Divadlo pod Palmovkou muselo tomuto polskému režisérovi bezmezně věřit. Jak jeho roční tištěné divadelní programy napovídají, nasmlouvovalo s ním předem spolupráci, aniž zatím vědělo, o jaké představení v jeho režii půjde! Teprve později z toho vznikl – FAUST!

Jan Klata na čtené zkoušce na snímku Miloše Skácela

Oceňovaný polský režisér Jan Klata tu tedy začal v lednu 2019 zkoušet Fausta. V pozici hostujícího režiséra v Divadle pod Palmovkou inscenoval vlastní adaptaci tohoto kanonického díla, která zpracovává obě dvě části dramatické básně Johana Wolfganga Goetha. Do Libně se Klata vrací přesně po roce; v lednu loňského roku zde měla premiéru jeho inscenace Shakespearova Něco za něco, která vzbudila i mezinárodní ohlas. Premiéra Fausta proběhne v sobotu 2. března 2019.

Režisér Jan Klata byl ředitelem Národního divadla Stary Teatr v Krakově. Režíroval s velkým úspěchem mj. ve Štýrském Hradci, Düsseldorfu, Berlíně, Bochumi, Drážďanech, moskevském MCHATu. Jeho inscenace jsou zvány na významné evropské i světové festivaly Biennale v Benátkách, festival Pařížský podzim, Světový divadelní festival v Shizuoka pod horou Fuji, WuZhen festival, festivaly v Madridu, Dublinu, Soulu, Buenos Aires, Minsku, Berlíně, Pekingu a další. Českým divákům se představil například v roce 2016 na Palm Off Festu s inscenací Nepřítel lidu, která byla vysoce ceněna jak diváky, tak odbornou kritikou.

Jan Klata je znám svým osobitým přístupem ke klasickým textům. Jeho výklady reflektují aktuální problémy společnosti a světa. Faust je jedním z nejdráždivějších a nejzásadnějších děl evropské kultury. Klatova inscenace se pokusí zkoumat otázku dobra a zla v současném světě. „Inscenace Divadla pod Palmovkou vzniká podle překladu Otokara Fischera. Ten je zatím posledním úplným českým překladem obou dílů této Goethovy dramatické básně. Osobitá, a radikálním scénickým jazykem se vyjadřující inscenace Jana Klaty, tak bude vyrůstat z překladu stále hodnoceného ve vztahu ke Goethově básni, jako jeden ze světově nejpřesnějších ,“ dodává podrobnosti ke zvolenému překladu dramaturg inscenace Ladislav Stýblo.

Jan Klata vedení i diváky Divadla pod Palmovkou přesvědčil již v loňském roce

Režisér Klata ještě na tiskové konferenci ocenil souznění s hereckým souborem i ostatními spolupracujícími profesemi libeňského divadla.

K choreografické práci se vyjádřil i dvorní spolupracovník Jana Klaty, choreograf Maciej Prusak: „Práce na Faustovi tak trochu připomíná shakespearovského Hamleta. Snažím se jít netradiční cestou. Takovým klipovým stylem. Herci tady Pod Palmovkou jsou nesmírně šikovní.“

A popáté Jan Klata v Divadle pod Palmovkou

Vůbec, Divadlo pod Palmovkou v posledních letech iniciuje zajímavé mezinárodní spolupráce – ať jsou to uplynulé tři ročníky festivalu Palm Off Fest. Respektive vlastní inscenace s přizvanými zahraničními tvůrci. Fenomén hostujících režisérů ze zahraničí se neobjevuje na české činoherní scéně příliš často. „Je mi velkou ctí, že mohu v Divadle pod Palmovkou v sezóně, kterou jsme nazvali Visegrádskou, přivítat tři zahraniční režiséry. Po Eduardu Kudláčovi ze Slovenska je to nyní Jan Klata a jako poslední v této sezóně se českému publiku představí host z Maďarska, Vilmos Vajdai,“ doplňuje seznam zahraničních návštěv ředitel Divadla pod Palmovkou, Michal Lang.

FAUST

Režie a divadelní adaptace: Jan Klata

Překlad: Otokar Fischer

Výprava: Mirek Kacmarek

Choreografie: Maciej Prusak

Dramaturgie: Iva Klestilová a Ladislav Stýblo

Hrají: Jakub Albrecht, Tomáš Dianiška, Tereze Dočkalová, Vendula Fialová, Martin Hruška, Jan Hušek, Milan Mikulčík, Jan Teplý, Ondřej Veselý, Kamila Trnková, Ivana Wojtylová, Adam Vacula, Jan Vlasák

Foto: archiv Divadla pod Palmovkou a Miloš Skácel

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Oblíbený pořad Strictly come dancing, obdoba naší soutěže Stardance, která je diváky nadšeně přijímána, se dočkala tvrdé kritiky. Novinář Alexei Sayle tanečníky opravdu nešetřil.

A co říká?

„Moje nenávist ke standardnímu tanci je přímo úměrná mé lásce pro téměř všechny ostatní formy umění. Když náhodou vidím společenský tanec, chce se mi zvracet.“

„Na společenském tanci je všechno v pořádku: oblečení, hudba, dokonce i výrazy na tvářích tanečníků, a samozřejmě, tanec sám. Důvod pro to všechno je jednoduchý: získat za to body. Společenský tanec je estetický výkon, umělecká forma, která se promění v soutěž, jejímž cílem je jediné: upoutat pozornost porotců. Soutěžící se musí snažit, aby se vešli do souboru pravidel a výsledkem je nevkusný, okázalý kýč. Představte si, že by herci získávali body za to, jak zahrají Shakespeara. Třeba za to, jak se jim vzedme hruď!

Tanec není sám při prosazování tohoto typu umění: blízcí příbuzní jsou krasobruslení a také gymnastika. To vše by nevadilo, kromě obrovského množství lidí, kteří stále vnímají, že tanec vypadá takto. A to je znepokojující.

Vidíte-li pár tančit argentinské tango, díváte se na tanec, který byl vytvořen v nevěstincích Buenos Aires. Určitý typ hudby je s tímto tancem neodmyslitelně spjat. Z tanga srší sexualita, je vnímán jako nejsexuálnější tanec na světě, dokonce pomáhá zlepšovat vztahy mezi muži a ženami.

Budete-li se dívat na verzi společenského tanga během soutěží, všechny výrazy tváře jsou robotické, pod správným úhlem a ještě správnějším, ohavné vyumělkované prohnutí těla, všechno toto je obecně doprovázeno strašnou hudbou, která nemá absolutně nic společného s tangem; vidíte populární umění v nějaké strašlivé parodii.

Když jsem hovořil se svým argentinským přítelem, řekl mi: „Když vidím, soutěžní verzi tanga, jediné, co mě vždycky napadá, je impotence.“ A má pravdu. Tanec mezi muži a ženami je vždy do jisté míry sexuální, ale není nic více sterilního než soutěžní tanec v sále,“ míní nekompromisní Alexei.

Štítek: shakespeare

Polský režisér po roce opět Pod Palmovkou s choreografem PRUSAKEM!

FAUST

Když náhodou vidím standardní tanec, chce se mi zvracet

Taneční magazín