Bordel L’Amour

7 pokojů, 7 performerů, 14 diváků, 17 druhů lásky

 

Venuše ve Švehlovce představí netradiční divadelní projekt Bordel L’Amour: 7 pokojů, 7 performerů, 14 diváků, 17 druhů lásky

Divadelní soubor Depresivní děti touží po penězích přichází s novým mezinárodním projektem Bordel L’Amour, který premiérově uvádí od 1. do 6. května vždy v 17, 19 a 21 hodin ve své domovské scéně Venuše ve Švehlovce. Sedm pokojů, sedm performerů, čtrnáct diváků a sedmnáct druhů lásky. Ve spolupráci s německým spolkem Taupunkt (Chemnitz) vznikne nevšední nevěstinec, který divákům-klientům nenabízí sex, ale různé formy lásky: romantickou, tragickou, mateřskou, apod. Každý ze sedmi pokojů ukrývá jinou a každý z diváků během imerzivního představení zažije tři z nich. 

Bordel L’Amour je mezinárodním koprodukčním projektem pražského divadelního gangu Depresivní děti touží po penězích a spolku Taupunkt působícího v Chemnitz v Německu. Společně otevírají dveře netradičního nevěstince Bordel L‘Amour, kde se neprodává sex, ale láska. „Na začátku byl výzkum. Zkoumali jsme, co lidem chybí a po čem touží. Sex je velmi žádaný, ale v zásadě dostupný. Oproti tomu získat lásku je daleko obtížněší. Přitom po ní touží všichni,” vysvětluje režisér Jakub Čermák. „Zaměstnanci Bordel L’Amour předstírají lásku tak dokonale, až jí sami uvěří. Pro pouhých 14 diváků je připraveno mnoho druhů milostného citu, záleží na každém, jaký z nich chce zažít. Můžete zažít lásku, která vám dosud v životě uniká, po které toužíte a nebo právě tu, které byste se ve skutečném životě báli,“ dodává Jakub Čermák.

Návštěva představení Bordel L’Amour probíhá podle jednoduchého scénáře, každý divák jej ale prožije po svém. Na začátku si vybere tři druhy lásky, které by rád okusil. V soukromém pokoji je posléze zažije. V nabídce jsou místnosti nazvané Polibek, Nejtěsnější objetí, Láska a bolest, Láska prochází žaludkem, Posedlost, Láska až za hrob, Venuše v kožichu a další. Na závěr všichni performeři sehrají společně představení Nad vším zvítězí láska.

“Zajímalo nás, zda může vzniknout milostný cit v časově a prostorově omezených podmínkách mezi divákem a performerem nebo performerkou. Po několika uvedeních s testovacím publikem jsem přesvědčený o tom, že se tak děje. A nyní je na divácích, aby si to přišli vyzkoušet na vlastní kůži,“ láká režisér Čermák. Vzhledem k omezené kapacitě projektu (tj. 14 osob na jedno uvedení) soubor doporučuje včasný nákup vstupenek v předprodeji.

Skupina Depresivní děti touží po penězích je respektovaný umělecký soubor, který si získal uznání kritiky i laické veřejnosti. Některá představení (např. 120 dnů Sodomy, Milostný dopis ženě, kterou nemilujeme) se drží na repertoáru již přes 3 roky a jsou dlouhodobě vyprodaná. Za projekt Reliquiarium získalo divadlo poctu festivalu ..příští vlna/ next wave…, režisér Čermák byl nominován na Cenu Alfreda Radoka a inscenace Martyrium byla nominována v rámci Ankety Divadelních novin. Poslední premiérou byla adaptace hry Naši furianti – časopis Svět a divadlo zveřejnil celý text v čísle věnovaném národní identitě.


Bordel L’Amour

Termíny: 1. – 6. května od 17, 19 a 21h

Předprodej vstupenek: goout.net/cs/divadlo/bordel-lamour/gqxuc

Cena vstupenek:
od 1. dubna – 300,- / 200,- Kč (dospělý/ student, senior)
od 25. dubna – 350,- / 270,- Kč (dospělý/ student, senior)

Představení probíhá v češtině, některé pokoje vyžadují porozumění velmi jednoduché angličtině. Délka představení cca 95 minut.

Eliška Míkovcová 

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Posedlost

Výstava Eriky Bornové ve Špálovce

 

 

Výstava Eriky Bornové ve Špálovce představí Posedlost

Nový cyklus Posedlost pozoruhodné české sochařky a malířky Eriky Bornové představuje od 21. října do 4. prosince stejnojmenná výstava v Galerii Václava Špály na Národní třídě 30 v Praze 1. Volně koncipovaný cyklus nových maleb a soch je autorčinou soukromou poctou významným, již nežijícím mecenášům a mecenáškám umění. Podstatnou část výstavy tvoří i fiktivní portréty inspirativních žen – umělkyň, které si v minulosti dokázaly vydobýt svoje místo v jinak čistě mužském uměleckém světě.

Zejména autorčiny plastiky zaujmou nejen svým magickým realismem, ale i výjimečným materiálem: všechny sochy jsou z barevného polystyrenu, který umí Erika Bornová mistrovsky zpracovat. Výstava, jejíž kurátorkou je Martina Pachmanová, je otevřena denně od 11 do 19 hodin. Doprovází ji vydání souborné monografie Křehké monumenty mapující dos avadní autorčinu tvorbu: publikace nyní vychází v nakladatelství KANT s laskavou podporou firmy ISOVER.

6_tvare_probdelych_noci__erika_bornova_2016_polystyren_a_epoxid_foto_arc 7_ja_erika_bornova_2016_polystyren_a_epoxid_foto_kant_repro_zdarma

Umění jako posedlost

Posedlost, ať už jde o vášeň uměleckou nebo čistě soukromou vášeň mezi mužem a ženou  – to je téma výstavy Eriky Bornové, jejímž tématem jsou mecenáši, mecenášky a ženy-umělkyně, které byly často současně partnerkami významných a slavných mužů. V Galeri Václava Špály se tak po boku malířských „portrétů“ Alexandra Brandejse, Antonína Veitha, Josefa Hlávky a Sidonie Nádhernévytvořených technikou akrylu na plátně objevují i další postavy známé z dějin umění. Z barevného polystyrenu je vytesána třeba francouzská sochařka Camill e Claudel nebo malířky Georgia O’Keeffe, Toyen či Frida Kahlo. A svoje místo tu má i madame de Pompadour: žena známá zejména jako milenka Ludvíka XV. byla totiž i všestranně talentovanou umělkyní a ve své době i osvícenou uměleckou donátorkou…

 „Fenomén posedlosti je pro mě zajímavý ze dvou pohledů: zajímá mě jednak posedlost umělce svojí prací, ale i mecenášova posedlost umělcovou tvorbou. Proto jsem vytvořila portrétní cyklus významných nežijících mecenášů a zároveň řadu podobizen umělkyň, které byly svou prací posedlé,“říká Erika Bornová. Ta se ve svém malířském a sochařském díle ča sto věnuje právě postavení a údělu žen v současnosti a minulosti. Silnými mužskými figurami je ostatně ona sama obklopena i ve svém soukromí: jejím manželem je významný český malíř Tomáš Císařovský, jejím otcem byl známý ilustrátor, malíř, kreslíř a animátor Adolf Born. Erika Bornová však už dávno zvolila vlastní cestu: vytváření soch z lehkého polystyrenu se systematicky věnuje jako jediná z našich výtvarných umělkyň i umělců už od konce 90. let.

4_georgia_okeeffe_erika_bornova_2016_polystyren_a_epoxid_foto_archiv_ka3_camille_claudel_erika_bornova_2016_polystyren_a_epoxid_foto_archiv__ka

Křehké monumenty

Polystyren je můj neoblíbenější materiál,“ říká Erika Bornová. „Strukturou připomíná mramor, ale zároveň mi dává velkou svobodu – jako jediný ze všech sochařských materiálů mi umožňuje, abych mohla tesat sochy v nadživotní velikosti, a pak si je ze svého ateliéru v šestém patře i sama odnášet,“ dodává umělkyně. Většinu plastik – vyřezaných pilou, nožem a skalpelem – pak  jemně koloruje a doplňuje je vlasy, bižuterií, umělou tr&aacu te;vou, husím peřím nebo rybími šupinami. „Lidé si občas myslí, že sochat z polystyrenu musí být hotové utrpení, protože při řezání vydává příšerné zvuky, ale není to pravda. Když víte, kam říznout a jak do něj zakrojit, je to krásně tichá a povznášející práce,“ říká sochařka.

Erika Bornová (nar. 1964) patří k nejvýraznějším českým umělkyním silné generace 80. let 20. století. Sochařka je také osobitou malířkou a ilustrátorkou. Její díla obývající zázračný prostor mezi skutečností a snem jsou zastoupena ve sbírkách Národní galerie Praha, Alšovy jihočeské galerie, Wannieck Gallery, na zámku Mikulov a také v mnoha kolekcích soukromých domácích a zahraničních sběratelů.

2_madame_de_pompadour_erika_bornova_2016_polystyren_a_epoxid_foto_archiv1_erika_bornova_foto_archiv_nakladatelstvi_kant_repro_zdarma

www.galerievaclavaspaly.cz

 

Magdalena Bičíková

Taneční magazín