DEKKADANCERS jedou do stanice Touha

Dekkadancers vstoupí do nové divadelní sezóny s významným zahraničním choreografem Arthurem Pitou

Taneční soubor DEKKADANCERS v těchto dnech spustil předprodej na první část nové divadelní sezóny. Vlajkovým projektem pro sezónu 2023/24 se stane adaptace hry Tennesseeho Williamse Tramvaj do stanice Touha. Námět pro soubor vybral choreograf Arthur Pita, kterého DEKKADANCERS oslovili ke spolupráci. Souboru se zalíbila autentická forma, jakou chce světově proslulý autor uchopit tento známý titul. Pro druhou polovinu sezóny pak DEKKADANCERS chystají další dvě premiéry a návrat několika repertoárových titulů s novým obsazením.

Choreograf a režisér Arthur Pita do Prahy přiveze také svůj hvězdný tým – hudebního skladatele Franka Moona a výtvarníka Yanna Seabru. Všechny tři zahraniční osobnosti žijí a tvoří v Londýně a společně vytvořily inscenace pro nejprestižnější světové scény, jako jsou The Royal Ballet a Sadler’s Wells v Londýně, San Francisco Ballet či Joyce Theatre v New Yorku.

Stejně komplexně tým pojme také Tramvaj do stanice Touha. Pro hru vznikne autorská hudba s jazzovými podtóny přesně ušitá na míru choreografie Arthura Pity a rovněž výpravná scéna a kostýmy, které budou sázet na udržitelnost. Jejich základem se totiž stane oblečení a nábytek z druhé ruky, kterým výtvarník vdechne nový život. Ten ostatně chtějí vtělit všichni tvůrci také legendární hře z roku 1947. Slibují v ní předvést “roztančenou žízeň po životě“.

Nová spolupráce a neotřelý pohled na notoricky známé téma

V lednu tohoto roku proběhl na Jatkách78 intenzivní workshop s Arthurem Pitou a Frankem Moonem. Cílem bylo vyzkoušet několik přístupů k tvorbě, nápadů a námětů a také vybrat obsazení. „Podobné spolupráce jsou vždy o přínosu umělců a o vzájemném napojení mezi tanečníky a choreografem. S Arthurem a Frankem jsme cítili dobrou synergii hned od prvního okamžiku. Myslím, že jsme oba okamžitě strhli svou bezprostředností. Arthur nám dal volnost v uchopení, aby viděl, jak tvoříme. Vznikla spousta skvělých situací. Do toho Frank improvizoval a zároveň rovnou komponoval. Bylo úžasné vidět, v jaké úžasné symbióze pracují,“ doplňuje umělecký ředitel DEKKADANCERS Ondřej Vinklát.

A o čem legendární příběh pojednává? Bývalá jižanská kráska Blanche DuBois nečekaně navštíví sestru Stellu a jejího hrubiánského manžela Stanleyho. Blanchein křehký svět se bortí ve chvíli, kdy se švagr začíná až příliš nebezpečně přibližovat pravdě o její minulosti. „Prostřednictvím choreografie, Frankovy hudby složené přímo pro tuto inscenaci a v neposlední řadě díky vynikajícímu obsazení, které jsme s DEKKADANCERS společně vybrali na workshopu, se přeneseme do místa, v němž se střetává realita a iluze, křehkost a maskulinita, vřelost i netečnost,“ láká na novinku světově uznávaný choreograf Arthur Pita.

DEKKADANCERS již v minulosti spolupracovali např. s Jiřím Pokorným, Divadlem bratří Formanů, Českou Filharmonií, populární rockovou kapelou Tata Bojs, Lenkou Dusilovou a s mnoha dalšími. Kmenoví tvůrci DEKKADANCERS připravili také několik choreografií pro domácí i zahraniční scény (např. Bayerische Staatsballett II v Mnichově, Divadlo K. S. Stanislavského a V. I. Němiroviče-Dančenka v Moskvě, Teater Vanemuine v Estonsku či švédský Norrdans). Spolupráce se zahraničním choreografem a režisérem v rámci celého souboru je však pro DEKKADANCERS novinkou.

„Poprvé jsem se seznámil s tvorbou Arthura Pity, když jsem viděl jeho zpracování Proměny podle povídky Franze Kafky pro Royal Ballet v Londýně. Jeho vynalézavý pohled na tajemnou alegorii, upoutal moji pozornost od samého začátku a již tenkrát jsem byl přesvědčen o tom, že bych byl velmi rád, kdybychom mohli někdy spolupracovat. Provokativní tvorba Arthura Pity často vyniká režijní, vizuální a choreografickou ojedinělostí. Každá složka funguje v synergii a podtrhuje děj nebo atmosféru. Výsledek je plnohodnotný a silný divácký zážitek, který ve vás rezonuje ještě dlouho po skončení představení,“ vysvětluje umělecký šéf Štěpán Pechar, proč ke spolupráci DEKKADANCERS vyzvali právě Arthura Pitu.

V titulních rolích Tramvaje do stanice Touha se představí Klára Jelínková a Štěpán Pechar. V dalších rolích a alternacích vystoupí Ondřej Vinklát, Viktor Konvalinka, Eliška Jirsová, Natalia Metodijeva, Patrik Čermák, Albert Kaše a Tereza Kučerová. Premiéra se uskuteční 7. listopadu na Jatkách78 a navážou na ni reprízy ve dnech 8.–12. listopadu 2023. Více informací na https://dekkadancers.net/cs/repertoire/tramvaj-touha/.

Další plány DEKKADANCERS pro sezónu 2023/24

Kromě uvedení Tramvaje do stanice Touha v příští divadelní sezóně soubor plánuje připravit další dvě premiéry na jaře roku 2024. Choreografie a režie první z nich se ujme Štěpán Pechar. Druhá jarní premiéra je založena na pokračování úspěšné spolupráce s Českou filharmonií, která byla započata v projektu Kniha džunglí. Choreografii připraví Ondřej Vinklát.

Na repertoáru pak zůstanou stálice jako jsou Poslední večeře či A.I (Jatka78). Po delší odmlce se na scénu vrátí Muž z Malty (Jatka78) a v pozměněném obsazení také HornyBach 18+ (Malostranská Beseda). V plánu je také odehrání série Stabat Mater v Divadle X10, České Lípě a Trutnově.

Tvůrci Tramvaje do stanice Touha 

ARTHUR PITA – choreograf, režisér 

Arthur Pita je původem portugalský tanečník a choreograf. Začínal s disco dance v rodném Johannesburgu, aby nakonec zakotvil v Anglii, kde vystudoval London Contemporary Dance School. Na poli současné choreografie se dostal do popředí zájmu v roce 2011, kdy vytvořil taneční drama The Metamorphosis, na motivy románu Franze Kafky, s nezapomenutelným hmyzím výkonem sólisty The Royal Ballet Edwarda Watsona. Arthur je renomovaný, současný choreograf, který rád provokuje a rozšiřuje obzory svému publiku. 16 let vede vlastní soubor Ballo Arthur Pita, se kterým pravidelně jezdí na celosvětová turné. Mezi jeho další významná díla patří např. Bjork Ballet pro San Francisco Ballet, The Wind pro Royal Opera House nebo The Little Match Girl, vytvořené pro jeho taneční soubor a uvedené v Sadler’s Wells.

www.arthurpita.com 

FRANK MOON – hudební skladatel

Frank vyrostl v Cornwallu a vystudoval na Birminghamské konzervatoři, kterou absolvoval se ziskem několika významných ocenění za skladatelskou činnost. Již jako student začal spolupracovat s divadelníky a v několika následujících letech vytvořil partitury pro mnoho her. Současně začal na Coventry University vyučovat kompozici, performanci, analýzu hudby a hudbu 20. století. Frankovy schopnosti kytaristy a hráče na oud (arabskou loutnu) a jeho vášeň pro hudbu všech kultur ho nakonec přivedly k multižánrovým spolupracím. Sebevědomě se pohybuje jak v hudebních vodách folku, tak jazzu, klasiky, gypsy swingu, balkánského a afrického punku, kubánské salsy, hip-hopu, volné improvizace, popu nebo dokonce středověkých chorálů. Jeho hudba zní nejznámějšími světovými scénami, jako jsou např. Royal Opera House, San Francisco Ballet, nebo Joyce Theatre v New Yorku.

www.frankmoonmusic.com   

YANN SEABRA – výtvarník

Yann je scénický a kostýmní výtvarník se sídlem v Londýně, který ve velké míře navrhoval pro přední režiséry v oblasti tance, opery a filmů pro společnosti po celém světě. Yann začal svou kariéru jako tanečník, studoval v Artes Center of Amazonas v Brazílii. Více než 15 let pracoval jako tanečník v souborech jako jsou Ballet Stagium, Companhia Portuguesa de Bailado Contemporaneo a Phoenix Dance Theatre. Yann následně pokračoval ve vzdělávání se v oboru scénografie a designu v renomovaném Motley Theatre Design v Londýně. Pracoval např. na inscenacích The Wind (The Royal Ballet), Salome (San Francisco Ballet), Death Defying Dancers (Bodytraffic, Los Angeles) či Fagin’s Twist Tonyho Adiguna (Avant Garde Dance Company).

www.yannseabra.com    

 

DEKKADANCERS

Skupinu v roce 2009 založili tanečníci a choreografové Viktor Konvalinka a Tom Rychetský, společně s fotografem Pavlem Hejným. V roce 2015 se vedení ujímá tzv. druhá generace DEKKADANCERS – Štěpán Pechar, Ondřej Vinklát, Marek Svobodník. Dnes skupinu vede dvojice Pechar – Vinklát. DEKKADANCERS mají na svém kontě řadu produkcí a představení napříč žánry – od celovečerních tanečních inscenací, až po rozmanité projekty, jako jsou módní přehlídky, hudební videa a koncerty. V tvorbě často sází na humor a nadsázku, které jsou spojovacím bodem jejich inscenací a choreografií. Mimo vlastní produkce, tvořili pro řadu českých souborů a divadel (např. DJKT, Jihočeské divadlo, Divadlo F. X. Šaldy ad.), ale také zahraničních např. pro mnichovský Bayerische Staatsballett (Š. Pechar, O. Vinklát, M. Svobodník), nebo Divadlo K. S. Stanislavského a V. I. Němiroviče-Dančenka v Moskvě (O. Vinklát).

Zuzana Hošková

pro Taneční magazín

TANUM se zabývá těmi nejpalčivějšími problémy v oblasti tance

Asociace tanečních umělců České republiky (ATU ČR), profesní organizace, která sdružuje taneční instituce a individuální umělce, dlouhodobě napomáhá rozvíjet taneční umění v ČR a zlepšovat ekonomické a sociální podmínky umělců v této sféře. V rámci projektu TANUM (TANeční UMění), který se zabývá těmi nejpalčivějšími současnými problémy tanečního žánru nyní zpracovala analýzu a definici Statusu umělce v oblasti profesionálního tanečního umění, do které se zapojili zástupci baletních souborů v rámci příspěvkových organizací – divadel, a také zástupci nezávislých tanečních souborů v Praze. Status umělce je řešen v rámci projektu TANUM, který je podpořen Norskými fondy, a v rámci finanční podpory z Národního plánu obnovy.

Z průzkumu vyplývá, že je třeba vytvořit registr kulturních pracovníků, na jehož základě bude možné lépe vytvořit režim sociální a právní ochrany, zlepšit postavení umělce, stanovit ‚férové odměny‘, profesionalizovat obor a zvýšit jeho uměleckou prestiž, zlepšit rovnost mužů a žen (především v odměňování), narovnat možnosti pro mateřskou a rodičovskou dovolenou, státem dotovat bonus na rekonvalescenční pobyty nebo služby týkající se zdravého pohybového aparátu a psychohygieny, psychoterapie a koučinku. Důležitá je také podpora pedagogického vzdělání u tanečních profesionálů pro pedagogickou činnost a možnost pokračování v oboru a také realizace druhé kariéry se státní finanční podporou.

„Dotazníkové šetření ukázalo, že zůstává mnoho neřešených problémů. Taneční umělkyně či umělci jsou stále nedostatečně ohodnocováni za svou práci, která probíhá často v nevyhovujících podmínkách. Přetrvává společensky i sociální podceňování tanečního umění. Umělec věnuje většinou veškerý svůj čas výkonu povolání, v mnoha případech za neodpovídající finanční ohodnocení a po skončení kariéry – ať už z důvodů zdravotních, či věkových, mu stát nenabízí nic – často stojí ve 40 letech na začátku bez jakýchkoliv jistot,“ komentuje současnou situaci Zdeněk Prokeš, choreograf a pedagog, člen rady Asociace tanečních umělců České republiky„Z toho vycházejí i důležité úkoly pro taneční komunitu do budoucna. Osobně bych zdůraznil zásadní úkol pro Ministerstvo kultury, Ministerstvo financí a Ministerstvo práce a sociálních věcí v součinnosti s Nadačním fondem pro taneční kariéru, kterým je realizace programu druhé kariéry se státní finanční podporou, která je několik let zatím neúspěšně vyjednávána. Myslím, že komplexní nastavení podmínek pro získání Statusu umělce v oblasti profesionálního tanečního umění by tomu mohlo významně napomoci.“

„Definice Statusu profesionálního umělce a pracovníků v oblasti tanečního umění je zcela zásadní. Pro rozvoj tanečního umění je důležité legislativní ukotvení, a tím i udržení umělců v sektoru kultury,“ doplňuje Linda Svidró, předsedkyně Asociace tanečních umělců České republiky„V obecné rovině se nejedná o výhody pro umělce, ale o zakotvení fungování v sektoru a zohlednění jejich specifik.“

Podrobnější informace o projektu TANUM, který poběží až do konce roku 2023, najdete na webové stránce: www.atucr.cz.

 

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Choreograf Jiří Kylián patronem Pražského komorního baletu

Patronát Jiřího Kyliána propojil taneční divadlo, které překračuje hranice

Jiří Kylián, jeden z nejvýznamnějších choreografů své generace, je od letošního roku patronem Pražského komorního baletu. Rodák z Prahy strávil většinu svého života (od roku 1975) v Nizozemsku, celých čtyřiadvacet let (1975-1999) byl uměleckým ředitelem Nederlands Dans Theater. Pavel Šmok téměř před padesáti lety založil nezávislý taneční soubor Pražský komorní balet – a zůstal mu věrný až do své smrti. Kruh se uzavřel: Jiří Kylián vždy vyzdvihuje nejen originalitu a uměleckou kvalitu Šmokova díla, ale i jeho statečný boj s totalitní mocí. Jeho patronát symbolicky propojil to, co totalitní režim rozdělil – taneční divadlo, které lehce překračuje hranice, nezná jazykovou bariéru, umění pro každou lidskou bytost kdekoliv na světě, umění budoucnosti.

„Rád se stávám patronem Pražského komorního baletu, této malé, ale velmi důležité instituce, která si vzala za úkol dát konečně taneční umění na stupeň, na kterém už dávno mělo být,“ uvádí choreograf Jiří Kylián.

„Chtěl bych vám také připomenout jednu maličkost, která je nám všem sice povědomá, ale kterou často zanedbáváme. Každý z nás má jakousi ‚body language‘ neboli ‚řeč svého těla‘, která je nám dána do vínku. Je absolutně ojedinělá a patří pouze nám – nedá se ji ani kopírovat, ukrást, nebo vygumovat – ale je možné ji kultivovat,“ doplňuje Kylián. „Samozřejmě víme, že si můžeme vybičovat své bicepsy a břišní svaly tak, aby nám je všichni záviděli. Ale o to mi zde nejde – jde mi o hodnoty, které jsou lidstvu mnohem prospěšnější než naše tělesná kondice. Mám na mysli naší mentální a emocionální rovnováhu, naši citlivost vůči druhým a schopnost jim pomáhat. Jde mi o naši víru a filozofickou orientaci, o sociální cítění a politické přesvědčení! Myslím na to, co jsme, a jak bychom nejlépe naši jsoucnost mohli umocnit, aby měla co nejpozitivnější vliv na naše okolí.

Naše tělesná zdatnost je důležitá schránka chránící naše ‚osobní poselství‘, které se snažíme poslat světu, a proto se o ni musíme dobře starat. Do skutečně dobré fyzické formy nás však nedostane ani tělocvik, ani pumpování železa, ale může nám pomoci výuka tance a jeho doprovodných disciplín. Jsem přesvědčen, že nejen dokáže prohloubit poznání našeho těla, ale hlavně rozšířit náš horizont. Jsem přesvědčen, že každý člověk – a samozřejmě také každý politik – by se měl učit tančit. Tanec by se měl stát povinným předmětem všech základních škol. Zaslouží naši podporu, a sice nejen mentální, ale i finanční. Tanec je sice ‚Popelkou‘ naší umělecké rodiny, ale každý z nás ví, co se z té Popelky nakonec vyklubalo – Princezna. Pomozte jí stát se princeznou, než z ní bude babička!“

Víte, že….

Pražský komorní balet je největší český nezávislý profesionální taneční soubor. Jeho počátky sahají do roku 1964, kdy Luboš Ogoun, Pavel Šmok a Vladimír Vašut založili původní Studio Balet Praha. V roce 1975 pak choreograf Pavel Šmok založil Pražský komorní balet, což způsobilo velký zlom ve vývoji československého baletu. Na repertoáru souboru byly zejména choreografie Pavla Šmoka, zároveň však hostujících českých i zahraničních choreografů. Soubor prošel cílevědomým a úspěšným vývojem, stal se významným reprezentantem tanečního umění ČR a hl. města Prahy v zahraničí, získal řadu významných ocenění.

Jiří Kylián se narodil v Praze. V roce 1967 absolvoval Taneční konzervatoř Praha. Po stipendiu na londýnské Royal Ballet School nastoupil v letech 1969-1975 angažmá ve Stuttgarter Ballett u Johna Cranka. Z Německa odešel do Nizozemska, kde byl v Haagu v Nederlands Dans Theater (NDT) v letech 1975-1977 spoluředitelem a choreografem, v letech 1978-1999 uměleckým šéfem a od roku 1999 choreografem. Vedle hlavního ansámblu NDT vybudoval juniorský NDT 2 (1978) a seniorský NDT 3 (1991). V Haagu založil Kyliánovu nadaci 1986 (od roku 1991 její pobočku v pražském Divadelním ústavu). Vytvořil přes 80 choreografií, většinou uvedených v Haagu, velkou část jeho prací zařadilo do repertoáru 40 renomovaných světových ansámblů. Je nositelem řady vyznamenání a ocenění, mj.Carina Ari Medal, Westend Theatre Award (Londýn), Nederlandse Choreografie Prijs (Amsterdam), Hans Christian Andersen Ballet Award (Kodaň), Grand Prix International Vidéo-Danse (Paříž), Sonia Gaskellprijs (Amsterdam), Officier de l´Ordre „Pour les arts et lettres“ (Paříž), Price of the Dutch Theatre (Amsterdam), Critics (Ceny holandské kritiky, 1996), Premio Internazionále Gino Tani (Řím), Premio Danza a Danza (Milán), Cena A. Benois pro choreografy (Moskva), Outstanding Achievement of Cultural Merits Award (Tokio), Premio di Teatro di Roma/City of Roma, Decoration of the Royal Dutch order of Oranje-Nassau/Rytíř řádu Oranje-Nassau (Haag 1995), Angel Award Edinburg International Festival, Joosta-van-den-Vondel Prijs (1997), Honorary Doctor The na Julliard School New York, Zlatá medaile za zásluhy ČR (1997). V roce 2000 získal Cenu Laurence Oliviera, laureátství monacké prestiční Ceny V.Nižinského pro nejlepšího světového choreografa, doktor honoris causa pražské AMU a cenu ministerstva kultury ČR Artis Bohemiae Amicis. V roce 2019 byl vyznamenán Akademií krásných umění v Paříži. Význačné ocenění, které akademie uděluje od roku 1816, obdržel jako teprve třetí Čech a je jedním z mála cizinců, kterým se této pocty dostalo.

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Kurzy Afro Dance s Monikou 2023

Kurzy s doprovodem bubeníků

Lekce afrického tance s Monikou s doprovodem bubeníků
Úterky od 7.2. 2023

 

Vždy od 19.30h

Adresa: Masná 13, Praha 1

Platba permanentky Afro Dance na 10 lekcí do 30.1.2023 cena 2.500,- CZK, potom 2.700 CZK.

Permanentky můžete prosím uhradit na č.u. 7273742001/5500 (PŘI ÚHRADĚ DO 30.1.2023 MÁTE SLEVU)

Registrace na kurz Afro Dance prosím emailem : monika.rebcová@hamu.cz

Bez přihlášení minimálně 8-mi zájemců nemůže být kurz otevřen !!!

MgA. Monika Diatta Rebcová

 

taneční pedagog, choreograf, korepetitor

dance teacher, choreographer, accompanist

AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V PRAZE

HUDEBNÍ A TANEČNÍ FAKULTA

https://www.hamu.cz/cs/vse-o-fakulte/lide/5042-monika-diatta-rebcova/

umělecká vedoucí Batocu-africiký tanec a hudba

Taneční magazín