Rozhovor s kubánskou zpěvačkou Tandou Corróns

„Všechno, co dělám, dělám naplno a s láskou“

Tanda Corróns

„Mám štěstí, že všechny věci, co dělám, dělám naplno a s láskou a baví mne a jsem za to vděčná,“ přiznává zpěvačka latinskoamerické kapely Mezcla Cubana Tanda Corróns žijící řadu let v Čechách, kterou koncertování stále baví a naplňuje. 

Pocházíte z exotické Kuby, kde jste v hlavním městě vyrůstala. Jak vzpomínáte na svá kubánská léta?

„Na léta, která jsem žila na Kubě, kde jsem se narodila, vzpomínám s největší láskou. Když mi je smutno, tak zavřu oči a představuji si svoje dětství, a to mne úplně naplní takovou láskou, takovým teplem, že mi je hned dobře. A vlastně to dělám od malička. Přes všechno, jak se na Kubě žije, jak je to tam hodně těžké, mám na Kubu nádherné vzpomínky a svojí zemí miluji.“

Řadu let žijete mimo rodnou Kubu. Není dne, abyste si na ni nevzpomněla.  Co pro Vás znamená domov? Kde je ten Váš?

„Žiji tady spoustu let a není opravdu den, co bych si nevzpomněla na Kubu. A to, co se tam děje, jak se tam žije, je na hranici života a smrti. A mě to velice trápí a každý den na to myslím. Dělám, co můžu, mám tam kamarády, kterým posílám peníze, léky a další věci. Kubu mám stále v srdci, je to silné pouto, které se nedá rozdělit. Žádné pouto se nedá rozdělit. Teď vím, že domov je tam, kde je člověk. Domov si nosíme v sobě.“

Bylo Vám třináct let, když jste začala psát své první básně a v roce 1994 vyšly některé v knize Antologia cubana de poesía v Havaně. Co Vás přivedlo k psaní poezie? A píšete i nadále?

„Když mi bylo třináct let, začala jsem psát básně. První báseň jsem napsala, když mi zemřela babička. Podle mne, se člověk již narodí básníkem. To je jako v různých profesích. Moje sestra se narodila a už byla doktorkou, myslím, že by v životě nemohla dělat nic jiného. Mám zkušenost ze života, že to tak funguje. Byla jsem nejmladší členkou národního svazu spisovatelů na Kubě, ale když jsem Kubu opustila, tak mne ze svazu vypustili. Když mé básně vyšly v tom roce 1994 v antologii, byla jsem hrdá, že mne do ní vybrali, protože tam jsou ty nejlepší básně od nejlepších kubánských autorů. Dnes, když si přečtu své básně z té doby, tak si říkám, jak to tam mohli dát. Dnes píšu jinak, to je normální, je to vývoj. Píšu samozřejmě španělsky, ale napsala jsem již také básničku česky a také dvě knihy, které jsou, jak pro děti, tak dospělé a plánuji je vydat. A díky češtině můžu používat novotvary, jako je např. „spoluta“, slova, které si vymýšlím a normálně používám. Ano, píšu dál.“

Kromě psaní Vás zajímá také výtvarné umění a sama jste vystudovala grafický a průmyslový design a pracovala jste jako aranžérka. Proč právě tento obor a jak se Vám dařilo v profesi aranžérky?

„Když jsem na Institut grafického a průmyslového designu v Havaně nastoupila, to bylo v roce 1992, tak to byl první institut tohoto druhu v celé latinské Americe. K tomuto studiu mne vedlo zaměření, které jsme měla, samá hudba, básně, psaní, malování, výstavy … to mne vždycky zajímalo a bavilo. Nikdy mi nešla matematika, fyzika, chemie, to byl vždycky pro mne horor. Tady v Čechách jsem osm let pracovala jako aranžérka interiéru. A to je práce, která mne nesmírně baví. Dělala jsem pro různé firmy. Naposledy jsem dělala interiér obchodu Parfumerie Douglas, v Praze, Na Příkopech někdy v roce 2007 – 2008.“

Vaši velkou láskou je hudba. U nás jste známá jako zpěvačka latinskoamerické kapely Mezcla Cubana působící nejen v Čechách ale i v zahraničí, která hraje směs kubánských a latinských rytmů. Píšete si texty písní a skládáte si také hudbu?

„V roce 2008 jsme spolu s manželem Romanem Kryštofem zakládali kapelu Mezcla. která bude slavit již patnáct letHráli jsme všude, a díky tomu jsem poznala řadu nádherných měst v České republice. Hrajeme známé skladby a taky si sami píšeme texty i skládáme hudbu. V kapele máme úžasného kytaristu a skladatele José Ángela Semiňona. Nahráli jsme také CD s našimi skladbami. Máme písničky, které hrajeme stále, ale také nové a posluchači se mají stále na co těšit.“

Vaše vystoupení jsou plné pozitivní energie a zábavy. Koncertování Vás naplňuje a baví. Jednou jste řekla: „Publikum je pro mě trvalý kamarád, koncertování je přímá infuze do žíly.“ Platí to stále?

„Tohle to opravdu platí. Ano, publikum je můj trvalý kamarád. Já tomu věřím, protože jako lidi jsme propojeni. Jsem ráda, když se skrz hudbu a zpěv můžu dotknout lidí. Jdu za nimi před koncerty, tak i po koncertech. Publikum je pro mne více než publikum. Já ty lidi miluji. Koncertování je opravdu přímá infuze do žíly nejen pro mne, ale i pro publikum.“

Koncerty jsou protkané tanečními latinskoamerickými žánry jako salsa, son, bachata, merengue, bolero a cha-cha. Který s těch žánrů je Vám nejblíže? 

„Nejvíce mi je blízké bolero. Bolero je žánr, který je úžasný, hraje se po celé latinské Americe. Přirovnala bych jej k českému ploužáku, co do pomalosti. Bolero je blízké mému srdci. Nejkrásnější bolera světa jsou pro mě ti od kubánských autorů.“

Vyzkoušela jste si práci interiérové aranžérky, také lektorky španělštiny a podle vlastní metody jste učila Čechy španělsky. Jaká to byla zkušenost učit rodný jazyk cizince?

„Učila jsem španělštinu v různých školách, v Berlitz a v Newyorské univerzitě v Praze. Když jsem přijela do Čech, nechápala jsem kulturu, lidi. A říkala jsem si, že si snad ani nenajdu žádné kamarády. Až jsem potkala první českou kamarádku, kterou mám  dodnes a ji jsem začala učit a naučila se španělštinu perfektně. Začala jsem učit přímo pro toho konkrétního člověka. Nejdříve jsem si od něj zjistila, co mu více při výuce vyhovuje, jestli chce více psát, nebo více poslouchat, jakou má paměť, co můžu pro něj udělat. Vyplatilo se to a mě to také hodně dalo.“

Našla jste se v hudbě, a hlavně ve zpěvu. Co ráda posloucháte v soukromí?

„Poslouchám všechny žánry a je jedno v jakých jazycích, Není pro mne zásadní, v jakém jazyce. Nemusí být jen v jazyce, který znám. Hudba je něco, co se tě dotkne, i když nerozumíš slovům. Nejvíce se mi ale líbí písničky s hlubokými texty, to mne nadchne nejvíce. Velice mne oslovila například písnička „Přivázali koně, koníčka vranýho, k uplakaný vrbě srdce dřevěnýho…“, kterou nazpívala Zuzana Navarová s kapelou Nerez. Je to úžasná písnička, zdá se být jednoduchá, ale je hluboká.“

Umíte odpočívat? Jak dobíjíte své baterky?

„Neumím odpočívat. Mne to nudí. Radši čerpám zevnitř sebe. Mám stále energii na sdělování, ne rozdávat, ale sdělovat. Je spousta lidi, kteří září a mají krásnou energii a je krásné, když se o ní podělí. Na našich koncertech je právě tato energie cítit, protože ji navzájem sdílíme. Člověk o nic nepřichází, podělí se, a ona se znásobí. A to se děje na našich koncertech.“

Tanda Corróns:

Narodila se v roce 1974 v Havaně na Kubě. Vystudovala Institut grafického a průmyslového designu v Havaně. Od roku 1996 s rodinou žije v Praze.

Působí jako zpěvačka v kapele Mezcla Cubana, kterou v roce 2008 spolu s manželem baskytaristou, kapelníkem Romanem Kryštofem založila. Syn Robin Hendrych je autorem básnické sbírky Inkoustové epolety, kterou ilustrovala.

Foto: Archiv  Tandy Corróns

Veronika Pechová

pro Taneční magazín

Rozhovor se šampiónem v bachatě i salse a organizátorem tanečních akcí PAVLEM ŠIMKEM

„Mám kočku jako koníčka.“

Přes kulturní společenství ART CENTRUM BOTIČ jsem měl možnost získat kontakt na trojnásobného mistra republiky (organizace CDO) v bachatě Pavla Šimka. A od kontaktu již nebylo daleko k žádosti o rozhovor.

Titulem v bachatě však zdaleka nekončí nekončí výčet Šimkových úspěchů a aktivit: je rovněž mistrem republiky ve „skupinové“ salse, ale také přes šest let organizátorem tanečních kurzů v Čechách na Moravě i na Slovensku, ale rovněž na Kypru. Mimo toho je tento šestatřicetiletý stavební inženýr také zdatný organizátor mezinárodních tanečních festivalů, vyzkoušel si i nelehkou roli porotce mistrovství republiky salsy a bachaty (za organizaci Svaz učitelů tance). Jako své koníčky označuje: kytaru, dobré jídlo a filmy. A také kočku. My jsme se však chtěli bavit o tanci…

Čím je pro Vás tanec a pohyb obecně?

Pro mne osobně byl vždy hlavně zábavou.“

 Jak jste se vlastně dostal k tanci?

Jak se říká… za vším hledej ženu 🙂 Chtěl jsem zkrátka potkat nové lidi, což se povedlo. Potkal jsem spoustu nových přátel i mou přítelkyni a taneční partnerku. To, že bych se tomu někdy mohl věnovat profesionálně, mě tenkrát ani při nejmenším nenapadlo.“

Chodil jste obligátně do tanečních?

Chodil a ani mě k tomu nemuseli moc nutit. Můj otec chodil do tanečních dokonce dvakrát a potřetí ho údajně už nevzali. Po svatbě však už na ples nikdy nešel, což máma dodnes nelibě nese.“

Byl pro Vás někdo inspirací (ať již jedinec či taneční, respektive baletní soubor)?

V začátcích jsem získával inspiraci v klubech, kde se schází latinos. Když vidíte plný parket lidí, které spojuje radost z tance, snadno tomu propadnete.“

 Kdo byl Vaším prvním tanečním pedagogem, trenérem?

Mým prvním lektorem salsy byl Ruben. Ten zde učí, pokud vím, už čtvrt století a vychoval zde mnoho tanečníků i lektorů.“

Je někdo Vaším tanečním vzorem?

Jako lektor se věnuji především bachatě a velkým vzorem jsou pro mě tanečníci, kteří mají velkou zásluhu na tom, že bachata je čím dál tím víc populární po celém světě. Některé z nich se nám dokonce podařilo pozvat do Prahy, aby se i naši tanečníci mohli učit od těch nejlepších. Teď v únoru k nám dorazí do Prahy několikanásobní mistři světa, úžasný taneční pár z Argentiny Marcelo a Belen, na kterých si cením jejich originalitu a drive. Moc se mi líbí také například velmi muzikální španělský pár Ronald a Alba. Lektorsky jsem měl možnost zažít několikrát tvůrce bachaty sensual – Korke a Judith a jejich metodika je opravdu na velmi vysoké úrovni.“

A na domácích parketech?

V českém zastoupení je pro mne vzorem a mentorem Luděk Lužný z Brna (dlouholetý lektor a majitel taneční školy Stolárna), který mj. velmi dbá na komunikaci se studenty a obecně na vztahy v komunitě, což považuji v naší branži za jeden z pilířů úspěchu.

Vychováváte nové tanečníky, jaký máte názor na taneční pedagogiku?

Klubové tance jako bachata, salsa, zouk nebo kizomba jsou vyhledávané především kvůli zábavě. Typickým lektorem salsy či bachaty zpravidla bývá hobby tanečník, který danému tanci podlehne natolik, že začne nabité zkušenosti předávat na svých kurzech. Bývá to tak mix faktů a zkušeností nabitých na jiných kurzech či workshopech, velmi často i s ,backgroundem´ například baletu, streetu či jiných tanečních stylů. Je pak už na každém lektorovi, jakým způsobem výuku strukturuje a na co dává v daném období důraz. Otevřeně přiznáváme, že se nesoustředíme na vytváření originálního tanečního stylu, ale předáváme dál primárně zkušenosti nabité na zahraničních festivalech. Našimi klienty jsou zejména tanečníci, kteří tančí pro zábavu, hledají aktivní odpočinek, takže v nižších úrovních dávkujeme technické znalosti postupně, aby nám zbyl čas je naučit figury, které si mohou zatančit hned po hodině na party. A těch je v Praze nepočítaně.“

A na českou taneční metodiku?

„Zahraniční lektoři na světové úrovni bývají velice často studenti tanečních konzervatoří nebo se od malička věnovali sportovnímu tanci. Zatím co u nás jsou lektoři většinou hobby tanečníci, kteří danému tanci podlehli, mají svá zaměstnání a výuka tance je pro ně koníčkem. Co se týká výuky samotné, lektoři k sobě časem přitáhnou ty své studenty, kterým vyhovuje jejich taneční styl, osobnost anebo způsob výuky. Já osobně se snažím o přístup ,laskavě profesorský´, s přísností to občas přeháním. Vím o tom a učím se. 🙂 Mám vedle sebe moji usměvavou partnerku Elišku, která umí náladu vždy odlehčit, abych to nebral zas tak vážně.“

A konkrétně v oblasti bachraty?

Pokud se zaměřím pouze na bachatu, je potřeba vyzdvihnout práci lektorů v regionech, kteří vzdělávají tanečníky, zvou do svých tanečních škol lektory z větších měst. Je to často nevděčná práce, ale když ho to ale baví a vytrvá, odměna se dostaví v podobě nadšené taneční komunity. Poměrně velkou část nadšenců najdete třeba v Plzni, Českých Budějovicích, Brně, Olomouci, Ostravě. Nejsou to však zdaleka jediná místa, kde se v Čechách a na Moravě bachata tančí.“

Měli jste své svěřence v nějakých tanečních či televizních soutěžích?

Ano, minulý rok jsem měl možnost pomáhat juniorskému páru Rozárce a Standovi z Kolína, kteří skončili ve své kategorii na prvním místě. Dalším pár v kategorii dospělých z České Lípy skončil na pátém místě. Moji partnerce Elišce se podařilo vyhrát na Star Gate Show na loňském Fresa Dance Festivalu. Několik našich současných či bývalých svěřenců pak vede vlastní kurzy či workshopy bachaty. Přímo televizní soutěž v bachatě žádná nebyla, ale třeba to přijde.“ 🙂

 Stavíte i sám choreografie?

Vysloveně soutěžní choreografie jako celek nestavím. Spíše jsem se zatím dostal k soutěžním párům, kde bylo potřeba zapracovat na technice či je naučit nové figury, v kterých se cítili a vypadali dobře. Bylo pak na jejich trenérech, jak pak jejich vlastní soutěžní sestavu poskládali.“

 Je složitější choreografie kolektivní než párová?

Nejvíce nás bavila choreografie pro naše studenty. Loni se nám podařilo dát dohromady dvě party lidí z našich kurzů, sedm a pět párů, s kterými jsme pak vystoupili na naši party k zakončení sezóny. Zažili jsme u toho spoustu zábavy a určitě to zopakujeme.“


Kde se k tvorbě choreografií inspirujete?

U juniorů učím figury, které znám už dlouho a vím, na co si mají dát pozor. Figury z bachaty sensual jsou pro ně často příliš náročné, a proto se soustředíme spíše na hezky provedené lehčí věci. Při stavění choreografií pro naše kurzisty vycházíme hlavně z tanečních variací z naučených na našich pravidelných hodinách, na přípravu vystoupení totiž nezbývá moc času. U mých vlastních choreografií to je pak z části invence, často vznikne něco nového náhodou, částečně figury z workshopů zahraničních festivalů od našich oblíbených lektorů či inspirace z videa na internetu. Snažíme se sledovat nové trendy a vše hned vyzkoušet.“

Máte nějaké – mimo soutěží – dlouhodobější zahraniční zkušenosti?

Zatím ne, ale třeba se to změní.“

Myslíte, že jsou zahraniční tanečníci oproti naší taneční špičce někde napřed?

Bohužel, v zahraničí jsou v těchto tancích stále napřed. Například zouk, u kterého mají tendenci končit tanečníci, kteří se nebojí techniky, je myslím u nás na docela dobré úrovni. Pro salsu či bachatu uvedu často slýchaný názor, že zde tanečníkům úroveň nabytých zkušeností pro příjemně strávený večer na taneční party postačí. S motivací to u nás není nejlepší… Není to úplně špatné, ale pořád máme co dohánět.“

Co to – podle Vás – způsobuje.

Například v Polsku, které je nám kulturně i místně blízko, je situace odlišná. Je to myslím způsobené i náskokem v pořádání mezinárodních festivalů. Můj první mezinárodní festival, který jsem navštívil před osmi lety ve Varšavě – Bachaturo, byl už v té době několikanásobně větší než největší festivaly pořádané v současné době zde. A s opravdu hvězdným obsazením. Festival Bachaturo dnes – to jsou stovky někdy i tisíce tanečníků na jednom místě několikrát v roce, navíc za velmi dostupné peníze, není pak překvapením, že Polsko z nám blízkých zemí v bachatě vede. Stále se snažíme naše kurzisty motivovat a organizovat workshopy i s hosty z jiných zemí, jestli to bude platné, ukáže čas.¨Také si myslím, že je u nás nutné pro bachatu nadchnout například středoškoláky, aktuálně jsme moc rádi za čerstvou ,mladou krev´ v řadách našich studentů. Bachata teď zažívá velkou popularitu a své fanoušky si pomalu získává.“

Co chystáte v roce 2018?

V roce 2018 se můžete těšit na pravidelné měsíční party. Aktuální probíhá 10. února v klubu JOE, s krátkým programem, show nebo otevřenými lekcemi pod taktovkou naší školy. Nebudou chybět ani workshopy s hosty z ČR i zahraničí. Naprosto zásadní akcí je pro nás pořádání prvního ročníku Prague Bachata Festivalu, který se koná 23. – 25. února v Praze. Podařilo se nám sem dostat naprostou světovou špičku, dva páry – mistři světa z Argentiny a Izraele. Máme velkou radost, že o festival je zájem i v zahraničí, na parketu se sejdou tanečnci z patnácti evropských států. V září uspořádáme již čtvrtý ročník velmi oblíbené soutěže formou ,Jack and Jill´, kdy partneři jsou k sobě náhodně losováni. Na to se velmi těším. Na soutěži je vždy skvělá atmosféra a na posledním ročníku nás mile překvapila skupina účastníků ze Slovenska.Také jsme dostali jsme několik pozvání na festivaly, kde budeme letos úplně poprvé učit. Třeba na akci Salsa Live v Ostravě. Moc rád bych si udělal více času i na výuku soukromých hodin, nicméně času moc nazbyt nebude.“

A chystáte se naopak vy do zahraničí?

Mé partnerce Elišce se loni podařilo poprvé získat pozvání na vystoupení se svoji skupinou Bachata Divas na mezinárodní festivaly. I letos se její skupina chystá za hranice.“

A co později – v nadcházející sezóně 2018/2019?

V současnosti vedeme pravidelně osm hodin výuky bachaty týdně v Praze, což je dle mého názoru nejvíce v republice. A pakliže bachatě propadne více tancechtivých zájemců, rádi bychom výuku s partnerkou Eliškou v příštím roce ,diverzifikovali´ nejen co se týká taneční úrovně, ale i kurzy odlišili podle jednotlivých stylů bachaty. Určitě bychom nadále chtěli pokračovat s kurzy, party a dalšími tanečně organizačními záležitostmi. Samozřejmě, budeme opět rádi za pozvání k učení na workshopech či festivalech nejen v naší republice. Troufám si říci, že za přispění tanečních škol, ostatních promotérů, lektorů či nadšených tanečníků je bachata na vzestupu. A může se stát – tak jak se to dle mých přátel žijících ve Španělsku už stalo tam – že i v našich podmínkách bude časem bachata oblíbenější než salsa.“

Tak vám držíme i za všechny čtenáře TANEČNÍHO MAGAZÍNU palce! 🙂

Foto: archiv Pavla Šimka

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Oblíbení tanečníci ze Stardance otevřeli „Školu tance pro všechny“ v pražských Vršovicích

Profesionální tým lektorů připravil velmi rozmanitý mix kurzů pro nejširší veřejnost: standardní tance, latinskoamerické tance, latinu pro ženy, tanečky pro děti, taneční pro dospělé, tzv. pro-am kurzy (profík + amatér), salsa, fitdance, bachata, argentinské tango, balet, street dance či hip-hop. Co si přát víc?

 

 

 

Marek Dědík, Eva Krejčířová a Marek Zelinka  z populárního televizního pořadu Stardance otevřeli společně s dalšími hvězdami českých parketů „Školu tance pro všechny“.

DSC_0579 DSC_0582 DSC_0586

Škole  šéfují  Vítězslav Rázek s Kristýnou Mückovou, vicemistři republiky ve standardních tancích a mistři republiky v showdance, společně s nestárnoucím Dobromilem Nováčkem, rekordmanem s 28 mistrovskými tituly ve společenských tancích.

DSC_0572

DSC_0613

DSC_0664

Ve škole působí kromě Vítězslava Rázka, Kristýny Mückové, Marka Dědíka, Evy Krejčířové, Dobromila Nováčka, Zdeňka Rezlera, Lídy Jánské a Pavla Šimka řada dalších špičkových tanečníků. Lektorem baletu, moderny, hip hopu je Martin Kolda, lektory salsy Ján Dvořák a Agnieszka Przyhoda, která se navíc specializuje na tzv. ladies styling (salsu pro ženy). V loňském roce Vítězslav Rázek s Kristýnou Mückovou připravili na nejdůležitější tanec života, tedy svatební tanec, 50 novomanželských párů.

Slavnostní otevření školy se uskutečnilo přímo v nových prostorách v ulici Madridská.  Oko diváka zaplesalo při exhibici Marka Dědíka s Terezou Stařičnou (Markova přítelkyně), kteří zatančili cituplnou rumbu.

DSC_0592 DSC_0593 DSC_0595 DSC_0599 DSC_0608

Naopak  bujaré veselí zavládlo v okamžiku, kdy vítěz letošního ročníku Stardance, Marek Zelinka s Markem Talagou, předvedli báječnou pantomimu (Synovial) a pokřtili podlahu pivem.

DSC_0634 DSC_0645 DSC_0650 DSC_0651 DSC_0652 DSC_0653 DSC_0656

To se ale nelíbilo tanečnici Michaele Bartkové, vítězce soutěže The Dancer, diváci tedy museli počkat, než bude podlaha odpovídat  nárokům tanečníků. Ovšem  exhibice Michaely rozhodně stála za trochu čekání.

DSC_0665 DSC_0667 DSC_0670 DSC_0671

Seniorští mistři ČR v latinskoamerických tancích Zdeněk Rezler s Evou Krejčířovou dostali  diváky do varu  svým rychlým tempem. Radost přinesli  i mistři ČR v bachatě Pavel Šimek se Soňou Hoffmannovou. O překvapení se postaral Ivan Inofre. Jeden z 9 argentinských tanečníků působících v Evropě ve spolupráci s Lídou Jánskou oslnili početné publikum procítěným argentinským tangem. V závěru předvedli Vítězslav Rázek s Kristýnou Mückovou své parádní vystoupení na živou hudbu s názvem Roztančené housle.

DSC_0697 DSC_0709 DSC_0712 DSC_0713 DSC_0715 DSC_0717

Dívkami a ženami oblíbený Marek Dědík  poskytl  Tanečnímu magazínu nejčerstvější  zprávy  o zbrusu nové škole…

DSC_0564

Které tance tu budete učit?

„Povedu kurzy  sólo latiny pro ženy, tedy zvu  všechny slečny a dámy, které by si chtěly zatančit se mnou a strávit nějaký čas na tanečním parketu. Budeme se učit různé základní kroky standardních i latinskoamerických tanců, poté navazují kurzy, kde se výuka rozšiřuje, tančíme na hudbu, následně tu máme třetí úroveň, kdy si  ženy mohou zatančit  i s  partnerem. Zavádíme také tzv. pro-am kurzy (profík + amatér), to je novinka, v Praze se vyučuje jen v jednom tanečním klubu a my chceme být také exkluzivní.“

Kolikrát týdně Vás budou  dívky  moci vídat?

„Já mám naplánované dva dny v týdnu, jeden den je pro veřejnost, to bude v pondělí, kdy tady budu od rána do večera. Druhý den je pro naše sportovní páry, protože máme své svěřence, takže tyto kurzy budou součástí školy.“

Kdy  přesně začínáte?

„Od prvního dubna začínají kurzy naplno“.

V kolik hodin?

„Jedna z výhod tohoto  tanečního studia je,  že je přístupné stále. Od rána od osmi hodin až do deseti hodin do večera.  Je zde recepce, máme tu pět tanečních sálů, takže člověk si vždycky vybere to své.“

Máte i kurzy pro děti?

„Ano, také.“

Poskytujete soukromé hodiny?

„Ano, samozřejmě. Např. vystoupení s Jitkou Schneiderovou, nebo s mojí taneční partnerkou a přítelkyní,  vedu také soukromé hodiny pro páry nebo jednotlivce, vyučuji i svatební tance.“

DSC_0566

Děkujeme za rozhovor

 

Nejtěžší  taneční krok  je ten první. Začít!!!!

Více na www.tanecprovsechny.cz

 

Foto: Eva Smolíková

Taneční magazín

 

Propojení dvou tanečních světů způsobilo oheň na tanečním parketu

22. března proběhla v Klubu Hany Bany velká taneční akce LATINO vs Hip hop

 

22. března proběhla v Klubu Hany Bany velká taneční akce LATINO vs Hip hop

Celá akce byla  určená pro milovníky čistého  tance, nenašli byste tady soutěže, ani  formace, ani skupiny.  Ovšem tanečníci si s chutí “zabattlovali”.

Kolem 10.oo hodiny se všichni  tanečníci sešli na parketu, někteří se vrhli rovnou do tance.

6

Shows: New style hustle- Miss Bibi a Emílio (impro)
Latin Hustle- Honza Dvořák a Karolína Macháčová
Tango Argentino- Just Jörg & Marie Krizenecka
Regeaton – Doris Martinez a Maykel
MAMAS a SIA SAI

8

LATINO vs HIP HOP – New challenge

Salsa, Bachata, Zouk, Merengue, Kizomba, Mambo, Latin hustle…

Hip hop, House dance, Waackin´, Funk stylez, New style hustle…
5

Kolem 11.30 začali lektoři vést své  workshopy, které byly sestaveny jak  z Latino tanců,  tak i Hip hopu. Tanečníci si mohli vyzkoušet  např. tyto taneční styly: New Style hustle (Miss Bibi a Emílio), Hip hop (Káka a Máka (BDS)), Reggeaton (Doris Martinez), Latin Hustle (Honza Dvořák a Karolínka Macháčová) a posledním stylem byl West Coast Swing ( Aneta Perez a Zdeněk Kabát)
7

Dále probíhaly hip hop dance a latino dance,  závěrečný “battle” mezi Latino a Hip hop stylem vyhrál hip hop (pouze o dvě desetiny decibelů).

Tanečníci se rozešli až po 4.00 hod ráno!

Zeptali jsme se pořadatelky Sabiny Škodové alias “Miss Bibi”, jak hodnotí letošní akci:

Miss Bibi: “Po čtyřech letech, co organizujeme tyto taneční akce, je už našim hip hoperům jedno na co tančí, vytančí i latino část a zrovna tak latino tanečnici se už nebáli naší hudby, takže všichni tančili na všechno až do 4.00 hod ráno.

4

Očekávaným zlatým hřebem večera byl battle Latino vs Hip hop, kde se  proti sobě postavily dvě hvězdně obsazené crew Latino a Hip hop. Výsledek byl opravdu těsný. Měřili jsme decibely, dav nakonec určil jako vítěze Hip hop crew. Zmíněný “battle” byl pro mě mimořádný zážitek,  strhlo se tu něco, co jsme vůbec neplánovali, i pro diváky mělo toto vystoupení obrovskou sílu, neskutečnou energii. Byla jsem překvapená, jak se Latinos perfektně připravili, oni běžně “nebattlují”, je to pro ně nové, dost  nás zaskočili…. Naštěstí to naši hip hopeři ustáli.”

3

Taneční magazín: Proč je dobré spojit hip hop a latino dance?

Miss Bibi: “Jsou tu dvě odlišné kultury, lidé jinak vystupují, poslouchají jinou hudbu, jinak žijí,  je to pestré. I pro diváky je zajímavé sledovat tyto odlišnosti.”

 Taneční magazín: Každý tančí na jakoukoliv hudbu?

Miss Bibi:  “Neznamená to nutně, že hip hopeři musí tančit na latino hudbu, ale když je to dobrý tanečník, poradí si s tím, i když to není jeho hudba, na kterou je zvyklý. Hip hopeři se  “vybouří” na latino music,  naopak zase latinos se “pokroutí” na  Hip hop, House music nebo i funk.”

1

 Taneční magazín: Který styl je oblíběnější u diváků?

Miss Bibi: “To se dá těžko říct. Každý jinak. Pánové rádi sledují krásné salseros, které se vlní v bocích, dívky se zase rády podívají na  hip hop dancers, kteří si užívají např. soulovou hudbu.   Naopak hip hoperky jsou pěkně ostré holky. Jednoduše, někdo má rád něžnou květinu, někdo má rád ostrou holku.

Například celý blok shows zakončily “Mamas”. Jejich  show měla  neuvěřitelný náboj, z těch holek šla taková energie, že “chlapi doslova oněměli.” Jako protiklad obrovské energie bylo pro mě Tango Argentino (Just Jörg a Marie Kříženecká), které bylo neskutečně tajemné, čisté, svým způsobem ledové, ale přitom tolik živočišnosti na parketu….

11

Za celý večer si tanečníci mohli zatančit tolik tanečních stylů, až  si říkám, zda je to vůbec možné…ale je…LATINO vs HIP je toho důkazem.

10

Ráda bych touto cestou, společně s Jahodou (spoluorganizátor), poděkovala všem, kteří  se s námi podíleli na přípravách této akce, vyučovali na workshopech, vystupovali, fotili, točili, DJs…

„Byla to taneční sláva plná ohně a zábavy na jednom parketu! DĚKUJEME“

 

9

 

Taneční magazín