Štítek: Legenda jménem Holmes

Jste zvědaví, jak se dělá muzikál? Pak je tu představení přesně pro Vás.

‚Jak se dělá muzikál‘  – ojedinělá muzikálová revue!

Hudební divadlo Karlín si v divadelní sezoně 2018/19 dovoluje představit již třetí premiérové představení. Po premiéře kultovního muzikálu Legenda jménem Holmes a premiéře koprodukční operety Veselá vdova, uvede v březnu 2019 zábavnou  a tak trochu edukativní muzikálovou revue pro mladší publikum z pera a v režii Antonína Procházky.

Ředitel HD Karlín Egon Kulhánek objasňuje, proč se vlastně divadlo rozhodlo vytvořit muzikál pro ty nejmladší: „My jsme opravdu  dlouho tady u nás v divadle přemýšleli nad tím, že něco dlužíme malým divákům a že bychom pro ně moc rádi něco hráli. Ale  je to poměrně složitá věc. Muzikály  pro děti jednak podléhají módním trendům,  jednak stárnou rychlostí blesku a  náklady na ně nejsou o nic nižší než na muzikál pro dospělé. Dále se samozřejmě čeká, že přijdou rodinné slevy a v neposlední  řadě  musíte vyřešit i  takový rébus, kdy vlastně hrát. Rodiny s dětmi většinou od pondělí do pátku  večer nepřijdou a vytvořit  něco jen pro odpoledne o víkendu je poměrně složité. Přesto jsme před dvěma  lety udělali program pro mladší publikum (‚Deset let nad vodou‘) a  setkalo se to s  velkým ohlasem.  A to nás motivovalo.“

Je snadné dělat muzikál?   ‚Je snadné létat, když jsi pták. Je snadné dělat muzikál, když máš talent a schopnosti čelit nesnadným věcem. Stačí zvládnout zpěv při zánětu hrtanu, hrát s horečkou, stepovat s vyvrtnutým kotníkem, tvářit se vesele, i když ti odpoledne přejeli tvého oblíbeného kocoura, být dvě hodiny navlečený do brnění, nebo stát v průvanu oděn jen svým talentem.‘

Vše na jevišti působí při představení tak snadně, hravě, spontánně. Pro ty, koho zajímá, co je za tou lehkostí skryto, je přesně určena tato  revue.

A komedie má ten dar, že dokáže sdělit  seriozní věci humorem. Nahlédněte za  oponu, co je to  za nádherné  martyrium – od výběru titulu,  přes konkurz, první čtenou až po aranžovací zkoušky na jevišti. Poodkryje se vám také  zákulisí,  tedy dílny, maskérny   a rekvizitárny.  Zažijete trému před premiérou a euforii po ní.

Režisér Antonín Procházka říká: „Moc se mi kdysi líbila knížka ‚Jak se co dělá‘ od Karla Čapka. Náramně jsem se při té četbě bavil.  Je to vždycky  tak, když ‚nakouknete nějaké činnosti pod pokličku‘, tak se o to začnete víc zajímat a otevřou se vám úplně jiné  obzory. A tak i my s naší revue  chceme pozvat mladé diváky, protože především mládeži je tato revue určena, a ukázat, co všechno se zatím skrývá, když se večer zvedne opona. Nechceme poučovat, ale bavit. Když někomu řeknete, že chcete vzdělávat, tak mu naskáčou pupínky. Přeji si, aby si mladý divák našel cestu k divadlu.“

Těšit se můžete na Ivu Pazderkovou, Markétu Procházkovou, Báru Šampalíkovou, Dominiku Býmovou, Ines Ben Ahmed, Václava Noid Bártu, Martina Písaříka, Dennyho Ratajského, Ivo Hrbáče a Antonína Procházku.

Zeptali jsme se ….

Martin Písařík 

Muzikál je žánr, který je  pro režiséra těžký, režiséři přiznávají, že je  to ten nejtěžší. Jak to vnímá  herec?

„Pro  mě  je muzikál  těžký v tom, že má více disciplín. Ideálně by člověk měl zvládnout všechny a alespoň tři dobře propojit.  Ale ne všichni herci   nebo zpěváci jsou zřejmě  schopni zvládnout  všechno. Je to už jen na režisérovi, nebo v rámci díla samotného, aby se vše poskládalo  tak, že kvality herců  se vyvíjí. Nikdo nemůže  vyčnívat a nikdo nemůže  nikomu vadit. V podstatě všichni neustále pracujeme na tom, abychom v každé z disciplín  nějak obstáli.  Samozřejmě,  ne vždy jsou na nás kladeny takové nároky.  Mluvíme-li o tanci, také se v  českých muzikálech třeba někdy stane, že větší díl  odtančí tanečníci a herci tím nějak proplují. Jednoznačně ale platí, že náročnost muzikálu spočívá v tom, co všechno člověk musí umět.“

Účinkujete rád v muzikálech?

„Mám ten žánr rád, protože mám  rád hudbu.  Jsem sice  činoherec a  miluji činohru, ale to  je  pro mě  vlastně také hudba, kde se  střídá rytmus jednotlivých scén.  A ve chvíli, kdy člověk už nemůže mluvit slovem a musí zazpívat, protože ta emoce je tak silná, (takový má muzikál  být), ta k je mi tento žánr velice blízký.   Samozřejmě je to pro mě náročné, člověk  na to musí být technicky vybavený, rozezpívaný, odpočinutý. Při zpěvu je všechno slyšet. Když je herec  nemocný a přijde na činohru,  není to tolik  poznat. Ale přijde-li  na  muzikál a  má zpívat….tak je to  opravdu náročné i fyzicky.“

Děkujeme  

 

Zeptali jsme se….

Antonín Procházka (režisér)

Je těžší  ztvárnit  dílo „Jak se dělá muzikál“  nebo  připravit „opravdový  muzikál?“

„Samozřejmě je těžší připravit  muzikál, který se v Čechách  ještě nikdy  nedělal. To, co teď tvoříme, na to se všichni opravdu  těšíme. Herci mají nejradši, když hrají herce. Teď vlastně  budou hrát sami sebe,  takže to bereme  jako odměnu, že můžeme udělat jakési  revue. Každý z protagonistů  zná všechny finty, zákulisí,   typy herců, takže   si rád takovou roli  ztvární.“

Děkujeme

 

Zeptali jsme se…

Iva Pazderková

Souhlasíte s tvrzením režiséra Antonína Procházky, který během tiskové konference řekl, že ‚herec vždy slízne smetanu‘?

„To je dvousečné. Ano, když se to  povede, pak herec slízne smetanu.  Když se to nepovede, tak  herec slízne rajčata. Ale … v obou případech musí tvrdě pracovat.“

Děkujeme

Na tyto známé tváře se můžete těšit 

 

Foto,text: Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN