 957)

Přihlásit se můžete prostřednictvím webového formuláře ZDE

Ke stažení:

Foto: archiv soutěže

TANEČNÍ MAGAZÍN

420PEOPLE a Please the Trees – workshop s tanečníkem VÁCLAVEM KUNEŠEM

Výjimečná možnost workshopu v LA FABRICE se špičkovým tanečníkem i choreografem a kapelou za zády!

S připravovanou premiérou „THE WATCHER“ přichází výjimečná možnost workshopu s choreografem Václavem Kunešem a kapelou Please the Trees. Workshop vychází z pohybového materiálu vytvořeného šesti tanečními osobnostmi 420PEOPLE. S kapelou za zády se fyzické hranice a kreativita posouvají.

PRO KOHO: Workshop je určen pro všechny zájemce  od začátečníků po pokročilé.

KDY: Workshop se koná v neděli 2. 9. 2018 od 16.00 do 18.00.

KDE: LA FABRIKA, Komunardů 30, Praha 7-Holešovice


Vstup do sálu je z hlavního vchodu do divadla.

CENA: poplatek za workshop je 600 Kč.


Vstupné se hradí na místě v hotovosti před začátkem akce.


Rezervace je předem nutná.

Rezervujte ZDE.


Kapacita míst je omezena.

Případné dotazy rádi zodpovíme na E-mailu:  workshop@420people.org.

TANEČNÍ MAGAZÍN

Tanečník VÁCLAV KUNEŠ a další lektoři zvou na jedinečnou akci „Místa činu“ – hlaste se!

Tanečník Václav Kuneš, operní hvězda Jiří Sulženko a další veličiny uměleckého světa budou lektory na akci „Místa činu“, které budou věnovány čtyři dny v druhé dekádě října. Hlaste se do 22. srpna!

Výzva k přihlášení se do festivalové školy konané v rámci festivalu 4 + 4 dny v pohybu v termínu od 10. do 13. října 2018.


Festivalová škola je určena studentům, umělcům a zástupcům organizací působící v oblasti kultury. Cílem festivalové školy je nabídnout účastníkům sérii přednášek a workshopů renomovaných odborníků z různých oblastí umělecké produkce (fundraising, právo, sebeprezentace, marketing, osobní rozvoj, koučink, zpětná vazba projektů účastníků, a další obory). Festivalová škola nabízí unikátní příležitost pracovat ve skupině 25 vybraných účastníků formou workshopů, přednášek, diskusí a společného sdílení.


Součástí školy je společná návštěva večerních festivalových programů a možnost nahlédnout do zákulisí organizace mezinárodního festivalu na netradičním místě (mimo jiné setkání s umělci českých premiér a s organizátory festivalu).


Lektoři, na které se můžete těšit v letošním roce jsou: Veronika Bednařová, Pavlína Fechterová, Sodja Lotker, Magdalena Špačková (České centrum fundraisingu), David Kašpar, Martin Hudeček, Václav Kuneš, Jan Školník, Jiří Sulženko a Denisa Václavová.

 

Podmínkou je 100% účast na všech akcích školy a součástí nabídky je rovněž možnost návštěvy festivalu (české premiéry, zahraniční premiéry, procházky a další aktivity).

Poplatek za účast ve festivalové škole včetně vstupenek na představení je 1500 Kč s tím, že organizátor požaduje zálohu ve výši 1 000 Kč nejpozději do 15. září 2018.

 
Výběr účastníků provede organizátor a výsledky oznámí všem zájemcům do
31. srpna 2018.

 

Termín uzávěrky přihlášek je 22. srpna 2018.

 

Více informací o festivalové škole: www.ctyridny.cz


Kontakt: Nikola Böhmová – produkce,  
n.bohmova@icloud.com

(v případě urgentních dotazů volejte tel.: 777 305 957 – Markéta Černá)

Přihlásit se můžete prostřednictvím webového formuláře ZDE

Foto: archiv

TANEČNÍ MAGAZÍN

Šaolin či kaolín?

Premiéry „Faun“ a „Nomád“ završily na festivalu „Tanec Praha 2017“ velmi úspěšnou spolupráci souborů EASTMAN a 420PEOPLE. A opět jsme s nadšením obdivovali mistrovství choreografického mága Sidi Larbiho Cherkaouie, tentokrát za výrazného přispění Václava Kuneše.

 

Další z velkých událostí letošního festivalu „Tanec Praha“ se odehrála na scéně Jatka78 v Praze v neděli 4. června. Bylo to již mé druhé setkání s famózním vlámským choreografem, tanečníkem, muzikantem a výtvarníkem Sidi Larbi Cherkaouiem během dvou nedělí. Vlastně třetí, během nedělí tří! Jelikož Sidi Larbiho i tohoto představení se bezprostředně dotýkal rozhovor s vůdčí osobností souboru 420PEOPLE Václavem Kunešem, který jsem připravoval o týden dříve – rovněž v neděli!

Večer v industriálních prostorách Jatek78 byl dvojitým představením. Na rozdíl od kvalitního tištěného programu, kde bylo opačné pořadí, nás jako první uvítala Larbiho choreografie „Faun“. Představila se v něm kmenová sólistka Larbiho souboru EASTMAN Nicola Leahey a Václav Kuneš ze 420PEOPLE.

Sidi Larbi Cherkaoui a Václav Kuneš připravují inscenaci „Nomád“.

Je to pohybově i orientačně náročná téměř dvacetiminutová etuda na důvěrně známé dílo Claude Debussyho. Speciálně náročná na mužskou roli. Ostatně, Václav Kuneš se tomu netajil ani v již uveřejněném rozhovoru (na jiném místě Tanečního magazínu). Debussyho muziku místy vhodně vystřídaly východní melodie z autorské dílny Nitina Sawhneye. Larbiho choreografie tradičně nepostrádala nepřeberné množství inspirací a nových pohledů na souznění s přírodou. I člověka s člověkem. Tuto baletní seanci původně připravil Sidi Larbi Cherkaoui jako poctu legendě tance – Václavu Nižninskému. A jeho citlivá choreografie tento její hlubší smysl umocňovala. Oba sólisté byly místy individualitami, ale současně tvořili sehraný tým. Celý jejich výkon umocnila citlivá světelná spolupráce Adama Cariéra. Mne nejvíce v tomto smyslu imponovalo minimální použití bodových reflektorů, na něž došlo téměř až v samotném finále.

Hlavní částí večera bylo společné představení souborů EASTMAN a 420PEOPLE pod názvem „Nomád“. Velice uznávám, že název vznikal až skutečně tvůrčím způsobem – na poslední chvíli. Celkové programy Tance Praha toto koprodukční dílo uvádějí ještě pod pracovně obecným názvem „Premiéra“. Osobně mám k představením, která vznikají tak, že si předem někdo „nalinkuje“ název i ostatní spíše vnější atributy, vypěstovaný despekt. Nevím, jak váženým čtenářům, ale mně takové postupy zavánějí výrazným kalkulem. Cením si, když název vznikne organicky až na závěr.

Nicola Leahey a Václav Kuneš v baletu „Faun“ v Larbiho choreografii.

 

Sidi Larbi Cherkaoui se – za výrazného přispění Václava Kuneše – protentokrát představil v úplně opačném světle. Expresívnějším i progresívnějším. Koneckonců, měli k tomu k dispozici hned mezinárodní tým tanečníků. Opět společenství EASTMANU a 420PEOPLE. Jmenovitě: Francescu Marii Amante, Sabine Groendejik, Nicolu Leahey, Mabrouk Gouicem, Vojtěcha Raka, Filipa Staňka, Antonina Rioche a Nemo Oegoedeho. Jiný ráz představení udal i odlišný světelný koordinátor – Willy Cessa.

Hudba byla, jak je u Sidi Larbiho časté, převážně ve východním duchu. Místy si divák připadal jako u vyznavačů učení šaolinu… EASTMAN i 420PEOPLE zde opět nalezli společnou řeč a utvořili jednolitý „teamwork“. A to zdůrazňuji, že jsem viděl naprosto první premiérové uvedení!

Tematika bloudění a hledání v poušti, nalézání podstaty žití a objevování vlastní individuality a svého místa na světě, snad nemohla neoslovit žádného z diváků v přeplněném sále. Nejsilněji celý Larbiho scénář gradoval v závěru samém. Jednotliví aktéři nosili do pouště celé hrsti něčeho vazkého. Tu to byla životadárná voda. Pojednou se to proměnilo na sypání rýže na jakýchsi vzdálených východních plantážích… Aby se to „cosi“ v závěru stalo životodárným blátem, které obrodí poušť. Ve finále se touto hmotou – připomínající barvou i strukturou kaolín – interpreti obalili. Strhující závěr! Komusi v hledišti to prý připomínalo zápasy žen v bahně. S takovým výkladem však zůstal osamocen.

Závěrečné zkoušky představení „Nomád“, pod bedlivým dohledem Sidi Larbiho (sedící úplně vlevo).

Faun“ i „Nomád“ znovu dokázaly genialitu Sidi Larbiho. Já však ještě výše hodnotím spolupráci dvou souborů. I dvou mužů – Sidi Larbiho Cherkaouie a Václava Kuneše. O dalších nemluvě. Díky za pozoruhodný zážitek. V neposlední řadě patří dík i „Tanci Praha“ a dalším organizacím, že nám tento silný divadelně taneční projekt umožnily prožít.

 

MICHAL STEIN

Foto: Tanec Praha

TANEČNÍ MAGAZÍN

 

Rozhovor s tanečníkem a choreografem VÁCLAVEM KUNEŠEM ze 420PEOPLE

„Práce s Larbim je pro nás dárkem.“

Absolvent pražské taneční konzervatoře Václav Kuneš má taneční praxi z Nederlands Danse Theater 2 a Nederlands Danse Theater 1 pod vedením Jiřího Kyliána. Jako tanečník spolupracoval s plejádou světových choreografů: O. Naharinem, H.van Manenem, W. Forsythem, P. Lightfootem, M. Ekem, J. Ingerem a mnoho dalšími. Získal ocenění Tanečník roku 2005 v Cannes ve Francii, za duet Scream and Whisper společně s Rihoko Sa to. Choreograficky působil v Laterně magice (Graffiti), NDT 2 (Perspective), Copenhagen International Ballet (Sweat Tears, Neen-ya), divadle Korzo (Paedocypris Pronetica – small fish), Station Zuid (Wishes and Fears, Ghost Note) v Holandsku a v souboru Ballet de l’Opera National de Bordeaux (Temporary condition). Na přelomu let 2006 a 2007 Kuneš připravil společně s Natašou Nov otnou a Ondřejem Kotrčem vlastní soubor současného tance pod názvem 420PEOPLE. Letošní rok tedy slaví (jak již v lednu Taneční magazín zaznamenal) 10. výroční sezónu. Setkali jsme se s ním u příležitosti jeho dvou různých představení na 29. ročníku festivalu Tanec Praha. Jelikož právě vrcholil světový šampionát v hokeji a 420PEOPLE ještě stále uvádějí program „Taneční pocta ping-pongu“, začali jsme o sportu.

 

Jste aktivním sportovcem? Děláte něco pro svou kondici?

Sportu se tak nějak programově nevěnuji. Vlastně, do jisté míry ano. Jezdím téměř všude po Praze, na zkoušky, schůzky i na představení na kole. To kolo jsem si přivezl ještě z mého působení v Holandsku. Jinak se samozřejmě věnuji tanečnímu kondičnímu tréninku.“

Co vás jako soubor přivedlo k práci na představení o stolním tenisu?

Zaujalo nás to norské ping-pongové představení Jo Strǿmgrena. On již předtím inscenoval představení s fotbalovou tematikou. Stolní tenis si prý vybral z důvodu, že oproti tomu fotbalu hledal pro další inscenaci v přímém kontrastu – podle svých slov – co nejméně mužný sport.“

Pro zajímavost, v Nizozemí vznikl asi před lety také zajímavý filmový, respektive televizní projekt „Footbalet. Ten dává do souvislosti choreografa Rudi van Dantziga a tanečníka Clinta Farhu s (loni zesnulým) trenérem Johanem Cruyffem a jeho tehdejším svěřencem fotbalistou (dnes také trenérem) Marco van Bastenem. Znáte z holandského působení van Dantziga či Clinta Farhu osobně?

Sám jsem se s nikým z nich nepoznal. Obecně o nich vím.“

Pro „Taneční poctu ping-pongu“ jste tu působivou loutku převzali z Strǿmgrenovy inscenace anebo jste šli výtvarně a scénograficky vlastní cestou?

Použili jsme typově loutku z původní inscenace. Je zajímavě, že jejím autorem byl český výtvarník žijící v Oslu. Nám udělal věrnou kopii pan loutkář Richard Maška, spolupracující s Divadlem Spejbla a Hurvínka.“

Po ping-pongovém představení jsem se předloni účastnil i vaší zajímavé besedy. Děláte je po každém představení? Jsou vaší tradicí?

Snažíme se pravidelně. Samozřejmě, nikoli hned po premiérách. Často dojde i k zajímavé výměně názorů. Nakonec, sám jste byl předloni v Jatkách78 svědkem ostrého vystoupení třech slečen, které nás a zejména ,Taneční poctu ping-pongu´ nařkly z rasismu, sexismu, šovinismu a zejména z degradace všech žen. Jak vidno, tak i dvanáct let staré představení má u nás stále co říci…“

Budete v tom stolně tenisovém představení nadále pokračovat?

Uvažujeme o jejím zájezdovém obnovení. Vlastně jsme jeho reprízy prozatím neukončili, mluvme tak spíše opravdu o jeho pokračování.“

V Praze hrajete jako 420PEOPLE na několika scénách. Převážně na Nové scéně, Jatkách 78 a také v NoDu. Máte někde hlavní zázemí, stabilní zkušebnu?

A je v plánu vystupování ještě na další pražské scéně. Zatím nebudu prozrazovat její název, jelikož zatím je vše ve stádiu jednání. Ale takový, dejme tomu hlavní stan máme na Nové scéně pražského Národního divadla. O zkušebnu se tam dělíme ještě s Laternou Magikou a spolupráce nám velmi dobře vychází.“

Teď již aktuálně k festivalu Tanec Praha. Letos probíhá již jeho devětadvacátý ročník. Kolikrát se 420PEOPLE již na jeho fóru prezentovali?

Počkejte, to budu muset spočítat. Tak už čtyřikrát. Pokaždé sem hodláme přivážet a zdejším divákům předvést zajímavé hosty. Letos jsme rádi, že se nám poprvé podařilo s Tancem Praha zařadit i relativně velké představení a to konkrétně naši premiéru od Sidi Larbiho Cherkaouiho s tanečníky z jeho skupiny Eastman. To vše vzniká za spolupráce mnoha koproducentů. Jsou jimi Eastman, Festival Tanec Praha, Jatka78 a samozřejmě 420PEOPLE. Každý ze subjektů do představení něco dává. Jatka78 například prostory a divácké zázemí, Festival Tanec Praha zase mezi jin&ya cute;m propagaci a my své výkony i další divadelní atributy. Děkujeme i za podporu Nadaci BNP Paribas a Státnímu fondu kultury a za záštitu Ministerstvu kultury, Národnímu divadlu, Magistrátu hlavního města Prahy a Zastoupení vlámské vlády v České republice.“

Ačkoli se festival jmenuje Tanec Praha, tak vyjíždí do různých krajů Čech a Moravy. Vy budete se souborem rovněž vystupovat i v Hradci Králové, v divadle Drak.

Ve středu 7. června uvedeme v Hradci Králové od devatenácti hodin naše představení ,Paradiso´. Na něm jsem se podílel nejen choreograficky, ale rovněž – společně s Janou Prekovou – jako spoluautor scény. Jsem rád, že nám festival nabízí i výjezdy mimo metropoli.“

Divadlo Drak je doménou loutkových souborů a loutkářských festivalů. V „Paradisu“ také pracujete s loutkou či loutkami?

Jedná se pouze o náhodu. S žádnou loutkou do Hradce Králové nejedeme! Tu používáme pouze v ,Taneční poctě ping-pongu´. Drak, sice tradiční loutkářská scéna, je v letošním roce prostě k dispozici festivalu Tanec Praha.“

Jedním z vrcholů letošního Tance Praha bude však vaše (již zmíněná) spolupráce se světově uznávaným belgickým choreografem Sidi Larbi Cherkaouiem a jeho souborem Eastmen.

Ano, na ni se už velmi těšíme. Proběhne na Jatkách78 v neděli 4. a v pondělí 5. června od osmé hodiny večerní. Představení má dvě části. Jedna bude úplná premiéra. Ta ještě nemá vlastní název. V této části jsou čtyři tanečníci od nás a také čtyři od Larbiho. Je to nádherná spolupráce a souhra těchto mladých tanečníků. Druhou částí večera je uvedení Larbiho choreografie ,Faun´. Tu budu tančit já s Nicolou Leahey, která s Larbim spolupracuje již delší dobu a ,Fauna´ tak již tančila. Je to pro mě obrovská výzva, protože Larbiho ,Faun´ je fyzicky nesmírně náročný. Byl to vlastně Larbiho nápad. On si myslí, že to ještě zvládnu. ,Faun´ byl původně připraven ke 100. výročí narození světové veličiny Václava Nižninského. Mimo vlastní Larbiho choreografie je zajímavý i kontrastní kombinací hudby Claude Debussyho a novější z autorské dílny Nitina Sahwneye.“

Co tedy pro vás jako soubor znamená taková mezinárodní spolupráce významově?

Pro náš soubor a jeho členy je práce se Sibi Larbim výbornou příležitostí, jak se zase někam posunout. A zároveň, jak posunout naše tanečníky. Práce s Larbim je pro ně skvělou školou a jsem pevně přesvědčen, že je to další unikátní kousek do mozaiky jejich kariéry. Spolupráce s Larbim je pro nás takovým svátkem. A zejména skvělým dárkem k 10. narozeninám 420PEOPLE.“

Působil jste léta v zahraničí, zejména v Nizozemí, jak byste porovnal tamní a zdejší taneční školství?

Obecně je na zahraničních školách větší cirkulace lidí. Ať již žáků či profesorů. Velmi mne zaujala umělecká škola Codarts v Rotterdamu. Věnuje se mnoha žánrům, je kosmopolitní. Tím je o několik kroků napřed před českými školami. Ale konzervatoře spíše klasičtějšího charakteru v Haagu a Amsterdamu bych hodnotil zhruba na stejné úrovni, jako ty u nás. Naopak, asi nesrovnatelné je finanční zázemí a tím vznikající možnost živého uměleckého podhoubí. I když vzhledem k relativně nedávným rozhodnutím holandské vlády a jejím u směřování, ani tam nemají umělci úplně ustláno na růžích.“

 

Děkuji Vám za velmi zajímavé postřehy i za celý rozhovor.

MICHAL STEIN

Foto: archiv 420 PEOPLE a ČT

TANEČNÍ MAGAZÍN

Tanec Praha 2017 nejen v Praze

Již podevětadvacáté klepe na dveře festival „Tanec Praha“. Taneční magazín se mu bude věnovat pravidelně a důkladněji. Nyní pouze to nejdůležitější a první ochutnávka z jeho bohatého českého i zahraničního menu. A zejména, do kterých měst – mimo Prahu – zavítá?

Devětadvacátý ročník jednoho z největších českých tanečních festivalů „Tanec Praha 2017“ již pomalu ale jistě klepe na dveře. Letošní ročník bude probíhat pod mottem „Tancem proti předsudkům“. A jak se již stalo dobrou tradicí, představí se nejen v Praze, ale i v celé řadě větších i menších měst po celé republice. Vyjmenujme si nyní předem jeho jednotlivé zastávky.

Mimo pražské divadelní scény a veřejné prostory zavítá tento předjubilejní ročník „Tance Praha 2017“ do Brna, Ostravy, Plzně, Olomouce, Pardubic, Písku, Hradce, Králové, Tábora, Českých Budějovic, Liberce, Ústí nad Labem, Karlových Varů, ale i menších měst jakými jsou Kladruby nad Labem, Choceň, Nečtiny či Malovice.

Tanec Praha 2017“ bude probíhat od 28. května do 28. června a celkově čítá na stovku představení a doprovodných programů. Přinese to nejzajímavější z české taneční scény (namátkou jmenujme prof. Mirku Eliášovou, Terezu Ondrovou, Terezu Hradílkovou, Václava Kuneše a mnoho a mnoho dalších), ale také reprezentativní zahraniční hosty. Navíc též workshopy, výstavy, ale také třeba netradiční „taneční bojovku“. Letos jsou připraveny rovněž dětské programy, ale také studentská sekce. Pražské centrum „Tance Praha 2017“ bude již tradičně v divadle Ponec. Více na www.tanecpraha.cz .

Foto: archiv

TANEČNÍ MAGAZÍN