Rozhovor s malířkou (nejenom) obrazů tanečnic a baletek MICHAELOU KOŘÁNOVOU

„Mám ráda hudbu, ze které je cítit jižní slunce.“

Mladá a sympatická malířka Michaela Kořánová zaujala v březnu 2018 v galerii knihkupectví VOLVOX GLOBATOR v Praze 3 na Žižkově svými originálními obrazy. Z nich vynikaly zejména ty s postavami tanečnic a baletek.

A proto se TANEČNÍ MAGAZÍN za rodačkou z Benešova u Prahy, která prožila mládí v městečku Sedlec – Prčice (proslaveném každoročním turistickým pochodem i následnou písní Ivana Mládka) vypravil se žádostí o rozhovor. Předesíláme předem, že sympatická světlovlasá autorka se výtvarné práci věnuje vedle svého náročného civilního povolání.

Co Vás inspiruje k malířské tvorbě s taneční tematikou?

V souvislosti s tancem se mi stal minulý rok úraz. Několik týdnů jsem nemohla vůbec chodit a najednou jsem měla potřebu malovat tanečnice. Možná člověk maluje to, co momentálně nemůže mít, nebo čeho nemůže dosáhnout. Je to taková kompenzace.“

Chystáte nové obrazy s tanečnicemi?

Neříkám, že ne. Nyní to tak ale necítím.“

Moderní tanec nemá daleko ke sportu, sportujete?

Sportu jsdem se věnovala vždy. Žádný ze sportů jsem ale nedělala vrcholově, avšak byl součástí mého života. A doufám, že se ke sportu budu moci pomalu vrátit.“

Máte sama nějaký bližší, osobní vztah k tanci a pohybu?

Tanec i pohyb byl způsobem mého vybití, jako kompenzace psychicky náročného povolání. Zároveň nabytí novou energií, kterou jsem pociťovala zvláště při tanci.“

Chodila jste do tanečních?

Ano, chodila jsem do tanečních. Musím, ale upřímně přiznat, že bych si potřebovala některé kroky zopakovat.

Máte ráda jako divačka spíše klasický balet anebo moderní tanec?

Chodím ráda do divadla na klasický i moderní balet. Mám ráda ale i hudbu, ze které je cítit jižní slunce, s tím spojené latinskoamerické tance, zumbu, nebo reggaeton.“

Byla jste poslední dobou na nějakém zajímavém tanečním představení?

Velmi se mi líbilo baletní představení v pražském Národním divadle ,Sólo pro nás dva´ od choreografa Petra Zusky.“

Sledujete taneční programy v televizi?

Již několik let nemám televizi. Tak ani nemohu.“

Vidíte nějakou souvislost mezi tancem a výtvarným uměním?

Určitě. Únik od reality pro danou osobu, umění pro ostatní.“

V jakém rozpoložení malujete? V klidu ano v přetlaku emocí?

Vždy maluji v nějaké emoci, vlastně každý obraz je důsledek nějakého mého psychického rozpoložení.“

Která je Vaše nejoblíbenější barva?

Zelená, ta mě uklidňuje.“

Kde Vaše obrazy v nejbližší době budeme moci potkat? Do kterých míst situujete nové výstavy?

Dostala jsem nabídku vystavit mé obrazy v Mělníce, v jisté kavárně na náměstí. Na podzim poté v galeriii ,Záliv´v lázních Bechyně.“

Co je Vaším zatím nesplněným uměleckým snem?

Naučit se malovat ještě jinými technikami.“

Je o Vás známo, že malujete vedle svého civilního zaměstnání, jak je to náročné časově?

„Někdy maluji po večerech, většinou ale o víkendu. Malování neberu jako něco, co by pro mě bylo časově náročné, je to můj způsob odreagování.“

Co byste ráda vzkázala čtenářům TANEČNÍHO MAGAZÍNU závěrem?

„Neříkejte, že neumíte tancovat, pokud to nezkusíte. Neříkejte, že neumíte malovat, pokud to nezkusíte.“

Foto: archiv Michaely Kořánové

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Výstava „GOTT, MY LIFE“ začíná

Od 8. 6. do 30. 9. proběhne na lodi na pražské Náplavce mezi Palackého a Železničním mostem originální výstava „GOTT, MY LIFE“. Mapuje hvězdnou kariéru Karla Gotta. Čítá na 1000 exponátů, 30 videoprojekcí a je na ploše 1500 čtverečních metrů. Bude otevřena denně!

Ivan Mládek kdysi zpíval hit „Láďa jede lodí“. Ten by se mohl pozměnit na „Zlatý Kája bude v lodi“. V Praze, na Vltavě. Videoprojekce klipů a sestřihů kariérních střípků nebo uvítání návštěvníků samotným Karlem Gottem – prostřednictvím holografické projekce. To je jen výčet nevšedních součástí expozice s titulem „GOTT, MY LIFE“ mapující Mistrovu hvězdnou kariéru, které obyčejnou výstavu promění v nezapomenutelnou show. Stovky exponátů a fotografií, videí i audionahrávek. Vše bude ještě navíc umocněno netradičně neotřelý ;mi galerijními prostory.

„Hledali jsme místo, které by odpovídalo tak výjimečné, v České republice doposud nevídané expozici. Až nás napadlo vytvořit naprosto originální prostory. Na lodi, která bude za tímto účelem přebudována na galerii na vodě. Zakotvena bude na pražské náplavce, na Rašínově nábřeží,“ říká hlavní organizátor Richard Fuxa, předseda správní rady nadačního fondu nesoucího jeho jméno, jenž výstavu pořádá ve spolupráci s Národním muzeem.

 Zleva Karel Gott a hlavní organizátor výstavy Richard Fuxa.

 

Exkluzivní pojetí výstavních prostor zajistí renomovaný architekt Miroslav Vavřina. Interiéry podpalubí lodi nabídnou místo přímo pro vystavované artefakty, palubní část bude pokryta modulárními a recyklovatelnými přepravními kontejnery standardních velikostí, jejichž kombinací a designérskými úpravami do svěží a moderní podoby v černo-bílých barvách vzniknou prostory pro společenské vyžití. „Projekt galerijní instituce v tak netradičním prostředí, jakým loď je, pro nás znamenalo nevšední koncepční zadání. Inspirováni estetikou transkontinentálního „carga“ s lehkostí jachetní elegance jsme došli k harmonickému a funkčnímu modelu kotvícího kulturního objektu na řece,“ přibližuje architekt výstavy.

Národní muzeum není institucí, která je plná ,starých věcí´. Naším posláním je dokumentovat i naši současnost a zachovat budoucím generacím svědectví o době, ve které žijeme. Mapujeme významné události, fenomény i osobnosti. I proto jsme již před časem v Českém muzeu hudby založili Centrum pro dokumentaci hudby a nových médií. Karel Gott je bezpochyby významnou hudební osobností i fenoménem naší doby, a tak nemohl uniknout naší sbírkotvorné i odborné pozornosti. Jsem moc rád, že se proto nyní Národní muzeum může podílet na přípravě mapující tv orbu i život tohoto významného českého umělce,“ vysvětluje PhDr. Michal Lukeš, Ph.D., ředitel spolupořádajícího Národního muzea.

Národní muzeum poskytne pro výstavu rozsáhlou celoživotní sbírku jisté fanynky Karla Gotta, a také kurátora výstavy, Petera Baloga, jenž se již několik let věnuje studiu profesionální dráhy fenomenálního českého interpreta a zároveň je vedoucím Centra pro dokumentaci hudby a nových médií.

Nabídka z bohaté fotodokumentace výstavy.

„Karel Gott se během šedesátileté kariéry stal ikonou české pop-music a výstava sleduje jeho hvězdnou dráhu od konce padesátých let, kdy začínal jako amatérský zpěvák v pražských jazzových kavárnách, přes první úspěchy v Československu, setkávání se showbyznysem na světových pódiích, kariéru v bývalém Západním Německu, až po ohlasy u současné mladé generace,“ popisuje pojetí výstavy kurátor Balog.

Kreativní ředitel výstavy Pavel Klusák k tomu pak dodává: „Gottův příběh je zároveň silnou kapitolou z naší moderní historie. Vrstevnatý portrét největší hvězdy vzešlé z československé pop-kultury má aspekty show, ale taky nám nastavuje zrcadlo: ukazuje životní styl, média, trendy, zvyky a hodnoty, s nimiž jsme žili. A věděli: Časy se mění, Gott zůstává.“

Pod tímto obrázkem vás budou (nejen v Praze) zvát billboardy na výstavu.

Výstava, kterou pořádá Nadační fond Richarda Fuxy ve spolupráci s Národním muzeem, a kterou produkčně zajišťuje společnost BigMedia, se uskuteční od 8. června do 30. září letošního roku. A bude otevřena celé týdny (bez zavíracího dne) od 10.00 do 19.00 hodin. Vstupenky jsou v síti TicketPro, TicketPortal či přímo na místě výstavy, na pražské Náplavce.

TANEČNÍ MAGAZÍN

Foto: „GOTT, MY LIFE“, Eva Smolíková