Trojstranná dohoda mezi MK ČR, NPÚ a Policií České republiky

Zrychlení navracení odcizených kulturních předmětů k jejich zákonným vlastníkům

Ministerstvo kultury, Národní památkový ústav a Policie České republiky společně pro další zlepšení spolupráce při navracení nezákonně vyvezených kulturních statků

Ministerstvo kultury České republiky, Národní památkový ústav a Policie České republiky uzavřely dohodu, která má za cíl výrazně zrychlit a zjednodušit proces navracení nezákonně vyvezených kulturních statků. Tento dokument stanovuje pravidla pro výměnu informací, společné postupy a úkoly jednotlivých složek Integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví České republiky, což usnadní boj proti nelegálnímu obchodování s kulturním dědictvím.

Dohoda formalizuje dlouhodobě využívaný úspěšný model ochrany národního kulturního dědictví, díky kterému má Česká republika v oblasti navracení nezákonně vyvezených kulturních statků dlouhodobě nejlepší výsledky v rámci Evropské unie.  Podepsaný dokument poslouží jako inspirace a vzor pro zahraniční subjekty, partnerské organizace Ministerstva kultury v boji proti nezákonnému nakládání s kulturním dědictvím.

Jana Malíková, tisková mluvčí, Martin Baxa, ministr kultury, Naděžda Goryczková, generální ředitelka NPÚ a Martin Vondrášek, policejní prezident 

 radostné úsměvy po podepsání vzájemné spolupráce 

V roce 2022 došlo na území České republiky celkem k 166 případům krádeží starožitných a uměleckých předmětů, přičemž navráceno bylo 12. Nejčastěji byly postiženy soukromé objekty – byty, rodinné domy a rekreační objekty. Umělecké předměty mizely také v církevních objektech, kdy byly předmětem zájmu pachatelů šperky, obrazy, hodiny, sochy a sbírkové mince.

Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví nedávno oslavil již třicet let své existence. Původně vznikl v reakci na rostoucí počet krádeží kulturního dědictví v 90. letech 20. století a postupem času se proměnil na celosvětově unikátní komplexní program spojující
v sobě navzájem se doplňující legislativní, finanční a systémové složky.

Dohoda uzavřená 7. prosince 2023, jako součást systémové složky Integrovaného systému ochrany, stanoví pravidla pro spolupráci a koordinaci mezi třemi klíčovými institucemi, což výrazně zlepší účinnost vymáhání práva a ochrany kulturního dědictví v České republice, ale zejména zrychlí navracení odcizených předmětů zpět jejich zákonným vlastníkům.

Každá z institucí má jednotlivé specifické úkoly, přičemž se vhodným způsobem, s ohledem na svou působnost a odbornou způsobilost, doplňují. Ministerstvo kultury je například odpovědné za podání žádosti o vyhledání kulturního statku, zahájení řízení k jeho navrácení a spolupráci s členskými státy.

„Spolupráce s NPÚ a PČR je pro nás všechny zásadníTyto postupy prakticky fungují na bázi nepsaných pravidel. Je skvělé, že dnešním podpisem dohody vše formalizujeme,“ říká Martin Baxa, ministr kultury. „Uvedu jeden konkrétní příklad. V roce 2002 byly dvě dřevořezby soch andílků odcizené z oltáře sv. Anny v kostele Nejsvětější Trojice v obci Pernink. Po několik let trvajícím soudním sporu byl rakouským soudem uznán nárok České republiky na navrácení těchto kulturních statků a oba andílci tak mohli být slavnostně předáni na půdě Ministerstva kultury 19. 7. 2021 zástupci poškozeného vlastníka Římskokatolické farnosti Ostrov. Při strhávání plastik z oltáře sv. Anny pachatelé vylomili každé ze soch křídlo, a tato křídla zůstala upevněná na oltářním nástavci po dobu následujících téměř dvaceti let jako smutné memento řádění band vykrádajících církevní stavby v pohraničí.“

Národní památkový ústav provádí vyhledávání nezákonně vyvezených kulturních statků v příslušných databázích a poskytuje odborná stanoviska, která jsou pochopitelně klíčovými podklady pro každý jednotlivý případ. NPÚ také zajišťuje školení pracovníků v oboru, což zvyšuje kapacity pro ochranu kulturního dědictví.

„Dohoda je završením dlouhodobě probíhající praktické spolupráce mezi MK, PČR a NPÚ při ochraně movitých památek naší země. Již nyní tato spolupráce funguje na nadstandardní úrovni a jsme rádi, že v ní můžeme i nadále pokračovat. Dokladem toho, že to má smysl, je řada nalezených nezákonně vyvezených uměleckých děl a jejich navrácení původním vlastníkům,“ uvedla Naděžda Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Policie České republiky spravuje informační systém PSEUD (portál systému evidence uměleckých děl) a spolupracuje s mezinárodními policejními orgány. Důležitým aspektem její činnosti je také koordinace interních databází a systémů s moderními mezinárodními nástroji k uchovávání informací a vyhledávání odcizených uměleckých děl a dalších kulturních statků, například PSYCHE INTERPOLu, kde v roce 2022 bylo celkem 1091 českých záznamů.

„Odcizené kulturní statky na rozdíl od věcí běžné denní potřeby v čase neztrácí hodnotu, spíše naopak.  Jsou proto cenným artiklem na černém trhu, přičemž je potřeba počítat nejen škody finanční, ale také společenské, historické a kulturní. I tímto pohledem se na problematiku díváme a jsem si jistý, že ačkoliv naše spolupráce funguje, její formalizací v podobě podpisu trojstranné dohody přispějeme k návratu cenného dědictví i v budoucnu,“ uvedl policejní prezident Martin Vondrášek.

Zeptali jsme se….

TM: Jak snadné  či obtížné je dopadnout pachatele v současné době, kdy je na letištích či hranicích mnoho různých kontrol?

Policejní prezident Martin Vondrášek  připustil, že pokud se jedná o vyvezení zboží přes hranice v Evropě, je to pro pachatele velmi jednoduché, protože je povolen volný pohyb zboží. O něco snadněji se dají vypátrat odcizené předměty při cestách do zemí třetího světa, či tam, kde byly znovu zavedeny kontroly na hraničních přechodech.  Ministr Kultury Martin Baxa i Naděžda Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu, pochválili práci České policie, která patří v hledání a navracení odcizených předmětů k těm nejúspěšnějším v Evropě.

Martin Baxa také poznamenal, že všichni tři, tedy on sám, Naděžda Goryczková i Martin Vondrášek  pochází z pohraničních oblastí a mnoho takových případů si osobně pamatují. O to větší radost prožívají, když se odcizené předměty  třeba i po mnoha letech vrátí původním vlastníkům.

Jako reprezentativní příklad úspěšných repatriací v posledních letech lze uvést několik kulturních statků, včetně rozměrného obrazu sv. Kateřiny Alexandrijské od významného malíře Josefa Führicha, dřevěné sochy klečícího anděla, dvou dřevořezeb soch andílků, dřevěné busty sv. Václava či dřevěné socha sv. Jana Nepomuckého. V neposlední řadě pak Venuše s tělem Adonise od autora Alessandra Turchiho. Ten byl odcizen z Zwingeru v roce 1945. Po letech bylo zjištěno, že obraz se nachází v prostorách pražské pobočky jedné z aukčních síní. Právě díky skvělé spolupráci všech zainteresovaných složek byl obraz zajištěn a čeká v současné době v ideálních bezpečnostních i environmentálních podmínkách v depozitáři Národní galerie Praha na definitivní rozhodnutí úřadů o jeho navrácení do Německa.

 spokojený Martin Baxa, ministr kultury ČR 

Text: Eva Sochorová, Ministerstvo kultury

Foto, rozhovor: Eva Smolíková

Taneční magazín

Rozhovor s návrhářkou šperků ŠTĚPÁNKOU TÓTH KURFIŘTOVOU

„Při výběru šperků se řiďte jen srdcem“

 

 

 

 

Jaké jsou Vaše začátky výroby šperků, takových unikátních skvostů, které nadchly i Její královskou Výsost  hraběnku z Wessexu? A jak si vůbec vybíráte ty správné kameny?

„Je to rodinná tradice. Před 45 lety začal tatínek  jako amatérský brusič chodit na naleziště a brousit kameny.  Pocházím z Jablonecka, šperky a kameny  k té oblasti patří.  (Ale nezpracovávám jen české kameny.) Když se rodí myšlenka,  mám na zádech  batoh,  na nohou trekovky, nezvedám telefony, na nikoho se nedívám a hledám. Někdy mám jasnou představu a vím, co  hledám, jindy se stane, že kámen na mě zamává sám. Na prvním místě je  srdce, žádnou  logiku mé počínání  nemá.“

DSC_0345

Co se děje dál? Vsadíte kámen do kovu?

„Kámen v surovém stavu se nejdříve připraví a   přichází na řadu  pan brusič, dále pan zlatník. Společně  připravujeme design, nyní máme novou technologii v zasazování kamenů, která se běžně nevidí. Dali jsme se  trošku jinou cestou, naše kameny mají jiný tvar, nepoužíváme žádné odlivky. Kovadlinka a  kladívko dává šperku  finální podobu, jedná se o ryze originální a ručně dělané výrobky. Díky laseru jsme započali novou éru. Nejdříve jsem zasazovala kameny do běžných kovů, ale ozvaly se naše  zákaznice a vyslovily přání,  že by chtěly pozvednout úroveň šperku zasazením  kamene do  drahých kovů.“

Jak dlouho vzniká takový šperk?

„To je různé. Stává se mi, že vidím kámen a než přijedu domů, mám  už  v hlavě nápad. Ale jsou i kameny, které mi leží v zásuvce  dva tři roky,  občas je vytáhnu a zase odložím, zaslouží si  zkrátka jinou inspiraci, jinou myšlenku. Je mylné domnívat se, že  jeden den vezmete kámen a druhý den je na světě šperk.  Někdy čekám na správný kámen i roky. Je to pokaždé jiné.“

DSC_0327

Souhlasíte  s tvrzením, že každý šperk odpovídá  určité náladě a osobě?  Madeleine  Albrightová také nosila  brože podle svých nálad a příležitostí.  Má si člověk vybírat své ozdoby  tímto způsobem?

„Naprosto s tím souhlasím. V podstatě  vyzývám  dámy, které k nám přijdou, aby se řídily náladou,  srdcem,  událostí, na kterou šperk chtějí nosit  a není možné se nikdy splést. Pocit  je to nejdůležitější kritérium.  Říkávám, ať každý zapomene  na znamení, nebo na to,  co mu kdo říkal.  Řidte se jen srdcem, náladou, událostí.“

Navrhla jste mimo jiné také šperk pro Dariu Klimentovou – první sólistku národního baletu v Londýně.  Jaký si vybrala?

„Ona sama si ho přímo nevybrala, předal jí ho režisér a producent pan Martin Kubát. Já jenom z jeho slov  vím, že Paní Klimentová měla téměř slzy na  krajíčku,  jak se jí líbil. Byl to ametyst, ale zůstal v takové té surové podobě, krystalový.“

Je kámen, který se  vyloženě hodí  pro tanečníky? Takový, který dává  energii či sílu?

„Co kámen, to energie. Promítneme-li si, co miliónů  let leží kameny v zemi, tak opravdu kámen nese v sobě pamět země a  má neuvěřitelnou energii. Je  jen na nás, zda  té energii  otevřeme naše srdce.  Co se týče tanečníků, je to také  individuální.  Jsou to umělci, kteří se vyjadřují tělem. Daria Klimentová dostala fialový šperk. Fialová je barva  korunní čakry. Tady je  ukryto výtvarno, estetično.“

Od prvopočátku člověk vyráběl zbraně a šperky. Co nás  přitahuje ke  šperkům?

„Pánbůh nám nadělil marnotratnost, zvláště nám ženám, protože my se chceme mužům líbit a každá má jinou zbraň. Proto vznikaly šperky i v jeskyních. Žena má zdobit muže i sebe, má podtrhnout šarm a to, co touží  vyjádřit. Někdo se vyjadřuje pohybem,  někdo na plátně, ženy tím, jak se obléknou a šperk je taková „třešnička na dortu“. Podíváte-li se na mola  v okamžiku, kdy celebrity kráčí pro své Oscary, vidíte nádherné  šaty, ale něco  tam chybí.  Ráda bych tam dodala krásné šperky.“

Někdo namítá, že jsme rozmazlení a šperky jsou  hloupé a povrchní záležitosti. Jak se na to díváte Vy?  (A navíc se už v pravěku zdobili i muži.)

„Ano, je to přirozenost. Široká škála  emocí na jedné i druhé staně. Všechny emoce jsou k něčemu dobré. Pokud bude nějaká  dáma marnotratná tak, že se bude JEN obklopovat šperky a nebude myslet na nic jiného, nu… pak je to také volba. Ale  já jsem měla na mysli šperky či ozdoby  jen jako doplněk lidské bytosti. Ať je to žena nebo muž. Trošku lobuji  právě za tyto kameny, protože mají energii.“

Nebudete tvořit i pro muže?

„Muži za mnou opravdu  přichází, je jich  stále víc  a víc a dožadují se pánských šperků. Můžu jen slíbit, že se na tom pracuje. Tady musí inspirace přijít  trošku jinak.

Během práce na jedné zakázce jsme chtěli vytvořit mužný symbol.  Vybrali jsme tedy temný kámen, krystal jsme posadili jako meč, ale ne hrotem nahoru jako symbol boje, ale hrotem dolů, jen jako symbol mužnosti.“

Jak přijala Její královská  Výsost hraběnka z Wessexu  Váš  šperk?

„Protokol bohužel nedovoluje, aby Její  královská Výsost přijala dárky  okamžitě, dostala můj kámen v rámci  takového dárkového balíčku. Všichni  jsme v zákulisí očekávali, co bude dál. Já jsem cítila, že dávám  někomu něco, co by ho mohlo potěšit, žádný další pocit jsem neměla. Odměna přišla záhy, hned druhý den. Byla jsem přitomna v místnosti, kde se předávaly diplomy, podle protokolu jsme všichni povstali a Její Výsost vstoupila do sálu. Musela jsem se v ten moment držet mojí dcery- „Ona si ho vzala, ona siho vzala!“ Radost byla obrovská. Běžně člověk vidí hotový šperk, ale neuvědomuje si, co dřiny se za tím vším skrývá. Tato dáma si může vybrat mezi neuvěřitelným množstvím šperků a potěšilo mě, že si ten můj vybrala opakovaně. Každé dílo, které člověk vytvoří s láskou, ať už  je z plastu nebo z provázku, znamená obtisk  jeho energie.“

DSC_0329

 

Děkuji za rozhovor

Eva Smolíková

Foto: Eva Smolíková