Derniéra „MUD“ a tanečnice MARKÉTA VACOVSKÁ!

Určitě byste si neměli v úterý 16. října nechat uniknout derniéru představení této taneční osobnosti. Máte poslední možnost nepřijít tak o extrémní taneční zážitek!

Pražské Quadriennale, největší mezinárodní přehlídka divadla a scénografie, a Studio Hrdinů spojují své síly. Neklidná performance MUD v podání tanečnice Markéty Vacovské bude uvedena 16. října 2018 od 20.00 ve Studiu Hrdinů. Stylizovaný rituál, který zkoumá podstatu kostýmu a jeho významy, si pohrává s nenápadnou výměnou pozic mezi hercem a divákem i realitou a imaginací.

Performance v koncepci Zuzany Formánkové a Ondřeje Kinského si dala za cíl prozkoumat podstatu kostýmu a významy, které s sebou na divadle může nést. Divadelní kostým se pro autory v režijní spolupráci s uměleckým šéfem Studia Hrdinů Janem Horákem stává samostatným scénickým prvkem, ale i architekturou, která propojuje jak samotného performera, tak i diváka s prostorem. Společně nastiňují jedno z témat blížícího se PQ 2019 – znejistění hranice mezi akcí na scéně a manipulací s divákem. Prostor Studia Hrdinů je sám o sobě vzpomínkou na výstavu Extrémního kostýmu, kterou pro PQ 2011 koncipovala kostýmní výtvarnice Simona Rybáková. Performance „MUD“ ve Studiu Hrdinů je pozvánkou na další ročník Pražského Quadriennale scénografie a divadelního prostoru.

Příští ročník Pražského Quadriennale se nebude věnovat jednotlivým částem scénografie odděleně, ale zaměří se naopak na spolupráci umělců a samotný kreativní proces otevřený novým vlivům. Právě díky odvážným krokům tvůrců, kteří se nebojí společně projít neustále se měnící krajinou lidské imaginace, přináší lehce extrémní zážitek performance ,MUD´,“ dodává umělecká ředitelka Pražského Quadriennale Markéta Fantová.

MUD“ představí 16. října ve Studiu Hrdinů performerka a tanečnice Markéta Vacovská, absolventka katedry pantomimy HAMU a členka souboru Spitfire Company. Za svůj výkon v představení One Step Before The Fall získala na Fringe Festivalu v Edinburghu prestižní ocenění Herald Angel, cenu České taneční platformy 2013 v kategorii Tanečnice roku a Cenu Divadelních novin. Za svůj mimořádný výkon byla také zařazena do širších nominací na Cenu Thálie.

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Noc divadel 2018 nezapomíná na taneční scénu

Třetí listopadová noc propojí soubory z České i Slovenské republiky

Šestý ročník Noci divadel propojí divadla a soubory z České i Slovenské republiky

Třetí listopadová noc bude opět patřit Noci divadel. V letošním roce termín vychází symbolicky na 17. listopadu 2018, což ve spojení s mnoha historickými výročí, která si připomínáme, určilo i téma letošního ročníku: Česko-slovenská divadelní spolupráce. Společně program zaštítí Institut umění – Divadelní ústav jako koordinátor české Noci divadel a Divadelný ústav Bratislava, jako koordinátor slovenské Noci divadiel. Divadla opět nachystají noční prohlídky, divadelní dílny, netradiční představení a performance – zdarma nebo za symbolické vstupné. Program akce bude zveřejněn v průběhu října. 

Největší divadelní svátek v Evropě opět nabídne nevšední zážitky, které jsou připravovány exkluzivně pro Noc divadel. Na programu bude přes 500 akcí, jako jsou workshopy, prohlídky divadelních zákulisí či diskuze s herci, scénografy a režiséry. Institut umění – Divadelní ústav pořádá letošní Noc divadel ve spolupráci s Divadelným ústavem Bratislava jako hlavním koordinátorem Noci divadiel na Slovensku. Navazují tak na mnoho dalších společných projektů, které tradičně v úzce spjaté česko-slovenské divadelní kultuře probíhají.

Česko-slovenská noc divadel je pro nás jednou z oslav vzájemné spolupráce. Propojenost divadelní scény obou zemí, zejména současného tance a nezávislého divadla, funguje výborně i pro generace, které ve společném státě nežily. A jsem ráda, že můžeme mezi společné akce zařadit i letošní Noc divadel, vysvětluje za organizátory Martina Pecková Černá z Institutu umění – Divadelního ústavu (IDU). Oba divadelní ústavy, které hrají zásadní roli v domácm divadelním provozu, již spolupracují například na výstavě Česká divadelní fotografie, která v Praze proběhla letos v Obecním domě, odkud se přesouvá na Slovensko. Společně také prezentovaly současnou taneční scénu na veletrhu Tanzmesse jako klíčové oborové akci nebo uvedly Salon české a slovenské scénografie na festivalu Divadelní svět Brno v květnu 2018. Spolupráce se slovenskými kolegy probíhá také v rámci středoevropské spolupráci zemí V4 a na výzkumné a publikační rovině.

Loňského ročníku Noci divadel se zúčastnilo na 45 000 návštěvníků, 130 divadel a kulturních organizací ze 31 měst. Pátý ročník Noci divadel tak překonal všechny předchozí, a to zejména co do celonárodního zapojení i množství jednotlivých akcí pro veřejnost. Noc divadel se tak etabluje jako projekt s celonárodním dopadem. Česká Noc divadel je součástí mezinárodního projektu European Theatre Night, který odstartovala v roce 2008 v Chorvatsku debutová Noc Kazališta. Myšlenka společného divadelního svátku se postupně rozšířila do více jak desítky evropských zemí. Česká Noc divadel, která existuje od roku 2013, je díky účasti téměř padesáti tisíců návštěvníků největším projektem v rámci European Theatre Night.

Webové stránky: www.nocdivadel.cz

Facebook: www.fb.com/nocdivadel

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

ŠKRABAL vydal knížku!

Nakladatelství Lačnit Press vydává v září 2018 jako svou 5. publikaci debutovou sbírku dramatika a režiséra Ondřeje Škrabala nazvanou „Platná pravidla pro herce“.

Ondřej Škrabal formátem návodů, pokynů, či scénických poznámek navazuje na experimentální „kolářovské“ texty šedesátých let, posouvá je ovšem trochu dál. Díky originálnímu tématu – divadlo versus právo – vznikají texty pohybující se mezi poezií, dramatem a občanským zákoníkem. Ústředním motivem sbírky je herec, který se někdy chová jako čtenář poezie jindy jako subjekt práva ohledávající hranice zákona. Škrabal klade zdánlivě jednoduchou otázku: jak herec pozná, že na jevišti stojí špatně či zda vůbec existuje jakákoli lidská přirozenost?

Myslím, že žánr návodů se konečně dočkal adekvátní ‚inscenace‘. Přijde mi vzrušující manipulovat v prostoru básně s hledištěm i jevištěm a přitom mluvit hlasem někoho, kdo píše paragraf zákoníku nebo z balkónu křičí na herce, říká k Platným pravidlům pro herce editor Luboš Svoboda. Kurátor a básník Boris Ondreička píše na obálku knihy: „Škrabal inscenuje přesouvání významu. Obdržíte ho osobně, formou diskrétních rozkazů. Uposlechněte jeho mizanscénu!“
Texty na obálce doprovodí ilustrace držitelky ocenění Nejkrásnější kniha roku Evy Macekové. 

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Nejen prázdný Desfourský palác oživí mezinárodní festival  4+4 DNY V POHYBU

Projekt Místa činu v Desfourském paláci prozkoumá Princip neurčitosti, ale 23. ročník mezinárodního festivalu současného umění proběhne od 5. do 13. října 2018 i na dalších místech v Praze.

Více než 50 současných umělců oživí Desfourský palác na Florenci v rámci hlavního výstavního projektu „Místa činu“, jehož tématem je „Princip neurčitosti“.

Divadelní program se odehraje zejména v divadlech Archa, Ponec a Centru současného umění DOX. Festival nabídne devět zahraničních a čtyři české premiéry. Nebudou chybět ani site-specific performance, debaty na aktuální témata, videoart, umělecké knihkupectví, i stylově pojatý bar s DJs.

Ondřej Horák se představí odvážným výtvarným projektem Praha-Hranice“

Projekt Místa činu v Desfourském paláci prozkoumá Princip neurčitosti

Festival „4+4 dny v pohybu“ letos návštěvníkům zpřístupní prázdný Desfourský palác. Nabídne zde několik kurátorských výstav současného vizuálního umění, které spojí tématem „Princip neurčitosti“. Různým podobám neurčitosti se tak budou věnovat například kurátoři Tomáš Knoflíček a Libor Novotný v projektu „Neurčitost principu“. Nina Moravcová připravila s českými umělci expozici „Začalo to vzpomínkou“, Radek Váňa zaštítil výstavu „Stories Are Us“ a Ondřej Horák ve svém výstavním projektu „Praha-Hranice“ propojil výtvarné umělce s cizinci žijícími na našem území. Pavel Vančát představí výběr nejzajímavějších děl z výstavy „Startpoint“ – přehlídky evropských uměleckých škol. Zvláštní pozornost je letos věnována performativnímu umění. Návštěvníky čeká řada „uměleckých konfrontací“ speciálně zaměřených na setkání ve formátu 1 divák versus 1 performer.

Denisa Václavová, která stojí za celou akcí

„Budete si moci vyzkoušet, jaká je vaše percepce, jaký máte vztah k práci, jak vnímáte hmatem nebo sluchem či zda se dají zrychlovat částice,“ doplňuje organizátorka festivalu Denisa Václavová. S intimním setkáním performera a jednoho diváka nazvaným Tam, kam mě dovedou konečky prstů“ se představí libanonská umělkyně Tania El Khoury. Galerijní projekt nabídne možnost prožít „na vlastní kůži“ uprchlické příběhy. Ty mohou návštěvníci na sobě uchovat, nebo ze sebe smýt. Jedním z dalších projektů určených pro jednoho návštěvníka je videoinstalace Provinilé krajiny“ nizozemského divadelníka a výtvarnka Driese Verhoevena. Verhoeven zde tematizuje dostupnost informací, která z nás činí permanentní svědky složitých situací po celém světě.

Z improvizace Signe Becker Nová kůže“

Aktuální divadelní premiéry:

Divadelní a taneční program se letos odehraje zejména v divadlech Archa, Ponec a Centru současného umění DOX. Dramaturgie zahraničního programu bude výrazněji než v předchozích letech reflektovat složitost současné Evropy i světa.

Letošní 23. ročník festivalu zahájí představení italského souboru Motus s názvem „MDLSX“, psychedelická onewoman show oceňované divadelní a filmové herečky Silvie Calderoni. Syrský tanečník a choreograf Mithkal Alzghair představí v české premiéře svou performanci „Přemístění o útěku jako záchraně života, ale i ztrátě možnosti k návratu“. Britská umělkyně Deborah Pearson v dokumentární inscenaci „History! History!! History!!!“ přiblíží jednu z největších uprchlických krizí dvacátého století: rok 1956, kdy z Maďarska odešlo až 300 tisíc obyvatel – včetně dědečka autorky inscenace. Australská performerka Nicola Gunn v představení „Skladba pro člověka a magneťák“ kriticky a zároveň s komickým odstupem rozpitvá nesnesitelné rysy lidského chování. Sugestivní pohybová instalace „LCorbeaux/Vrány“ odkazuje k dávným vzpomínkám a prvotním mystickým zážitkům marocké choreografky Bouchry Ouizguen. Performativní instalace Juliana Hetzela „Automatický odstřelovač“ ironicky osciluje mezi dvěma vzdálenými póly – uměním a válkou. Úlevu všem, kdo se potřebují zastavit, nadechnout a svůj život vymanit z veřejné kontroly, přinese inscenace „HELLO USELESS, FORWARD AND FRIENDS“ v podání slavného belgického herce a performera Benny Claessense. Bude uveden také scénický koncert skladatelky Ingvild Langgård a scénografky Signe Becker nazvaný „Nová kůže“, film „Tvoření spravedlnosti“ vyprávějící příběh sedmi vězňů, nebo sólová performance Manuela Roquea „bang bang“ na téma překonávání sebe sama, plná intenzivní tělesné práce a soustředěného sebezpytování.

Divadelní spolek Seconhand Women se na festivalu představí hned dvěma projekty

Nebudou chybět ani nová představení českých tvůrců: „Alkoholy“ 1.–9. díl souboru „Wariot Ideal“, „Inter-mission“ divadelního spolku Secondhand Women, site-specific performance Barbory Kleinhamplové a Terezy Stejskalové nazvaná „Plačky nad příliš dlouhým životem“ a premiéra Jana Mocka „Fatherland“.

Autoři jednotlivých projektů, tentokrát živě

Program pro rodiny s dětmi s profesorem Křečkem

Platforma Máš umělecké střevo? opět připravila pro školy a dětské návštěvníky bohatý doprovodný program. Pod názvem Podivuhodná historie umění s profesorem Křečkem se skrývá každodenní vzdělávací program orientovaný na minulost i přítomnost výtvarného umění a téma sběratelství. Součástí ateliéru budou krátké animované filmy. Během festivalových víkendů se pak promění některé historické místnosti Desfourského paláce v rodinné výtvarné dílny pro děti od 4 let, o jejichž podobu se postará výtvarník Kakalík. V sobotu 6. října se bude konat „Pamětˇ národa night“, kde bude možnost seznámit se s nejzajímavějšími „Příběhy našich sousedů”, které vytvořili žáci základních škol prostřednictvím rozhovorů s pamětníky.

 Debaty, konference, křest časopisu Fotograf a narozeniny ArtMap

V rámci doprovodného programu festivalu proběhne 9. října konference „Procesy pokroku“, která si klade za cíl zlepšit spolupráci měst a místních komunit. 5. října proběhne křest nového čísla časopisu Fotograf na téma „Ne – práce“. 8. října se uskuteční diskuze „Blokuje vás bloková výjimka?“, která se zaměří na změny v metodice grantových řízení s ohledem na institut blokové výjimky. 9. října se bude diskutovat o komunitních projektech a jejich významu pro obce a města. Konference „Západ není západ“, která se uskuteční 11. října, přinese vhled do našich vztahů k západnímu umění. Večer pak ArtMap oslaví své desáté narozeniny. V pátek 12. října se pod názvem „Dobrá praxe“ uskuteční burza zkušeností dramaturgů městských galerií. Týž den čeká návštěvníky večírek Katedry fotografie FAMU „Velmi dobře“. Poslední festivalový den nabídne prezentaci nového časopisu ArteActa a diskuzi nad téma „Co je to umělecký význam?“. Večer proběhne oslava 10 let od založení online portálu Artalk. I v letošním roce je pro umělecké profesionály připravena festivalová škola Arts managementu.

Kompletní program najdete na www.ctyridny.cz.

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

 Zeptali jsme se:

Jana Mocka, který je autorem inscenace „Fatherland“ (uvede divadlo Archa), jež se zamýšlí nad dědičností, podobností v rodině  a nad tím, zda se dá naše budoucnost vyčíst z tváře rodiče  

 Jaká je hlavní myšlenka „Fatherlandu“?

Jan Mocek: V tomto představení se potkám na jevišti se svým otcem, který se jmenuje stejně jako já, tedy Jan Mocek. Já už jsem vlastně v rodině čtvrtý tohoto jména. A nejen to, že máme stejná jména, ale ještě navíc stejně vypadáme.  Tato situace,  kdy se setkávám s tátou,  který je o 34 let starší (nyní mu je 65 let), mi vlastně slouží ke hře na budoucnost,  využiji tu naši  podobnost.  Budu se vztahovat k budoucnosti, tedy k roku 2052. Jde o to, zkusit si představit, jak budu vypadat, jak budu mysl et a jaký bude svět za 34 let.  A to není zas tak vzdálená budoucnost.“

Bojíte se té budoucnosti?

Jan Mocek: Neřekl bych, že se bojím. Důležité je, že jsme  si zakázali v tomto představení slovo utopie a dystopie. Stav, kdy  lidé přemýšlí o budoucnosti tím způsobem, že vnímají nějakou katastrofu, ať už ekologickou nebo sociální, je ve společnosti častý. My se snažíme  naopak ztvárnit co  nejpřesnější představu o pravděpodobné budoucnosti“.

Souhlasíte s tím, že děti přejímají geny, jdeme vlastně ve  stopách  svých předků a  v podstatě  tušíme, co se stane?

Jan Mocek: Docela dlouho jsem se s tátou bavil, což doporučuji každému dítěti a rodiči, je to vcelku  psychoanalytický moment, byla to asi nejintimnější konverzace, kterou jsme spolu kdy měli. Během tohoto dvouhodinového rozhovoru jsem viděl, co je biologie, co je ovlivněné dobou, sociálním cítěním, pocity vnímání sebe ve společnosti atd.  Bylo to hrozně  stejné, jako přes kopírák. Jakmile jsme se bavili třeba o tom,  jaké jsou naše vyhlídky v práci, tak se začalo promítat, jak se změnila doba a společnost. Čím jsem starší, tím více v sobě mého tátu vidím.  Různě jsem si pročítal, jak všechno  biologicky probíhá, myslím, že asi 50  procent genů jsem viděl sám na sobě a  z toho zřejmě  není úniku. Nějací jsme a nemůžeme se od toho odchýlit. Ale  existují i věci ve společnosti, kde se asi odchýlit můžeme.“

Přesto – existují v rodinách i černé ovce, které se příbuzenstvu nepodobají  a jdou si svou cestou. Myslím, že někdy  takové  vztahy končí  naprostým odloučením. Jak vidíte tuto „nepodobnost“?

Jan Mocek:Vím, že to existuje, ale to není moje zkušenost. Já mohu ukázat jen to, co jsem opravdu  prožil a v naší rodině je jistá návaznost evidentní.“

Děkujeme za rozhovor

Foto a video: Eva Smolíková a archiv festivalu

Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

MIŘENKA ČECHOVÁ křtí svůj knižní debut „Miss AmeriKa“

Když spojí síly vynikající tanečnice a skvělý fotograf, tak je z toho jistě výtečná a pozoruhodná publikace. A pokud o ni máte zájem, stačí zdánlivá maličkost – zaplatit 650,- Kč! Křest bude v pražské Akropoli.

Režisérka a performerka Miřenka Čechová pokřtí 9. října ve 20.00 hodin v Paláci Akropolis svou debutovou knihu „Miss AmeriKa“. Křest bude spojen s uvedením stejnojmenné multimediální rapové litanie Miřenky Čechové a Martina Tvrdého, která vznikla zhudebněním několika povídek z knihy. Premiérově byla scénická verze knihy uvedena letos v květnu pod hlavičkou divadelního souboru Spitfire Company. Lehce kontroverzní kniha autorského tria Miřenka Čechová, fotograf Vojtěch Brtnický a kreslíř Chin Yew je kaleidoskopem mikro příběhů, humorných událostí prožitého i odpozorovaného života v americkém New Yorku. Výtvarník Petr Sís žijící dlouhodobě v New Yorku o ní napsal: „Dokonale odpozorované a bystře napsané.“ Kniha se dá číst ze dvou stran ve dvou jazycích, zároveň v češtině a angličtině. Vychází v nakladatelství wo-men ve spolupráci s Artbureau a je k zakoupení za 650,- Kč na stránkách nakladatelství. Více na:  bit.ly/MissAmeriKa.

Miřenka Čechová na snímku Vojtěcha Brtnického

Miss AmeriKa vypráví fiktivní příběh ženy, která se zamilovala do města, v němž je cizincemAlterego Miřenky Čechové Mckenzie Tomski v ní sarkasticky, nekorektně a nekompromisně glosuje svá setkávání s New Yorkem, jeho obyvateli, tamějšími trendy i sama se sebou. Knihu ,Miss AmeriKa´ si pro sebe definuji jako fiktivní literárně-obrazový dokument. Ale lidé i příběhy v ní mají reálné předobrazy. A tak je tenhle dokument možná až moc opravdový. O to intenzivněji se bude konzumovat,“ říká Barbora Baronová z nakladatelství wo-men.

Kniha „Miss AmeriKa“ je dílem Miřenky Čechové, fotografa Vojtěcha Brtnického a malajského kreslíře Chin Yewa. Obsahuje 60 krátkých textů v symbióze s fotografiemi a komiksem zachycující postavu Mckenzie Tomski na její pouti New Yorkem. Hrdinka knihy je ilegální newyorská imigrantka a newyorský misfit, nenápadný i přiznaný zírač, bytost tekuté identity, která s ironickým, temným, nekompromisním humorem nabourává americká klišé. Lajkuje, hejtuje, šmíruje, imituje a je imitována. „Miřenka Čechová napsala hiphopovou litanii, cestopis, antropologický výzkum i báseň. Sžíravou, vtipnou, sebeironickou. Styl, rytmus vyprávění a jazyk splývají ve strhující flow. Jestli se s někým vypravit do New Yorku, tak s její Mckenzie.“ napsal o knize spisovatel a novinář, držitel ceny Magnesia litera Ondřej Nezbeda.

Knížka má i svou scénickou, jevištní podobu

Spitfire Company uvedla scénickou verzi knihy Miss AmeriKa jak v ČR, tak například v israelském Akku a originální rapový muzikál uvádějí ve dvou verzích – v českém a v anglickém jazyce. Podle slov uměleckého šéfa souboru Petra Boháče je v plánu tento multimediální projekt do příštího roku ještě rozšířit o živý hudební doprovod.

Miřenka Čechová, Vojtěch Brtnický, Chin Yew: Miss AmeriKa

Knižní design: Jakub Wdowka, Ondřej Kramer, Artbureau

Dramaturgie textu: Barbora Baronová

Editace a korektury: Kateřina Kadlecová

Překlad: Lucia Mikolajková

Proofreading: Megan Ann Bedell

Tisk: Helbich

Foto: Vojtěch Brtnický

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

MOTUS zahájí festival „4+4 dny v pohybu“

Kdy? 5. – 13. října 2018! Kde? Desfourský palác, Divadlo Archa, Divadlo Ponec, Centrum současného umění DOX! Více informací na www.ctyridny.cz.

Devět zahraničních a čtyři české premiéry představí letošní 23. ročník festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu. V sobotu 5. října v divadle Archa festival otevře světově oceňovaný italský soubor Motus. Pod názvem MDLSX se skrývá psychedelická one-woman show excentrické herečky Silvie Calderoni. Syrský choreograf Mithkal Alzghair představí v české premiéře svou performance Přemístění o útěku jako záchraně života, ale i ztrátě možnosti návratu. Britská umělkyně Deborah Pearson v dokumentární inscenaci History History History přiblíží jednu z největších uprchlických krizí dvacátého století. Návštěvníci festivalu se mohou těšit také na české premiéry souboru Wariot Ideal, spolku Secondhand Women, site-specific projekt Barbory Kleinhamplové a Terezy Stejskalové a premiéru Jana Mocka Fatherland. Výstavní část festivalu, jejíž tématem je Princip neurčitosti, bude od 5. do 13. října umístěna v Desfourském Paláci na Florenci. 

Aktuální a provokativní zahraniční divadelní premiéry

Divadelní a taneční program festivalu 4+4 dny v pohybu se letos odehraje zejména v divadle Archa, divadle Ponec a Centru současného umění DOX. Jeho dramaturgie bude výrazněji než v předchozích letech reflektovat složitost současné Evropy i světa. „Naším festivalem se můžete procházet úplně stejně jako krajinou. Některé věci jsou náhodné, jiné naprosto jasné. Letošní program opět potvrzuje, že umělec, který chce v současnosti oslovit a fascinovat diváka, musí být v jistém smyslu renesanční. Naši zahraniční umělci se tak pohybují na pomezí divadla, tance, literatury, výtvarného umění a nových médií. Jejich projekty mají často politickou dimenzi i dokumentární aspekty,“ vysvětluje dramaturg divadelního programu Pavel Štorek.

Festival bude zahájen 5. října v divadle Archa psychedelickou one-woman show MDLSX italského souboru Motus. Oceňovaná divadelní a filmová herečka Silvie Calderoni v ní používá vlastní tělo, aby vyprávěla příběh o násilí, bolesti, zmatku i (sebe)přijetí. Za svůj výkon obdržela ocenění Dublin Fringe Festivalu a cenu pro nejlepší herečku na festivalu MESS Sarajevo. Na pozadí konfliktu dvou emocí se odvíjí performance Přemístění syrského tanečníka a choreografa Mithkala Alzghaira, která bude uvedena v české premiéře 11. října v divadle Ponec. Přemístění, které bylo oceněno první cenou na mezinárodní soutěži Danse Élargie, vzniklo z analýzy dvou dynamik: nuceného pohybu a pohybu v omezení. Oproti tomu performativní instalace Juliana Hetzela Automatický ostřelovač ironicky osciluje mezi dvěma vzdálenými póly – mezi uměním a válkou. Autor zkoumá neustále se zvětšující vzdálenost mezi protivníky boje – pěstní souboje nahradily souboje s nejrůznějšími nástroji, od nožů se přešlo k lukům, poté ke střelným zbraním, bombám, raketám a nakonec dronům. Aby mohl ostřelovač zabíjet, musí se dobře dívat – stejně jako návštěvníci galerie. Performance Automatický ostřelovač bude uvedena 8. října v divadla Archa. 11. října v Ponci přiblíží britská umělkyněDeborah Pearsonv dokumentární inscenaciHistory History History jednu z největších uprchlických krizí dvacátého století: rok 1956, kdy z Maďarska odešlo až 300 tisíc obyvatel – včetně autorčina dědečka. Australská performerka Nicola Gunn v představení Skladba pro člověka a střelmistra v Ghettu kriticky a zároveň s komickým odstupem rozpitvá nesnesitelné rysy lidského chování. Její scénická Skladba bude uvedena 12. a 13. října v divadle Archa. Úlevu všem, kdo se potřebují zastavit, nadechnout a svůj život vymanit z veřejné kontroly, pak 9. října v Ponci přinese inscenace HELLO USELESS – FOR W AND FRIENDS v podání slavného belgického herce a performera Benny Claessense. V rámci zahraničního divadelního programu festivalu bude uveden také scénický koncert skladatelky Ingvild Langgård a scénografky Signe Becker nazvaný Nová kůže (10. října, divadlo Archa), film Tvoření spravedlnosti vyprávějící příběh sedmi vězňů (7. října, divadlo Archa) či sólová performance Manuela Roquea bang bang na téma překonávání sebe sama, plná intenzivní tělesné práce a soustředěného sebezpytování (6. a 7. října, Ponec).

České premiéry: Wariot Ideal, Secondhand Women, Jan Mocek, Barbora Kleinhamplová a Tereza Stejskalová

Festival 4+4 dny v pohybu 2018 uvede celkem čtyři české premiéry. Alkoholy 1. – 9. díl, otevřený výtvarně akční ateliér souboru Wariot Ideal, mohou návštěvníci zažít denně od 5. do 13. října v Desfourském paláci. Performance Inter-mission mezinárodního divadelního spolku Secondhand Women nabídne od 10. do 13. října na stejném místě pět rozdílných ženských pohledů na téma síly. Představení Fatherland režiséra Jana Mocka, které kombinuje prvky videoinstalace, dokumentu a divadla, je na festivalovém programu 9. října v divadle Archa. Site-specific performance Barbory Kleinhamplové a Terezy Stejskalové Plačky nad příliš dlouhým životem rozehraje 6. října v Kadeřnictví Tomáš Veselka na Letné svérazný dialog o stárnutí, trávení času a nezamýšlených důsledcích dlouhověkosti.

4+4 DNY V POHYBU – 23. MEZINÁRODNÍ FESTIVAL SOUČASNÉHO UMĚNÍ

Desfourský palác, Divadlo Archa, Ponec – divadlo pro tanec, Centrum současného umění DOX, 5. – 13. října 2018, www.ctyridny.cz

Partner festivalu:Trade Center Praha a.s.

Festival podpořili: Ministerstvo kultury ČR, hlavní město Praha, IN SITU, Kreativní Evropa, Francouzský institut v Praze, Vlámské zastoupení v České republice, Velvyslanectví Nizozemského království, Italský kulturní institut

Kompletní program festivalu najdete na ctyridny.cz/program-2018/

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

„4 + 4 dny v pohybu“ obsadí v říjnu prázdný pražský Desfourský palác

23. ročník festivalu současného umění nabídne jedinečnou atmosféru 

Třiadvacátý ročník mezinárodního festivalu současného umění „4 + 4 dny v pohybu“ proběhne od 5. do 13. října 2018 na několika místech v Praze. Jako své hlavní centrum si již tradičně vybral opuštěnou budovu v centru hlavního města: Letos se jím stal Desfourský palác na Florenci. Tento chátrající neoklasicistní dům na devět dní oživí hlavní výstavní část nazvaná „Princip neurčitosti“. Festival „4 + 4 dny v pohybu“ tak návštěvníkům nabídne pravděpodobně poslední možnost zažít jedinečnou atmosféru tohoto paláce před plánovanou přestavbou. Návštěvníci se mohou těšit také na aktuální, provokativní a novátorské divadelní a taneční projekty z Austrálie, Francie, Itálie, Kanady, Maroka, Nizozemí, Norska, Libanonu, Sýrie či Velké Británie. Kompletní program festivalu bude zveřejněn v průběhu září 2018. 

 

Desfourský palác byl postaven v roce 1846 v těsné blízkosti Těšnovského nádraží. Kdysi byly jeho součástí zahrada, skleník i celé západní křídlo, zbourané kvůli výstavbě budovy Rudého práva. Malířská výzdoba paláce patří k nejvýznamnějším dílům českého nástěnného malířství poloviny 19. století. Festival „4 + 4 dny v pohybu“ návštěvníkům celý objekt zpřístupní a nabídne několik kurátorských výstav současného vizuálního umění. 

Kurátory hlavní výstavní části festivalu s názvem „Princip neurčitosti“ jsou pánové Tomáš Knoflíček a Libor Novotný z ostravského projektu „Kukačka – umění ve veřejném prostoru“, Nina Michlovská, Radek Váňa a Ondřej Horák. Pavel Vančát představí výběr nejzajímavějších děl z výstavy Start Point – přehlídky evropských uměleckých škol. Pro školy a dětské návštěvníky je připraven doprovodný program s názvem „Máš umělecké střevo“?. V rámci doprovodného programu proběhne konference „Procesy pokroku“pro umělecké profesionály bude připravena festivalová škola.

V hlavní výstavní části nebudou chybět zahraniční kurátoři ze skupiny InSitu Curators Crew. S intimním setkáním performera a jednoho diváka nazvaným „Tam, kam mě dovedou konečky prstů“ se představí libanonská umělkyně Tania El Khoury. Galerijní projekt nabídne návštěvníkům možnost prožít „na vlastní kůži“ uprchlické příběhy, které mohou uchovat, nebo ze sebe smýt. Dalším projektem určeném vždy pouze pro jednoho návštěvníka je videoinstalace „Provinilé krajiny“ nizozemského divadelníka a výtvarníka Driese Verhoevena. Reaguje na fakt, že dostupnost informací z nás činí permanentní svědky složitých situací po celém světě.

Divadelní a taneční program se letos odehraje zejména v Divadle Archa, Divadle Ponec a Centru současného umění DOX. Dramaturgie zahraničního programu bude výrazněji než v předchozích letech reflektovat složitost současné Evropy i světa.

Letošní 23. ročník festivalu zahájí představení italského souboru Motus s názvem „MDLSX“, psychedelická one-woman show oceňované divadelní a filmové herečky Silvie Calderoni. Syrský tanečník a choreograf Mithkal Alzghair představí v české premiéře svou performance „Přemístění“ o útěku jako záchraně života, ale i ztrátě možnosti k návratu.

Britská umělkyně Deborah Pearson v dokumentární inscenaci „History, History, History“ přiblíží jednu z největších uprchlických krizí dvacátého století: rok 1956, kdy z Maďarska odešlo až 300 tisíc obyvatel – včetně dědečka autorky inscenace. Australská performerka Nicola Gunn v představení „Skladba pro člověka a střelmistra v Ghettu“ kriticky a zároveň s komickým odstupem rozpitvá nesnesitelné rysy lidského chování. Úlevu všem, kteří se potřebují zastavit, nadechnout a celý svůj dosavadní  život vymanit z veřejné kontroly, přinese inscenace „Hello Useless – For W and Friends“v podání slavného belgického herce a performera Benny Claessense. 

Festival uvede celkem čtyři české premiéry: nová představení souboru Wariot „Ideal“ i divadelního spolku SecondHand „Women, site-specific“, performance Barbory Kleinhamplové a Terezy Stejskalové nazvanou „Plačky nad příliš dlouhým životem“ a premiéru Jana Mocka „Fatherland“Kompletní program festivalu bude zveřejněn v září 2018.

Festival „4 + 4 dny v pohybu“ založila v roce 1996 čtveřice Nikola Böhmová, Markéta Černá, Denisa Václavová a Pavel Štorek, kteří jej dodnes pořádají. Během 22 let festival uvedl na 500 zahraničních i českých souborů prezentující všechny žánry současného umění (divadlo, tanec, hudba, výtvarné umění, film, video art). Kulturními projekty oživil taková místa jako stará kanalizační čistírna v Praze Bubenči, opuštěné tovární haly ČKD Karlín, bývalý městský pivovar v Holešovicích, bývalá cihelna v Šáreckém údolí, hokejový stadion HC Hvězda ve Vokovicích, tělocvičny Tyršova domu, Nosticovy haly, bývalé Federální shromáždění, bývalé Casino v Pařížské ulici, budova bývalého ÚLUVu na Národní třídě i Palác U Stýblů na Václavském náměstí či Kasárna Karlín. Festival inicioval vznik řady premiér site-specific projektů českých souborů, uvádí skupinové výstavy současných vizuálních umělců a kurátorů, spolupracuje s předními historiky umění a architekty na procházkách a přednáškách. Festival dlouhodobě spolupracuje s kulturními organizacemi Kruh, Jednotka/Unit, Vědecko-výzkumné pracoviště AVU, Start Vršovice a další.

 Více informací o festivalu na www.ctyridny.cz.

 4 + 4 DNY V POHYBU“ – 23. MEZINÁRODNÍ FESTIVAL SOUČASNÉHO UMĚNÍ

Kde: Desfourský palác, Divadlo Archa, Ponec – divadlo pro tanec, Centrum současného umění DOX

Kdy: 5. – 13. října 2018

Kontakt: www.ctyridny.cz.

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

DAINA ASHBEE hlavním tahákem festivalu NULTÝ BOD

Hlavním tématem festivalu „Nultý bod“ je letos – intimita!

Zahraničním hostům letošního festivalu „Nultý bod“ dominuje kanadská tanečnice a choreografka Daina Ashbee, která festival odstartuje 16. července ve 20 hodin v Divadle v Celetné.

Ashbee dvakrát vyhrála Prix de la danse de Montréal. Prestižní německý taneční magazín TANZ ji zařadil mezi 25 nejzajímavějších mladých umělců roku 2017 a americká publikace DANCE 2018 ji zařadila mezi 30 vycházejících hvězd taneční scény. V představení „Pour´ s“ neuvěřitelnou upřímností konfrontuje sebe i diváka s touhou po osvobození, vystavení se bolesti i dosažení katarze.

Mezinárodní festival fyzického a tanečního divadla „Nultý bod“ proběhne letos od 16. do 21. července 2018 v prostorách Divadla v Celetné, v Národní galerii, Divadle Kampě a ve Werichově vile. Festival do Prahy pravidelně přiváží to nejzajímavější ze současné zahraniční tvorby na poli cross-over projektů se zaměřením na taneční, loutkové a vizuální divadlo.

Tématem letošního ročníku je intimita. Kompletní program festivalu najdete na stránkách www.nultybod.cz. Vstupenky lze zakoupit v předprodeji GoOut.

Daina Ashbee | Pour | 16. 7. od 20 hodin – Divadlo v Celetné

Event: fb.com/events/176025283058212/

Předprodej: https://goout.net/cs/divadlo/pour/jdeyc

Nultý bod (16. – 21. 7. 2018)

Vstupenky: goout.net/cs/festivaly/nulty-bod-2018/oceyc/

Facebook: fb.com/nultybod

Foto: Daina Ashbee

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN