Rozhovor se zpěvačkou HANOU ZAGOROVOU

„Tanečníků si hluboce vážím. Tanec je řehole!“

 

Hanku Zagorovou rozhodně nikomu představovat nemusíme, její ceny a různá ocenění vypsat nemůžeme, protože by se nám sem snad ani nevešly. Takže jen ve stručnosti: Hanka je druhou nejúspěšnější držitelkou ocenění Zlatý slavík v historii v kategorii zpěvačka (po Lucii Bílé), získala devět Slavíků v řadě v letech 1977 až 1985. Nazpívala již přes 820 písní, neustále připravuje další, vystupuje na koncertech, v televizi, a na dalších akcích, např. na plesech nebo městských slavnostech.

Hanku jsme zastihli těsně před odletem do Londýna, kde pracuje  na své nové desce a také podpoří Štefana Margitu, který právě vystupuje v  Covent Garden.

Jak Vám začal rok 2018? Co se odehrálo a jaké máte plány?

„Já bych řekla, že začal dobře. Mám před sebou moc krásnou práci a to je příprava nové desky,  která vyjde na podzim, ale teď už se dělají aranže a   na jaře začnu  nahrávat. Právě v této době je to  taková ta nejkrásnější práce, kdy se učím písničky a dělám tóniny a  povídáme si o aranžích. Písničky už mám  pohromadě, taky mi připadají výjimeč né, takže se  mi zdá, že je zase všechno ‚zalité sluncem‘.

Čekají Vás nějaké cesty do zahraničí a cestujete ráda?

„Cestuji moc ráda  a zrovna   jedu za Štefanem do Londýna na tři týdny, takže  je to radost. Ale  práci si vezmu samozřejmě s sebou. Je  to bezvadné a  moc se těším.“

Která zem je Vaše  oblíbená?

„Nemůžu vyloženě přímo říct. Mám velice  ráda Španělsko, Ameriku,  Francii, Anglii, zkrátka, je toho hrozně moc.“

Až budete v Londýně,  budete mít  čas projet si Anglii,  prohlédnout si památky či muzea? Anebo zase jen pracujete?

„Zajet  si do jiného města, to vůbec nejde, protože  přijedu akorát ve chvíli, kdy má Štefan před premiérou v Covent Garden. Poté  už tam opravdu budu pro něj, abych se o něj mohla nějakým způsobem postarat, jestli je vůbec možné mu pomoci, takže vůbec nepřichází v úvahu  někam se  dostat, ale já   Londýn znám. I když  jsem tam už po několikáté,  vím, že mě to tam bude těšit.“

Zajdete si alespoň na nějaké divadelní představení, nebo ani to není možné?

„Ano, zajdeme, tedy pokud je to možné. Těším se  na   „Carmen“, která se právě v Londýně hraje.  Štefan odjel do Londýna  tři týdny přede mnou, pilně zkouší každý den, takže určitě už udělal nějaký program, který by mu vyhovoval a který by zvládl v těch  předpremiérových nebo popremiérových dnech. Budu tam  poměrně dlouho, takže se určitě půjdeme na něco podívat.“

Když vidíte zpívat  Štefana Margitu, prožíváte ještě jeho vystoupení s emocemi,  nebo jsou už  tato vystoupení  všední záležitostí?

„To  snad nemyslíte vážně, všední… (smích)  Jsem vždy tak nervózní! Samozřejmě prožívám napětí   jako před každým svým důležitým vystoupením, jako třeba před koncertem v Lucerně. Štefanovo představení je pro mě  velký svátek a velká událost. V tuto dobu  Štefan připravuje představení  „Z mrtvého domu“ Leoše Janáčka a zdá se, ž e by to mohla být  moc krásná podívaná, protože je to nová  produkce.“

Když se takové dvě mimořádné osobnosti sejdou v partnerství, probíráte  spolu hudbu, koncerty, tedy to,  co prožíváte přes den, nebo už chcete mít po zkouškách klid od práce?

„Kdepak klid, já každý den vím, co bylo na zkoušce a co tam pan režisér udělal  a co udělal včera  a na  co se mám těšit. Já jsem ta brzdící páka, která říká Štefanovi: „Jéé, tak mi to všechno neříkej, ať jsem překvapená.“ Jsem rozhodně  ráda na premiéře překvapená,  ale bavíme se o práci,  např. jak  Štefan co zpívá, jaké jsou zkoušky, o tom, co zpívám já a povídáme si o písničkách. Myslím si, že  k našemu vztahu to  patří a je moc fajn mít právě partnera z podobné branže, i když je diametrálně odlišná.“

Váš život je plný práce. Jakou  formu odpočinku nejraději volíte? Když je práce koníčkem, asi  není jednoduché odpočívat, že?

„No, není. A není na to ani čas, abych pravdu řekla.  Ale  těším se na prázdniny, které si oba bereme, ty jsou opravdu  dovolenkové a letos se těším,  že pojedeme do Španělska a budeme jenom odpočívat. Tak  doufejme,  že to všechno vyjde.  Je to taková naše vize, kterou máme každý rok, ale vždycky do toho skočí ještě nějaký ‚fesťák‘ (festival), či  n ějaké vystoupení, kdy se  musíme vrátit do Prahy. Jinak musím říct, že ráda čtu, když to jde, věnuji se čtení. Také ráda  poslouchám jinou hudbu, ale to většinou o prázdninách,  protože jsme oba dva se Štefanem tak přehlcení hudbou jako takovou a zkouškami, že skutečně využíváme trochu ticha,  abychom nechali uši odpočinout si,  protože  naše práce je velká nálož.“

Ve  věku 70 let zvládáte koncerty a přitom jste během života  překonávala těžké zdravotní potíže.  Jak si udržíte takovou kondici?

„Každý koncert je pro mě velká rozcvička.  Dělám opravdu velké množství  koncertů, mám svůj program hodně nabitý. Netvrdím, že nemohu chodit na nějaké cvičení. Ale na druhé straně nemůžu stát na jevišti bez pohybu, dá se tedy říci, že nejen pro hlas, ale i pro  tělo je koncert velice  dobrý trénink.“

Takže Vás koncerty udrží fit…

„Doufejme…“

Věnovala  jste se dříve nějakému sportu?

„Jako dítě jsem se celkem  hodně věnovala pohybu, chodila jsem do ‚Sokola‘, hráli jsme míčové hry, každý den jsem hodinu i dvě cvičila, bavila mě gymnastika,  potom později jsem na vysoké škole měla spoustu pohybové výchovy,  od ježdění  na koni až po judo,  protože  to k našemu povolání patřilo.  Dělala jsem, nebo  stále  dělám,  zábavné pořady, které byly spojeny s tancem,  takže jsem vždycky měla  pohybu docela dost.“

Žila jste s baletním mistrem, Vlastimilem  Harapesem. Zajímala  jste se o tanec hlouběji, nebo zůstal  spíše okrajovou záležitostí?

„Netroufla bych si říct, že jsem kompletně porozuměla  baletu, ale přece jen jsem do něho trošku nahlédla a opravdu se skláním před špičkovými tanečníky jako byl Vlastík Harapes,  protože je to nesmírná řehole, nesmírná dřina. Já si tanečníků hluboce vážím a tím, že jsem chodila na balety, přece jen jsem se naučila dívat se na balet trošku   hlouběji, než jsem třeba  původně měla v úmyslu.“

Jak vnímáte  Stardance? Sledujete tento pořad?

„Nemůžu říct, že bych byla schopná vůbec sledovat  nějaký pořad v televizi a pravidelně už vůbec ne. Jestli  jsem zahlédla někdy Stardance, tak zase  obdivuji jednak profesionální tanečníky a na druhou stranu i umělce, že jsou schopni  to vůbec přežít. Je to velká zátěž pro  organismus,  všechny ty každodenní dlouhé tréninky.“

Jste pořád usměvavá, ale překonávala jste velké životní těžkosti, jak to dokážete?

„Jsem v podstatě  optimisticky naladěná, musím říct, že se směji ráda. I  kdyby mě něco trápilo, tak si myslím, že tím nezatěžuji lidi kolem sebe, protože člověk si své problémy stejně musí vždy  zvládnout sám. Ti lidé, které potkáváte,   by byli zklamaní, že vás vidí nějakou smutnou, nebo zamračenou. Myslím si, že tak to nepatří,  je špatné,   házet na někoho své vlastní problémy.“

Děkujeme za rozhovor

 Foto: Supraphon

Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor s operním pěvcem ŠTEFANEM MARGITOU

Hlas nesmí být unavený, i když zpěvák je unavený

Tenorista slovenského původu Štefan Margita si získal uznání nejen v Čechách, ale i v zahraničí,  působil  na scénách nejslavnějších operních domů např. milánské  La Scalelondýnské Covent Garden či  v newyorské Metropolitní opeře.

28.října 2017 převzal z rukou českého prezidenta Miloše Zemana medaili Za  zásluhy.

Co bylo ve Vaší kariéře nejtěžší a za co  si  vnitřně svého vyznamenání ceníte nejvíce?

„To je těžká otázka. Začátky  pochopitelně vždy nějak proběhnou, ale potom  se  udržet… , to je nejtěžší.  Ten  boj, myslím, to bylo pro mě to největší úskalí, a proto mě cena velice potěšila. Navíc  nejsem v žádné politické straně a nikoho nepodporuji. Bylo tedy zvláštní, když mi bylo oznámeno, že dostanu medaili Za zásluhy. Byl jsem skutečně šťastný.  Myslím si, že jsem medaili získal  asi za mé  mezinárodní  úspěchy.“

Co Vás na Vaší životní dráze nejvíce  těší?

„Asi to, že můžu v 62-ti letech ještě pořád vystupovat a zpívat. Jsem šťastný, že lidé přijdou,  když dělám koncert. Dostávám i tak potěšující zprávy, že můj koncert  je vyprodaný do  14 dní.  To pro mě asi znamená ještě více  než medaile samotná.“

Se Zlatou deskou Supraphonu za úspěšný prodej CD

Foto: Patrik Ratajský

V které zemi se  Vám nejlépe  zpívá?

„Nejkrásnějším zážitkem  pro mě zůstává Metropolitní opera v New Yorku, tam jsem  zažil tak nádhernou  atmosféru, teď mám na  mysli  přístup vedení ke zpěvákům, krásnou  práci, to bylo opravdu  nezapomenutelné. Rád se tam kdykoliv vracím.“

Se Stingovým kamarádem a v současnosti nejslavnějším světoým basbarytonistou Brynem Terfelem v New Yorku v Metropolitní opeře
archiv p. Štefana Margity

Přístup vedení ke zpěvákům je v New Yorku   lepší než v Čechách?

„Takhle to nemyslím. Velký podíl na tom všem mají finance,  protože v New Yorku  mají mnohem více peněz a mohou si dovolit ty nejlepší dirigenty,  inscenátory,  a to hraje pochopitelně  velikou roli. Ale musím říct , když jsem se  po deseti letech vrátil do Národního divadla, zažil jsem  před dvěma  roky tak krásnou inscenaci  a současně i  klidnou  práci, že to byla radost dělat.“

Jak hodnotíte české publikum, hovoříme-li o opeře?  Mají  lidé v Čechách operu rádi,  nebo je spíše v pozadí zájmu?

„Opera je oblíbená.  Čím dál více  Čechů  chodí na klasickou hudbu, teď už se stává, což mě velice těší, že i mnoho  mladých lidí začíná chodit do divadla a  na koncerty. Je to krásný pocit, když vstoupíte  na jeviště a vidíte plný sál. Koncert  skončí, mnozí se  postaví a začnou  ‚řvát a dupat‘, tak jak to v cizině bývá, ale  někteří diváci  jsou v šoku,  tvrdí, že to není důstojné.  Ale podle mého názoru to  důstojné je, protože my umělci pracujeme právě pro ten  aplaus, to  je naše odměna. Pracujeme pro lidi, kteří sedí v hledišti, ti jsou pro nás to nejdůležitější, pro ně přece zpíváme.“

Na jak dlouhou dobu dopředu už  máte zaplněný svůj pracovní kalendář

„V tuto chvíli  je zaplněný do roku 2021. Opera opravdu pracuje tři nebo čtyři roky dopředu, už nyní vím, že v sezoně 2020 a 2021  budu v New Yorku dělat  novou inscenaci ‚Káti Kabanové‘,  teď nejblíže na mě čeká  premiéra ‚Benjamin Britten‘  v Národním divadle,  pár repríz  a hned odlet do Londýna,  Covent Garden, poté z  Londýna rovnou přiletím do Prahy, točím novou šansonovou desku ‚Mapa lásky‘ a zase odlétám  do San Franciska…“

Foto: Petr Kurečka, Supraphon

‚Proboha‘, máte vůbec někdy volno?

„Když se zkouší, volno není. Ale  volno začíná ve   chvíli, kdy  se hrají představení a mezi  nimi  bývají tři nebo  čtyři dny volna. V tu dobu sice  umělci musí  dávat pozor, aby nenastydli  a  celkově byli fit,  ale máme už  příjemné volno.“

Tanečníci v určitém věku většinou svou kariéru končí,  ale  jak to chodí u operních pěvců?  Nejsou žádné mikrofony, které by Vám pomohly,  musíte všechno ustát sami. Do kdy je to možné zvládnout?

„To je individuální. Záleží  na technice, kterou zpěvák má. Znám skutečně  mnoho mladých lidí, kteří  končí  brzy a je  to věčná škoda. Začínají totiž zpívat dramatický repertoár ve velmi mladém věku.    Pokud si zpěvák umí vybrat repertoár a zpívá správě technicky, pak  může opravdu zpívat klidně do 70-ti let. Nic  se  nedá  uspíšit. Jestliže  začínáte zpívat jako ‚Mozartovský zpěvák‘, tak nemůžete hned zpívat ‚Wagnera‘.  Pokud ano, tak zatěžujete hlas, což  v mládí ještě vydržíte,  ale takový  zpěvák brzy  svou kariéru kon í. Zvolíte-li správnou cestu a vybíráte-li  si správně, tak ke  zdárnému konci  určitě dospějete.“

V roli kapitána Vera v opeře Billy Budd (pražské Národní divadlo)

Foto: Hana Smejkalová

Pozná zpěvák, co je pro něho správné?

„Sám musí vědět. Musí si být vědom, jaký hlasový obor zpívá a  jaký má svůj vlastní  hlas. Rozlišujeme  např. lyrický hlas, melancholický atd. Nejlepší je opravdu začínat u ‚Mozarta‘ a dozpívat se postupně  k dramatickému hlasu, pokud  dotyčný zpěvák vůbec chce. Jsou i pěvci,  kteří celý život zpívají jenom ‚Mozarta‘.

Chodil jste také během své kariéry na hodiny zpěvu?

„Ano a pořád chodím. To jsou právě ty technické stránky…“

Ještě stále chodíte? Každé představení  cvičíte zvlášť?

„Samozřejmě. Pokud připravujete nová představení, můžete během nácviku nabrat nějaké technické chyby, které člověk sám u sebe neslyší,  ale  dobrý pedagog je slyší a hned odstraňuje.  Je to  nesmírně důležité.“

Jak se díváte  na  jakékoliv podpůrné prostředky pro   hlasivky?

„No, podpůrné prostředky vůbec nepomáhají.  Někteří tvrdí, že  žloutky z vajíček jsou výborné, ale  to je úplná blbost, to vůbec nikdy ‚nefungovalo‘,  nevím, kdo to vymyslel.  Musíte s profesorem pracovat na správné technice,  to znamená, že po představení hlas nesmí být unavený, i když zpěvák je fyzicky unaven.  Není-li hlas  unavený, je to známka toho,  že zpěvák večer dobře zpíval. A druhý  den může  jít na jeviště a zpívat znovu.“

Co je na  profesi operního pěvce  nejtěžší?

„Udržet se dlouho.“

Jak je to s rivalitou?  Jste přátelé či soupeři?

„Jsme  přátelé.  Pokud děláme v cizině inscenaci, tak spolu dva měsíce pracujeme, zkoušíme od rána do večera a  vždy v pauze  nebo po zkoušce si kolektiv jde někam posedět. Takže  v tu chvíli se  vytváří úžasné přátelství. Někdy se po letech potkáme, což je hezké, nebo si  jen voláme na Nový rok či na Vánoce,  během roku třeba jen napíšeme   sms zprávu,  a to přátelství trvá. Když jsem dělal svůj galakoncert k šedesátinám  a zavolal jsem jedné světově známé  zpěvačce a ptal se, zda přijede zazpívat, odpověděla, že ano.  A to byl  úžasný moment, kdy jsem si uvědomil,  že moji kolegov&eacu te;  jsou ti opravdoví přátelé. Ale  rivalita  samozřejmě existuje a já si  myslím, že je  to tak dobře.  Bez ní bychom  na sobě nepracovali a  dělali bychom všechno jednostranně, nebylo by to  hezké.  Pokud slyšíte někoho  výborně zpívat, řeknete si, že to chcete dělat také tak.“

Jak to dnes doopravdy vypadá se zpěvem? Může zpívat každý?  Trošku  se to doladí současnými technickými vymoženostmi….

„Ne, to není pravda. Popoví zpěváci sice mají mikrofon, protože nemají takovou sílu, nejsou operně vychovávaní, ale  každý zpívat nemůže. Když slyším některé ty současné soutěže, tak mi je opravdu   špatně.  Já se vůbec divím, že jsou mnozí  schopní jít do televize  a zpívat.  Spousta lidí vůbec neodhadne, jak si stojí.  Když vystupuje např. mladý kluk, který dobře vypadá,  v tu chvíli mladé holky hlasují samozřejmě  pro něho,  protože nemají ani tušení o zpívání,  ale ten  zpěv je pak katastrofa. Nedá se to  poslouchat. A na druhé straně stojí  takoví, např.  Karel Gott, kteří i v pokročilém věku zpívají stále geniálně.“

Souhlasíte s tím, že operní zpěv je mnohem těžší než populární hudba?

„Ano, to je pravda.“

Operní zpěvák se přece moc nepohybuje u zpěvu, je to alespoň v tom snazší?

„To se ale změnilo. Takhle to  bývalo před mnoha  lety.  Teď jsem pracoval v Paříži a režiséra vůbec nezajímalo to, jestli vidím na dirigenta nebo nevidím. Režie se nesmírně posunula  dopředu. Dnes musíte představení rozehrát, to už nejde, aby  někdo stál v pravém či v levém portálu a zpíval. Nejde  ani to,  aby  někdo vážil  120 kg. To už  režiséři nechtějí. Dnes se představení rozehrávají  a já si myslím, že je to správné,  protože divadlo je od slova dívat se a lidé chtějí vidět divadlo….“

Jak můžete zpívat operu a ještě u toho tančit?

„Musíme. U nás v opeře nic nahraného dopředu  neexistuje a  nikdy v  životě neexistovalo. Všechno je živě a musíme se i otáčet, tančit, cokoliv.“

To je tedy pěkně těžké…

Musíte  mít dobrou fyzickou  kondičku?

„Ano.  Denně cvičím, ráno vstanu a  20 minut cvičím. Kondička je nezbytná, zkoušíme třeba 8 hodin denně a  to člověk bez kondičky prostě vůbec nemůže vydržet.“

Popové  hvězdy zažívají i negativní stránku své popularity a lidé na ně na ulici útočí. Zažil jste někdy něco podobného?

„Zlé  útoky ne. Pozitivní ohlasy ano, lidé za mnou přijdou, zastaví se, chtějí se vyfotit,  chtějí podpis, to je moc hezké.“

Jak vás vnímali  spolužáci, když jste s operou začínal? Nesmáli se?

„V  období, kdy  jsem byl na umělecké průmyslovce, jsem  se vůbec  nezabýval tím, že budu zpívat vážnou hudbu. Chtěl jsem fotografovat a to  jsem dělal. Až později se náhle  rozhodlo, že půjdu na konzervatoř, protože naši známí se vrátili ze Švýcarska a dotyčná  paní začala učit zpěv. Kdysi v dětství mě slyšela zpívat, takže to se mnou  zkusila.  Nastoupil jsem na konzervatoř, kde klasická hudba byla, spíše tedy  mně to připadalo trapné, než mým spolužákům.  Ti brali  klasiku jako samozřejmost,  ale  když jsem já slyšel operní zpěv, tak se   mi  to vůbec nelíbilo. Ale pomalu, pomalu  jsem k tomu dospíval. Měl jsem  úžasné spolužáky, kteří mi pomáhali a přáli mi,  abych uspěl.“

Festival Zlatá Praha

Foto: Eva Smolíková

 

Proč jste se pro konzervatoř vůbec rozhodl?

„Bylo to tím, že po ukončení umělecké průmyslovky jsem  se dostal  do komunálních služeb a dělal jsem fotografie na pas a občanský průkaz. Poté, co  jsem jich  denně udělal šedesát, začal jsem si myslet, že někoho  zabiju. Pochopil jsem,  že to není práce  pro mě a  nechci se tomu věnovat. K mému  štěstí jsem zkusil zpěv.“

Zpíval jste v dětství také pro veřejnost?

„Ne, zpíval jsem jen doma. Zpěv pro diváky  byla pro mě novinka.  Naštěstí  jsem ve znamení lva, takže  hodně pracuji  a  pracuji.“

Co byste si přál do roku  2018?

„Hanu Zagorovou. Ale tu už mámJ  Tak bych si přál, aby se nic nezměnilo.“

Děkuji za rozhovor

Eva Smolíková

 

 

 

 

 

 

Slovenští muži a vyprodaná Lucerna

Přední slovenští zpěváci a hosté nadchli a možná mnohdy i rozplakali české publikum

Koncertem Slovenští muži vrací úder se v pražské Lucerně přihlásili o slovo přední slovenští zpěváci a jejich hosté. Volně tak navázali na loňský
úspěšný koncert Slovenské divy v Praze a svým ženským protějškům ukázali, že i zpěváci ze Slovenska umí nejen roztleskat, ale i dojmout pražskou  Lucernu.

To, že Češi a Slováci jsou stále jedna rodina, dokládají i slova sympatického Štefana Margity, jehož  píseň „Jaká to nádhera“  dodala celému koncertu, který se  jinak  nesl v duchu moderní hudby,  slavnostní vážnost a doslova přišpendlila diváky do sedadel. „Já jsem si nepřál rozdělení republiky. Narodil jsem se na Slovensku, mám tam rodinu, žiju v Čechách s českou manželkou a zůstávám celým srdcem i duší Čechoslovákem jako spousta lidí v Čechách i na Slovensku“  říká Štefan Margita.

Jsou to krásná slova a myslím, že  vychází ze srdce nejednoho Čecha nebo Slováka. Ostatně plná Lucerna je toho dokladem.

Celý koncert odstartoval energií nabitý  folklorní soubor Vánok v krojích z Velkých Kapušan na skladbu skupiny Offspring.

Na podiu za slovenské chlapy bojoval mimo jiných zpěvák Peter Cmorik, Adam Ďurica, Vašo Patejdl, Robo Opatovský, Martin Harich, Pavol Hammel, Peter Paul, operní pěvec Štefan Margita nebo pop-operní trio La Gioia. Jediný,kdo se ze zdravotních důvodů omluvil, byl operní pěvec Štefan Kocan, bohužel.

Koncert  snímala i Česká televize, nervozita mezi účinkujícími byla tedy o to vyšší.

„Znáte někoho, kdo by neměl před vystoupením alespoň trošku trému?“ usmívaly se moderátorky večera Marie Tomsová, Hana Heřmánková a Marie Retková, ozdobené šperky vytvořené pro tento večer ze šperkařské dílny Jitky Kudláčkové.

Ale mladičký Martin Harich si vrásky nedělal. „Já se na koncert moc těším. Mám takové malé překvapení v podobě duetu „Psi sa bránia útokom“, který si zazpívám s mým kamarádem, zpěvákem a producentem
tohoto koncertu Martinem Francem. Jsem připravený a doufám, že i muzikanti,“ smál se s drzou jiskrou v oku sympaťák Martin a hned uvedl vše na pravou míru, „Ne, dělám si legraci, jsou tady  profíci a já si koncert užiju. Hned  poté se vracím na Slovensko a pojedu svoje slovenské turné.“

Slovenské i české přátele pozval na koncert další z protagonistů Thomas
Puskailer. „Je to poprvé, co jsem v Lucerně. Cítím tu zvláštní atmosféru a
je to velký dárek, který jsem dostal. V hledišti mám i své pražské přátele.
Jen manželka nepřijela, protože čekáme ke konci roku miminko, na které se oba moc  těšíme.“

Jako překvapení pro přítomné diváky byla připravena slovenská herecká
legenda Milan Kňažko, který naživo s bandem přednesl Brellův šansonový hit „Ne me quitte pas“.

Oblíbený zpěvák Peter Nagy roztleskal Lucernu se svými staršími hity. Při hitu „Kristýnka“ se už mnohým hrnuly slzy do očí.

„Je pěkné, že diváci na moje starší písničky reagovali. V Lucerně jsem poprvé vystupoval v roce 1983 a v roce 1984 už pak se svou kapelou. Dostal jsem se do fáze, kdy na moje vystoupení chodí celé rodinné generace. Čas
nezastavíte a já si pořád také nemůžu hrát na nějakého mladíka,“ s úsměvem řekl Peter Nagy, který chystá velké turné po českých a slovenských městech.

Slovenská hudební legenda Pavol Hammel kromě dvou songů, které zpívali všichni interpreti, musel po zaslouženém aplausu přidat ještě přídavek,  z čehož byl mile překvapený. Však si to také zasloužil.

Vašo Patejdl vystoupil v druhé části koncertu, kdy nadšení mezi diváky  už gradovalo. Zazpíval  hit „Ztracený ráj“ s hostem koncertu zpěvačkou Heidi Janků. A dalším hostem byla Monika Bagárová, která si střihla duet „Prší“ s Robo Opatovským.

Umělce doprovázel Big Band Českého rozhlasu pod vedením
Vlada Valoviče a o moderaci se postarala už výše zmíněná trojice bývalých
televizních moderátorských legend Marie Tomsová, Marie Retková a Hana
Heřmánková, které příjemně okořenily slovenskou mužskou explozi v Lucerně.

Z každé prodané vstupenky je věnováno  100,- Kč na nadační fond „Muži proti rakovině“ a tak mohli pořadatelé ve finále předat šek v hodnotě 64.000,- Kč.

Mezi pozvanými hosty se objevili například zpěvák Milan Drobný nebo bývalý tanečník Vlastimil Harapes či Alena Klenot, která  právě  přicestovala z Ameriky, kde pobývá větší část roku.

Alena Klenot se zúčastnila coby divák soutěže Stardance a Taneční magazín měl tu čest Alenu doprovázet.  (Čtenáře Tanečního magazínu  jsme o této události informovali.) Alena pracovala jako vizážistka poroty a moderátorů v americké verzi soutěže   Dancing with the Stars, ale byla také vizážistkou mnoha slavných hvězd např.   Celine  Dion, Shanii Twain, Alanis Morissette,  Janet  Jackson, Lady Gaga, Cher  aj.

Zeptali jsme se….

Jak hodnotíte  koncert „Slovenští muži vrací úder“?

Alena Klenot:

„Myslím si, že tento koncert byl vynikající nápad. Všeobecně platí, že tam, kde se sejde více než dva muži, je to totiž vždycky vynikající.

Koncert byl skvělý. Energie, která srší ze slovenských zpěváků, je bez výjimky velice dobrá. Byla jsem potěšená, že mě producent tohoto koncertu Martin France pozval.“

Děkujeme

 

Text: Agentura Martin Production, Eva Smolíková

Foto: Eva Smolíková, Fotosféra

 

Taneční magazín

 

 

 

Festival Zlatá Praha je tu!

Národní divadlo nabízí tři roky se Štefanem Margitou, dvanáct měsíců s Petrem Zuskou a jeden večer s Adamem Plachetkou, kromě toho také hvězdy StarDance a mnoho dalšího

27.září  začíná 54. Ročník Festivalu Zlatá Praha a letos opět nabídne světově uznávané umělce.  Zlatá Praha je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších televizních festivalů o hudbě, tanci a divadle na světě. Festival hostí Nová scéna Národního divadla od středy 27. Září do soboty 30.září.

Generální ředitel České televize Petr Dvořák říká: „Festival Zlatá Praha, jak jsme před několika lety zjistili, bývá pro umělce  tou nejdůležitější a nejvýznamnější akcí, na kterou se připravují a těší celý rok, což je pro nás velice příjemné zjištění. Letos poprvé budeme  mít tu čest, že tu bude udělena cena za celoživotní dílo jednomu z nejvýznamnějších televizních režisérů na světě, který se jmenuje Brian Large. Na svém uměleckém kontě má více než 700 snímků a pro  odborníky  je fenoménem. Má vztah také  k české tematice. Jsem rád, že se na festivalu objeví. Cenu udělí EBU a IMZ, se kterými dlouhodobě spolupracujeme.“

Ředitel festivalu a výkonný ředitel  ČT art Tomáš Motl  vysvětluje: „Festival stojí na 3 pilířích. Tím prvním  je mezinárodní soutěž, do které se letos přihlásilo 73 snímků z 16 zemí. Porota vybere korespondenčně „top dvacítku“, poté  už všichni dohromady vybírají jen  vítěze. Mimořádný zájem producentů a  televizních společností z celé Evropy svědčí o tom, že Zlatá Praha  je skutečně dnes nejvýznamnějším  festivalem hudby, tance a divadel  na světě.  Druhým pilířem je mezinárodní setkávání odborníků. Letošní téma je  opera v digitální éře, kde budou zájemcům  z celého světa přednášet odborníci. Třetím pilířem pro veřejnost nejviditelnějším  jsou doprovodné programy, které jsou tento rok  bohaté.  Nabídneme na 50 vystoupení , workshopů předních českých tanečních skupin a autogramiády účastníků StarDance. Prostor dostane také tradiční přehlídka toho nejlepšího, co se ve světě za poslední rok o hudbě, tanci a divadle natočilo.  V pátek zde  proběhne eurovizní  soutěž mladých tanečníků a vítěz bude reprezentovat Českou republiku ve finále, které se v prosinci bude odehrávat v Praze.“

Zahajovací večer, který bude z Nové scény živě přenášet  ČT art, přivede na pódium Velkého sálu operního pěvce Adama Plachetku a jeho hosty – Evu Pilarovou, Jana Smigmatora, Dashu a Štefana Margitu.  Adam Plachetka komentuje plaše svůj výběr hostů:  „Byl  jsem osloven a dostal jsem možnost vybrat si hosty dle svého uvážení, což mě potěšilo, ale zároveň i zaskočilo.  Nevěděl jsem vůbec, kterým směrem se vydat a po několika dnech i týdnech jsem se rozhodl, že se sejdu s kolegy, které mám rád a chci se s nimi setkat, protože jsem doposud budˇ ještě tu příležitost neměl anebo málokdy.  Společně jsme  poskládali repertoár, který má šíři a uspokojí hodně diváků, každý si vybere něco, co ho bude zajímat, od opery až po jazz  a pop. Dokonce  tu byla  i myšlenka, zda bych nemohl provázet večerem  já sám, ale nebylo by roz umné, abych se učil novému řemeslu zrovna v přímém přenosu České televize, takže naštěstí mi pomocnou ruku nabídl Leoš Mareš a  budeme večerem provázet společně.“

Na tomto festivalu budou uvedeny v premiéře dva filmy z dílny režiséra Martina Kubaly, první o tenoristovi Štefanu Margitovi a druhý o tanečníku a choreografovi Petru Zuskovi.  Štefan Margita říká: „První část natáčení filmu byla v Berlíně, to byla pro mě krásná práce.Do Košic jsme sice měli namířeno, jenže já jsem dostal tak vysoké horečky, že štáb odletěl beze mě. A druhá část natáčení probíhala v Chicagu. Navrhl jsem Martinu Kubalovi, aby za mnou přiletěli do Chicaga, ale on řekl, že tato možnost není možná. A závěrem byla možná. Takže velmi děkuji České televizi, že se to povedlo.“

A Petr Zuska komentuje svůj film takto: „Můj patnáctý  rok byl pro mě zároveň posledním  na postu šéfa  baletu ND, což má také nějakou váhu a  pro mě  byl velice náročný, jak  z uměleckého pohledu, tak  i z mnoha jiných  pohledů. Pracoval jsem na mnoha projektech,  které původně nebyly plánovány a měl jsem pocit, že se tam v Univerzu dohodli, že  ten poslední rok mi to dají ‚jaksepatří sežrat‘. Ale ve výsledku  ho považuji za velice pozitivní  a všichni jsme tím prošli se ctí. Práce s Martinem Kubalou na dokumentu  o mně,  ať už se týká zkoušek nebo osobních záležitostí i zahraniční cesty, které jsme spolu absolvovali, musím  hodnotit kladně, v tom těžkém roce Martinovi Kubalovi moc a moc  děkuji i celému  štábu, který se  na dokumentu podílel.“

Zlatá Praha ale baví i ty, kteří tanec a hudbu rádi prožívají aktivně. Ve čtvrtek se roztančí piazzetta Národního divadla, v sobotu, během  tzv. Zlatého dne, si návštěvníci budou moci  užívat koncerty, hudební a taneční workshopy i představení. Festivalové dění se přesune i do prostor Nákladového nádraží Žižkov, kde budou do noci probíhat lekce swingu a latinskoamerických  tanců, poprvé se také na Střelecký ostrov přesune  nabídka alternativních podob tance, hudby a pohybu.

 

Eva Smolíková, Karolína Blinková

Foto: Eva Smolíková 

Taneční magazín

 

 

Festival Zlatá Praha se blíží!

Nenechte si ujít setkání se Štefanem Margitou, Zuzanou Růžičkovou či s hvězdami Stardance

Je libo osobní setkání se Soňou Červenou, Štefanem Margitou nebo Zuzanou Růžičkovou?

Stověžatá, magická, Zlatá. To třetí bude pro Prahu platit od 27. do 30. září, kdy se po čtyřiapadesáté uskuteční festival Zlatá Praha. Tentokrát se můžete těšit na skutečně pestrý program. Adam Plachetka, Štefan Margita, Petr Zuska, Soňa Červená nebo hvězdy StarDance. To jsou jen některé z osobností, které letošní ročník ozdobí.

Sérii slavnostních večerů letos zahájí skutečná lahůdka. Světově proslulý basbarytonista Adam Plachetka a jeho hosté, mezi nimiž bude figurovat Eva Pilarová, Dasha nebo Leoš Mareš, který celý večer uvede, vystoupí na velkém koncertu, který bude z Nové scény Národního divadla živě přenášet ČT art. Vstupenky lze koupit v předprodeji na stránkách Národního divadla. Další dva večery budou věnované jednomu českému a jednomu slovenskému umělci, jejichž sláva rovněž dalece překročila hranice střední Evropy – řeč je o Štefanu Margitovi a Petru Zuskovi. Vstup je zdarma a zbylé volné vstupenky lze zarezervovat na vstupenky@ceskatelevize.cz

Festival Zlatá Praha

Taneční magazín

Legendy české televize vybíraly šaty a šperky do Lucerny

Koncert Slovenští muži vrací úder se blíží. Ale co si obléct do Lucerny? Hlasatelky Hana Heřmánková, Marie Tomsová a Marie Retková, které budou provázet večerem, se pilně připravují už teď

 

Koncert Slovenští muži vrací úder se pomalu blíží a všichni, co se na něm podílí, mají  už teď plné ruce práce. Večerem budou provázet legendy české televize Hana Heřmánková, Marie Tomsová a Marie Retková.


Tyto dámy si daly dostaveníčko v rodinném šperkařství Jitky Kudláčkové. Sešly se tam s mladou talentovanou návrhářkou Erikou Příhodovou, stylistou a vizážistou Ivanem Malejovským a přední českou šperkařkou Jitkou Kudláčkovou, právě kvůli tomu, aby si vybrali z návrhů šatů a ze šperků,  které budou mít na sobě v legendární Lucerně. Nechyběl ani zpěvák Martin France, který má se svou agenturou Martin Production galavečer pod svými křídly a na koncertě si také zazpívá.

Erika Příhodová odhalila všemi očekávané návrhy šatů, které moderátorkám připravila. Vzala si míry moderátorek a ty si poté začaly  vybírat šperky. Některé šperky se budou vyrábět dokonce ,,na míru“. Na koncert, který se uskuteční 2. října 2017 v Lucerně, se všichni moc těší. Jaké šaty a šperky nakonec dámy ukáží je zatím tajemství. ,,Každá hlasatelka je jiná a ví, co jí sluší a naopak. Není divu po takových letech na obrazovce. Hana Heřmánková má ráda jednoduchost a sáhla po návrhu s decentními šaty. S Erikou doladily barvu a s pan&iac ute; Kudláčkovou se předběžně shodly na jemnějších špercích z tmavých perel. Opakem je Marie Retková. Ta má ráda velké náušnice a dobře ví, že jí  nesvědčí krajka. Marie Tomsová se nebojí většího rozparku a její šaty budou v barvě modré. Ty zřejmě šperkařství JK Jewels doplní bílým zlatem a akvamaríny,  prozradil Ivan Malejovský.

Marie Tomsová vznesla přání, že by zrovna chtěla uvádět Pavola Hammela, který na koncertě zazpívá, protože s ním jezdila kdysi turné.

Na benefičním koncertě z kterého bude výtěžek určen pro Nadační fond Muži proti rakovině kromě Hammela vystoupí ještě například Peter Nagy, Štefan Margita, Vašo Patejdl, několikanásobný slovenský slavík Peter Cmorik, letošní vítěz slovenského Otta v kategorii zpěvák Adam Ďurica nebo Martin Harich.  Jako jejich hosté se představí zpěvačky Heidi Janků nebo Monika Bagárová. Všechny interprety doprovodí Big Band Gustava Broma pod vedením Vlada Valoviče. Na koncertě se objeví i jedno překvapení, ale to se diváci dozví až v den konání akce.

 

Foto: Fotosféra

Agentura Martin Production,

Taneční magazín

Slovenští muži vrací úder

Megakoncert Slovenští muži vrací úder míří pomalu, ale jistě do Prahy!

 

Megakoncert Slovenští muži vrací úder míří pomalu, ale jistě do Prahy

Slovenští zpěváci Peter Cmorik, Martin Harich, Adam Ďurica, Thomas Puskailer, Peter Paul či Robo Opatovský – to je jen zlomek zpěváků, kteří přišli v Bratislavě do italské pizzerie Ciao na tiskovku konanou u příležitosti chystaného benefičního pražského koncertu Slovenští muži vrací úder.

 

Zpěvák a producent koncertu v jedné osobě Martin France k tomu řekl: „Koncert Slovenští muži vrací úder je vlastně odezvou na velmi úspěšný loňský koncert s názvem Slovenské divy v Praze, kde vystoupili například Marcela Laiferová, Jana Kocianová, Sisa Sklovska, Eva Máziková, Helena Blehárová nebo Yvetta Blanarovičová. Vystoupit na něm chtějí i čeští muži. Takový Felix Slováček argumentoval, že je přece také takový malý Slovák,“ se smíchem uvedl Martin France a pokračoval, „hvězdami koncertu budou opravdu jen slovenští zpěváci. Ně kteří z nich si v Lucerně zazpívají po 10, 20, 30 i 40leté pauze a někteří z nich zde budou mít možnost si zazpívat vůbec poprvé, což výrazně zvyšuje atraktivitu projektu,“  vysvětlil Martin France.

Několikanásobný slovenský Zlatý slavík Peter Cmorik jen souhlasně přikyvoval: „Tento projekt se mi hodně líbí. Dobrý záměr, hodně účinkujících, živý orchestr a sál Lucerny, to opravdu vypadá na bezvadný večer. S Martinem Francem jsem už v minulosti spolupracoval, znám ho, proto jsem rád souhlasil s účastí. Ještě nevím jaké písničky budu zpívat, ale na výběr mám ještě čas,“ řekl zpěvák Peter Cmorik, který se nedávno v Čechách prezentoval písněmi ve veleúspěšném filmu Muzzikanti.

Na koncert ve velké Lucerně se velmi těší i jeden z dalších účinkujících Adam Ďurica, který v současné době brázdí po Slovensku i Česku se svým turné. Zastaví se i pražském Lucerna music baru, ale ve velkém sále Lucerny bude mít svoji česko-slovenskou premiéru.

To ostřílený bard Peter Paul, který vystupuje s cover verzemi Fredyho Mercuryho už měl 3 samotné koncerty v Lucerně a dokonce už několikrát po světě zpíval s tímto repertoárem na stadionech, kde bylo přes 50 000 diváků.

Benjamínkem slovenské delegace zpěváků je finalista Česko Slovenské Superstar a držitel ceny objev roku 2011 TV Očko Martin Harich.

„Mám rád, když se sejde víc muzikantů a pracuje se na společné věci. Praha je pro slovenské zpěváky a autory velice atraktivní a magická, tak i proto se do Lucerny hodně těším,“ liboval si Martin Harich.

Na své mužské pěvecké kolegy se na tiskovku přišla podívat i slovenská populární zpěvačka Marcela Laiferová, která právě vloni byla jednou z hvězd koncertu Slovenské divy v Praze.

„V Čechách jsem hodně dlouho pracovala s Karlem Vlachem či Gustavem Bromem. Nahrávala jsem tam desky. V Lucerně jsem s mojí kapelou několikrát koncertovala, proto to prostředí velice dobře znám. Na naše muže se určitě do Prahy přijdu podívat!“ s potutelným úsměvem dodala pěvecká legenda Marcela Laiferová.

Nenechte si ujít! 

2.října 2017 se na prknech Lucerny ještě objeví i další slovenské pěvecké hvězdy, které na tiskovku bohužel nemohli dorazit:  Štefan Margita, Petr Nagy, Vašo Patejdl, Pavol Hammel, La Gioia, Štefan Kocan, taneční folklorní soubor Vánok z Velkých Kapušan.  Přivítají i své hosty Moniku Bagárovou, která si zazpívá duet Prší s Robo Opatovským, Martina Franceho a nebo Heidi Janků, která si střihne známý česko-slovenský hit „Ztracený ráj“ s Vašo Patejdlem. Všechny interprety bude hudebně doprovázet Big band Českého rozhlasu pod ved ením Vlada Valoviče. Celým večerem budou diváky provázet moderátorské legendy tehdejší česko-slovenské televize Saskia Burešová, Marie Tomsová, Marie Retková a Hana Heřmánková, neboť koncert bude natáčet Česká televize a na záznam i Český rozhlas Dvojka.

100,- Kč z každé prodané vstupenky bude věnováno pro nadační fond „Muži proti rakovině“ na výzkum rakoviny prostaty.

Pro diváky bude opět připraveno jedno překvapení, které se samozřejmě dozví až v Lucerně 2. října 2017 od 19.00 hodin.

 

 

Foto: Agentura Martin Production

 

Agentura Martin Production, Taneční magazín