Bohuslav Martinů – Taneční magazín

Velikonoční program ČT art ozdobí světoznámé oratorium Mesiáš i opera Řecké pašije

Slavné oratorium Georga Friedricha Händela

Kulturní program České televize divákům o Velikonocích nabídne scénické zpracování slavného oratoria Georga Friedricha Händela Mesiáš. Inscenace v podání Jihočeského divadla vznikla pod hvězdnou oblohou otáčivého hlediště v Českém Krumlově. ČT art ji uvede v sobotu 30. března od 20:15. O den později bude mít televizní premiéru nové nastudování tragické opery Bohuslava Martinů Řecké pašije.

G. F. Händel: Mesiáš, oratorium natočené Českou televizí na otáčivém hledišti v Českém Krumlově v roce 2023

Georg Friedrich Händel své nejznámější dílo složil za neuvěřitelných čtrnáct dní. Mesiáš měl premiéru v roce 1742 v Dublinu. Na obrazovkách ČT art diváci uvidí inscenaci operního souboru Jihočeského divadla v režii Tomáše Ondřeje Pilaře a Ondřeje Havelky, v hudebním nastudování Davida Švece. V zámeckých zahradách v Českém Krumlově měl jejich Mesiáš premiéru loni v srpnu.

„Televizní záznam oratoria vznikl ve spolupráci České televize se společností UNITEL a koprodukčně se připojila i japonská veřejnoprávní televize NHK. UNITEL pak zařadil Masiáše do svého katalogu, kde zastává důstojné místo vedle prestižních inscenací či koncertů, které se objevily v programech festivalů v Salzburgu, Benátkách nebo BBC Proms,“ uvedl kreativní producent Jiří Hubač. „Fotografie z českokrumlovského Mesiáše byla letos navíc grafickým leitmotivem největšího mezinárodního veletrhu hudebních a tanečních pořadů Avant Premiére v Berlíně, což podtrhuje úspěch a kvalitu tohoto ztvárnění,“ dodává výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl.

Sváteční nabídku obohatí na Boží hod velikonoční také uvedení Řeckých pašijí, tragické opery Bohuslava Martinů. Vídeňští filharmonikové vedeni dirigentem Maximem Pascalem interpretovali dílo jednoho z nejznámější českých hudebních skladatelů v režii Simona Stonea.

„Tato inscenace měla premiéru vloni v srpnu na Salzburgském festivalu, který je mnohými odborníky považován za nejvýznamnější festival klasické hudby a divadelního umění na světě. A pokud se na něm objeví český interpret či autor, jako v tomto případě Bohuslav Martinů, tak to má velký mezinárodní význam a dopad,“ líčí výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl.

Foto: Archiv České televize

Vendula Krejčová

Komorní řada v Atriu pokračuje

Druhá sezóna s vážnou hudbou v rukou špičkových tuzemských umělců

Komorní řada, kterou loni poprvé uvedlo pražské Atrium na Žižkově, si okamžitě získala své publikum. V rámci druhé sezóny Atrium oslovilo špičkové české soubory i nadějné začínající umělce a nabídne čtyři koncertní setkání s komorní hudbou. Půjde o díla zejména českých skladatelů. Poslední koncert série se pak stane součástí oslav 40 let Atria na Žižkova a Roku české hudby 2024.

Koncept komorní řady vychází z širší hudební dramaturgie Atria na Žižkově, která myslí na všechny hudební žánry a období. Vedle dalších tematických řad tak skvěle reprezentuje doslova velkou a lety prověřenou hudbu pro komorní publikum vyhledávající kvalitní interpretaci tradičních hudebních kusů. Pro jejich předvedení oslovuje špičkové české soubory a interprety, začínající umělce a výrazné sólisty. Jak doplňuje dramaturgyně komorní řady Nikola Štefková: “Těžištěm druhé sezóny je hudba českých autorů, připojíme se tak k oslavám nadcházejícího Roku české hudby. U dvou koncertů se mohou návštěvníci kromě brilantní hry těšit také na komentář samotných interpretů, kterým posluchačům přiblíží uváděný repertoár. Kromě zavedených jmen chceme v komorní řadě dávat příležitost vycházejícím talentům, o kterých v budoucnu jistě hodně uslyšíme.”

Druhou sezónu zahájí zářijový koncert klavíristy Tomáše Vrány, kterého odborná kritika označuje za jednoho z nejzajímavějších klavíristů současné mladé generace. Uslyšíte skladby Domenica Scarlattiho, Ference Liszta nebo soudobého japonského skladatele Takashiho Yoshimatsu.

O dva měsíce později dorazí komorní soubor Belfiato Quintet, ve kterém se sešli špičkoví hráči předních českých orchestrů. Belfiato nachystá setkání se zásadními díly českých skladatelů z přelomu 19. a 20. století. Uslyšíte skladby pro dechové nástroje od Leoše Janáčka, Josefa Bohuslava Foerstera a Pavla Haase.

Třetí koncert bude kompletně věnován komorní hudbě z pera Antonína Dvořáka, nad kterou se potkají houslový virtuos Jiří Vodička s klavíristou Davidem Marečkem. Umělecké dráhy obou hudebníků se protínají v České filharmonii, kterou David Mareček od roku 2010 vede a Jiří Vodička zde působí jako koncertní mistr. Pro tento večer si společně odskočí z Rudolfina na Žižkov a nebude chybět ani erudovaný úvod. Posluchači se tak budou moct ponořit nejen do Dvořákovy hudby, ale také do příběhu skladatelova života.

Leoš Janáček se na programu Komorní řady objeví ještě jednou, tentokrát spolu s Bedřichem Smetanou a Bohuslavem Martinů, jejichž komorní skladby uvede Ševčík Quartet na závěrečném dubnovém koncertu. Tento soubor vznikl v roce 2020 a jeho čtyři členové přináší do české hudby mladou krev nastupující generace hudebníků. Tento večer bude zároveň součástí oslav 40 let výročí Atria na Žižkově.

Vstupenky na koncerty jsou dostupné v síti GoOut, včetně abonmá, jež Atrium nabízí za výhodnou cenu a které kromě slevy na vstupenky zahrnuje uvítací nápoj a garantované místo v sále.

Komorní řada Atria na Žižkově
2023/2024

Justyna Suma

pro Taneční magazín

Nová scéna se promění v kino!

Jedinečný projekt – Laterna for Camera

Laterna magika pokračuje v jedinečném projektu Laterna for Camera. Ten iniciuje tvorbu nezávislých a umělecky progresivních audiovizuálních děl s novými technologiemi.

Již 30. května mohou diváci nezvykle usednout do hlediště Nové scény jako do kinosálu, v němž proběhne projekce třech krátkých tanečních filmů, které vznikly z podnětu Laterny magiky: Otvírání studánek z roku 1966, New Normal z doby covidové pandemie a premiérový projekt Krajina těla, který navazuje na stejnojmennou inscenaci z repertoáru Laterny magiky.

Otvírání studánek – scénický film

Je jedním z nejstarších a nejvíce ceněných krátkometrážních kusů z repertoáru Laterny magiky. Podkladem pro vznik byla stejnojmenná kantáta Bohuslava Martinů, kterou skladatel složil v roce 1956 na motivy básně Miloslava Bureše, vycházející z lidového zvyku jarního čištění studánek po předešlé zimě.

Jde o dílo režiséra Alfréda Radoka, scenáristy Miloše Formana a choreografky a tanečnice Zory Šemberové vytvořené pro Laternu magiku v roce 1960, ale uvedené v jejím programu až v roce 1966. Radok ve spolupráci s hudebním režisérem Oldřichem Františkem Kortem a kameramanem Jaroslavem Kučerou vytvořil scénický film jímavé krásy, v němž na obrazech z venkovského života zachytil koloběh lidského života: od narození až po stáří, jemuž na filmovém plátně věnoval značný prostor prostřednictvím tváří a postav stařen a starců.

Radokovo Otvírání studánek se mělo stát součástí zájezdového programu, jehož premiéra se plánovala na prosinec 1960 v tehdejším Leningradu. Schvalovací komise, kterou doplnil i ministr kultury František Kahuda, však dílo k veřejnému předvádění nepřijala. Důvodem bylo použití hudby právě skladatele Bohuslava Martinů, který od konce 40. let minulého století žil v emigraci, a problematický byl i samotný obsah díla, míjející se s aktuální kulturní politikou, která chtěla Československo prezentovat jako pokrokovou socialistickou zemi.

New Normal – taneční film

New normal je sociologický pojem definující stav, který nastane po prodělané změně. Film reagoval na aktuální situaci v covidové době v širokém metaforickém fokusu a svým způsobem předjímal stav nového normálu, k němuž jsme spěli jako k naději, příležitosti a transformaci.

Vše se pohybuje v úrovni metafory, nevyprávíme příběh a neukazujeme ani konkrétní popisné situace a vztahy. Vše je v pohybu, tanečníci, prostor i kamera. Organická hmota se mísí s anorganickou. Hledáme hranici stylizace a realismu.
K transformaci dochází vnitřním hledáním a niterným soubojem, v němž člověk překonává sám sebe a získává nový soubor dispozic. New normal je naděje.

Krajina těla – filmová báseň

Film Krajina těla pracuje s původním materiálem, který byl natočen jako scénografický doprovod ke stejnojmenné inscenaci Laterny magiky. V instalaci na jevišti se však nedostalo zdaleka na vše a tvůrčí tým se rozhodl nechat dílo samo se projevit v plné kráse. V jedinečné filmové podobě tak dává šanci vyniknout příběhotvorným detailům na velkém plátně. Pozornost je tentokrát věnována především tanci, obrazu a zvuku. Filmová verze experimentuje s vyprávěním příběhu přes senzorické detaily, které usilují o vyvolání co možná nejintenzivnějšího fyzického zážitku diváka. Zobrazovány jsou archetypální detaily a zároveň celky proměňující se krajiny těla v průběhu roku. Některé symboly známe, jiné jako kdyby čerpaly ze subjektivní interpretace kolektivního nevědomí. Námět společně vytvořili umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry a režisérka Tereza Vejvodová, která film režírovala a sestříhala. Její experimentování s filmovou narací, kterou propojuje s dalšími uměleckými obory (např. s tancem), můžeme znát již z jejích předchozích děl jako jsou Roselyne či Vymezení.

Laterna magika na webu a na sociálních sítích:

www. laterna.cz

www.facebook.com/laternamagikaND

www.instagram.com/laternamagikaprague

MgA. Kateřina Ondroušková, MgA. Dita Táborová

pro Taneční magazín

Jedinečnost české hudební fantazie

Fantazie a zvuková barevnost v dílech Josefa Suka, Bohuslava Martinů a Jana Nováka

Ve čtvrtek 3. března přednese Moravská filharmonie v olomoucké Redutě program, který posluchačům odkryje zákoutí bohaté hudební fantazie tří českých skladatelů. Sólistou večera bude slovenský hobojista Ivan Danko, který společně s orchestrem zahraje Koncert pro hoboj

a komorní orchestr Jana Nováka. Předcházet mu bude Fantastické scherzo Josefa Suka a večer zakončí Symfonie č. 6 (Symfonické fantazie) Bohuslava Martinů. Moravskou filharmonii bude řídit její šéfdirigent Jakub Klecker.

Koncert, který je součástí řady A, tedy Velkého symfonického cyklu, otevře Moravská filharmonie Fantastickým scherzem Josefa Suka. Vzletná, zhruba patnáctiminutová skladba vznikla v roce 1903. Autor ji věnoval skladateli a dirigentu Oskaru Nedbalovi, který byl zároveň jeho kolegou v Českém kvartetu (Suk v něm působil jako houslista a Nedbal jako violista). Díky své hravosti a půvabné melodické lince se dílo už brzy po premiéře stalo velmi oblíbeným.

Jan Novák, rodák z malé obce na Vysočině, strávil řadu let svého života v emigraci, kam jej donutily odejít srpnové události roku 1968. V této souvislosti bylo mnoho jeho děl v Československu až do pádu režimu prakticky neznámých. Mezi Novákovy učitele patřil koncem 40. let po dobu několika měsíců také Bohuslav Martinů, toho času pobývající v New Yorku, kde jej Novák vyhledal. Koncert pro hoboj a komorní orchestr pochází z roku 1952. Třívětá skladba je napsána v neoklasickém duchu. Oplývá jazzovými rytmy, vyznačuje se minimalistickou kompoziční prací s hudebními motivy a po melodické stránce je velmi zpěvná a líbivá. Slovenský hobojista Ivan Danko, který společně s Moravskou filharmonií posluchačům dílo představí, působí již od studií na Vysoké škole hudební

a divadelní v Mnichově jako první sólohobojista orchestru Státní opery ve Stuttgartu. Mezi jeho úspěchy patří např. 1. cena na International Hugo Kauder Competition v New Haven, USA (2009). Významné místo v jeho hudební kariéře zaujímá také komorní hudba, které se věnuje především jako člen tria nesoucího jméno Huga Kaudera, vídeňského skladatele pocházejícího z Olomoucka.

V druhé polovině včera zazní Symfonie č. 6 Bohuslava Martinů, která bývá často uváděna pod názvem Symfonické fantazie. Skladatel původně dokonce zvažoval název „Nová fantastická symfonie“ – nepochybně s myšlenkou na Fantastickou symfonii Hectora Berlioze, programní skladbu s částečně autobiografickým obsahem. Martinů komponoval dílo k příležitosti 75. výročí vzniku Bostonského symfonického orchestru, který ve funkci šéfdirigenta vedl jeho dlouholetý přítel Charles Munch. Skladba reflektuje v té době probíhající studenou válku a je svým vyzněním velmi naléhavá – po slavné bostonské premiéře v lednu roku 1955 nadšený kritik právem konstatoval, že je v ní cosi, co drží publikum po celou dobu v bezdechém napjatém poslechu.

Beseda s umělci začíná v 18.00 hodin v Mozartově sále, navazující koncert se koná od 19.00 hodin v Redutě. Informace o vstupenkách jsou k dispozici na www.mfo.cz.

Klára Mars

pro Taneční magazín