„SATURN“ a záhadný DJ v Altě

Kdo se skrývá za záhadným jménem Dø√∑ Ç@K∑???

Studio ALTA uvede 18. října premiéru prvního celovečerního sóla brazilského choreografa Renana Martinse, které vytvořil v dialogu s DJ Dø√∑ Ç@K∑ a s dramaturgickou podporou Colline Etienne. Představení „SATURNO, A FESTA!“ je založeno na tranzitu Saturna – astrologickém tranzitu, který je znám především svou mocnou, transformační silou působící jak po psychologické, tak po duchovní stránce.

Inscenace vychází z osobní zkušenosti performera, který dle svých vlastních slov procházel posledních pár let těžkým obdobím plným úzkosti a záchvatů paniky. Změna nastala až po tranzitu Saturna: „Inscenace je oslavou konce této éry a všeho, co jsem v ní objevil. Saturn má nesmírnou sílu, která vás donutí si sednou a pozorovat, změnit se“, říká Renan Martins.

Vliv astronomických jevů na psychiku člověka rozehrává Renan Martins ve fiktivním hudebním klubu, kde motorem pohybu je pop music. Tu chápe jako zdroj všeobecně známých odkazů, které materiál inscenace zpřístupňují divákům. V intimním prostoru se autor snaží být médiem, zprostředkovat energii mezi diváky a sebou samým a reflektovat traumata nejen své, ale i všech přítomných.

Ve víru neustálých proměn se přesouvá tam a zase zpět od niterných pocitů po hudební videa MTV, od folklórních tanců po dramaticky nabité obrazy. Nikdy se však neustálí v jedné, neměnné poloze.

Tvůrčí tým:  Choreografie: Renan Martins
Performance:Renan Martins, Dø√∑ Ç@K∑ (Zen Jefferson)
Hudba:Dø√∑ Ç@K∑
Asistentka choreografa + dramaturgie:Colline Etienne
Produkce:danceWATCH, Sekoia Artes Performativas
Za podpory:
MKČR, MHMP, Studio ALTA, Teatro Municipal do Porto – Campo Alegre
Rezidenční prostory:Campo Aberto/Teatro Municipal Campo Alegre – Porto (PT), Fazenda Santa Esther – São Paulo (BR), ALT@RT/Studio ALTA (CZ)

Foto: ALTA

Tatiana Brederová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

ALTA ve víru jubilea

Trochu jako za socialismu vypadala vrcholící oslava 10. narozenin studia ALTA. Na všechno a všechny tam totiž byly fronty!

Za studiem ALTA stojí tanečnice roku 2012, slovenská choreografka a pedagožka i performerka Lucia Kašiarová. To ona je tou „matkou zakladatelkou“. A kdo další se za tímto famózním projektem skrývá? Desítky dalších spolupracovníků, kteří – jak jsme se během narozeninového programu dozvěděli – jsou opravdu jen a pouze spolupracovníky. Alta prý totiž nemá ani jednoho kmenového, stálého zaměstnance! Na výročních oslavách se v roli tiššího, leč důležitého, společníka studia ALTA nenápadně představil i Petr Voříšek, známý jako šéf techniky Národního divadla v Praze. Konkrétně jeho Nové scény. A jak vlastně oslava „desátin“ ALTY (nejen) v sobotu 15. září 2018 probíhala?

Tak takto se před deseti lety v ALTĚ začínalo…

Již koncem letošního srpna přijely do Prahy-Holešovic na industriální scénu ALTY aktivně pogratulovat hvězdy současného českého, slovenského a světového tance. Proč zrovna ony? Jelikož jsou a vždy byly příznivkyněmi ALTY a v minulosti zde úspěšně opakovaně vystupovaly, ale i ochotně vyučovaly i vedly workshopy. Jmenovitě to byli Julyen Hamilton, Jaro Viňarský, Peter Šavel, Stano Dobák, Renan Martins a Rasmus Ölme. Toto hvězdné sexteto mužů darovalo ALTĚ originální dárek. Přichystalo „narozeninovou“ sérii tréninků, neformálních setkání a veřejných impro-jamů. Mezi 20. až 23. srpnem se tak každý večer odvíjel ve zcela jiné sestavě a přiblížil nadšeným divákům nejrůznější zákoutí umělecké improvizace.

A tak vypadá“obývák“ ALTY dnes

Shodou okolností jsem na oslavu ALTY přijel bezprostředně ze železničního muzea. A první záležitost, která mne uvítala u vchodu – označená jako „překvapení z pátku“ vcelku navazovala na odpolední zážitek. Nikde neuvedený autor (anebo autorský tým?) zde prezentoval záležitost spíše z výtvarných sfér – animovaný mozek nádraží před dvaceti či třiceti lety. Co to obnášelo? Blikající soustavu semaforů a část dřívější mechanické (s překlopnými políčky) cedule s odjezdy vlaků. Fajn. Alespoň jsme hned na počátku mohli zjistit, zda nám ještě neodjel vlak…

Dalším postupným bodem návštěvy byla exhibice oblíbeného a na (nejen) festivalech úspěšného Holektivu. Protentokrát se zaměřili na všudypřítomný jev. Na který? To prozradí již název: „Selfí“. A parafráze na tuto moderní „infekční nemoc“ se opravdu povedla. Není divu, že se před „alťáckou černou komorou“ Holektivu vinula dlouhatááánská fronta…

Oslavy probíhaly všude i ve zkušebnách…

V hlavním (a před deseti lety původním i jediném) sále ALTY nás očekával jeden z vrcholů (pod)večera. Známá britská tanečnice s českými kořeny Andrea Miltnerová se protentokrát spojila s neméně zdatnou a kreativní Markétou Jandovou. A bylo z toho svižné dílko „Klavírní přelud“. Během necelé čtvrthodinky na diváka obě protagonistky valily takový balík nápadů a gagů, že se tomu ani nechtělo věřit. Zvláště jejich závěrečné koncertní antré v plavkách bylo k popukání.

Obě vystupující v plavkách tak trochu připravily na další postupný výstup. Jednalo se o průběžnou akci, na níž tudíž nemusela být fronta. Ale i tak byla! Bára Látalová zde na dvorku představila své „Bivakování v centru“. V čem spočívalo? V nahé hlavní protagonistce v malém stanu. Aby svou nahotu neskrývala celtou, tak v občasných časových periodách vybíhala, aby si zakousla něco ze zdejší zelené vegetace. Parodie na vegetariánství dodala tomuto, již tak odvážnému, počinu Látalové další rozměry.

Marie Gourdain a Štěpán Hejzlar divákům v nejzazší (západní) části ALTY připravili svůj kabinet kuriozit pod názvem „Tělo – kuriozita – voyer“. Jednalo se o jeden z nejsilnějších momentů tohoto dne. Spojení výtvarných i tanečních dispozic Gourdain zde v plné síle dalo vyniknout zdánlivě až dekadentnímu zprvu nesourodému celku výtvarných trojrozměrných artefaktů (převážně drobných plastik a asambláží). A to vše s tanečními čísly průvodkyně, které výslednému celku dodaly onen potřebný pouťový punc.

Cestou z kabinetu kuriozit se představila – stejně jako Látalová – na dvorku i Lenka Tretiagová. Tentokrát nikoli v rouše Evině. Ale se svým Voicebandem naplnila exteriér kolem ALTY hravostí a nenuceností. Program jejího studia se ostatně jmenoval „Altu plníme hravostí“.

Velkou narozeninovou kytku ALTĚ věnovalo i Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA

Při vstupu do „obýváku“ ALTY diváka nemohla nezaujmout skvělá parodie na peep-show. Probíhala v patře tohoto obýváku. Čili nad barem. Divák musel projít do klasického prostoru v patře, kde probíhají obvykle setkání či menší workshopy. A odtamtud ještě po schůdcích do jakéhosi polopatra. A tam na něj čekala produkce Jany Novorytové a Mish Raisové „Osobní znejistění“. Opravdu zdařilá. Parodovala ostatně i stále užívanější 3D projekce.

Další, tentokrát přízemní, prostor za obývákem studia ALTA skýtal možnost hravého antré v parafrázi na protichemické oblečky. Byl v duchu nalézání a hledání. V čase i prostoru. Zajímavé.

Přání k narozeninám i s milými dětskými pravopisnými chybami se objevovala rovněž na  zdejší nástěnce, jindy plné pouze praktických vzkazů a inzerátů

Níže pod zmíněnou peep-show, v přízemí, v dětském koutku se představily ve vrcholném programu podvečera jeho hlavní protagonistka Lucie Kašiarová společně  s Terezou Ondrovou jako Altmaterky v krátké gagy nabité férii „Pravda“. Jejich výkon umocňovala možnost diváckého sledování kruhovými průhledy ve stěně. Takže vlastně technicky navazovalo na peep-show nad sebou.

Jirkovi Šimkovi a Sáře Arnsteinové se v ALTĚ zjevně zalíbilo na WC. Po velice úspěšném „Toilettalku“ v předminulé sezóně tentokrát v oné místnosti inscenovali „Osobní příběh“. Na tu jejich produkci se na WC vinul takový dlouhý had zástupu, že to vypadalo minimálně na salmonelu. Inu, ne vše, co se odehrává na WC, musí být vždy a za každých okolností do toho WC také patřit…

V zadních prostorách ALTY (směrem na jih) nás čekala zajímavá televizní projekce. Zobrazovala nekonečné schodiště. Na ni však zívala a vyzývala pouze prázdná sedadla! Ani noha… A naopak nahoře v patře nad ní – dle svědků – výtečná akce Petera Šavela pod sloganem „Intimní a sexy“. Byla ryze individuální. Zájemci se na ni zapisovali postupně do pořadníku. Ten byl tak nabitý, že na TANEČNÍ MAGAZÍN do 20.00, kdy tento úspěšný program končil, prostě a jednoduše nezbylo místo.

Mimo hlavní programy čekaly v ALTĚ na diváky i drobné blackouty, jako třeba tento

Po osmé hodině večerní začal narozeninový program. Plný lákavých tombol, gratulování hlavním protagonistů ALTY i spojený se křtem knížky k desátému jubileu ALTY. Vše netradičně moderovali Marta a Michal Vodenkovi. A následovaly pak tančení, hudba i disco. Prostě, radost až do rána.

Oslavy jubilea ALTY byly jistě zajímavé. Dokázaly současný sílící trend symbiózy tanečního, výtvarného i pouťově-cirkusového umění. A zejména potvrdily, že parodie ještě žije!

Komplexní program oslav desátých narozenin studia ALTA:

12. 9. 16.00 / ALTA by Dětské studio Altík + Mladá krev (Sára Märcová a spol.)
13. 9. 19.30 / ALTA by ME-SA

14. 9. 16.00 / ALTA by technici 

15. 9. 18.00 / ALTA 10×10

15. 9. 20.00 / ALTA10 párty

Michal Stein

Foto: Alta a autor článku

TANEČNÍ MAGAZÍN

Studio ALTA  již deset let v pohybu

Významná pražská scéna pro tanec a performaci bude v srpnu i září slavit své desáté narozeniny!

Letos je tomu již deset let, kdy se Lucia Kašiarová rozhodla vdechnout nový život jedné nevyužívané industriální hale u holešovického Výstaviště. A brzy zde vytvořila pracovní prostor pro profesionální tanečníky. Od té doby se ALTA rozrostla o další tři haly a uměním dnes naplňuje 1 800 čtverečních metrů. Během deseti let se ALTA stala skutečným domovem pro různorodé umělce působící na nezávislé scéně, které kontinuálně propojuje s aktivitami pro děti i komunitními programy. Oslavy proto odrážejí pestrost lidí, kteří se v ALTĚ zcela přirozeně potkávají – od dětí přes techniky k nejrůznorodějším profesionálním umělcům.

ALTA prošla dynamickým vývojem, ale vždy si zachovala svoje hodnoty, které vychází z tance: tolerance, rovnost, hravost, zvídavost, různorodost, či možnost udělat chybu, a stává se tak dle slov Lucie Kašiarové obrazem toho, jak by měl fungovat celý svět. „Nikdy jsem nevěřila, že potkám tolik lidí, kteří jsou kreativní, když jim nabídneš prostředí, kde se nemusí bát být sami sebou“, doplňuje Kašiarová.

A jak budou probíhat oslavy? Již v srpnu do Prahy dorazí hvězdy současného světového tance, které jsou zároveň spřízněnými dušemi ALTY a v minulosti zde opakovaně vyučovali i vystupovali – Julyen Hamilton, Jaro Viňarský, Peter Šavel, Stano Dobák, Renan Martins a Rasmus Ölme. Šestice mužů věnuje ALTĚ předčasný dárek a připraví sérii tréninků, neformálních setkání a veřejných impro jamů. V týdnu 20. až 23. srpna se tak každý večer představí ve zcela jiném složení a předvedou divákům nejrůznější možnosti umělecké improvizace.

  

Samotné zářijové oslavy nabídnou netradiční programy od různorodých skupin, které dělají ALTU ALTOU. „V jádru všech našich aktivit je tanec, nikoli ale jako estetický zážitek, ale jako prostor pro setkání člověka s člověkem, tady a teď, fyzicky, nikoli virtuálně. Léta se snažíme definovat, co je vlastně ALTA. Je fyzická, mnohotvárná a osobní. A právě takové budou i její oslavy,“ říká Karolína Hejnová.  

Jednotlivé večery jsou koncipované jako jednorázové eventy – od pohledů do zákulisí, přes tvůrčí programy pro děti, až po setkání s umělci anebo s techniky, kteří jsou srdcem a motorem každého divadla. Tanec a performance se prolíná celým programem oslav, do popředí se dostane především dvakrát: své desetileté výročí oslaví soubor ME-SA, jeden z prvních rezidenčních souborů ALTY, a pak v závěrečném večeru s titulem ALTA 10×10, kdy deset různých uskupení uvede krátké skeče vytvořené speciálně pro tuto speciální příležitost. Na zasloužené párty se pokřtí publikace k desetiletí ALTY a návštěvníky čeká mnoho dalších překvapení, které by si žádný milovník tance a alternativního umění neměl nechat ujít. 

Buďte také v pohybu a přijďte 12. – 15. září oslavit s ALTOU kulatiny a poznat zákulisí této přední české scény pro současný tanec – vstup na celý program je navíc zdarma!

PROGRAM OSLAV STUDIA ALTA – 10 LET V POHYBU:

12. 9. 16.00 / ALTA by Dětské studio Altík + Mladá krev (Sára Märcová a spol.)

13. 9. 19.30 / ALTA by ME-SA


14. 9. 19.00 / ALTA by technici 


15. 9. 18.00 / ALTA 10×10 (Lucia Kašiarová & Tereza Ondrová, Ufftenživot, Marie Gourdain & tYhle, Jana Novorytová & Bára Látalová, Vojta Švejda & Tomáš Procházka, Peter Šavel, Lenka Tretiagová & TS Light, Holektiv, Markéta Jandová & Andrea Miltnerová. Moderují Michal a Marta Vodenkovi)
15.9. 20:00 / ALTA10 párty

Tatiana Brederová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Brazilský choreograf uvádí světovou premiéru inscenace REPLAY!

REPLAY boří latinskoamerická taneční klišé

PONEC – divadlo pro tanec uvádí 18. a 19 . dubna v 20:00 hod. světovou premiéru společného projektu tanečního souboru ME-SA a brazilského choreografa Renana Martinse REPLAY, který boří latinskoamerická taneční klišé. Po deseti letech strávených v Evropě se Renan Martins ohlíží zpět, reviduje svou tvorbu a za pomoci vášnivých, pestrobarevných a přehnaně dramatických útržků vytváří představení, v němž se celkový význam vyjeví až jako podivuhodná skládačka nejrůznějších významotvorných akcí.

Inscenace je metaforou komunikační neschopnosti – nemožnosti nalézt se občas s druhými ve stejném bodě, vzájemně si porozumět,“ vysvětluje producentka projektu Karolína Hejnová a dodává: “Každý z tanečníků se dost dlouho nachází v jiném momentě nebo v jiné intenzitě než ostatní. Opakujeme pohybová schémata, abychom se společně našli – je to taková Rubikova kostka” Pětice tanečníků uvádí svá těla do pohybu, jako by je poháněly nekonečné příběhy, záhadné události i prožitá traumata. Společně se snaží rozlousknout hádanky, vyřešit rébusy a složit tak celkový obraz.

Společně se souborem ME-SA a světelnou designérkou Katarínou Ďuricovou přivádí inscenace diváky i performery do prostoru, který je stejně tak tragický jako komický, romantický i suchopárný a výpravný i absurdní zároveň.

REPLAY je druhou spoluprací ME-SY a Renana Martinse. Jejich první projekt „Let Me Die In My Footsteps“ byl zařazen na prestižních seznam 20 evropských prioritních představení sítě Aerowaves pro rok 2016. Představení bude dále putovat do Lipska, kde bude mít v 27. dubna mít v rámci festivalu Dance transit Praha.Dresden.Leipzig premiéru německou.

Více na www.divadloponec.cz

Renan Martins

Brazilský choreograf žijící v Bruselu začal svá taneční studia v Rio de Janeiru na Deborah Colker Movement Center, odkud pak pokračoval díky stipendiu na salcburský SEAD a dále na P.A.R.T.S. (Performing Arts Research and Training Studios), kde studoval v letech 2010–2013. Své autorské projekty uvedl na festivalech v Brazílii i mnoha evropských zemích. Jako tanečník spolupracoval s autory, jako je Iztok Kovac, Marysia Stoklosa, Meg Stuart aj. V posledních letech se intenzivně věnuje výuce a workshopům v Evropě.

ME-SA

Skupina ME-SA vznikla v roce 2008. Funguje jako otevřená platforma, která kombinuje autorské projekty se zvaním hostujících choreografů jak z československé, tak mezinárodní taneční scény. Soubor třikrát získal nominaci na “Taneční inscenaci roku”. V roce 2015 získala Martina Hajdyla Lacová, jedna ze zakladatelek ME-SY, ocenění “Tanečnice roku” za svůj výkon v představení SuperNaturals, dalším projektu souboru, který je na prestižním seznamu Aerowaves, tentokrát pro rok 2015. Za výkon v sólovém představení L – One of the Seven byla Martina Hajdyla Lacová nominována na Cenu Thálie 2016.

Kateřina Kavalírová

Foto: Helena Fikerová

Taneční magazín

Jen nebýt sám

„Let me die in my footsteps“ – touha být spolu, touha po dotyku. Kam nás vede?

 

 

 

Brazilský  choreograf  Renan Martins de Oliviera uvedl koncem září v ČR ve studiu Alta svou novou choreografii  (jejíž název byl ovlivněn songem Boba Dylana). Choreografie je doplněna tóny elektrické kytary slovinského  skladatele  Gaspera  Piana.  Gasper Piano doplňuje tanec svými harmonickými tóny, či ruší svými nelibozvučnými skřeky.

5

Na díle spolupracovali také soubor ME-SA a BOD.Y . „Co nového přinést světu, když už všechno bylo objeveno?“ říká Renan Martins. „Vytvořili jsme choreografii, ve které nebyl žádný příběh.“  A přece….

4

Silný název, zdá se Vám? Jaké emoce tato choreografie  přináší?

Na počátku vidíme čtyři stojící postavy (sám choreograf Renan Martins, Benjamin Pohlig, Soňa Ferienčíková,Karolína Hejnová) na prázdné, tiché  scéně.  Náhle se semknou, zřejmě jsou poháněné touhou být spolu, ale zdá se, že mezi nimi vzniká jakýsi konflikt. Tento konflikt vyústí až  v udýchaný boj. Nechtějí, nebo nemohou se odtrhnout jeden od druhého, nebo – objímají se snad? Touhy, vášně, lomcující jejich  těly. Konečně  se od sebe odtrhnou, ale ihned se zase semknou. Padají na zem, znovu se semknou, znovu začíná tento udýchaný souboj. Jedna postava skočí té druhé na záda.

3

Chvíli stojí nehnutě sami, sledují se, co teď, kudy  dál? A zase znovu je to k sobě přitáhne.  Náraz, pád, znovu se dají dohromady, opět  spadnou a strnule leží,  opět náraz a  pád,  znovu si skočí na záda…. jindy je zase  postava  doslova vynesena těmi  ostatními do vzduchu.  Nepřipomíná Vám to nic?

Ano, přesně tak to bývá v našem životě. Bráníme se být sami, nechceme se za žádnou cenu odpojit od jiné bytosti a kráčet životem sami. Možná také někomu skočíme na záda, i když obrazně řečeno, ale ta tíha může být naprosto stejná, neseme stejné  břímě.  Snad i chceme  ze vztahu odejít, snad chceme všeho nechat a utéct – ale nemůžeme.  Jsme tolik závislí jeden na druhém. V konfliktu  jednou  vynášíme někoho do nebes, po druhé ho klidně necháme padnout k zemi. Název je výstižn&yacut e;. Nepustíme se jeden druhého, ne a ne. A třeba i zemřít v něčích šlépějích, jenom nebýt sám. Anebo nakonec i dojít k přesvědčení, že je osvobozující a jedinečné být sám sebou a zemřít ve svých vlastních šlépějích.

2

V další části choreografie jdou všichni čtyři  tanečnici  jakýmsi husím pochodem, připomínajícím dětský vláček dlouhou dobu  za sebou, noha následuje nohu, osoba osobu. Zdá se, že zavládla shoda, konflikt je vyřešen. I v životě občas nastává období zdánlivé harmonie.

Klid. Postavy tiše sedí, snad   rokují, zřejmě panuje chvilka souhry, ale kytara Gaspera Piana připomíná spíše zvuk strhaných strun, dalo by se říci, že vyluzuje spíše  skřeky než tóny. Možná je tato pohoda jen dočasná, je tu asi půda pro nový konflikt.  Páry se ale zatím našly, možná dočasně,  ale pro tuto chvíli  našli jeden druhého. Zavládlo  přátelství, radost z okamžiku, kdy jsou lidé spolu, i v těžkých chvílích, i v okamžicích nového  hledání.

1

A je to tu zase. Zběsilý shon, chaos, spěch. Zmatek začíná znovu. Sem tam úsměv, sem tam výkřik,  Proč? Všechno jde v určitých  cyklech, všechno jde jaksi po spirále, stále dokola. Pokud jsme na konci, jsme vlastně na začátku, tak je to v hudbě, v tanci, v životě.

6

A chtěli bychom to vůbec jinak?

 Foto:archiv studio ALTA

Eva Smolíková

Taneční magazín