Brno – Taneční magazín

Malá inventura 2024

Festival nového divadla vyhlíží praskliny nejen v naší imaginaci

Za několik dnů začíná festival Malá inventura.

Retrospektivní přehlídka nejvýraznějších projektů nového divadla, které vznikly během uplynulého roku, bohatý networkingový program nových formátů, překvapivá série tzv. ne-viditelných diskuzí, ale i akce pro děti. Taková bude letošní Malá inventura. Dvaadvacátý ročník festivalu nového divadla nabídne mezi 20. a 28. únorem 2024 třicet divadelních, tanečních, objektových či multimediálních představení a performancí na osmnácti scénách v Praze. Festival letos zahájí udílení cen Česká divadelní DNA ve Studiu Hrdinů. Ty se předávají každé dva roky na počest výrazným osobnostem a počinům v oblasti nového divadla a živé kultury.

Program festivalu připravili umělecký ředitel Malé inventury Petr Pola s dramaturgyní Karolinou Plickovou. „Pozorujeme rozrůstání prasklin v krajině, v identitě, v systémech, které se zdály být nezviklatelné. Sledujeme linie těchto prasklin, které se vinou a rozpukávají na nečekaných místech, a zkoušíme z jejich tras číst přítomnost a věštit možné podoby budoucnosti,“ říká Karolina Plicková. „Buďme hledači prasklin, detektivové podprahových vrstev a skrytých zdrojů,“ dodává Petr Pola.

Festival Malá inventura rozvíjí uměleckou diverzitu, napomáhá zviditelňovat společensky i umělecky aktuální problémy a spoluutváří mapu nezávislého divadla v České republice. V rámci letošního ročníku se představí řada etablovaných divadelních skupin, umělců i umělkyň, kteří přinášejí na českou scénu svěží vítr i nečekané zážitky. K vidění bude například Dušan David Pařízek (Moskoviáda), Handa Gote Research & Development (Třetí ruka), Pomezí (Climax), Depresivní děti touží po penězích (Modrovous revival), Temporary Collective (GEO), Jan Mocek (Happy Hour), formace PYL (How to Just Do It), Miřenka Čechová (IRIS), Daniela Špinar (Objal mě bůh a nic), Tereza Lenerová (Rukavičkářské závody) nebo Janek Lesák a Natálie Preslová (Šmejdi útočí).

„Těšíme se opět na společná setkání, živý networking, sdílení nápadů a nové spolupráce doma i v zahraničí. Do Prahy zavítá na 130 hostů, několik zahraničních delegací z řad uměleckých ředitelů či dramaturgů. Právě pro ně máme letos připravený například i PerformanceBus, unikátní divadelní výlet mimo hlavní město do Valdštejnské lodžie v Jičíně. A nezapomeňte, že se festival dále koná v průběhu roku v dalších šesti českých městech,“ vysvětluje ředitelka Malé inventury Adriana Světlíková.

Letošní nominace na cenu DNA 2024

NOMINACE na cenu za výjimečný počin, přínos nebo rozvoj na poli nového divadla

Automatické mlýny, Pardubice

Tam, kde se sto let mlela nejjemnější mouka, se teď přesýpá kultura a cvrkot nového městského centra. Gočárovy Automatické mlýny jsou bývalý brownfield jen pár desítek metrů od centra Pardubic. Kolosální projekt, mimořádný svým rozsahem, spojující aktéry ze soukromého a veřejného segmentu, významem přesahující svou lokalitu. To vše díky spolupráci a podpoře Nadace Automatické mlýny, Pardubického kraje a statutárního města Pardubic. Poprvé se Automatické mlýny otevřely pro veřejnost již v roce 2013 uspořádáním série site specific kulturních událostí. Za tyto aktivity Divadlo 29 společně s Offcity obdržely Cenu Česká divadelní DNA v roce 2014.

Broumov 2028

Koncept Kreativní poutník v rámci kandidatury Broumova na EHMK 2028 zaujal širokou veřejnost. Přestože ve finále kandidatury neuspěl, jeho hlavní myšlenka a odhodlanost jít do soutěže evropského formátu vzbudily nemalou pozornost. Broumov přirozeně odkazuje k tradici broumovského kláštera, který býval po staletí poutním místem, je za tím však víc. Téma kandidatury vybízí k tomu, že poutníkem může být každý, kdo si váží přírody, zná svou historii nebo se třeba snaží propojovat generace a kultury, které spolu žijí v souladu. Takový přístup je pro klima dnešní kultury více než vítaný.

České Budějovice 2028

Úspěšně zvládnutá kandidatura na EHMK 2028 založená na trojici prioritních oblastí Kulturní strategie Českých Budějovic – tedy PEČOVAT, PROPOJOVAT a TVOŘIT. Tyto principy vyzdvihují neodkladnost transformace priorit v rámci životního prostoru menších měst, ale i v rámci celé Evropy. Jde o základní hodnoty, které projektový tým ČB 2028 představil jako svoji vizi i cestu k naplnění. (PERMA)KULTURNÍ koncept dále vychází i z potřeby stát se součástí celku, pěstovat udržitelné a vzájemně prospěšné vztahy. Gratulujeme městu České Budějovice a jeho vítěznému týmu k získání titulu EHMK 2028.

CO.LABS, Brno

Brněnské kulturní centrum CO.LABS je otevřeným prostorem, jehož cílem je zaštítit komplexní služby pro potřeby tvůrců a tvůrkyň. Co.labs – to je místo disponující sály, zkušebnami, tréninkovými prostory, dílnami i venkovními prostory. Místo, kde mohou tvůrci a tvůrkyně pracovat, prezentovat svoji práci, diskutovat, inspirovat se navzájem, účastnit se zásadních workshopů, konferencí, setkávat se s odborníky z ČR i zahraničí. Během posledních dvou let prokázal tým Co.labsu svou houževnatost a nasazení, které bylo po zásluze odměněno. V příštích letech Co.labs projde rozsáhlou rekonstrukcí, a to díky podpoře NPO – Rozvoj regionálních kulturních a kreativních center (velká kulturní a kreativní centra) spolu se Statutárním městem Brnem a Sokolem Brno I.

Konference women in art

Brněnské kulturní centrum CO.LABS připravilo v květnu 2023 historicky první konferenci w♀men in art věnovanou podpoře žen v umění. Konference, která reflektovala současné potřeby umělecké sféry, si kladla za cíl propojit české a zahraniční umělkyně a odbornice s odbornou veřejností, a dále umělce a umělkyně z nezávislé a zřizované sféry. Samotný koncept se nesl celou sezónou kulturního centra CO.LABS, které v rámci svého působení jasně deklaruje, že je potřeba ženy v umění důrazně a především veřejně podpořit.

Festival Luhovaný Vincent

Spolek, který až do roku 2023 pořádal stejnojmenný multižánrový festival, a jehož cílem bylo obohacení kulturního života Luhačovic skrze svěží hudbu, film, divadlo, zvuk, literaturu a výtvarné umění. Festival revitalizoval lázeňský prostor a obohacoval kolorit poklidného lázeňského města. Spolek se pro rok 2024 rozhodl přerušit činnost a ukončit organizaci festivalu. Za tímto rozhodnutím stojí řada soukromých důvodů pořadatelů. Do těch se nicméně promítly systémové faktory, které dlouhodobě vytvářely diskomfortní podmínky pro realizaci festivalu Luhovaný Vincent. Nasazení v rámci organizace festivalu vyhodnotil tým pořádajícího spolku s odstupem jako neudržitelné. A to v mnoha různých aspektech, které transparentně zveřejnil ve svém prohlášení.

Motus – Alfred ve dvoře

Motus z.s. od roku 2001 zastřešuje provoz divadla Alfred ve dvoře. Vytváří profesionální produkční zázemí pro rozvoj kreativity, podporuje, rozvíjí a propaguje neobvyklé nové tvůrčí počiny. Od svého založení je Motus hybnou silou rozvoje nezávislého divadla v České republice. Postupně se zde zformovala řada významných uměleckých skupin. Například: Krepsko, Envoi, Stage Code, Secondhand Women, Handa Gote Research and Development, Wariot Ideal, Boca Loca Lab a DoMA/At Home. A Každoročně zde premiérují projekty, které patří mezi to nejlepší, co můžeme na nezávislé scéně najít. Poslední dva roky opět přesvědčil, že svůj elán a výrazný vliv na nezávislou scénu neztratil ani po více než dvaceti letech, což je v českém prostředí takový malý zázrak.

PerformanceBus

PerformanceBus je ojedinělý projekt, který organizuje jednodenní cesty přes Čechy, Moravu do Slezska a zpět. Zastávkami jsou kulturní instituce, parkoviště na městském okruhu a benzínové pumpy, které se tak stávají místy performativních intervencí.PerformanceBus odráží snahu dencetralizovat pozornost směřovanou k různorodým platformám, institucím i individuálním aktivitám věnujících se performance artu v různých částech České republiky. Každá z cest je tak zároveň určitým gestem, vybídnutím k většímu propojování a spolupráci jednotlivých aktérů a aktérek. PerformanceBus tak můžeme vnímat jako kouzelný portál, jako poznávací zájezd nebo jako epické putování.

Pomezí

Pomezí se profiluje jako divadelní uskupení zaměřující se na interaktivní performativní žánry rozvíjející současné podoby divadla. Hlavní těžiště divadla leží ve znatelné dramaturgické linii zaměřené na prozkoumávání odlišných podob imerzivního divadla, edukativním formátům, narativním instalacím či audiowalku. Jeho jádro tvoří trojice Lukáš Brychta, Kateřina Součková a Štěpán Tretiag. Za poslední dva roky vznikly dvě výrazné inscenace Musí se žít a Climax, které potvrdily výjimečnou pozici tohoto uměleckého uskupení a získaly řadu nominací i ocenění ze strany kulturní obce a kritiky. Pomezí působí zejména v Praze a jeho domovským působištěm se stal pavlačový dům Za Poříčskou bránou 7.

Theatron, Jičín

Valdštejnské imaginárium je nezisková organizace, která usiluje o oživení historické stavby Valdštejnské lodžie neobvyklými cestami. Vychází přitom ze skutečnosti, že tato unikátní stavba nebyla nikdy dokončena. Touha dokončit Valdštejnův projekt se týmu sdruženému kolem památky v několika předchozích letech stala hnacím motorem a silnou inspirací.

Další milník přišel v listopadu 2023 zprovozněním a slavnostním otevřením nového divadelního sálu Theatron včetně přilehlých prostor, které posilují jeho funkčnost a podporují vícero způsobů jeho užívání. Tým kolem ředitele Jiřího Vydry svou houževnatostí posunul opět úroveň nabízených kulturních služeb na Jičínsku a stává se bezesporu inspirací pro řadu dalších institucí v České republice.

Držitelem ceny za mimořádný dlouhodobý přínos, rozvoj a podporu nového divadla se stává:

Festival …příští vlna/next wave…

Cena se uděluje organizaci Příští vlna z. s, který pořádá Festival …příští vlna/ next wave… Více jak třicetileté fungování festivalu nabízí výjimečnou platformu pro prezentaci českého divadelního okraje, hudební, taneční, výtvarné a jiné alternativy. Klade důraz na dramaturgické celky, premiérové projekty, angažované a politické divadlo. Iniciuje rovněž vznik nových projektů, pomáhá zaštítit mladé progresivní umělce různých oborů a představuje netradiční kulturní prostory.

Držitelem ceny za mimořádnou podporu a prezentaci české kultury v zahraničí se stává:

PerformCzech

PerformCzech koordinuje Oddělení mezinárodní spolupráce Institutu umění – Divadelního ústavu. Cena se uděluje tomuto programu zejména za zajišťování řady aktivit souvisejících s internacionalizací současné české scény pro divadlo, tanec, současný cirkus a multidisciplinární projekty. Mezi ně patří, a je mu přikládán v této souvislosti mimořádný význam, Program Go and See. Ten posiluje výjimečně mezinárodní spolupráce a profesní růst umělců a umělkyň a kulturních pracovníků a pracovnic v ČR a supluje zatím neexistující podobný typ podpory na státní ani jiné správní úrovni. Taková krátkodobá mobilita je i jednou z prioritních oblastí Evropské unie.

Děkujeme všem za podporu festivalu!

johanamravcova@novasit.cz

www.malainventura.cz

www.novasit.cz

Foto: Vojtěch Brtnický, Martin Špelda

Mgr. Johana Mravcová
pro Taneční magazín

XII. Brněnský kulturní parlament

V úterý 15. 6.

Již podvanácté se setká kulturní a kreativní scéna města Brna. Tentokrát se pobavíme na téma Kultura ve veřejném prostoru. Součástí budou jako vždy i novinky ze strany města a prostor pro diskuzi.

Setkání proběhne v úterý 15. 6. na nové letní scéně divadla BuranTeatr na Kounicově 22.

Program:

17.00 – 18.00 -> Informace z města (prezentace radního pro kulturu a Odboru kultury Magistrátu města Brna) + diskuze, prostor pro otázky (živě i přes Slido)

Témata:
→ Kultura Brno – nová vizuální identita a web Odboru kultury MmB

→ Dotační programy

→ Letní scény

→ Nový projekt Plug & Play

18.00 – 18.30 -> přestávka
18.30–20.00 -> panelová diskuze na téma Kultura ve veřejném prostoru

Moderuje: Milota Sidorová

Panelistky: Jana Janulíková, Petra Hlaváčková a Veronika Rút Fullerová

Brzy na viděnou!

FB událost

Sdílet

Více informací: https://kulturniparlament.brno.cz/

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Začíná »Salón české scénografie«

V Brně představí sedm současných divadelních umělců, umělkyň a kolektivů. Dojde i na světelný a zvukový design. Potrvá do 25. června.

V brněnském obchodním centru Tesco Dornych právě začíná výstava „VZTAHY FUNDUS UTOPIE“. Představí tvorbu sedmi českých scénografek, scénografů a kolektivů — Pavly Beranové, Michala Cába, Handa Gote, Matěje Sýkory, Zuzany Scerankové, a . Prostor je také vyhrazen tvorbě scénografa Petra Matáska (im memoriam). Výstava navazuje na tradici národních přehlídek „Salon české scénografie. Ty se nepravidelně konají od roku 1977. Letošní ročník se vůbec poprvé promění v tematicky zaštítěnou výstavu. A představí scénografii jako multimediální disciplínu. Kromě statických objektů návštěvníci uvidí například i světelný a zvukový design.

„Celý prostor jsme pojali jako cestu přes tři hlavní části divadla — návštěvníci projdou zákulisím, jevištěm a hledištěm. Právě zákulisí je spojeno s divadelním FUNDUSEM. Ten archivuje všechny předměty a kostýmy z představení. Druhá část ukazuje práci sedmi scénografů, scénografek a kolektivů. Ti na pomyslném jevišti proměňují své nápady v kulisy, kostýmy a obrazy. Do toho se promítají společné VZTAHY. A nakonec návrat do hlediště, k divákům, kde vzniká ještě nerealizovaná představa — UTOPIE,” vysvětlují koncept výstavy kurátoři Anna Chrtková, Amálie Bulandrová a Jan Matýsek.

Výstava v nejvyšším patře brněnského TESCO OC Dornych bude od 10. 6. 2021 otevřena po dva týdny. Výstava je umístěna v unikátním prostoru bývalého obchodního domu Prior, který byl postaven v 70. letech minulého století ve stylu brutalismu. Jde o jednu z posledních možností, jak nahlédnout do běžně nepřístupných prostor. Na rok 2022 je totiž naplánována demolice celé budovy. Součástí celé akce jsou i dvě komentované prohlídky s kurátory. Ty se uskuteční ve středu 16. června od 16.30 a ve čtvrtek 24. června před začátkem sympozia „Poločas rozpadu“.

Vzpomínka na Petra Matáska

Speciální místo je na výstavě vyhrazeno zásadní postavě české scénografie Petru Matáskovi (1944 – 2017), jehož tvorba je spojena například s královéhradeckým divadlem DRAK.

Petr Matásek, coby vyhledávaný výtvarník, spolupracoval s desítkami režisérů a vytvořil více než 160 výprav k loutkovým, činoherním i operním inscenacím. Jeho práci připomenou modely, fotografie a rozhovory s bývalými spolupracovníky a přáteli. Na instalaci spolupracuje Institut umění – Divadelní ústav a Národní divadlo.

Jak komunikovat scénografii?

Součástí výstavy je odborné sympozium „Poločas rozpadu 5.1“, které se koná ve čtvrtek 24. června. Moderované diskusní setkání se letos zaměří na téma Komunikace Scénografie.

Své příspěvky přednesou Apolena Vanišová, Viktor Takáč, Barbora Příhodová, Lukáš Brychta nebo Kateřina Svatoňová. Součástí programu je i diskuse se členy kurátorského týmu a některými vystavujícími. Sympozium se uskuteční přímo ve výstavě v OC Tesco Dornych.

Přehlídka české scénografie se 40letou tradicí

Salón české scénografie je unikátní přehlídkou oboru, který má co říci k současnému dění a v Česku se pod různými názvy koná od roku 1977. Vedle mezinárodního festivalu Pražské Quadriennale je Salón jedinou událostí, která reflektuje současnou scénografii jako obor. Snaží se přitom prozkoumat, co vše scénografie zahrnuje. Jak vzniká, jaké jsou její současné podoby a jak lze scénografii nahlížet coby aktivního spolučinitele jakéhokoliv performativního umění.

Otevírací hodiny a vstupné:

Výstavu je možné navštívit ve třetím patře OC Tesco Dornych od 11. do 25. června, ve dnech pondělí až pátek od 14 do 20 hodin, v sobotu a neděli pak od 12 do 18 hodin. Vstup je zdarma.

Další informace najdete na webu: www.vztahy-fundus-utopie.cz, Facebooku nebo: Instagramu

Gabriela Gálová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

„Pivní“ kuriozita TANCE PRAHA 2021

Zajímavý unikát v rámci tohoto vrcholného tanečního festivalu

Málokdy se může stát, že se – alespoň jmény – prolínají na jedné akci dva různé obory. V tomto konkrétním případě se jedná o tanec a – pivovarnictví!!! V rámci letošního festivalu TANEC PRAHA totiž vystupují hned dva interpreti, kteří nesou jména piva, respektive malého pivovaru. Obzvláště kuriózní je to v tom, že se, v našem případě, jedná o vskutku malý východočeský minipivovar!!! A jméno pivovaru i současně druhu piva pivovaru z horských úbočí Jeseníků!

Kdyby se někdo jmenoval Ježek, Konrád, Vratislav či Václav Holan, jako větší pivovary, určitá, i když také mizivá, pravděpodobnost tu je… S tím, že by se někdo jmenoval třeba Staropramen či Prazdroj nelze snad ani ve snu počítat… Ale na stejném festivalu jména Záhora a Holba??? K neuvěření!

Kdo jsou tito dva umělci se jmény tak podobnými sladovému, chmelovému moku? Začněme tedy, podle abecedy, Ondřejem Holbou.

Ondřej HOLBA absolvoval katedru pantomimy na pražské HAMU. Specializuje se na autorské pohybové divadlo, nový cirkus a cirkusovou pedagogiku. Od roku 2010 působí jako herec v divadle Circus Sacra. Se svými představeními již vystupoval na festivalech Letní Letná, Cirk UFF, Cirkopolis, Mime Fest, Kremnické Gagy a na mnoha a mnoha dalších.

Ve své tvorbě se programově zaměřuje na nový cirkus a autorské divadlo i rozšíření těchto světových trendů v České republice. Spolupracuje s umělci z celého světa. Ve spolupráci s finskou režisérkou a klaunkou Herne Väätäinen vytvořil autorské inscenace „Still life“ a „And Who Is Useless Now?“.

V současnosti se zabývá možností využití robotiky a umělé inteligence v klaunských představeních v divadle. Inspiraci ke své tvorbě hledá ve filozofii umělé inteligence, ve výtvarném umění, hudbě a v práci se světlem, přičemž usiluje o vyrovnané propojení těchto směrů.

Poslední dobou režíroval autorská představení „Kukačka – přesto zůstal člověkem“ (2017) a „Parazit“ (2019). V roce 2019 dokončil svůj zásadní, již zmíněný, projekt „And Who Is Useless Now?“, který byl vybrán do evropských projektů Circolaborative Tools, Circus Next + a na festival Česká taneční platforma.

Michal ZÁHORA absolvoval roku 2003 Konzervatoř Duncan centre. Zahraniční studijní pobyt absolvoval ve Stockholmu, po jehož ukončení ihned získal angažmá v norském národním souboru Carte Blanche. Poté následovalo angažmá v taneční skupině choreografa Roberta Zappaly v Itálii (2004-2005). Tříleté angažmá absolvoval Michal následně v britském národním souboru Scottish Dance Theatre (2006-2008). Ojedinělé a široké zkušenosti získal při práci v uvedených souborech, ale také v rámci nezávislé umělecké činnosti.

Spolupracoval s více, než osmnácti zahraničními a českými choreografy, ze kterých jmenujme alespoň Ohada Naharina, Amandu Miller, Inu Christel Johannessen, Adama Benjamina anebo Evu Blažíčkovou.

Záhora se své vlastní choreografické tvorbě věnoval zejména jako člen souboru NANOHACH (2005-2016). Mezi jeho autorská díla patří „Synchronicity“, „Resonance“, „Orbis pictus“, „Diptych“, „DEVOID“, „Okamžik proměn“, „Pulsar“, „Koncert pro NI“, „Slavnost“, „Výročí“, „Chrámový tanec“, „Generace X“, „Evropa!!?“. Všechny jeho inscenace na sebe strhly pozornost kritické i divácké divadelní obce u nás i v zahraničí (Irsko, Itálie, Německo, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko, USA, Velká Británie).

Za choreografickou a interpretační práci byl nominován na nejrůznější ceny ve svém oboru: Cena Thálie, Cena SAZKY za objev v tanci, výroční ceny Opery plus.

Souběžně s choreografickou a taneční činností se Michal také systematicky zabývá uměleckým vzděláváním a pedagogickou praxí. Vedl semináře na London Contemporary Dance School – The Place (Londýn), Rambert school of ballet and contemporary dance (Londýn), The Space – Scottish School of Contemporary Dance (Dundee). Průběžně od roku 2008 vede vzdělávací semináře pro profesionály, studenty tanečních škol nebo pro pedagogy a účastníky celorepublikových přehlídek amatérského tance a základních uměleckých škol.

V letech 2009 – 2013 byl ředitelem Konzervatoře Duncan centre a mnoho let také jejím pedagogem. Vyučoval rovněž, ve školním roce 2016/2017 na Janáčkově konzervatoři v Ostravě.

A teď krádce o jejich pivních jmenovcích.

PIVOVAR HOLBA píše svou historii již od roku 1874, kdy v Hanušovicích založil sládek Josef Mullschitzký na tehdejší dobu moderní parní pivovar. První várka piva se zde uvařila přesně 28. prosince téhož roku. Postupně se pivovar rozrůstal a modernizoval. Již ve třicátých letech minulého století byl, svým výstavem, třetím nejvýkonnějším na Moravě. Po znárodnění v roce 1948 se přejmenoval na „Pivovar Hanušovice, národní podnik“. Ale i za minulého režimu neslo jeho nejkvalitnější a vývozní pivo stále značku „Holba“. Nyní spadá pod koncern „Severomoravské pivovary Přerov. A věnuje se, kromě výroby piva i jeho expedici a plnění – to nejen do sudů, ale částečně i do moderních ve světě stále žádanějších plastových přepravek, trochu připomínajících tvar ledvin.

PIVOVAR ZÁHORA je mnohem mladší. Vznikl, severozápadně od Chlumce nad Cidlinou, ve vesnici Kněžičky v roce 2016. A založili jej dva bratři Záhorové. Tomáš a Vojtěch. Vaří pivo poctivě na tři rmuty. Tedy pivo spodně kvašené. Vedle toho mají v nabídce také piva kvašená svrchně. A k jejich mistrovským kouskům patří i pivo nakuřované – Rauchbier. Díky kvalitě a nepřehlédnutému grafickému stylu etiket je jejich pivní mok vyhledávaným artiklem nejen v širokém okolí, ale i ve speciálních restauračních podnicích v Praze, Brně, ale také třeba v Liberci.

Ale zpět k festivalu TANEC PRAHA. Ondřej Holba na něm vystoupí s inscenací „And Who Is Useless Now?“ 6. června v jihlavském DIODu a 9. června v v olomouckém DIVADLE NA CUCKY. A Michal Záhora, s pořadem „Generace X“ 10. června v pardubickém DIVADLE29 a 12. 6. v amfiteátru za DKMO v Ostravě..

Nezaměnitelný grafický styl etiket pivovaru Záhora

Foto: Dragin Dragan, Vojtěch Brtnický a archiv TM

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN