Janu Onderovi se ve sportu zalíbilo

Škola Taekwon-do Martina Zámečníka nastoupila ladnými tanečními kroky

Škola Taekwon-do Martina Zámečníka  opět cvičila s Honzou Onderem 

Před časem Taneční magazín své čtenáře informoval (//www.tanecnimagazin.cz/2017/05/23/honza-onder-si-zatancil-s-taekwondisty/), že Honza Onder se pustil do celkem nové disciplíny a tančí se sportovci. Tedy přesněji řečeno, nacvičuje s nimi jejich nástupy během závodů.  Minulé soustředění cvičily děti a tentokrát se Onder  ujal těch starších, cvičilo se v Poustkách nedaleko Žihle.  Mistrovství v taekwon-du potom proběhlo v Nymburku. Jak je vidět z krátkého videa, zdá se, že  mládež  se tváří na tanec dost pochybovačně.  Jak  to tedy bylo tentokrát?

Zeptali jsme se ….

Tentokrát cvičíte s mládeží a dospělými, ne s dětmi.  Zdá se mi, že se mládež na taneční kreace moc netváří. Jak se vám všem trénovalo?

Jan Onder:  „S dospělými je nácvik samozřejmě mnohem těžší než s dětmi. Trošku se snad  báli, styděli, nedůvěřovali. Děti jsou mnohem otevřenější novým zkušenostem. Ale nakonec jsme našli společnou řeč a vytvořili choreografii, která se líbila všem.“

Nezkusil byste taekwon-do? 

Jan Onder: „Mě by to zajímalo, rád bych. Ale já už nemám vůbec žádný volný čas.“

Vzpomínám si, že  jsem Vás viděla během jednoho divadelního představení v roli Freda Astaira zarputile boxovat. Možná jste skrytý talent…

Jan Onder:  „Možná, že ano. Ale na to už nepřijdu. Opravdu není kdy.“

 

Zeptali jsme se ……

Martin Zámečník, Mistr Taekwon-do

Jak hodnotíte Mistrovství ČR v Taekwon-du v Nymburku? Byly taneční kroky prospěšné a  úspěšné?

„Určitě ano. Taneční nástupy mých studentů rozhodně přispěly k tomu, že jsme získali pohár,  přitom jsme  soupeřili s těmi nejúspěšnějšími školami v ČR ( Mistrovsví ČR v Nymburku se  zúčastnilo celkem 35 škol ). Byl jsem spokojený.“
Děkujeme, přejeme všem  hodně  tanečních i sportovních úspěchů 

 

 

Eva Smolíková

Foto:  Kamila Káňová 

Taneční magazín

Jan Onder pro Paraple

Známý tanečník Jan Onder dělá mnoho i pro charitu, konkrétně pro postižené. Jednoho jeho večeru – tentokrát pro centrum PARAPLE – se můžete aktivně zúčastnit i vy. A již ve čtvrtek 19. října!

TANEČNÍ MAGAZÍN je velmi rád, když může zveřejnit velmi humánní a smysluplnou akci, jakou je pomoc centru pro paraplagetiky PARAPLE! Jsme rádi, že se ji účastní náš přední tanečník a tradiční účastník Stardance Jan Onder.


Ve
čtvrtek 19. října od 19.00 hod. Proběhne v bohulibém Centru Paraple, na adrese Ovčárská 471, 108 00 Praha 10, takzvaný „TANEČNÍ VEČER POD PARAPLETEM!. Půjde ve své podstatě o TANEČNÍ WORKSHOP vedený Honzou Onderem.

Přijďte se pobavit a naučit se něco nového, uvolnit se a podlehnout tanečním rytmům.
Zkuste se alespoň na chvíli vrátit do časů, kdy tanec byl součástí běžného života a noblesy.

Program:
19.00 – 20.30 Dvě taneční lekce

20.30 – 21.30 Povídání o tanci s Janem Onderem, malé občerstvení z kavárny

Vstupné je dobrovolné!

Registrace účastníků (pouze párů):

e-mail: recepce@paraple.cz , tel.: 274 771 478

(do naplnění kapacity).

Jeden ze zúčastněných párů může navíc při losování vyhrát 2 lístky do divadla Járy Cimrmana.

Na tanečním workshopu bude možná přítomna Česká televize a několik záběrů bude použito v listopadovém benefičním pořadu ve prospěch Centra Paraple.

Více na webových stránkách: www.podparapletem.cz .

Foto: Eva Smolíková, archiv Jana Ondera

TANEČNÍ MAGAZÍN

Hvězdy Stardance na Festivalu Zlatá Praha

Stálice Jan Onder a Marek Dědík prozradili, co mohou diváci očekávat a čeho se zúčastnit

Účastníci Festivalu Zlatá Praha se mohou setkat  s osobnostmi ze Stardance, bude tu i vítěz posledního kola mladičký Zděněk Piškula. Všechny hvězdy  budou nejen vystupovat, ale i učit, tedy návštěvníci si s nimi mohou zatančit. Oslovili jsme dvě  nejen oblíbené stálice pořadu Stardance, ale také dvě velice milé osobnosti a pátrali jsme, co se chystá.

 

Zeptali jsme se…

Prozradíte, co chystáte pro Festival Zlatá Praha?

Honza Onder:

(Honza se rozešel s dlouholetou životní i taneční  partnerkou Lucií Hunčárovou a jeho nová taneční partnerka se také jmenuje Lucie. Lucie tedy nahradila Lucii).

„Chystám vlastně  mou premiéru nových soutěžních tanců se současnou  taneční partnerkou Lucií Sloukovou.A v 17 h proběhne  talk show a každý z účastníků  se může zeptat, jak a co se odehrává v zákulisí Stardance.“

(Nastávající otec, Marek Dědík zatančí se svojí taneční partnerkou ze Stardance Olgou Šípkovou)

Marek Dědík:

„Zatančíme dva tance ze Stardance, tango, takže diváci nás tentokrát uvidí živě  a poté budeme vyučovat zbrusu novou  choreografii,  kterou ještě nikdo neviděl.“

 

Děkujeme a srdečně všechny zveme

Foto: Eva Smolíková,  Archiv Marka Dědíka

Taneční magazín

Po stopách Freda Astaira

Oblíbený dvojnásobný vítěz Stardance Jan Onder pátrá v pražké Ypsilonce po původu Freda Astaira

Studio  Ypsilon  přineslo   příběh  F r e d a  A s t a i r a  pod názvem „Chytání větru“

 

12.ledna diváci zhlédli premiéru nové inscenace Jana Schmida ‚Varieté Freda A. aneb Chytání větru.‘  Freda Astaira  ztvárnil  dvojnásobný vítěz Stardance, tanečník a choreograf Jan Onder.  

Autora a režiséra Jana Schmida  před nějakým časem zaujala informace o  původu Freda Astaira. Fred Astaire, kterého máme spojeného především s Amerikou, New Yorkem a s Hollywoodem, má totiž pražský původ. Je málo známý fakt, že Fredův  židovský dědeček žil v Praze na Josefově a jmenoval se Austerlitz. S objevením těchto souvislostí napomohl dokonce i  Archiv hlavního města Prahy!

Jan Schmid postavil  tedy text nové ypsilonské hry především na nedávno  objevených souvislostech, což činí hru velice zajímavou a také napínavou. Tento fakt podtrhla i jedna z hlavních postav inscenace,  Sherlock Holmes, který pátrá  v Americe u Ginger Rogersové, taneční partnerky Freda, jak to vlastně všechno bylo. Zmiňoval Fred někdy Prahu? Hlásil se ke svým předkům? Sherlock Holmes začne  své pátrání v židovské čtvrti. Dům sice ne a ne najít, ale to vůbec nevadí……

Během hry ožívá také postava Hugo Haase (Pavel Nový), který se po nuceném odchodu z meziválečného Československa prosadil jako herec, scénárista, režisér a producent v Hollywoodu. S Ginger Rogersovou se znal. Věděl  snad  on o původu Freda?  Vypátrá náš Sherlock Holmes něco dosud neobjeveného?

Sherlock Holmes odjíždí  do Ameriky a začne zpovídat Ginger, která si toho sice už moc nepamatuje,  ale její poslední manžel (Oldřich Navrátil), jí sem tam napoví. Náhle se  rozpomene a na scéně se objeví ….. Fred (Jan Onder). Při pohledu na jemnou a citlivou tvář Jana  Ondera celkem hravě uvěříme, že Fred opravdu obživnul. (Mladičkou Ginger  hraje  Bára Skočdopolová).

Ginger odtajňuje některé detaily z jejich společného života, ale snad ani není co, tedy možná. Prý s Fredem  nic neměla… Byla to prý jen taková plíživá spřízněnost. „Fred byl úplně zblblý tancem! On nepotřeboval ani hudbu, tanec  jsme vždy začínali bez hudby,“ svěřuje se Ginger.  Fred prý zastával názor, že  tanec byl na světě dřív než hudba. Ze vzpomínek se také dozvídáme o konfliktu, který Ginger a Fred měli mezi sebou  během natáčení. A spousty dalších pikantností. A třeba i v současné době populární postoj k životu není nic nového, Fred totiž tvrdil: „Já jsem vždycky tady a teď a minulost mě vůbec nezajímá. “

Představení je plné zpěvu a tance (zazněly  skvělé rytmické písničky Cheek to Cheek, 2 Night and Day nebo Puttin‘ on the Ritz)  či tanečních póz a komických scén, bohužel ale některé okamžiky, které jsou do děje vsunuty,  působí  poněkud rušivě a divák  se trošku ztrácí v příběhu. Mám na mysli scénu, kdy se paní domovnice náhle svlékla. Proč? Někdy na mě současná divadelní představení dělají dojem, že alespoň jeden moment,  kdy se některý z herců obnaží do spodního prádla, je povinný. Bohužel mnohdy tento okamžik vůbec nezapadá do příběhu a divák nechápe, cože  se to vlastně na jevišti děje.

Vzhledem k tomu, že téma této inscenace  je pro většinu lidí úplně nové, člověk  skutečně napjatě očekává, jakže  se to celé vyvine  dál.  Scény s Ublížencem  také odvádí diváka zbytečně  od vlastního příběhu.

Jan Onder  se projevil nejen jako zdatný tanečník a choreograf, ale také jako skvělý herec a dokonce i zpěvák.  Ke své roli říká: „Jestli se vůbec můžu  vedle Freda Astaira považovat za tanečníka, máme společné to, že jsme detailisti. Jsem především tanečník společenských tanců, teď používám swingové pohyby a interpretace a i přesto, že se swingem nemám moc zkušeností, rozumím charakteru pohybu.“

Coby tanečníka jsme vnímali  Jana Onderu vždy pouze bez mluveného slova, proto byla mluva  jakýmsi  milým překvapením.  Ačkoliv je tanečníkem společenských tanců, step ztvárnil skvěle a diváka ani nenapadne uvažovat, zda je step jeho obor nebo ne.  Jan Onder  je právě tak přesvědčivý ve fraku a klobouku  jako v ženských šatech, či v okamžiku, kdy představuje dítě (Freda Astaira), zamilovaného mladíka nebo  přísného a rozzlobeného Freda. Během komických situací Jan Onder zase rozehrává svou teenagerovsky hravou část bytosti. Inu, nezbývá než konstatovat, že  role  světoznámého tanečníka mu sedí jako ulitá.

Nelze opomenout  postavu Ginger, kterou ztvárnila Jana Synková. S každým krokem, s každou větou se divák baví nad sklerotickou starou dámou. Ginger je neodolatelně roztomilá a srší různými poučkami a svými životními zkušenostmi. V okamžiku, kdy si bere  na mušku své bývalé partnery, divák váhá, zda by ji raději praštil nebo pohladil…. Směje se jí  ale  od srdce, to  v každém případě.

A humoru je zde opravdu plno.  Ráda bych například vyzvedla  okamžik, kdy si  Fred získává díky svému talentu Hollywood…, zarputilý výraz Jana Ondery, boxujícího zuřivě proti svým potenciálním soupeřům, jasně říká, o jaký  talent  doopravdy šlo a divákovi   se směje pod kůží každičký sval. Ačkoliv dvě a půl hodiny je poměrně dlouhá doba a neustále si procvičujete bránici a  koutky úst se tvarují do úsměvu, divák není rád, když pátrání končí….

17

Zůstává otázka, zda byl Sherlock nakonec úspěšný a našel   ještě něco navíc, co se doposud stále  neví. Svěřil se Fred své taneční partnerce Ginger  o  pražských kořenech? To si, milý čtenáři, vypátrej během  zhlédnutí  nové inscenace „Chytání větru“ v pražské Ypsilonce.

Hrají: J. Onder, J. Synková, B. Skočdopolová, O. Navrátil, P. Vršek, K. Kikinčuková, P. Nový, R. Rychlá, M. Bohadlo, M. Čížek, D. Šváb, M. Janouš, J. Vacková, J. Večeřa, R. Mrázik, J. Noha, D. Renč Režie: J. Schmid Výprava: O. Zicha Hudební úprava a nastudování: V. Šrámek, D. Renč Choreografie: J. Onder Dramaturgie: J. Etlík

Žánrově se Chytání větru pohybujeme mezi vaudevillem, revue a varieté

 

Foto: studio Ypsilon

Eva Smolíková

Taneční magazín

Slavnostní předání šeku Centru Paraple

Slavnostní předání šeku, o který se zasloužili také tanečníci ze Stardance, se neslo v rytmu tance a radostné, chvílemi až nostalgické atmosféry

 

 

 

Tanečníci ze Stardance a Česká televize předali Centru Paraple šek v hodnotě téměř Kč 12.000.000,-

Jan Onder se ocitl v roli moderátora nikoli tanečníka, i když se společně s Radkem Bangou také zapohyboval v rytmu hudby. Někteří zúčastnění se Honzovi Onderovi smáli, že je při moderování nervózní, ale Ondra se nenechal rozhodit.  „Byl jsem, už nejsem,“ směje se.dsc_0254-001

Veronika Lálová, Zdeněk Piškula, Ondřej Bank, Eva Krejčířová, Jana Plodková a Michal Padevět, ti všichni předvedli své fantastické, (prý zapomenuté a dlouho netančené)  taneční  kreace.  Na scéně se objevilo i trio Anna K, Olga   Šípková a Kristýna Leichtová, které sice nepostoupily do dalších kol ve Stardance, ale našly  v sobě lásku k tanci a rozhodly se v něm pokračovat.  Řekly dokonce, že  možná  vytvoří  své vlastní taneční trio – „Ani Oli Kiki“.

dsc_0212 dsc_0213-001

Všeobecně se dá říci, že tanečníci na této akci poodhalii  své  sny  a plány,  například  Anna K  vydává nové album, ke kterému hledá název. Pomůžete jí?

dsc_0152 dsc_0159-001 dsc_0160-001

dsc_0177-001 dsc_0181 dsc_0184-001 dsc_0186 dsc_0189-001 dsc_0192 dsc_0204 dsc_0206 dsc_0208-001

Dále následovalo slavností předání šeku v částce  Kč 11 916 733,-. Ředitel Centra Paraple  David Lukeš říká: „Peníze poputují na platy osobních asistentů  a zdravotních sester“ .

dsc_0128

Jak hodnotil atmosféru tohoto odpoledne Jan Onder?

Zeptali jsme se….

TM: Jak hodnotíš dnešní atmosféru?

Honza Onder: „Bylo to tady  opravdu příjemné a milé, neoficiální, přátelské. Můžu říct jen to, že tato událost byla takovým neoficiálním poděkováním  všem zúčastněným na charitativním díle Stardance. Šek,  který  byl dnes předán, je v částce  téměř Kč  12 000 000,-   takže celá atmosféra je až nostalgická.“

TM: Očekával jsi tak vysokou částku?

Honza Onder: „Ano. Ale já jsem  byl u tohoto projektu i minulý rok, takže letos jsem se doslova modlil, aby se vybralo také tolik anebo dokonce víc. Minulý rok jsem ji nečekal,  celou událost jsem vlastně možná  ani tak silně  neprožíval,  ale  letos mi na všem  hodně záleželo.“

Děkujeme

dsc_0217-001 dsc_0232-001 dsc_0233-001 dsc_0240-001

Jak prožívali Stardance vozíčkáři?

 

Zeptali jsme se…..

Jaroslav Zářecký

TM: Napadlo Vás vůbec někdy po nehodě na motorce, že budete tančit?

Jaroslav Zářecký: „Ne, tak to ne, to mě tedy nikdy nenapadlo.“

TM: Co Vám problesklo hlavou v prvním  okamžiku, když Vám bylo nabídnuto zatančit si  ve Stardance?

Jaroslav Zářecký: „To byla pro mě veliká výzva. Říkal jsem si,  že mně to rozšíří možnosti a posunu se ve své  hlavě někam  dál.“

TM: „Měl jste strach, že Vám to třeba nepůjde?“

Jaroslav Zářecký: „No,  měl jsem strach z hudby. Nemyslel jsem si,  že bychom to nezvládli. Chtěl  jsem dostat nějakou živější hudbu, tu jsme nakonec   nedostali, ale i tak jsme to snad zvládli,ne!?

TM: Měl jste před touto choreografií  vztah k tanci nebo ne?

Jaroslav Zářecký: „Mně se opravdu moc líbí dívat  se na toho, kdo to umí. Ale já sám  jsem vždycky byl strašlivé ‚prkno‘. Hrál jsem hokej a sportoval, takže jsem neznal ‚takový ten flexibilní pohyb‘. Přesně  jako Ondra Bank. Toužil jsem tančit s ním. .“.

TM: Jak vnímají soutěž Vaši kolegové?

Jaroslav Zářecký „Já jsem vůbec  nikomu neřekl, že se akce zúčastním. Nějaký den předem se to ale vědělo, nevím ani, jak to vlastně proniklo na veřejnost. Odezvy jsou velké a ještě jsem vůbec nestihl odpovědět všem a nechávám si to, abych měl co dělat přes týden.“

TM: Když se ohlédnete směrem ke svému  nešťastnému dni, co byste vzkázal mladým klukům na motorkách?

Jaroslav Zářecký: „Dávat pozor, žádné ‚machrování‘. Ani neříkám jezdit vyloženě pomalu, to už je dané situací,  ale soustředit  se  na jízdu a počítat s tím, že kdykoliv se může stát cokoliv.“

TM: Dá se říci, pokud se nepodaří  dojet k cíli,  ale aspoň přežít, že život jde dál….

Jaroslav Zářecký: „Ano.  Já sám cítím, že dva a půl roku po mé  nehodě jsem se psychicky posunul neuvěřitelně  daleko.  Dnes už mě hned tak něco nesrazí, neřeším žádné malichernosti. Jsem úplně jiný člověk, silnější.“

Dávají Vám odborníci šanci na úplné uzdravení?

Jaroslav Zářecký: „To mi nikdo neřekne. Každopádně, když přijdu do nemocnice Motol  na kontrolu,  lékaři jsou  překvapeni, co jsem už dokázal.  Směřuji si to tak ve své mysli. Soustředím se na to,  že zase  budu chodit   jako dřív.“

dsc_0257-001

Jak prožívali tanec s vozíčkáři soutěžící?

Zeptali jsme se ….

Jana Plodková

dsc_0176-001

TM: Líbila se Vám myšlenka pomáhat tancem zraněným lidem nebo jste se bála?

Jana Plodková: „Myšlenka,  se mi určitě jevila  jako dobrá. Hlavně ten cíl, vybrat co nejvíce peněz, které pomůžou těm,  kteří to opravdu potřebují. Dopadlo  to skvěle a jediné, z čeho jsem měla obavy bylo, jaké možnosti vůbec vozíček nabízí, jaká bude naše tanečnice. Ale najednou to vyšlo tak dokonale,  že já i Michal i Iveta jsme si to náramně užili.“

TM: Byl ve Vás strach, zda  dokážete udělat choreografii s vozíčkem?

„Ne  úplně  strach, ale takové zvláštní očekávání. Co vlastně člověk s tím vozíčkem může zažít?“

Necítili jste obavu, že můžete vozíčkáře nějak zranit?

„ Ne, vůbec, to jsem necítila. Když jsem uviděla Ivetu, tak jsem věděla, že bude všechno dobré.“

Kdo tvořil choreografii?

„Já jsem měla připravené nějaké základy, Iveta  se potom do toho ‚vrhla úplně po hlavě‘, ale já jsem samozřejmě také tvořila.“

Děkujeme

Nezbývá než popřát hodně štěstí  všem, kteří se zúčastnili a poděkovat jim

dsc_0261-001 dsc_0265-001

Foto: Eva Smolíková

Taneční magazín

Ve znamení „A“

Druhou listopadovou středu jsme věnovali dvojici setkání s hvězdami. S těmi českými hereckými, sportovními a tanečními díky agentuře ing. Krígla na křtu knihy populárního tanečníka a moderátora Jana Ondera a jeho maminky PaeDr. Zuzany Onderové. A na filmové předpremiéře ve společnosti francouzských filmových hvězd, zásluhou společnosti Aerofilms.

 

Ve znamení dvou „A“

Ve středu 9. 11.navštívil Taneční magazín dvě kulturní události, které pomyslně spojoval název začínající velkým „A“. Tím prvním bylo obchodní centrum Arkády Pankrác v Praze 4 (kde jinde než na Pankráci :-), kde se probíhal slavnostní křest knížky známého tanečníka a také spisovatele Jana Ondera „Kdo zachrání Pižďucha“. Napsal ji se svou maminkou PaeDr. Zuzanou Onderovou. A vydal ji pan Vladimír Krígl ve své nakladatelské agentuře. Druhým „áčkem“ bylo artové kino Aero v Praze, kde probíhala předpremiéra filmu mladého módního herce a režiséra Xaviera Dolana „Je to konec světa?“, ověnčeného vavříny z letošního festivalu v Cannes.

2-kdo_zachrani_pizducha

Maminka slovutného tanečníka i moderátora PaeDr. Zuzana Onderová je (kromě pohádek) i autorkou ilustrací půvabné rodinné knížky.

O knížce populárního tanečníka nyní i spisovatele Jana Ondera (a jeho maminky) náš magazín již podrobně psal. Proto spíše ke křtu samotnému. Účastnili se jej herečka Dana Batulková se dcerou Marianou Prachařovou, bývalá reprezentační atletka – skokanka o tyči Kateřina Baďurová-Janků, jmenovec slavného fotbalového rozhodčího Dymo Piškuly (přezdívaného „Dynamo“) – herec Zdeněk Piškula, zpěvák Radek Banga, kuchařská hvězda Emanuele Ridi a v neposlední řadě i tanečnice Lucie Hunčárová.

Hvězdou křtu byla dcera nakladatele inženýra Vladimíra Krígla – Helena Kríglová. V akusticky velice složitém prostředí obchodní galerie se zaskvěla jako výborná zpěvačka. Celé pozdní odpoledne moderovali společně redaktor Českého rozhlasu v Plzni Petr Čimpera a odpovědný redaktor křtěné knížky Jiří Halbrštát.

1-akkadykrest

Vánočně vyzdobené Arkády Pankrác díky knižnímu distributtorovi knihkupectví Dobrovský a Agentuře Krígl přilákaly stovky zájemců i náhodných kolemjdoucích na křest knížky Jana Ondera a jeho maminky Zuzany.

Nakladatelství „Agentura Krígl“ si zaslouží pochvalu za příjemný titul (nejen) pro děti, který jistě obohatí (nejen) vánoční trh. A jelikož vydavatelé bývají většinou skromně vzadu, rádi uveřejňujeme i fotografii vydavatele – pana inženýra Vladimíra Krígla.

3-vydavatelvladimirkrigl

Čtenáři většinou znají tváře herců, zpěváků, sportovců, spisovatelů, ale většinou vydavatelů nikoli. Proto Taneční magazín udělá výjimku a představuje inženýra Vladimíra Krígla, který má největší zásluhy na tom, že půvabná knížka spatřila světlo světa.

Večerní filmová předpremiéra snímku „Je to konec světa“, sebevědomého a ambiciózního režiséra Xaviera Dolana se v pražském kinu Aero nesla na vlně velkých očekávání. Jaký bude film oceněný velkou cenou poroty v Cannes? Žel, očekávání spíše nesplněných…

Pouze statisticky: film z roku 2016 „Je to jen konec světa“ přináší na česká a moravská filmová plátna společnost Aerofilms. Distribuční premiéra byla ve čtvrtek 10. 11. 2016. Konec monopolu pro Českou republiku nadejde 31. března 2026. Snímek byl natočen v koprodukci Francie a Kanady. Film má devadesát sedm minut. Autory scénáře jsou sám režisér Xavier Dolan a Jean-Luc Lagarce. Kameramanem byl André Turpin. Hudbu zkomponoval Gabriel Yared. Hrají: Gaspard Ulliel, Nathalie Baye, Marion Cotillard, Léa Seydoux, Vincent Cassel, Stephan Dubeau a další.

Premisa filmu o rodinných vztazích i téma smrti se zde jaksi vytrácejí do ztracena. Scénář – ačkoli inspirován divadelní hrou – nesahal ani po kotníky například divadelnímu scénáři Yasminy Rezy s obdobnou rodinnou tematikou „Bůh masakru“.

Mladý režisér zde spíše inscenuje neživotné (a velmi často plytké) dialogy klouzající spíše pouze po povrchu laciného efektu. Podle výsledku asi neumí (spolu)pracovat s herci. A je to škoda, jelikož ve filmu se objevuje skvělý Vincent Cassel (syn legendárního Jeana Pierre Cassela) či současná hvězda  francouzského filmu Léa Seydoux. U představitele hlavní role Gaspara Ullilea tak místy dochází ke kouzlu (patrně) nechtěného, že jeho herecká bezradnost absolutně nerežírované role konvenuje s bezradností jeho hrané postavy.

Dolan, který se v médiích (podle potřeby) prezentuje jako kanadský (dle místa narození) anebo francouzský (dle rodiště matky) režisér, film samotný nezachránil ani krátkými vloženými sekvencemi spíše pop-artového ražení. A po shlédnutí tohoto snímku se divák může ptát, kde měl Dolan tu drzost prohlásit o Orsonu Wellesovi, že byl pomalý a líný?

Je zajímavé zamyslet se v tomto kontexu, kam spěje současný film? Když obdobné nedozrálé a nikterak neprovokující a téměř nic neevokující dílo získá cenu v Cannes… Nechci spekulovat, zda to není způsobeno tím, že Dolan byl v předešlém ročníku v Cannes sám v porotě? Kde jsou v oblasti psychologického filmu na obzoru nějací nástupci Ingmara Bergmana, polského mistra psychologické drobnokresby Kryzstofa Zanussiho anebo jeho kolegy, který často úspěšně natáčel ve Francii, Kryzstofa Kieślowského?

Film jistě vzbudí – díky kvalitnímu hereckému obsazení – divácký zájem i v Čechách a na Moravě. Pouze nevím, zda to budou miliónové návštěvy jako ve Francii?

4-jetojenkonecsvetaplakat

Plakát na film „Je to konec světa“, který může být v Čechách a na Moravě promítán od premiéry 10. listopadu 2016 až do 31. března 2026, kdy mu zde skončí monopol.

Závěrem zbývá pochválit Aerofilms za aktuální a méně komerční dramaturgii. Za výtečnou společenskou událost i za chutný popremiérový raut „v režii“ Bageterie Boullevard.

Michal Stein

Foto: autor, Agentura Krígl a Aerofilms

Taneční magazín

Rozhodčí ve Stardance byli příliš přísní pro Ladislava Vízka

Ladislav Vízek sice vypadl ze soutěže, ale cítil se docela spokojený, protože se vrací do svého světa, kde má milejší rozhodčí

 

Večer 22. října zahájili Jan Onder a Tereza Kostková svým ohnivým paso doble

Tentokrát zazněly české i slovenské hity a  diváci zhlédli  5x rumbu a 4x valčík

Anna K a Marek Hrstka

„Myslela jsem, že rumba je tanec, který má rumba koule, tedy je pěkně rychlý, ale není to tak“, říká Anna.

Marek Hrstka si postěžoval, že u tréninku (při otočce) musí  vydržet křik Anny a dělá, jakoby nic, všechno je super a zalité sluncem…

Porota byla také celkem zalitá sluncem, pochválili dobrý kus práce, pár stoupá, jen Zdeněk Chlopčík poukázal na pomalé a těžkopádné nohy.

Celkem 25 bodů

gcfj

 

Emanuele Ridi a Lucie Hunčárová

Emanuele   občas Lucce šlápne při tréninku na nohu a  jako odškodné jí nosí bílé víno. Lucce se nelíbilo, proč  že to Emanuele vystrkuje ten zadek?  Emanule: „Protože je hezký“

Tatiana Drexler ocenila nádherné otevírání vína, ale na parketu to prý tak  dobré nebylo. Radek Baláš se smířil s variantou, že může akceptovat italskou verzi valčíku.

Celkem 21 bodů

gcfj

Ladislav Vízek a  Eva Krejčířová

Ladislav Vízek je z tréninků pěkně unavený a protože má povoleno brát telefony, jednoznačně toho využívá. Eva jej podezřívá, že svým kamarádům schválně říká časy tréninků, aby volali v tu dobu a Láďa mohl mít přestávku. Jeho kamarádi ale tvrdí, že Láďa chodí poctivě trénovat tane c,  což je u něj výjimečné. Navíc se do telefonu hlásí jako Travolta..

V choreografii na píseň Jany Kratochvílové V stínu kapradiny (Jana se také objevila mezi diváky) Ladislav Vízek chvíli lenošil a spal ve stínu kapradiny.

Zdeněk Chlop ík ohodnotil tuto část choreografie jako velmi dobrou, ale v okamžiku, kdy se Láďa postavil, to už prý dobré nebylo

Honzovi Revaiovi se nepozdávala rytmika.
Celkem 17 bodů

215522160451002_zakulisi_49

Jana Plodková a Michal Padevět (tedy Plody a Pady)

Michal:  „V tomto valčíku je nejtěžší točit ten pytel brambor na zádech…“ (směje se.)

Porota kritizovala rytmus, ale Jana pohotově odpověděla: „Já jsem vypadla schválně, já jsem to cvičila mimo rytmus“ . Zdeněk Chlopčík na to reagoval slovy: „Dobře, já tedy vyzdvihnu točky mimo hudbu, ale málo pružné a děs v očích“
Celkem 29 bodů

gcfj

 

Roman Zach a Andrea Třeštiková

Andrea prozradila, že se zatím srovnávají s technikou a ladí zvedačky. Roman se snaží raději na nic nemyslet

Honza Révai popustil uzdu fantazii a viděl v Romanovi mága  a kouzelníka. Tatiana ocenila volnost v tanci, ale pokud Roman Zach dodržuje pravidla, přestává to prý fungovat

Celkem 25 bodů

gcfj

 

Kristýna Leichtová a Václav Masaryk

Kristýně se při otočkách motá hlava a vůbec je nechce cvičit . Jenže Václav tvrdošíjně trvá na tom, že otočky  v choreografii budou.

Porota si samozřejmě všimla obrovské nejistoty v otočkách a také toho, že pár utíkal před hudbou. Krystýna dokonce očima poroty ožila až po tanci, jakoby ani  neměla sílu pohybovat se po parketu.

Kristýna se ale nedala zaskočit a řekla: „Já se před kamerou stydím“.

Celkem 22 bodů

gcfj

 

Zdeněk Piškula a Veronika Lálová

 
Zdeněk neustále vtipkuje, tím trošku maskuje, že má v rumbě problémy s držením těla
Honzovi Révaiovi se tanec líbil, měl i příběh i zamilovanost, Tatiana radí ještě přidat a může být Zdeněk třeba i profi tanečníkem

Celkem 32 bodů

gcfj

Ondřej Bank a Kamila  Tománková

Ondru bolí kolena, ale protože je k sobě přísný a nedává nic znát, Kamila mu trošku naložila…

Porotě se to ale nezdálo jako dobrý nápad. Radek Balaš řekl, že příliš komplikované pohyby v choreo nevydýchá, pokud tanec rytmicky plave. Honza Révai spolkl technické nedostatky slovy: „Dohnal jsi to chlapáctvím, jsi sice medvídek, ale když přidáš grizzlyho, bude to dobré“.

Celkem 26 bodů

gcfj

Olga Šípková a Marek Dědík

 
Olga lamentuje: „Desítky od poroty? Proč nám to udělali?  Jak to teď ustojíme? Zpomalit!“

Olga si postěžovala, že si z ní Marek dělává srandu, protože  pokorně cvičí a všechno po něm zopakuje.
Porota očekávala krásný tanec, nicméně viděla i pár technických chybek. Radek Balaš tipuje, že Olga a Marek projdou soutěží Start-Cíl. Tatiana našla dva kroky mimo rytmus a Honzovi zase chyběla splečná vazba

Celkem: 37 bodů

gcfj

 

 Verdikt diváků: Ladislav Vízek a  Eva Krejčířová končí!

 
Ladislav:  „Už se stalo, že někdo jako poražený jásal?  Já ano, vracím se do svého světa, tady jsou rozhodčí příliš přísní, nedá se nic dělat“.

215522160451002_zakulisi_49

Foto:  Česká televize

Taneční magazín

Stardance: „Diváci, na rozdíl od poroty, poznají kvalitní tanec“ říká Lukáš Pavlásek

„Je mi to nesmírně líto, že odcházím, říkám to upřímně“ prozradil Michal Necpál

Zeptali jsme se…

Lukáš Pavlásek, soutěžící

DSC_0223

Lukáši, porota Vás neustále kritizuje. Jak to snášíte?

„Snáším to, žiji  s vědomím, že by ještě mohli ubrat, mohli by nám dát čtyři jedničky. To zatím neudělali a doufám, že se tak stane.“

Cítíte se už unavený po všem tom trénování?

„Ne. Mám perfektní kondičku. Jsem čilý.“

Kdybyste mohl vrátit čas a rozhodoval o své životní dráze, chtěl byste být „profi“ tanečníkem?

„O tom jsem opravdu nikdy nepřemýšlel.“

V čem  podle Vašeho názoru tkví to Vaše kouzlo, že Vám diváci tak fandí?

„No tak, já jsem rád, že diváci na rozdíl od poroty poznají kvalitu. A dále – už  z historie je známo, že vyhrávají outsideři.“

Děkujeme

 

Zeptali jsme se ….

 4578316-praha-zkouska-ja-balas_denik-380

Radek Baláš, člen poroty

Nejste letos  přísnější než v předchozím ročníku?

„Těžko posoudit ze subjektivního hlediska.  Objektivně bychom mohli  soudit jen v případě, že bychom  srovnali   dva poslední ročníky. Ale svým způsobem možná ano. Mám dojem, že tento ročník po technické stránce je na nižší úrovni, až na několik párů, kterým  to dávám jednoznačně najevo svým  bodovým hodnocením.

Navíc člověk také podléhá změnám, které se udály za předchozí  dva roky. Mezitím  vznikly nové inscenace.  Možná, že v případě, kdy  si člověk sám na sebe  klade přísnější kritéria, a já se snažím být přísnější i sám na sebe, tak je možné, že se to  promítne i do téhle subtilní roviny. Takže připouštím, že jsem přísnější.“

Koho byste si raději vybral pro svou roli do muzikálu? Technicky dokonalého tanečníka, nebo komika, kterého národ miluje?

„To není přesně položená otázka!  Záleží na charakteru role. Pokud by postava měla být nositelem humorných prvků, charakterově i dramaturgicky, tak jako režisér dám jednoznačně přednost Lukášovi. Je to báječný komik a klaun, navíc je nesmírně zábavný člověk, současně i pohotový.

Ale pro roli postavy, která by v rozsahu i charakterové dimenzi musela aspoň trošku tančit, bych na  něj sázet nemohl. V divadle je to specifičtější.

Tady ve Stardance vyvstává jiná otázka. Mluvil jsem dnes o sociologické rovině. Na  jedné straně  má český národ rád humor, ale občas část českého národa, ať už pro srandu nebo z jiných důvodů, posílá hlasy svým favoritům v nevhodnou dobu na nevhodném místě. Či-li  nedosadí  profesionála tam, kam má.

Kdyby byla Stardance soutěž klaunů, Lukáš bude bezpochyby aspirovat na jedno z prvních míst. Ale jestliže název soutěže  je STARDANCE,  pak si myslím, že se divák chová trošku nespravedlivě  vůči profesionálům. Ale Lukáš je zábavný a to je pravda. A Stardance je hlavně zábavný pořad. To je také pravda.“

Děkujeme

 

Zeptali jsme se…

DSC_0261

Michal Necpál, soutěžící (dnes soutěž opouští)

Jste profesionál. Kdo je ve Vašich očích větší hrdina –  ten, od přírody talentovaný, všechno mu jde  snadno, vypadá dobře…, nebo ten,  který nedisponuje talentem, všechno nadře a vydře, snaží se a bojuje…

„Tak hrdina je ten, který vše  vydře. Ale ve výsledku, co se týče téhle soutěže,  převažuje  hlavně talent, protože je zoufale málo času na nazkoušení choreografie. Pokud má člověk talent v těle, cítí  hudbu, ví, jak se má pohybovat, má za sebou nějakou taneční  průpravu (třeba baletní) a  ví, jak propnout ruku, jak zahrát, to je dar a je to nesmírně  žádoucí v této soutěži. Budeme-li mluvit o profesionalitě, ta se trénuje několik let. To  znamená, že talent má velmi brzy strop a dále  už vyhrávají páry, které třeba toho talentu tolik nemají, ale měly více času vše &nb sp;vydřít a  chtěly dřít.  A vlastně paradoxně vyhrávají nad těmi  talentovanými.“

Před nějakým rokem  jste řekl,  že nechcete soutěžně tančit. Ale soutěžíte. Jak to je?

„Ano,  soutěžím. Ale tohle  je soutěž, která se nemůže  rovnat fyzickým vytížením běžných soutěží, protože tady se připravujeme na minutu a půl a při klasických  soutěžích se připravujeme nejméně na hodinu a půl čistého času. Navíc běžně za sebou jedou tance, které mají 5x  minutu a půl. Dělal jsem soutěžní tance  od malička a některé věci mi tam přišlly lehce demotivující. Zažíval jsem i zbytečně velkou rivalitu, to  se s tímto pořadem nedá vůbec  srovnat. Stardance je  noblesní, byť je to soutěž, ale je to současně i zábavní  pořad.

Můžete tedy potvrdit, že  mezi tanečníky v Čechách  panuje rivalita?

„Určitě.  Zákulisí nebylo pěkné.“

Jak hodnotíte dnešní neúspěch? Bylo Vám to opravdu líto nebo jste s tím počítal?

„Tady ve Stardance  se nedá počítat absolutně s ničím. Speciálně teď, když nás zbylo pouze šest. Samozřejmě jsou favorité nebo přinejmenším „ne adepti“ na vypadnutí. Je mi to opravdu neskutečně líto,  to je pravda.  V každém kole mi v  hlavě proběhne, že bych mohl vypadnout. Tentokrát jsme byli u poroty  už ve  druhé půlce. Ale samozřejmě  hlasy a sympatie diváků nemůžeme ovlivnit.

Mě náš  odchod  hrozně mrzí, protože jsem chtěl jít do dalšího kola. Toužil  jsem si vyzkoušet pana Svěráka a tančit s třetí osobou.“

Máte pocit, že jste s Leonou mohli něco udělat lépe? Nebo  je to skutečná sázka do loterie a  nemůžete pro své cíle  udělat vůbec nic?

„Já mám svědomí docela čisté, kdybych měl možnost vrátit čas, udělal bych všechno stejně. Klobouk  dolů,  zbývající páry teď budou mít ještě méně času, budou se  tančit dva tance. Chtěl jsem to už od září zažít, chtěl jsem v této části soutěže být, ale život  mě naučil, že soutěž je soutěž a musí se celkově brát se ctí.“

Děkujeme

Taneční magazín

 

6.kolo  otevřela   choreografie Jana Ondera, který  si zatančil  v čele

DSC_0281 DSC_0287 DSC_0289 DSC_0307

 Tentokrát se tančí v rytmu skladeb Michaela Jacksona

 

 DSC_0216

Lucie Hunčárová, Lukáš Pavlásek   (rumba)

Populární duo „Lu-lu“

Lukáš: „Cítím, že to bude hit. Lidé zkrátka  poznají dobrý tanec“

Marek Eben: „Z Lucie se  během této soutěže stala Matka Tereza“

Hodnocení poroty:

Jan Révai:  3 body   (byl to hit č. 1, tohle nikdo nikdy neviděl, polemizuji, zda tě mám litovat či obdivovat,  rumba je  uvolnění, ale v Tobě bylo jen napětí)

Tatiana Drexler: 4  body  (ruce pracují, kdybyste nemusel hýbat i tělem, šlo by to)

Radek Baláš: 2 body  (už nejste sousto pro taneční porotu, jste fenomén pro sociologickou studii. Národ má smysl pro humor. Pokud někdo nemá taneční vlohy a je v 6. kole, stává se Járou Cimrmanem českého tance!)

Zdeněk Chlopčík: 4 body  (vrátím se k tanci, v rumbě jsi zatím ze svých tanců šel nejpřesněji na hudbu, paže  se mi také líbily)

 

DSC_0246

DSC_0242

Leoš Mareš, Katarina Štumpfová   (ča-ča)

Leoš: „Teď jen tancuji a myslím na Stardance, kudy chodím. Pro své okolí jsem asociální. Tréma mi stále přibývá a více to prožívám“

Hodnocení poroty:

Jan Révai:  9 bodů

Tatiana Drexler: 9 bodů

Radek Baláš: 8 bodů  (luxusní tanec, krásné choreo, ale nepracují paže, málo jste mi vyprávěli Váš příběh, bylo to na můj vkus hodně sobecké)

Zdeněk Chlopčík: 8 bodů   (první výborná ča-ča, rytmicky moc pěkné, ale nepropínal jsi kolena, začíná mi vadit malá práce paží, tanec by víc vyniknul, kdyby byly zapojené paže)

DSC_0271

DSC_0262

Leona Machálková, Michal Necpál    (rumba)

Leona: „Rumba je  ňuňání a mazlení, ale ve výsledku velký fičák“

Hodnocení poroty:

Jan Révai:  8 bodů   (krásné ruce,  rumba znamená uolnění, ale  chybí mi tam ten stop time a uvolnění)

Tatiana Drexler: 6  bodů  (jdou Vám lépe standardní tance, než latina, nejkrásnější byly ty části, kdy Vás Michal nesl, v rumbě to nestačí)

Radek Baláš: 6 bodů

Zdeněk Chlopčík: 7 bodů

DSC_0233

Marek Zelinka,  Marie Doležalová (ča-ča)

Maruška: „Nejsme pár, který by se vlnil a kroutil, děláme, co nás baví, říkáme – „Ať se porota nažere a divák zůstane celý“

Hodnocení poroty:

Jan Révai:  8 bodů   (chválím ruce, choreo i příběh, ale trochu více kroků)

Tatiana Drexler: 7 bodů

Radek Baláš: 9 bodů  (porota se nažrala, ča-ča vyprávěla příběh, mohlo by tam být více dynamiky, je to pro mě jeden z nejkrásnějších  tanců)

Zdeněk Chlopčík: 9 bodů

DSC_0251

DSC_0257

Radek Banga, Tereza Bufková   (rumba)

Radek: „I když se Terezka snaží být zlá, tak je roztomilá“

Radek: „…když se točím dokola, vidím ty světla kolem a vlastně nevím, kde jsem“

Hodnocení poroty:

Jan Révai:  6 bodů

Tatiana Drexler: 6  bodů  (myslel sis, že si nikdo nevšimne, že nevíš, kde jsi… ale bylo to opravdu velké okno… , kroky špatné, kategorie Děti I)

Radek Baláš: 5 bodů

Zdeněk Chlopčík: 6 bodů  (okno mi ani nevadilo, to mívá každý, ale kroky hodnotím, nášlapy špatné, viděl jsem krásnou ženskou, ale ne chlapa, zkrátka dvě něžné postavičky)

DSC_0209

DSC_0208

Jitka Šnajdrová, Marek Dědík   (ča-ča)

Marek: „Často probíráme prvek zvaný „kafé“

Hodnocení poroty:

Jan Révai:  10 bodů   (zkrátka ča-ča, Marek, Jitka, no comment)

Tatiana Drexler: 10  bodů  (po této ča-či je čas, aby lidé posílali biliony sms)

Radek Baláš: 10 bodů  (byli jste jedineční, nemysleli jste na techniku, nadstandard)

Zdeněk Chlopčík: 10 bodů  (Vaše ča-ča měla všechno, běhal mi mráz po zádech)

Celkem: 40 bodů!!

 

Souboj týmů:

  1. tým

Lucie Hunčárová, Lukáš Pavlásek, Jitka Šnajdrová, Marek Dědík, Marek Zelinka, Marie Doležalová

  1. tým

Leona Machálková, Michal Necpál, Leoš Mareš, Katarina Štumpfová, Radek Banga, Tereza Bufková

Porota se shodla na tom, že vítězí první tým

 

Soutěžící sledují přímý přenos

DSC_0315

Soutěž opouští: Leona Machálková a Michal Necpál

DSC_0261

Leona: „To je škoda. Je to obrovská dřina, ale i radost!“

Foto:Eva Smolíková

 Taneční magazín