Unikátní on-line divadlo

Přímo z pražské Winternitzovy vily. Již v druhé březnové pondělí!

Divadelní představení „Jiní hrají za nás“ vypráví o Welsových, na které se mělo zapomenout. Část rodiny zemřela v noci z 8. na 9. prosince 1944 v Osvětimi. V noci, kdy před 77 lety nacisté zavraždili 3792 českých Židů, včetně Idy, Rudolfa a Martina Welsových. Druhou světovou válku přežil jen Tomáš Wels, který utekl do Anglie, kde bojoval v řadách RAF.

Dokumenty, fotografie a rodinné paměti uchovával Tomáš v krabici ve skříni a nikdy o svých příbuzných a jejich smrti nemluvil. Po jejich stopách se vydal až jeho syn Colin Wels.

Divadelní představení mělo původně zakončit výstavu „Není noci tak tmavé”, která v prostorách pražské Winternitzovy vily na podzim 2020 přibližovala osudy této rodiny. Představení se vzhledem ke koronavirové situaci nemohlo hrát před diváky, proto se dočkalo zpracování ve formě krátkého filmu, která diváci budou moct sledovat nyní, v pondělí 8. března od 20.00 hodin.

»Jiní hrají za nás«

Hrají: Lea Švejdová, Jiří Weinberger, Jan Burda, Timotej Ciprys, Sebastián Hájek

Režie: Tamara Pomoriški

Kamera: Vojtěch Votýpka

Zvuk: Lukáš Kosek

Střih: Vojtěch Votýpka, Matěj Pospíšil

Stopáž filmu: 30 min

Děkujeme rodině Welsových za přístup k rodinnému archivu. Za zprostředkování materiálů děkujeme Davidu Vaughanovi, autorovi výstavy „Není noci tak tmavé“.

Za poskytnutí prostor ke zkoušení a natáčení ve Winternitzově vile patří díky Kristině a Davidovi Cysařovým.

Velký dík patří nedávno zesnulému spisovateli Zbyňku Hejdovi, který výchozí materiál zredigoval a zajistil jeho první vydání.

Událost pořádá Paměť národa a Paměť národa Vzdělávání.

On-line: youtube.com

Termín: pondělí 8. března 2021 v 20.00 UTC+01.

Cena: zdarma.

Přístupnost: veřejná – kdokoli na Facebooku i mimo něj.

Konkrétní možnosti přístupu:

https://www.youtu.be/XK4QwAz3sYY

nebo

https://www.facebook.com/events/429645904805874

TIMING

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

FILMFEST odstartuje v půli října

DAS FILMFEST zveřejnil program a oznámil festivalové hosty. Na své si přijdou i vyznavači filmových Mayovek. A již se zároveň odstartoval předprodej vstupenek!

Německý kandidát na Oscara, Romeo a Julie na vídeňském předměstí… Ale rovněž komedie o chlapíkovi, který aby vyřešil své finanční problémy, zvolí si kariéru gigola. Či mrazivý thriller o nočním běžci, volně inspirovaný skutečným případem nebo pohled do zákulisí berlínské klubové scény. Festival DAS FILMFEST letos mezi 16. a 25. říjnem zavítá kromě Prahy také do Brna, ale i do Plzně a do Jihlavy. A filmovým fanouškům nabídne pestrou paletu aktuálních německých, rakouských a švýcarských snímků. Vstupenky je již nyní možné koupit v předprodeji.

DAS FILMFEST opět nabídne žhavé novinky z oblasti hraného i dokumentárního filmu. K nejočekávanějším titulům letošního programu patří bezesporu zahajovací snímek „A co třeba Adolf?“ („Der Vorname“). „Letos jsme zařadili do programu řadu komedií. Za všechny bych zmínila například snímky Love Machine nebo Zač nás trestáš?. Oba tyto filmy slavily u rakouského publika velký úspěch a věřím, že pobaví i naše diváky,“ popisuje Sarah Polewsky z Rakouského kulturního fóra.

Festival DAS FILMFEST nabídne i další diskuze a seSarah Polewsky tkání s filmovými tvůrci. „Máme velkou radost, že se nám letos podařilo do Prahy přilákat rekordní počet hostů a navíc hodně významných jmen, to z festivalu dělá atraktivní podívanou,“ dodává Klára Arpa z Goethe-Institutu.

Z filmu „Panská léta“

Své snímky osobně představí například režiséři Markus Goller („25km/h“), Oliver Haffner („Wackersdorf“), ale rovněž Luzie Loose („Plavání“/ „Schwimmen“), David Dietl („Berlin Bouncer“) anebo Gregor Schmidinger („Nevrland“), Eva Spreitzhofer („Zač nás trestáš?“/„Womit haben wir das verdient?“) nebo Elena Tikhonova („Kaviár“/„Kaviar“). Do Prahy dorazí také mezinárodní ikona fotografické scény a proslulý vyhazovač z berlínského technoklubu Berghain Sven Marquardt („Berlin Bouncer“ a „Krása & pomíjivost“/„Schönheit & Vergänglichkeit“).

Čtrnáctý ročník přehlídky německých, rakouských a švýcarských filmů proběhne od 16. do 25. října v pražských kinech Lucerna, Atlas a Kino 35, v brněnském kině Art, plzeňském DEPO2015 a jihlavském kině Dukla. Informace naleznete na www.dasfilmfest.cz. Přehlídku tradičně spolupořádají Goethe-Institut, Rakouské kulturní fórum v Praze a Švýcarské velvyslanectví v České republice.

Trailer: 

14. ročník festivalu německy mluvených filmů DAS FILMFEST nabídne v letošním roce osm programových sekcí. V rámci sekce DAS FILMFEST SPEZIAL festival uvede například snímek „Love Machine“ následující nejlepší tradici rakouského kabaretu. Také film o tom, jaké to je, když se vám pomalu hroutí život „Půda pod nohama“ („Der Boden unter den Füßen“), postmoderní komedii „Melancholická dívka“ („Das melancholische Mädchen“) anebo herecky bravurní roadmovie „25km/h“. Za pozornost stojí také silně mrazivý thriller „Běžec“ („Der Läufer“), Stříbrným medvědem z  Berlinale oceněný film „Byl jsem doma, ale…“ („Ich war zu Hause, aber“) nebo cenami ověnčené drama „Nevrland“. Chybět nebude ani nejnovější snímek Fatiha Akina „U Zlaté rukavice“ („Der Goldene Handschuh“).

Sekce REBELLION & REVOLTE představí německého oscarového kandidáta „Narušitel systému“ („Systemsprenger“), rakouský emotivní snímek o tom, co je v životě důležité „L’Animale“ či drsný film o šikaně a o síle sociálních médií „Plavání“ („Schwimmen“). O tom, jestli my vlastníme věci nebo ony vlastní nás, vypráví komedie „Bez věcí nad věcí“ („100 Dinge“) a na ruská klišé tentokrát ovšem vyprávěná z pohledu samotných Rusů se zaměřil snímek „Kaviár“. Co se stane, když při hledání pomocné síly do domácnosti napíšete do inzerátu, že hledáte „otroka“, ukáže vynikající německá satira „Panská léta“ („Herrliche Zeiten“).

Milovníci dokumentů se mohou těšit mimo jiné na tabu prolamující dokument „Vagína“ („#Female pleasure“), snímek o vztahu mezi lidmi a zvířaty „Zvířata a jiní lidé“ („Tiere und andere Menschen“). Hudební dokumenty reprezentují „Protože žiješ jen jednou – Die Toten Hosen“ („Weil du nur einmal lebst – Die Toten Hosen auf Tour“) a „Berlin Bouncer“. Pozornosti by neměl uniknout dokument „Tuzemsko“ („Inland“), který sleduje tři fanoušky pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ) před a po volbách do rakouského parlamentu. Nabízí intimní pohled do jejich problémů, obav a smýšlení a vytváří tak obraz společnosti, která se nachází na křižovatce. O sklonku života jednoho rozdílného uměleckého páru – umělce Hafise Bertschingera a jeho ženy Mary vypráví snímek „Hafis & Mara“.

Do dob minulého režimu zavede diváky v sekci TENKRÁT NA VÝCHODĚ (ES WAR EINMAL IM OSTEN) například vynikající animovaný snímek v česko-německé koprodukci „Fany a pes“ („Fritzi: Eine Wendewundergeschichte“), příběh o nenápadném osobním hrdinství „Tichá revoluce“ („Das schweigende Klassenzimmer“) či napínavý film „Balón“ („Ballon“) o odvážném pokusu o útěk na Západ s pomocí horkovzdušného balónu. V popředí oscarového dramatu „Životy těch druhých“ („Das Leben der Anderen“) zasazeného do doby bývalé NDR stojí aparát tajné policie Stasi a kulturní scéna východního Berlína. Za pozornost stojí také snímek „Coming Out“. Přes protest studia DEFA se Heinerovi Carowovi, režisérovi slavné Legendy o Paule a Paulovi, povedlo natočit citlivý milostný příběh jako obhajobu tolerance. V roce 1990 obdržel „Coming Out“ na Berlinale Stříbrného medvěda a ocenění Teddy Award.

Švýcarský filmový a divadelní herec Bruno Ganz patřil k nejvýznamnějším německy mluvícím hercům současnosti. Nejvíce se proslavil rolí Adolfa Hitlera ve filmu „Pád Třetí říše“ („Der Untergang“) a právě tento snímek, stejně jako kultovní film Wima Wenderse „Nebe nad Berlínem“ („Der Himmel über Berlin“) budou k vidění v rámci sekce RETROSPEKTIVE: BRUNO GANZ.

Druhou osobností, které letošní program skládá poctu, je německý spisovatel, na jehož dobrodružných románech z Divokého západu vyrostlo několik generací. Sekce KULT KARL MAY uvede čtyři snímky včetně u nás méně známé loutkové adaptace „Stopa vede ke Stříbrnému jezeru“ („Die Spur führt zum Silbersee“).

Lucie Čunderlíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Aristokrat humoru MIROSLAV HORNÍČEK

V letošní roce uplyne sto let od narození velikána českého humoru Miroslava Horníčka

Aristokrata humoru Miroslava Horníčka připomene Památník Karla Čapka na Strži

 

V letošní roce uplyne sto let od narození velikána českého humoru Miroslava Horníčka. Kulaté výročí připomene Památník Karla Čapka na Strži u Dobříše poutavou výstavou Miroslav Horníček – aristokrat humoru. Výstava otevřená od 29. dubna do 31. srpna připomene tuto všestrannou osobnost české kultury v její nebývalé šíři. Návštěvníci si tak Horníčka vybaví nejen jako nezapomenutelného vypravěče, herce, spisovatele nebo dramatika, ale také jako scénáristu, režiséra či t alentovaného výtvarníka.

Humor Miroslava Horníčka byl chytrý, laskavý a nepodbízivý. Miliony televizních diváků hltaly jeho populární televizní pořady Hovory H. Byl mistrem improvizace a ve své době i nejvýraznějším představitelem inspirovaného herectví.  Je autorem více než dvaceti knih, několika divadelních her a televizních scénářů.

„Důvodem, proč pořádáme výstavu právě o Miroslavu Horníčkovi je jednak nepominutelné, stoleté výročí jeho narození a také to, že cítíme jeho vnitřní spřízněnost s Karlem Čapkem právě pokud jde o esprit, moudrost a inteligentní, laskavý humor. Lidí jako Karel Čapek nebo Miroslav Horníček, kteří svou tvorbou uměli v lidech probouzet to dobré, bude vždy jako šafránu, a i proto tato výstava do Památníku patří,“ říká Kristina Váňová, ředitelka Památníku Karla Čapka.

Klobouk, křeslo, dokumenty

Výstava Miroslav Horníček – aristokrat humoru otevírá umělcův soukromý archiv. Kromě publikací, scénářů, plakátů, LP desek a originálů koláží uvidí návštěvníci třeba i Horníčkův

klobouk, jeho pověstné křeslo se stolkem, psací stroj, fotoaparát a další unikáty v podobě kreseb od Jiřího Šlitra, knihy s věnováním od Jana Wericha, Františka Hrubína, Jaroslava Seiferta, Vítězslava Nezvala a Františka Nepila. A nechybí ani dopis Jiřího Suchého, v němž na Miroslava Horníčka vzpomíná jako na dlouholetého tvůrčího partnera a přítele. Návštěvníci se můžou těšit i na dokumentární filmy z umělcova archivu, jako například Bytost mého bytu, v němž lze nahl édnout do Horníčkova příbytku. Ten byl zároveň jeho soukromým útočištěm, místem vzpomínek a příběhů i bohatou uměleckou galerií.

Veranda pro děti i legendární nahrávka z RFE

Jak dále připomíná Kristina Váňová, návštěvníky Památníku čekají také další, nově upravené části stálé expozice věnované životu a dílu Karla Čapka. „V prosklené verandě je interaktivně zpracováno téma Bratři Čapkové dětem – nově upravený prostor s výhledem do zahrady je vybaven knížkami pro děti a originálními hracími prvky. Úpravami prošla také místnost věnovaná vztahu Karla Čapka a prezidenta T. G. Masaryka. V expozici F. Peroutky si mohou návštěvníci poslechnout další doplněné autentické nahrávky, například rozhlasovou relaci z 1. května 1951, kterou bylo zahájeno oficiální vysíláni rádia Svobodná Evropa – RFE – z Mnichova,“ dodává ředitelka Památníku.

Pašerák smích

„Smích je jediný způsob, jak propašovat mládí do pozdního věku,“ říkával M. Horníček. Nejenže měl pravdu, ale především on sám se toho hesla držel po celý život. Hlavně ve chvílích, kdy čelil těžké životní tragédii. Velkou životní ztrátu –  nešťastné úmrtí jediného syna – p ekonal zejména prací a usilovnou snahou rozdávat smích ostatním. Díky jeho činorodosti tak měli autoři výstavy, Mgr. Vladimíra Šplíchalová a Mgr. Milan Svoboda, z čeho vybírat. Návštěvníky už v zahradě okolo domu přivítají volně vlající potisky z Horníčkových vtipných citátů. Hlavní poklady a relikvie z Horníčkova života jsou pak k vidění v přízemí budovy, kde budou život a dílo nevšedního umělce připomínat až do 31. srpna. Výstava se poté přesune do Středočeské vědecké knihovny v Kladně, kde bude přístupná od 5. září do 5. října 2018.

 Památník v centru zájmu

Slavnostní otevření výstavy za účasti herce, textaře a hudebníka Václava Kopty, člena Divadla Semafor, se v Památníku Karla Čapka uskuteční 28. dubna od 15 hodin.

Vernisáž zde tak zároveň zahájí další turistickou sezónu. Zájem o nově upravené expozice i o samotné letní sídlo, kde Karel Čapek i jeho životní partnerka, herečka Olga Scheipflugová, rádi trávili volné dny, totiž každým rokem vzrůstá. Zejména v pěkném počasí výletníky láká také malebná zahrada a celé okolí domu, včetně naučné stezky. Jen loni přivítal Památník na Strži na 13 000 návštěvníků.

Miroslav Horníček (10. 11. 1918 Plzeň – 15. 2. 2003 Liberec), dramatik, režisér, herec, spisovatel, skvělý glosátor a pohotový improvizátor. Po ochotnických začátcích účinkoval v letech 1941-1945 v Městském divadle v Plzni a po válce se dostal do avantgardního pražského divadla Větrník, kde navázal přátelství na celý život – s V. Brodským, S. Zázvorkovou, M. Kopeckým. V 50. letech, už jako ostřílený herec Národního divadla, dostal nabídku od J. Wericha do Divadla ABC (s Werichem hrál šest let, např. inscenace Těžká Barbora nebo Husaři), hostoval i v Semaforu a v Hudebním divadle v Karlíně.

V roce 1967 se M. Horníček zúčastnil v roli průvodce legendárního projektu Kinoautomat na světové výstavě v Montrealu. Tehdejší novinka vzbudila značný ohlas. Velmi populární byly Hovory H –  v r. 1971 byl televizní pořad s nástupem normalizace zrušen. Dalším Horníčkovým legendárním projektem byl desetidílný TV seriál Byli jednou dva písaři, dokončený v roce 1972.

 

Více na www.capek-karel-pamatnik.cz

 

  • Kdyby nebyl hercem, byl by výtvarníkem.
  • Dvakrát propadl ve škole – dokonce dvakrát musel opakovat tercii…
  • Neuměl anglicky. Text Kinoautomatu v Montrealu tak uměl jen foneticky a nazpaměť.
  • Francouzský statek, kde se ve filmu Agent bez minulosti (natočeném v roce 2002) ubytují Matt Damon a Franka Potente, je stejný dům, ve kterém Horníček natáčel v roce 1972 s Jiřím Sovákem oblíbený seriál Byli jednou dva písaři.

 

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN