Mezinárodní týdny tance

Festival zahájí gala představení mladých talentů v Divadle na Vinohradech

Blíží se osmatřicátý ročník Mezinárodních týdnů tance, nejstaršího festivalu současného tanečního umění ve střední Evropě. Velký taneční svátek odstartuje gala představení, které se uskuteční v neděli 21. dubna 2024 od 19 hodin v pražském Divadle na Vinohradech. Dramaturgie slavnostního večera, pořádaného konzervatoří Taneční centrum Praha, je zaměřena především na špičkové mladé české umělce a umělecké projekty domácích i zahraničních konzervatoří a akademií. Na jednom jevišti se tak setkají mladí tanečníci z drážďanské Palucca Hochschule für Tanz, součástí programu bude Bohemia Balet, tedy mladí profesionálové z Taneční konzervatoře hlavního města Prahy a představí se i to nejlepší z Domu tanečního umění Praha: soubory Balet Praha Junior a Pražský komorní balet.

„Chceme divákům ukázat vývoj tanečního divadla prostřednictvím mladých talentů, které teprve začínají svou cestu uměleckým světem. Na gala večeru se tak představí většinou juniorská tělesa složená z čerstvých absolventů, ba dokonce ještě studentů konzervatoří, plných mladistvé energie a entuziasmu,“ uvádí Antonín Schneider, manažer Tanečního centra Praha, k programu slavnostního večera. „Po delší době přijedou do Prahy naši hosté z Palucca Hochschule für Tanz. Tato škola je špičkovou evropskou taneční institucí, která pod vedením vynikajícího kanadského tanečníka a uměleckého manažera Jasona Beecheyho získala v posledních letech zcela novou – moderní tvář eklektického uměleckého vzdělávání. Jejich soubor studentů ve věku kolem dvaceti let je opravdu skvělý, já si vážím naší dlouhodobé reciproční spolupráce a těším se na to, co zatančí na slavnostním gala.“

V rámci bohatého programu festivalu Mezinárodní týdny tance proběhnou do konce dubna také různé semináře a workshopy, happeningy tanečních pedagogů v Domě tanečního umění Praha, které povedou hosté například z Japonska či Kalifornie, chystá se i velký taneční gala večer v Litvínově (25. dubna) či Den otevřených dveří v Domě tanečního umění Praha, který proběhne symbolicky na Mezinárodní den tance (29. dubna).

Vstupenky na zahajovací gala představení jsou v předprodeji na webové stránce Divadla na Vinohradech: https://www.divadlonavinohradech.com/divadelni-hra/Gala-MTT-2024

Foto: Serghei Gherciu, Ida Zenna

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Malá Inventura 2024

22. ročník festivalu nového divadla Malá inventura

22. ročník festivalu nového divadla Malá inventura se uskuteční od 20. 2. do 28. 2. 2024 v Praze!
Je pro Vás připraveno SHOWCASE 30 divadelních událostí na 18 festivalových scénách. Uvedena bude opět programová sekce  ZMĚNA PRAXE, která reflektuje perspektivy změny v rozmanitých oblastech divadelní praxe. Ani letos nezapomínáme na to, že Malá inventura je především centrem živého networkingu divadelních organizací a profesionálů/profesionálek, uměleckých skupin, performerů/performerek i širší odborné veřejnosti. V rámci programové sekce ARTS SERVICE & NETWORKING uvedeme osvědčené formáty, které podporují setkávání a přináší sdílení nápadů a ověřování idejí, nové spolupráce i hostování umělců/umělkyň na dalších festivalech v ČR i zahraničí.
Festival Malá inventura je retrospektivou nejvýraznějších premiér uplynulého roku v oblasti nového divadla. Rozvíjí uměleckou diverzitu a napomáhá zviditelňovat společensky i umělecky aktuální problémy a spoluutváří mapu nezávislého divadla v České republice.
Festival Malá inventura pořádá NOVÁ SÍŤ z.s. ve spolupráci s festivalovými scénami, partnery v regionech ČR i jednotlivými projekty.
Mgr. Johana Mravcová
pro Taneční magazín

NORMA

Festival autorského divadla a současného umění ve Studiu Hrdinů

Norma je mezinárodní festival autorského divadla a současného umění.  Podtitul 6. ročníku zní Na okraji okraje a bude se konat 24. a 25. listopadu 2023 ve Studiu Hrdinů ve Veletržním paláci v Praze. Představí se umělci z Čech, Polska a Maďarska.

Festival Norma se soustředí na autorské divadelní projekty vypovídající o trendech a tématech, které zaměstnávají evropské tvůrce napříč generacemi i divadelními žánry. Důležitým rozměrem festivalu je syntéza výtvarného umění a divadla v konkrétních divadelních inscenacích i v sekci performancí na pomezí divadla a výtvarného umění. Dramaturgie 6. ročníku festivalu, který nese název Na okraji okraje, je rozdělená do dvou dnů. Nejdříve představí práci předního polského mezinárodně etablovaného choreografa Pawła Sakowicze, který je jako jediný představitel živého umění v Polsku svým dílem zastoupen ve sbírce Národní Galerie (s představením Jumpcore, které jsme na festivalu uvedli v roce 2021). Druhý den se v širším kontextu zaměřujeme na ženskou tématiku.

Úvodní Fatamorgana v choreografii Pawła Sakowicze patří na repertoár Studia Hrdinů a je druhým titulem z tanečně-pohybové dramaturgické linky této scény. V této své choreografii vytváří tajemnou krajinomalbu, autonomní snový svět, který diváka láká k tomu se do něj plně ponořit.
Na Fatamorganu naváže minimalistické sólo stejného choreografa s názvem Amando.

Program druhého dne nabídne tři představení. Performance shooting star současné malby a performativního umění Anny Ruth s názvem Early Larvae vzniká ve spolupráci s Denisem Baštugou na objednávku pro festival Norma. Anna chce pracovat se svou vlastní intimitou, kterou chce převážně hudebně – zvukovým přístupem sdílet s publikem.

Projekt Gosii Wdowik Dziewczyny (Dívky) z varšavské Komuny vznikal v rozmezí sedmi let. Gosia společně s pěti dalšími tanečnicemi chtěly zkoumat jaké je to být v současnosti dívkou, ztrácet toto „ochranné“ pojmenování, vnímat transformaci těla v průběhu času a jeho hodnotu v kontextu kultury a šířeji i politiky. Po říjnové premiéře ve Varšavě se jedná o první mezinárodní uvedení tohoto titulu.

Transgenerační imerzivní performance-instalace na pomezí filmu, tance a divadla FIGURING AGE maďarské umělkyně Boglárky Börcsök je okouzlujícím a silně vtahujícím zážitkem. Boglárka se vtěluje do ikon maďarského tanečního divadla a kromě sugestivního zážitku tohoto převtělení v druhém plánu odkrývá i nedávnou historii Maďarska vedoucí k jeho současné nacionalistické realitě.

Veškerý program festivalu je English friendly, páteční program je pak jazykově zcela bezbariérový.

Pátek 24.11.

20.00 Fatamorgana – Studio Hrdinů ’60 minut

21.30 Amando – Korzo 40 minut

 

Sobota 25.11.

17.00 Early Larvae – Studio Hrdinů

18.30 Dziewczyny – Studio Hrdinů ’90 minut

20.30 FIGURING AGE – Korzo 60 minut

Studio Hrdinů, Paweł Sakowicz: Fatamorgana

Vše začíná setkáním skupiny lidí na blíže neurčeném místě. Simultánně vysloví jednu větu: Naštěstí se vydáváme stejným směrem. Od té chvíle kráčí zpět a hledí na neustále se proměňující krajinu jako by byli znásobenou postavou z romantické malby. Po nespočet nocí a dní pomalu splývají s prostorem a sami se stávají krajinomalbou.

Taneční představení Fatamorgana choreografa Pawła Sakowicze překrývá a odkrývá (romantickou) krajinu. Prostřednictvím komplexního světelného, prostorového i zvukového designu zkoumá koncept noci jako mystéria, díky kterému se obyčejné předměty, zvuky a těla stávají jinými a tajemnými. Skupina tuláků se pohybuje s obezřetností: jednou v neobyčejně pomalém gestu, jindy se chvěje vzrušením z neznáma.

 Zvláštní poděkování patří Hellerau – Europäisches Zentrum der Künste Dresden

choreografie: Paweł Sakowicz

dramaturgická spolupráce: Jan Horák

scéna: Valentýna Janů

kostýmy: Paweł Sakowicz

hudba: Agnė Matulevičiūtė

světelný design: Václav Hruška

hrají: Lukáš AdamSára ArnsteinJan BártaAdéla GajdošováKarolína RůžičkováNatálie Řehořová

Paweł Sakowicz: Amando

V představení Amando využívá Paweł Sakowicz pantomimy, pomocí které vyjadřuje obsah gestem. Mim zdvihá neviditelný pohárek tak dovedně, až má divák pocit, že pohárek v jeho ruce skutečně je. Sakowicz ve své choreografii smysl gesta vytváří i narušuje, střídavě tanec stylizuje i ho stylu zbavuje. Využívá také postmoderního tance, který – ačkoliv stylu a magii říká jasné „ne“ –zvedání pohárku jako tanec sám definuje. Zvuk z dílny Justyny Stasiowské naznačuje, že zvedání šálku je jiné ráno, jiné večer a jiné když se zrovna nikdo nedívá.

Nové taneční představení Pawła Sakowicze Amando, jehož vznik si v roce 2022 objednalo Národní muzeum ve Varšavě, mělo premiéru v dubnu téhož roku.

choreografie: Paweł Sakowicz

sound design: Justyna Stasiowska

produkce: Národní muzeum ve Varšavě

partner: Komuna Warszawa

performance: Paweł Sakowicz

Anna Ruth & Denis Baštuga: Early Larvae

Performance „Early Larvae“ Anny Ruth a Denise Baštugy, která vzniká pro festival Norma, by se měla dotýkat „ženského stínu“. Legendy kde figurují Ženy proměněné v démonické bytosti, jako Lamia nebo Medůza mohou být interpretovány jako symboly strachu ze silných ženských vlastností a sexuality. Odkazují se na temné aspekty ženskosti, které byly historicky potlačovány nebo demonizovány. Strach z moci, který může žena představovat, a tedy i potřeba ovládnout tuto moc, může vést k omezování a dehumanizaci.

koncept: Anna Ruth & Denis Baštuga

Komuna Warszawa, Gosia Wdowik: Dziewczyny / Dívky

Tato performance se už jednou stala.

V souladu s principy experimentu.

Tato performance se opět děje.

V souladu s praktikami recyklování.

Tato performance se opět stane – v budoucnosti.

V souladu s principy toho nejdelšího napjatého očekávání.

Se Stefou, Mimi, Jagodou, Wiktorií a Polou jsme se poprvé setkaly v roce 2016. Ve Studiu

Theater jsme společně chystaly představení Dívky. Chtěly jsme v něm hovořit o tom, jaké to je být dívkou a o fungování těla dívky – jako symbolické postavy – v kultuře. Představení se hrálo dva roky a jeho postavy se v průběhu těchto dvou let přirozeně vyvíjely. Vyrostly z kostýmů i samotných scén. Jejich dozrání změnilo celé představení.

Zajímalo nás, jakým způsobem lze zachytit běh času a jak lze tento proces transformovat do

performativní formy. Jak vyprávět příběh, jehož vyvrcholení a pointu neznáme? Jak prožíváme běh času? Jsou čas a historie totéž?

V návaznosti na tyto otázky vznikla myšlenka na sérii představení vyprávějících o životech pětimhrdinek. Nejdříve: Dívky. Poté: Ženy. A nakonec možná i – Babičky. Ze všeho nejvíc jsme však chtěly společně prožít tento proces růstu, dospívání a stárnutí v měnícím se politickém prostředí.

Režie: Gosia Wdowik

Scénář: Weronika Murek

Scénografie a kostýmy: Dominika Olszowy

Video: Agata Baumgart

Produkce videa: Bartek Zawiła

Light design: Klaudia Kasperska

Hudba, sound design: Sebastian Dembski

Hrají: Jagoda Szymkiewicz, Milena Klimczak, Pola Pańczyk, Wiktoria Kobialka,

Stefania Sural

Premiéra: 13.10.2023, Komuna Warszawa

Představení bude uvedené v polštině s českými a anglickými titulky.

Boglárka Börcsök & Andreas BolmFIGURING AGE

Transgenerační imerzivní performance-instalace na pomezí filmu, tance a divadla.

Ve Figuring Age se prolínají příběhy a vzpomínky pozapomenutých a dnes již zesnulých umělkyň Irén Preisich, Évy E. Kovács a Ágnes Roboz, které se ve 30. letech 20. století podílely na rozvoji moderního tance v Maďarsku a kterým bylo v době spolupráce s nimi již 90, 96 a 101 let. Na základě videonahrávek, natočených v jejich soukromých domech, vytvořili tanečnice a choreografka Boglárka Börcsök a filmový tvůrce Andreas Bolm pečlivou choreografii ztělesnění, která jejich protagonistky navrací na scénu prostřednictvím performerčina těla a hlasu. Börcsök do jejich osobních příběhů začleňuje gesta, postoje a taneční pohyby, které se otiskly do jejich pomalých a křehkých těl a které vyžadují zvláštní úspornost. Sleduje přitom, jak tyto tři ženy modifikovaly svůj přístup k pohybu, aby přežily společensko-politické změny 20. století, a odhaluje, jak se odolnost, mlčení a traumata zapisují do těla i pohybu.
Souběžně s performancí probíhá dvoukanálová videoinstalace, jež tanečnice zachycuje v jejich domovech. Ticho pokojů, naplněných osobními předměty a vzpomínkami, se stává scénografickým pozadím pro jejich poslední vystoupení na obrazovce.
Figuring Age je nejen impozantní choreografií tělesných vzpomínek, ale prostřednictvím životních osudů jednotlivců současně nabízí širší rámec pro přemýšlení o možných příčinách současného vzestupu nacionalismu v postsocialistickém maďarském kontextu.

koncept, choreografie, kostým, scénografie a produkce: Boglárka Börcsök & Andreas Bolm

starší tanečnice: Éva E. Kovács, Irén Preisich a Ágnes Roboz
světla a zvuk: Andreas Bolm
asistent produkce: Martyna Bezrąk
překlad do angličtiny: David Robert Evans
produkce: Die Irritierte Stadt Festival of Arts, Montag Modus
video: Andreas Bolm & Boglárka Börcsök (střih), Lisa Rave (kamera), Elisa Calosi (produkční)
výroba videa zadána: Montag Modus/ MMpraxis

performance: Boglárka Börcsök

Předprodej vstupenek na festival zajišťuje GoOut.net. V prodeji jsou vstupenky na jednotlivá představení, celodenní pasy i permanentka na oba dny.

Festival Norma vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury ČR a Polského institut v Praze. Na vzniku performance Early Larvae se finančně podílel Nadační fond Škoda auto. Dále děkujeme Lisztovu institutu v Praze a Bageterii Boulevard.

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín

Festival sportovních filmů v Miláně ocenil Případ Modrý

Snímek si odváží hlavní cenu v dokumentární kategorii

Historický snímek Případ Modrý získal na jubilejním čtyřicátém ročníku festivalu sportovních filmů v Miláně hlavní cenu v dokumentární kategorii. Pro vyprávění Blanky Modré o tragickém příběhu jejího otce je to v pořadí již druhá cena. Vítězný snímek, který uspěl v konkurenci 140 přihlášených, nabízí iVysílání České televize.

Dokument režiséra Romana Vávry vypráví příběh Bohumila Modrého, ve své době nejlepšího hokejového brankáře světa, který se významně podílel na prvních mezinárodních úspěších československého hokeje po 2. světové válce. Vrcholem jeho kariéry měla být nabídka hrát v NHL, plány ale překazil vykonstruovaný politický proces, na základě kterého byl Modrý odsouzen k patnácti letům vězení a nuceným pracím v uranových dolech. Na následky věznění a ozáření zemřel předčasně v roce 1963.

V dokumentu Případ Modrý odkrývá brankářův životní příběh jeho dcera Blanka Modrá, která přináší detaily ze sportovních začátků, světových úspěchů až po dramatické životní momenty. Cenu za nejlepší dokument převzal na jubilejním čtyřicátém ročníku festivalu sportovních filmů v Miláně dramaturg pořadu Martin Novosad„Těší nás, že příběh Bohumila Modrého nezůstane zapomenutý pod nánosem času, ale i kvůli neúplné interpretaci událostí souvisejících s odstrašujícím procesem s československými hokejisty v padesátých letech. Snad i toto vyprávění pomůže nám všem připomenout, kdo byli skuteční hrdinové naší historie a proč bychom si jejich jména měli zapamatovat.“

Festival v Miláně je finálem dílčí dvacítky sportovních filmových přehlídek, pořádaných napříč pěti kontinenty. Mezi nimi je i Sportfilm Liberec, ze kterého si případ Modrý odvezl cenu za nejlepší dokument.

Snímek nabízí iVysílání České televize: https://www.ceskatelevize.cz/porady/13730758532-pripad-modry/

Vendula Krejčová      

pro Taneční magazín