Rozhovor s dirigentem Romanem Válkem

„Baroko je vrcholem harmonie a krásy, má mnoho společného s pop music i s jazzem“

Roman Válek

Je zakladatelem a šéfdirigentem souboru Czech Ensemble Baroque, ansámblu který se zabývá hudbou 17. až 19. století v duchu stylové interpretace na dobových nástrojích. Roman Válek je také umělecký ředitel Znojemského hudebního festivalu a Letní školy barokní hudby a baroko je podle něho vrcholem harmonie a hudební krásy, a má hodně společného právě třeba s pop music nebo dokonce jazzem.

Pocházíte z hudební rodiny a vyrůstal jste se starší sestrou Janou, která se stala známou herečkou na Valašsku. Váš tatínek založil pěvecký soubor na SPgŠ v Kroměříži. Jaké to bylo, vyrůstat v takovém prostředí?

„Bylo to panoptikum věcí, které bylo na hony vzdáleno od vážné hudby. Táta realizoval svou kariéru v Kroměříži a ze mě vyrůstal spíš přírodovědec se zájmem o folklor a bigbeat.“

Již v dětství jste se věnoval hudbě? Co Vás vedlo k tomu, že jste se rozhodl vystudovat dirigování na JAMU v Brně?

„Tatínek na mě praktikoval od 1. třídy jakousi všeobecnou domácí výuku hudby s cílem mít ze mě profesionálního hudebníka. Já jsem velmi úspěšně vzdoroval, až přišlo na lámání chleba na gymnáziu v Otrokovicích, kde jsem si finálně ujasnil, že na chemii, fyziku a matematiku prostě nemám buňky, tak jsem hekticky přeřadil na hudební režim, snažil se přestoupit na konzervatoř na klarinet a když to nevyšlo, tak jsem najel na intenzivní přípravu na dirigování na JAMU, což znamenalo tak 4 hodiny klavír denně, konzultace v Brně, samoučba všech disciplín konzervatoře a samozřejmě lekce dirigování. Na gymplu už naštěstí tušili, co jsem zač, a tolerovali mě, protože věděli, že nelajdám, ale bojuju o JAMU.“

Už během studií jste působil jako pedagog na LŠU ve Zlíně – Malenovicích. V letech 1993–96 jste vyučoval na konzervatoři v Brně. Jako sbormistr jste začínal v Brně, pak v Praze a řídil jste většinu orchestrů v ČR. Jak na ten čas vzpomínáte? Co Vám tyto zkušenosti daly?

„Byla to dlouhá a klikatá cesta. Svět vážné hudby mě zároveň přitahoval a zároveň odpuzoval. Nešlo mi do hlavy, proč třeba na koncertě Pražského výběru proudí emoce a u Mendelsohna je musí člověk těžce hledat. Během studií si člověk myslel, že hudba je naučitelná konvence. Já původně toužící po orchestru – jsem praktikoval desítky let sbory. Celou tu dobu jsem vysloveně naháněl lidi do zkoušek jak pasák zbloudilé ovce – u amatérů. V profisborech mi zase vadila uniformita výrazu. Díky šťastným okolnostem jsem si splnil i sen orchestrálního dirigenta, ale vše spělo k žánru vokálně – instrumentálnímu.“

Již v roce 1998 jste založil Czech Ensemble Baroque, ansámbl který se zabývá hudbou 17. až 19. století v duchu stylové interpretace na dobových nástrojích. Proč jste si vybral právě baroko? Připravujete další koncerty? Kde se můžeme s vaším orchestrem setkat?

“ V 90. letech se začaly objevovat zajímavé ansámbly a jejich vedoucí, kteří nestudovali ani klasické dirigování či sbormistrovství, ale z úhlu violoncellisty, cembalisty či houslisty začali provozovat více méně profesionálně starou hudbu v tzv. historicky poučené interpretaci. Protože otázka frázování, zvuku, dobových temp atp. mě velmi interesovala už za studií, udělal jsem tlustý řez a založil nejprve příležitostný – nyní již stále pracující orchestr, sbor a sólisty CEB. Autentická interpretace mi najednou otevřela dramaturgický vesmír hudby od roku 1600 zhruba do 1800, a odpověděla mi na všechny otázky spojené s počáteční nedůvěrou ve vážnou hudbu. Baroko je vrcholem harmonie a hudební krásy, a má hodně společného právě třeba s pop music nebo dokonce jazzem. V únoru startujeme sezonu s velkým Handelem – překrásným oratoriem TRIUMF ČASU A PRAVDY, kde se představí všechny složky mého ansámblu – sbor, orchestr i sólisté. Cyklicky se věnujeme spolu s vydavatelstvím Supraphon – restauraci díla královského kapelníka – Čecha F. Ignáce Tůmy, máme před sebou překrásný projekt Vivaldi se světovým kontratenorem Andreasem Schollem, CD Molieri s Adamem Plachetkou, koncertní cyklus Bacha na Mozarta, festivaly a 20. ročník workshopu pro mladé profesionály – Letní školu barokní hudby na zámku Holešov.“

Působíte také jako ředitel Znojemského hudebního festivalu a Letní školy barokní hudby. Jak se těmto projektům daří v současné covidové době?

„Snažíme se jet dál a kličkovat mezi nařízeními. Když pominu úbytek publika, zrušení několika koncertních akcí, tak zásadní dramaturgický plán plníme.“

Mezi největší barokní skladatele patří bezesporu Georg Friedrich Händel, Johann Sebastian Bach a Wolfgang Amadeus Mozart. Vy se věnujete také zapomenutým skladatelům té doby a od roku 2020 je to dílo Ignáce Tůmy. Čím Vás tento zapomenutý skladatel 18. století tak zaujal? A máte sám oblíbeného skladatele barokní hudby?

„Jak jsem již řekl o dramaturgii, je to celý vesmír jmen. Jde to snadno přirovnat k výtvarnému umění a architektuře. Vedle Da Vinciho a Santiniho tu máme stovky dalších umělců, nad jejichž dílem se dá také žasnout. Hudba je žel bohu více závislá na módě a je snadno odložitelná do šuplíku či dokonce krbu s plameny. Dá se zodpovědně prohlásit, že například z všeobecně napsané hudby 18. století se více nezahrálo než naopak. Tůma je toho dobrým příkladem. Z jeho stovek chrámových děl, symfonií, sonát, aj. žánrů se k posluchačům dnešní doby dostalo jen několik skladeb. Když si představím, s jakou pečlivostí se hudební instituce věnují třeba Smetanovi nebo Martinů – nic proti nim, tak je tady něco v nepořádku. Naše hudební dědictví je bohužel neustále postiženo manipulací kulturních elit spojenou s odvržením rakousko-uherského dědictví a překotného vytvoření uměle slovanských základů tzv. novodobé české kultury po roce 1918. Tak jsme tady my – interpreti, archeologové, kterýmž není lhostejný hudební svět před zánikem Habsburské etapy, abychom přesvědčili své posluchače a média o tom, že i 18. století mělo své Dvořáky a Martinů.“

Jaký jste hudební konzument? Co rád posloucháte v soukromí?

„Velmi nepravidelně něco poslouchám, ale třeba i trash metal.“

Spolupracoval jste a stále spolupracujete s řadou významných osobností. Je někdo, na koho rád vzpomínáte, kdo Vás nejvíce ovlivnil? A někdo, s kým byste ještě rád spolupracoval?

„Nejvýraznější osobností byl v poslední době kontratenor Andreas Scholl, jehož jsem považoval za ikonu bachovského repertoáru a s nímž teď zázrakem již po třetí budeme spolupracovat. Asi jsme už vstoupili do Evropy…“

A co čas na odpočinek? Máte rád aktivní, nebo spíše s knížkou v ruce a sklenkou dobrého vína?

„Protože ve mně neustále třímá přírodovědec, zemědělec, dřevař, šindelář, chovatel, pořadatel koštu slivovice atd. … tak to je asi odpověd:)

Roman Válek:

Narodil se 10. 8. 1963 ve Zlíně v rodině hudebníka a pedagoga Vlastimila Válka, který v roce 1966 založil pěvecký soubor střední pedagogické školy v Kroměříži. Sestra Jana Janěková je herečka, režisérka a pedagožka a neteř Jana Janěková ml. působí jako herečka, pedagožka a je spoluzakladatelka Divadla Verze. Manželka Tereza Válková je sbormistryní Czech Ensemble Baroque.

Vystudoval dirigováni na JAMU v Brně a poté dirigentský kurs pořádaný Českou filharmonií na Bachakademii u Helmutha Rillinga.

Začínal jako sbormistr v Brně a Praze a řídil většinu orchestrů v ČR.

Je zakladatelem (1998) a šéfdirigentem souboru Czech Ensemble Baroque, umělecký ředitel Znojemského hudebního festivalu a Letní školy barokní hudby.

Získal řadu ocenění např. – Cena Ferdinanda Vacha, Diapason d´Or, Classic Prague Awards…

Foto: Jana Janěková a Tino Kratochvíl 

                

Veronika Pechová

pro Taneční magazín

Roční stipendijní program

Akademie MenART vyhledává a podporuje mladé talenty

Přední umělci nejrůznějších oborů se i v příštím školním roce budou v rámci Akademie mentoringu uměleckého vzdělávání MenART věnovat mladým talentům. Akademie nabízí nadaným žákům a jejich pedagogům roční stipendijní program pod vedením osobností jakou jsou například Kateřina Kněžíková, Ivo Kahánek, Radek Baborák, Beata Hlavenková, Jan Kodet nebo Milan Cais. Program je jedinečnou příležitostí pro talentované žáky, kteří získají řadu praktických zkušeností, i cennou inspirací pro pedagogy. „Inspirativní setkání jsou v životě zásadní. Věříme, že příležitost systematicky pracovat s vynikajícími uměleckými osobnostmi může zásadním způsobem ovlivnit mladou generaci nejen v potenciální kariéře, ale i v ostatních oblastech života a lásce k umění,” říká zakladatelka Akademie MenART Dana Syrová.

Absolventi Akademie výsledky své roční práce prezentují na prestižních festivalech. Za uplynulé čtyři roky prošlo Akademií MenART 412 studentů a 275 učitelů. Řada absolventů následně uspěla v přijímacích zkouškách na umělecké školy v Česku i zahraničí. Termín pro zaslání přihlášek na nadcházející školní rok je 30. března 2022. Více informací a přihlášky jsou k dispozici na www.menart.cz.

V příštím školním roce nabídne Akademie MenART mladým talentům a jejich pedagogům možnost spolupracovat s 15 mentory – předními osobnostmi české hudební scény, výtvarného umění, divadla a tance, jež je svou tvorbou budou inspirovat v dalším rozvoji. Role mentorů se ujmou v oboru klasické hudby: klavírní virtuosové Ivo Kahánek a Karel Košárek, sopranistka Kateřina Kněžíková, violoncellistka Michaela Fukačová a flétnista a vyhledávaný pedagog na mezinárodní scéně Jan Ostrý, kytarista Pavel Steidl a také houslista Jan Fišer. Inspirativní setkání v hudebních žánrech bez hranic a autorské tvorbě povedou zpěvačka Radka Fišarová a skladatelka a interpretka Beata Hlavenková. Hornista a dirigent Radek Baborák se zaměří na práci se školními orchestry. Taneční umění přiblíží už počtvrté choreograf a tanečník Jan Kodet a “prkna, co znamenají svět” pak herec Ondřej Nosálek. MenART opět nabídne také práci na poli nejrůznějších výtvarných technik. Do ilustrace a animovaného filmu studenty zavede režisérka a výtvarnice Galina Miklínová a do výtvarné tvorby – pedagog Pavel Mrkus a multimediální umělec Milan Cais.

“Mezi talentovaným žákem a profesionálním umělcem je jistě spousta rozdílů v dovednostech a zkušenostech, ale v jedné věci jsou, nebo by měli být, stejní. Oba by měli cítit intenzivní touhu vyjadřovat se hudbou. A jelikož touha se vždy lépe prožívá minimálně ve dvou, mám velkou radost z projektu mentoringu, který unikátním způsobem propojuje světy ZUŠ a profesionálního umění – světy, které jeden bez druhého nemohou dlouhodobě úspěšně existovat,” říká zakládající mentor a pianista Ivo Kahánek, který na Akademii MenART bude vyučovat už popáté.

Akademie MenART vznikla v úzké spolupráci s Nadačním fondem Magdaleny Kožené, jehož cílem je podpořit a zviditelnit význam uměleckého vzdělávání v naší společnosti. Akademie nabízí dvojici student – pedagog roční stipendium v rámci uceleného programu spolupráce s mentory, propojuje uměleckou praxi a vzdělávání a inspiruje k výměně zkušeností. Právě vlastní pozitivní zkušenosti z přístupu pedagogů vedly umělce k rozhodnutí stát se pro následující rok mentory.

„Jsem velmi poctěn přizváním do tohoto krásného projektu a budu se s vámi velmi rád dělit o myšlenky a vlastní zkušenosti a snad i já vám budu moci pomáhat nacházet sebe sama, i když vím, že tato cesta nezná konce,” doplňuje kytarista a mentor Pavel Steidl.

Do Akademie MenART se mohou přihlásit žáci základních uměleckých škol, 2. stupně ZŠ či studenti středních škol, kteří se chtějí posunout prostřednictvím práce se špičkovým profesionálem v oboru. Budou se připravovat v ryze studijním prostředí, které nemá ambici soutěžit, avšak cíleně se zaměřuje na rozvoj talentu studentů. Dvojice student či skupina studentů s pedagogem absolvují čtyři až šest pracovních skupinových setkání s mentorem. Skupiny pracují společně, důraz se však klade na individuální přístup a potřeby každé dvojice student-pedagog.

Stipendisté Akademie MenART mají kromě samotné studijní části příležitost představit výsledky své práce na renomovaných kulturních akcích, jako je největší přehlídka klasické hudby v ČR Pražské jaro a také Národní festival Smetanova Litomyšl či Americké jaro a Smetanova výtvarná Litomyšl. Stipendisté rovněž dostanou příležitost se prezentovat v rámci stěžejních projektů celostátního festivalu ZUŠ Open. „Je neskutečně nabíjející prožít naplno svoji lekci s neuvěřitelně inspirativním mentorem, který je vždy plný nápadů, postřehů a fantastických rad,“ říká o programu stipendistka aktuálního ročníku Viktoria Kozánková.

 

Akademie MenART 2020/2021 – ohlédnutí

Navzdory pokračující pandemii se i loni uskutečnil čtvrtý ročník Akademie MenART 2020/2021. Studenti se hlásili do oborů operní a muzikálový zpěv, hra na klavír, housle, saxofon a skladba, příčná flétna, divadlo, malba a komiks. MenART zahájilo dvouapůldenní setkání v Kroměříži, poté se v pravidelných třech až šesti celodenních pracovních setkání scházeli mentor – student – pedagog. Mladí hudebníci představili svou práci na nejvyhledávanějších přehlídkách klasické hudby v Česku, jako jsou Pražské jaro, Smetanova Litomyšl a multižánrovém festivalu Americké jaro. Naopak svou výtvarnou tvorbu prezentovali jejich kolegové na výstavním festivalu Smetanova výtvarná Litomyšl, který je doprovodnou akcí stejnojmenné národní hudební přehlídky.

MenART též nabízí webináře určené zejména pedagogům, rodičům i pokročilým studentům. Pilotní webinář má téma Jak z trémy udělat svého pomocníka připravil klavírní virtuos a docent Hudební akademie múzických umění Ivo Kahánek a je dostupný na stránkách Akademie.  S ohledem na vzrůstající zájem též Akademie připravuje jednodenní semináře MenART+ a stejně tak se věnuje setkávání s bývalými studenty v projektu MenART Reunion.

Patron Akademie MenART: RSJ

Mecenáš: Julius Prüger

Za finanční podpory: Hlavní město Praha

Partneři a podporovatelé: Erste Premier, Aveton, Centrální depozitář cenných papírů, ČEPS, PVK, Ivana Janečková

Podpora vybraných studentů: Nadace Albatros

Zvláštní poděkování za podporu mladých talentů: Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Americké jaro, Smetanova výtvarná Litomyšl, Bohemian Heritage Fund

Mediální partneři: Harmonie, KlasikaPlus

Spolupracující instituce: ZUŠ Kroměříž, UMPRUM, HAMU, DAMU, DOX

Ve spolupráci s Nadačním fondem Magdaleny Kožené

Silvie Marková

pro Taneční magazín

»Přijďte si s námi zahrát«!

Zahrajte si s klavíristou Ivo Kahánkem anebo herečkou Simonou Stašovou. Tentokrát on-line!

Již pošesté si Vás dovolujeme pozvat na akci „Přijďte si s námi zahrát“.

Staňte se, alespoň na dálku, na jeden den členem orchestru a zahrajte si společně s námi a klavírním virtuózem Ivo Kahánkem.

Koncert se uskuteční v neděli 25. 4. 2021 v 19.00 hod. a je možné jej sledovat kliknutím na následující odkaz:

Pokud byste na náš online koncert chtěli přispět, na Donio.cz jsme spustili sbírku a každý Váš příspěvek bude použit na technické zajištění koncertu (kamery, přenosová technika, zvuk, střih, připojení, pronájem prostoru).

URL spuštěné sbírky zde: https://www.donio.cz/Harmonie

Těšíme se na vás spolu s našimi patrony Simonou Stašovou a Ivem Kahánkem.

Registrace i noty na www.nfharmonie.cz

Bližší informace a dotazy zodpovíme na: info@nfharmonie.cz.

Sdílet

Ke stažení: OAK_2021.jpg

Telefonní kontakt: 608 900 887

Nadační fond Harmonie

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Obrat konce

Dílo o domnělé budoucnosti Evropy

PONEC  divadlo pro tanec uvádí  21. 9. od 20 hodin nový projekt uskupení Pulsar s názvem Obrat konce a podtitulem Evropa k bodu Omega. Choreografie Michala Záhory je filozofickým zamyšlením se nad tím, co nás jako součást evropského společenství může očekávat v budoucnu. V představení se objeví různorodý tým tanečníků: oceňovaná tanečnice Helena Arenbergerová, dva úspěšní tanečníci z mladé generace absolventů Konzervatoře Duncan centre Nikola Němcová a Radim Klásek a dva původně brněnští performeři Katarzyna Kamecka a Michal Nagy.

Projekt vznikl v koprodukci s Tancem Praha, divadlem Komplex Teatr v Chemnitzu, festivalem Meeting Brno a festivalem …příští vlna/next wave…. V červenci proběhla exteriérová premiéra v Brně, které díky festivalu uchovává živou paměť o nelehkém období evropských dějin. Michal Záhora navazuje na své předchozí filozoficko-společenské choreografie: „Evropa je pro mě téma, které se mě dotýká osobně, zároveň ale rezonuje i ve společnosti. Všichni cítíme, že žijeme v zásadní době, době změn a každý to nějak reflektuje.“ Představení vznikalo jako vize do budoucna, přesto se vracelo ke kořenům. Tereza Krčálová vidí v přemýšlení o Evropě výzvu: „Naším velkým úkolem je nyní pochopit, do jaké míry jsme schopni budoucnost ovlivnit a do jaké míry je budoucnost záměrem vyšší vůle.

Pro tvůrčí tým Pulsaru – Michal Záhora, Honza Malík a Tereza Krčálová – se východiskem k uchopení tématu Evropy stalo vytvoření jakéhosi zakládacího příběhu Evropy na základě evropských pověstí a jejich současného vnímání. Pro filozofický rámec díla si v další fázi Záhora vybral učení myslitele a přírodovědce Pierra Teilharda de Chardin, který se zabýval evolucí lidstva a vesmíru a vytvořil pojem bod Omega (něco, co pohání vývoj lidstva z budoucnosti). Dále se tvůrčí tým opíral
o publikaci Otakara A. Fundy Znavená Evropa umírá.

Do průzkumu byli zahrnuti i samotní aktéři a byl tím podmíněn i jejich výběr. Pulsar tedy neoslovoval záměrně pouze profesionální tanečníky, ale i performery jako angažované umělce zabývající se veřejným prostorem. „Záměrem bylo, aby představení získalo nový a neotřelý výraz, ať už vzhledem k nesourodosti tanečníků, tak i díky pohybovému materiálu a pohledu na na svět, který jednotliví tanečníci do představení vnesli,“ konstatuje Honza Malík.

Hudební složka díla vychází ze skladeb významného českého skladatele a dirigenta Miloše Boka. Jeho hudbu pro představení modifikoval Václav Chalupský.

Pulsar se dlouhodobě věnuje celospolečenským tématům, což je pro tanec vždy velká výzva. Nesmírně si jeho přístupu cením a těším se na objevování nových úhlů pohledu, které přinášídodává za Tanec Praha Yvona Kreuzmannová.

Premiéra představení v divadle PONEC bude uvedena v rámci festivalu …příští vlna/next wave….

Více info na www.divadloponec.cz nebo www.praguepulsar.cz

Kateřina Kavalírová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN