Rozhovor se zpěvačkou JIŘINOU ANNOU JANDOVOU

„Skládat hudbu považuji za neskutečný zážitek“

Rozhodla jste se pro hudbu kvůli sobě samotné nebo jste byla ovlivněna tím, že hudba byla všude kolem Vás?

„Těžko už dnes posuzuji,  zda to bylo kvůli jednomu nebo druhému, ale jistě mě hudba kolem mě ovlivnila a ještě než jsem začala přemýšlet o mé vlastní hudební kariéře,  tak byla hudba hlavně vždy mým koníčkem. Poslech velkého množství různé muziky mi zůstal dodnes.“

Co pro Vás hudba znamená? Zapomenout na starosti všedního dne nebo je to opravdu práce?

„Hudba pro mě znamená vyjádření pocitů asi v každé situaci života. Prácí bych to asi nenazývala, pořád je to rozhodně potěšení. Skládat hudbu, vidět a slyšet jak se tvoří a pak to někomu zazpívat, považuji stále za neskutečný zážitek a moc si vážím toho, že mám tu možnost. Já zpívám, dá se říct,  jen výhradně autorské skladby, nepřebírám zahraniční hity ani muzikálové hity a možná i o to těžší cestu mám. Každou svou písničku tvořím a sedím si nad ní, počínaje hudbou, přes text až do konečné podoby ve studiu.“

Je to spíše výhoda nebo nevýhoda mít slavného otce a jít v jeho šlépějích? Jak to prožíváte? 

„Neprožívám to už vůbec nijak, už spoustu let se tím nezabývám. Má to své klady a zápory, ale spíš to já osobně beru jako klad.To, jak to hodnotí posluchači, nechávám jen a jen na nich.“

Píšete si vlastní skladby.  Mluví Vám táta Dalibor do Vašich hudebních děl?  A jak je vlastně hodnotí?

„Nemluví mi do nich, ale bavíme se o nich. Tak, jako u skladeb, které pro mě složí on nebo jiní autoři. Nic mi nikdy nenařizoval a bylo by naivní si to vůbec myslet. Spoustu jeho rad si odnesu a uplatním je a některé věci zase třeba udělám úplně jinak,  po čase někdy lituji a jindy zase ne. Prostě nikdo nemá patent  na rozum a už vůbec ne v umění, kde se nedá vůbec nic odhadovat a náš vztah s tátou bych popsala jako velice kamarádský. Hodně si spolu povídáme o všem a každému bych takový vztah přála.“

Líbí se Vám Hurikán“ nebo Vám už po všech těch letech a koncertech ‚jde pěkně na nervy‘?Mrkající Jak jste vnímala tátovy písničky coby malá holka?

„Ano, moc se mi líbí Hurikán. Nejde mi na nervy žádná z jeho písniček, některé se mi logicky líbí trošku méně, ale já jeho muziku poslouchám opravdu moc ráda a jako malá jsem ji vnímala, řekla bych,  podobně jako dnes a to velice pozitivně. Znám dobře všechny jeho alba, někdy se směje a říká, že snad lépe než on 🙂 Táta je profesionál a osobnost,  a to se odráží i v  jeho skladatelství. Jeho skladby jsou už legendární a myslím, že to je pro každého interpreta sen.“

Některé ohlasy  posluchačů nejsou zrovna pozitivní (ale to může říct i Lucka Vondráčková a ledaskdo v Čechách..). Například  nemáte hlas, je příliš jalový a podobně. Co na to říkáte Vy? Rozčílí Vás takové komentáře?

„Takové komentáře mě nerozčilují, virtuální doba přináší i virtuální názory a každý na ně má právo. Ono je to vždy o tom, že pokud se vás takové komentáře přímo netýkají, pak vás dokonce třeba i pobaví, ale jakmile se ocitnete v té situaci, máte buď možnost to neřešit,  anebo se tím užírat a trápit. Já to neřeším  a tím, že za rok najezdím desítky vystoupení,  mám velikou možnost se s lidmi potkávat osobně a věřte mi, že kdybych necítila pozitivní ohlasy, rozhodně by moje soudnost dokázala uznat, že to nemá smysl. Hudba a zpívání není nijak měřitelné, vlastně  každá veřejná činnost má své fanoušky a odpůrce. Myslím,  že kritizovat se dá kdokoliv a používat to pak jako argument proti jeho práci, je vlastně to nejsnadnější.  Ale vše, co si najde svého fanouška, má smysl.“

Jaká největší úskalí čekají na mladou zpěvačku v současné době? Čeho se bojíte (pokud vůbec něčeho)?

„Víte, pro mě kariéra zpěvačky není jediný možný smysl života, trošku mě mrzí,  že se bavíme takto negativně, což ale asi bohužel symbolizuje tuto dobu. Necítím rozhodně pocit, že bych se měla něčeho nebo někoho bát. Vždyť dělat hudbu a zpívat  lidem by mělo být snad příjemné a pro mě to rozhodně příjemné je.To, jestli v tom někdo chce hledat zlo a závist a kdo ví co ještě, je dost smutné.“

Poslední song „Tak všechno nebo nic“ měl křest nedávno. Ten název je trošku o risku: Jaká jste? Riskujete ráda?

„Myslím, že člověk zrozený jednoznačně pro risk asi nejsem. Narodila jsem se ve znamení Váhy,  takže ta hodně symbolizuje moji povahu. Často jsem nerozhodná, ale v muzice se snažím postupovat vždy podle pocitu a svého přesvědčení.  Do ničeho se nedám natlačit. Název pro novou písničku „Tak všechno nebo nic“ ale hodně popisuje mojí momentální náladu, kdy mám pocit,  že už je opravdu na čase v životě trošku víc riskovat.“

Jaké máte další koníčky kromě hudby?

„Mám koníčky hlavně sociologii, filozofii a politologii. Zajímá mě v tomto směru spousta témat a do těch se ponořuji,  abych se odreagovala od hudby.“

Jak nejraději relaxujete?

„Nejraději odpočívám asi s přáteli a lidmi,  které mám ráda.  Občas na ně kvůli vytížení nemám tolik času, takže každý takový relax je pro mě úžasný a pak také mám moc ráda nejrůznější masáže a procedury těla, to mě velice nabíjí a uklidňuje.“

Jaký máte vztah k tanci?

„K tanci vyloženě pozitivní,  ale samozřejmě amatérský. Nikdy mě tanec nezasáhl nějak „podrobněji“. Je to velká dřina a má můj velký obdiv každý,  kdo umí krásně tančit.“

Je začátek roku. Jaké cíle si kladete? Čeho byste chtěla dosáhnout?

„Žádné si nekladu. Pracuji na sobě a snažím se zlepšovat. Hlavně chci předávat pozitivní náladu a pozitivní písně pro podobně naladěné publikum jako jsem já sama.“

Děkujeme za rozhovor 

Eva Smolíková

Foto: archiv Jiřiny Anny Jandové 

TANEČNÍ MAGAZÍN

Zpívá celá Lucerna

Dalibor oslavil „65“

Dalibor oslavil své 65. narozeniny, jak jinak, než velkým koncertem v Lucerně. Lístky na koncert byly rekordně brzy prodané. Dalibor říká: „Tento koncert je průřez toho, co jsem všechno vymyslel a udělal.  A můj velký dík patří všem dívkám, bez nich by to nešlo!“ přiznává Dalibor.

Celý večer odstartovala písnička Všechno na Mars, při které kapela Prototyp v mimozemských maskách nakráčela za své hudební nástroje.

Mezi hosty jsme viděli  například  Daliborovu dceru Jiřinu Annu Jandovou, Janu Chládkovou, Felixe Slováčka, Antonína Panenku či Martina France, který celý tento večer zorganizoval.

Večerem provázel  moderátor Saša Hemala, který říká: „Naplnit ikonický prostor Lucerny, to je sen každého zpěváka. A Daliborovi se to povedlo tak, že se sem lidé téměř nemohou vejít“.

První z hostů  byla skvělá country zpěvačka Jana Chládková s písničkou  Když jsem Tvá. Druhým hostem byl samotný Martin France, který spustil před „hurikánem“ svůj současný radiový hit Uragán.

Dalibor Janda v první části megakoncertu odzpíval i písničky ze svého
nového alba Někde v zemi nad Zemí. Jeho dcera Jiřina Anna Jandová vybrala  kromě písničky ze staršího alba i dvě písničky ze svého nejnovějšího alba V muzeu Lásky. Hity To dáš či Mám strach ještě stihla rozproudit před krátkou přestávkou celou Lucernu.

Všichni hosté byli skvělí, nicméně, vešel-li na pódium Dalibor, v hledišti propukl  nekontrolovaný řev. Dalibor  pokračoval ve svých hitech a při slovech ‚snad jsem si jí měl všímat víc‘  s ním zpívala už celá Lucerna a  …žít, jako kaskadér… způsobilo v sále doslova explozi. Bylo skutečně úsměvné pozorovat diváky, kteří s vervou zpívali a tančili. Vlastně se dalo těžko říct, kam se dívat dřív, zda na jeviště nebo do hlediště, žilo to všude. Zážitek z koncertu navíc zesilovalo perfektní ozvučení, takže některé Daliborovy „slaďáky“ až rozplakávaly přítomné ženy.

Jiřina  Anna  Jandová  a Dalibor  zazpívali společně duet  Pátý perný
den.  Oheň, voda, vítr v podání slovenského pop-operního tria La Gioia bylo
nádherné a netradiční.

Dalibor v Lucerně zároveň pokřtil i své nové dvoj- CD největších hitů Velký
flám, které mu k půlkulatým narozeninám vydalo vydavatelství Supraphon. Na CD je 44 písní. Oficiálně vychází až tento týden, ale fanoušci si je mohli zakoupit už na koncertě,  po skončení koncertu následovala autogramiáda.

Nadačnímu fondu Sudička bylo věnováno  šedesát pět korun z každé prodané vstupenky. Ředitelka fondu Hana Ulmanová tak přebrala z rukou Dalibora Jandy a Martina France 94.100,- Kč.

Dále se jen Daliborovi popřálo a poté  si přebral pamětní minci s jeho podobiznou, od své skupiny Prototyp  dostal ptáka a  také byl odhalen  obraz, kde je Dalibor zobrazen coby šlechtic,  obraz  mu namaloval Roman Řehák.

U  hitu Kde jsi? hostovala saxofonová legenda Felix Slováček.  Na hit Hráli jsme kličkovanou se diváci sborově roztančili.

Předposledním hitem byl samozřejmě Hurikán. To byl hurikán! Lucerna kvílí, řve, houpe se  v bocích a snad se tu z hlediště ozývá něco, co zdánlivě připomíná skupinový zpěv. Na závěr Dalibor ještě jednou musel zpívat Žít, jako kaskadér.

Daliborovi nejbližší přátelé se po koncertě sešli na afterparty v hotelu Jalta, kde vystoupil například hadí muž Ludvík Berousek a Dalibor dostal ohromný dort se  symbolickými   deskami od společnosti Dorty domů nebo poukaz na 2 noci do romantického vídeňského hotelu Bellevue.

Zeptali jsme se….

Hned po skončení koncertu jsme se zeptali Dalibora na jeho první dojmy…..

Dalibor: „Já si myslím,  že to bylo dobré, ne?  Lidé byli moc fajn, Lucerna byla trošku nafouklá, tak jsem  měl obavu, aby se tam něco  nesemlelo. Ale závěrem to bylo fantastické. Byl jsem rád, že se lidé baví, mám z toho o to větší radost, protože si píšu a dělám písničky sám, takže mě hřeje u srdce, že si je lidé zpívají.“

A Taneční magazín  Daliborovy písničky  také hřály u srdce…

 

Text: Eva Smolíková, Martin Production

Foto:  Eva Smolíková, Fotosféra

Video: Eva Smolíková

Taneční magazín

DALIBOR JANDA chystá Megakoncert v pražské Lucerně

Oblíbený zpěvák Dalibor Janda letos ke svým 65. narozeninám připravil pro své fanoušky dárek – Megakoncert

Zpěvák Dalibor Janda se narodil 21. března 1953 v Drahotuších u Hranic na
Moravě. Letos  si ke svým 65. narozeninám nadělil benefiční Megakoncert v pražské Lucerně,který proběhne v pondělí 19. března 2018 od 19.00 hodin.   Dalibor přizval i kolegy, které má rád.

Na tiskové konferenci v Putice  by Retro ve Francouzské ulici v Praze
nastínil, jak by koncert mohl vypadat a jací hosté mu přijdou popřát. Celým
koncertem jej bude doprovázet jeho kapela Prototyp a prozradil, že mezi
hosty bude patřit také  jeho dcera Jiřina Anna Jandová, která si s ním
zazpívá kromě své písničky i duet.

Dále byl odtajněn i další z hostů,  zpěvák a producent Martin France, který tiskovou konferenci moderoval.

Martin říká: „Dalibor mě oslovil s tím, abych na koncertě zazpíval některý z jeho hitů,  ale na to si opravdu netroufnu. Dalibor má nezaměnitelný „chraplák“, který nelze napodobit.“ Martin zazpívá některý ze svých songů.

Měl by přijít i herec a komik Luděk Sobota, muzikant a dirigent Felix Slováček nebo úspěšné slovenské operní trio La Gioia. Další hosty už Dalibor představit ani nemohl, protože o nich sám neví. Nechá se překvapit, které kolegy a kamarády mu produkce  pozve.

Koncert bude částečně i benefiční, neboť dle Daliborova věku  bude 65,- Kč z
každé prodané vstupenky předáno pro Nadační fond Sudička, který pomáhá pacientům se zrakovým postižením.

V rámci tiskové konference Dalibor zazpíval jednu sólovou píseň a přidal i
duet s dcerou Jiřinou. Dorazil také  dvorní textař Dalibora Jan Krůta, který
napsal Jandovi něco kolem stovky textů. Nechybělo ani losování dárků v
podobě CD obou zmíněných interpretů.Poté  už přítomní hosté byli pozváni na velmi chutné Menu hostící restaurace.

Dalibor, český  Joe Cocker,  má za sebou dlouholetou hvězdnou kariéru, během které získal řadu Zlatých desek, dvě platinové desky a to za 2 miliony prodaných nosičů. Jako jediný zpěvák dokázal třikrát sesadit ze slavičího zlatého trůnu Karla Gotta a to v letech 1986, 1987 a 1988. Oslavil již čtyřtisící
koncert. Jeho dnes už nesmrtelné „chraplákovské“ hity jako třeba Oheň, voda, vítr, Hurikán, Jahodový koktejl, Kde jsi, Padá hvězda, Všechno na Mars a desítky dalších šlágrů stále slýcháváme  na frekvencích různých
českých radiových stanic.

Dalibor je vstřícný, úsměvný, sdílný. Přestože mezi novináři o něj byla doslova bitva, podařilo se nám poklást mu alespoň pár rychlých otázek…

Zeptali jsme se….

TM: Máte už  vybrané písničky, které zazní na Megakoncertu?

Dalibor: „Úplně  přesný přehled toho, co na koncertu  zazní, ještě nemám.  Je mi jasné, že si nemůžu dovolit zklamat fanoušky a  nedat tam  deset, dvanáct věcí, které notoricky znají a chtějí slyšet.  I když něco nového tam také určitě bude,  z 90. let rozhodně zazní  tři, čtyři songy a  z nové desk y budou  tři písničky. Dohromady  počítám asi  se třiceti písničkami, které   zazpívám,  z toho tak dvacet starších věcí.  Dcera  se nedávno  probírala alby,  které jsem vydal (těch je už asi 22) a řekla: „Tati,  ty bys mohl jen z té první desky Hurikán  udělat koncert  a nemusíš dělat už  vůbec  nic….“

Hurikán…. Legendární song, ovlivnil snad celou generaci. Byl jste to taky trošku Vy sám?  Jaký jste měl vztah k motorkám?

„Určitě, určitě jsem to taky byl já.  Měl jsem pět motorek, moje ČZ s rychlopalem, to bylo tehdy něco, později jsem měl Jawu 250, také  Kawasaki, s tou jsem vyfocený na desce. Ale ten úplně typický motorkář jsem ještě nebyl, protože to tady v té době zdaleka  nebylo. Motorkáři přišli až v 80. letech  či  v 90. letech. Dříve nebyly rychlé motorky, neexistovalo, že by člověk šel do obchodu a vybral si rychlou motorku. Kawasaki, na které jsem jezdil a fotil jsem se s ní na mou první desku, tu jsem měl půjčenou od firmy.“

Děkujeme

 

Foto, video: Eva Smolíková

Taneční magazín, Martin Production