aerofilms – Taneční magazín

Lidi krve

Drama v režii Miroslava Bambuška vstoupí do kin v listopadu 2021

Producent Saša Dlouhý (FREESAM) uvede v listopadu 2021 do kin celovečerní snímek Lidi krve. Filmové drama reflektuje cestu k vlastním kořenům a ke smíření. Odehrává se v současnosti, ale pracuje s reminiscencemi zavádějícími diváka do poválečného Československa. Příběh tvoří osudy skutečných obyvatel bývalé německé obce Vitín. Minulost se tak stává klíčem k přítomnosti. V hlavních rolích se představí Karel Dobrý, Miloslav König, Miloslav Mejzlík, Tomáš Bambušek, Jiří Černý, Jakub Folvarčný, Jakub Gottwald, Juraj Bača či Tereza Hofová. Autorem scénáře a režisérem filmu je Miroslav Bambušek.

Ústřední postavou filmu Lidi krve je Otto Hille (Miloslav König), který je najat, aby zavedl starého a těžce nemocného Leopolda Švarce (Miloslav Mejzlík) do krajiny jeho předků. Symbolické martyrium očistce jej má dovést ke smíření. Vydávají se do roku 1945 do již rozpadlé německé vesnice Vitín, která je středobodem celého příběhu a jejich společná minulost se propojuje. Otto zde potkává přízrak svého děda Otfrieda Hilleho (Karel Dobrý). Stává se svědkem událostí, které objasňují to, co Ottu v nočních můrách děsí a co starý Švarc skrývá.

„Film se zabývá věcmi a událostmi, které nechceme slyšet a které záměrně odsouváme na okraj, protože je obtížné s nimi žít. A toto odsouvání rodí mentální nemoc, nezájem, lhostejnost, která se rozmanitě projevuje v naší přítomnosti tím, jak lidé myslí, jak se rozhodují, jak jednají, jak volí. A tak žijeme ve světě, který je plný otázek, na které nechceme hledat odpovědi, protože jsou nepříjemné, náročné. A tím si vytváříme „mentální Sudety“. Černou díru, o které se radši domníváme, že v ní a za ní nic není. „Mentální Sudety“ jsou propast, kterou jsme zdědili po svých předcích. Naše generace ji nemá chtít předávat svým potomkům,“ dodává režisér snímku Miroslav Bambušek.

Film Lidi krve vznikal šest let, dokončen byl v květnu 2021. Natáčení probíhalo v Severních a v Západních Čechách, v Jihomoravském kraji, na Severní Moravě, v Polsku a na Azorských ostrovech. Autorem scénáře a režisérem filmu Lidi krve je dramatik a divadelní režisér Miroslav Bambušek. Napsal přes čtyřicet divadelních her, dvě operní libreta a filmové scénáře. Dlouhodobě se věnuje projektům, které vnímají kulturu jako platformu pro politické a sociální reflexe. V tomto smyslu v minulosti působil např. v Národním divadle, v Divadle Na zábradlí, v HaDivadle či Studiu Hrdinů. Zaměřuje se ale i na realizace svých projektů v nedivadelní, především industriálních prostorech spojených s pamětí konkrétních událostí (sem patří např. dlouhodobé projekty Perzekuce.cz či Cesty energie). Za své projekty získal mnohá tuzemská ocenění: ceny Alfréda Radoka, ceny Divadelních novin atd. Jeho poslední film Jan Hus – mše za tři mrtvé muže získal cenu Andreje Stankoviče.

Produkci snímku zajistil Saša Dlouhý se svojí společností FREESAM v koprodukci České televize a slovenské atelier.doc. Film byl mimo prostředků producenta a koproducentů finančně podpořen Státním fondem kinematografie, Jihomoravským filmovým nadačním fondem, Česko-německým fondem budoucnosti a Audiovizuálním fondem. Distribuci snímku zajišťuje Aerofilms.

Více informací na www.freesam.org a www.lidikrve.cz.

Lidi krve

Délka filmu: 85 min, Rok: 2021

Režie: Miroslav Bambušek

Producent: Saša Dlouhý – FREESAM

Koproducent: Česká televize, atelier.doc

Premiéra: podzim 2021

www.lidikrve.cz | www.bloodkin.tv

Hlavní herecké obsazení

Otto Hille – Miloslav König
Ottfried Hille – Karel Dobrý
Leopold Schwarz – Miloslav Mejzlík
Leopold Schwarz za mlada – Juraj Bača
Anna Hille – Tereza Hofová
Henry – Jakub Gottwald
Mišel – Jiří Černý
Lékař – Jakub Folvarčný
Pečovatel – Tomáš Bambušek

Tvůrci a štáb

Scénář a režie – Miroslav Bambušek
Producent – Saša Dlouhý
Kamera – Jakub Halousek
Střih – Jan Daňhel
Dramaturgie – Kristián Suda
Hudba – Tomáš Vtípil
Koncepce masek a kostýmů – Zuzana Bambušek Krejzková
Zvuk – Václav Flegl
Výtvarník – Josef Bolf
Výkonný producent – Pavel Vácha
Vedoucí natáčení – Eva Pavlíčková
Architekt – Daniel Tůma
Kreativní producent ČT – Josef Viewegh
Vedoucí Filmového centra ČT – Helena Uldrichová

Eliška Míkovcová

pro Taneční magazín

MONIKA NAČEVA živě zahájí „live“ festival »ART PARKING«

Od závěru dubna do konce června. Drive-in festival Art Parking nabídne divákům v Praze 3 a v Praze 7 bezpečné divadlo, koncerty i kino.

Na parkovištích Pražské tržnice a Nákladového nádraží Žižkov začne multižánrový festival „Art Parking“, který dá prostor živému umění. Na principu drive-in nabídne divákům v automobilech od 24. 4. do konce června desítky divadelních představení, koncertů i filmových projekcí.

Živé umění potřebuje sdílený okamžik „tady a teď“

Cílem festivalu „Art Parking“ je umožnit bezpečné setkání člověka s živým uměním. Proto se záměrně neomezuje na streamování on-line vysílání, ať už divadelních inscenací popřípadě koncertů. Anebo na virtuální společné sledování filmů. „Nechceme se ustreamovat k smrti, živé umění potřebuje živého diváka a naopak,“ vysvětluje dramaturg festivalu Karel Kratochvíl, který chce nabídnout prostor co nejširší škále performerů napříč žánry, jež jsou současnou situací postiženy.

Monika Načeva na archivním snímku na střeše Paláce Lucerna z projektu „Zdivočelí koně“

Hudební dramaturgie festivalu „Art Parking“ je široce rozkročena. Od křtu nového alba Moniky Načeva, která celý festival zahájí, přes koncerty klasické hudby až po produkci pro děti nebo hiphop.

Divadelní linka sleduje tvorbu nezávislých divadel, akcentuje přitom pohybové a taneční inscenace. Diváci tak uvidí „1000 věcí, co mě serou“ s Bárou Kubátovou, Jakubem Albrechtem a Tomášem Dianiškou, ale vystoupí také tanečnice z Holektivu, zažonglují Bratři v tricku, zapojí se i soubor Geisslers Hofcomoedianten a mnoho dalších.

Živě zazpívá i Ester Kočičková (vlastním jménem Renáta Pařezová)

Filmová dramaturgie vzniká ve spolupráci se společností Aerofilms. Chce v čase omezeného cestování nabídnout divákům, alespoň prostřednictvím filmového plátna, možnost vyrazit do zajímavých destinací.

Počet parkovacích míst je z důvodů bezpečnosti omezený

„Art Parking“ zaručuje kulturní zážitek bez nutnosti vystoupit z vozu a jakéhokoli fyzického kontaktu. Bezpečnost je zaručena. Rozestupy mezi vozidly jsou větší než u parkovišť při nákupních centrech.

Celý proces objednávky vstupenek, samotná kulturní produkce, včetně distribuce občerstvení, proběhne bezpečně a bezkontaktně z prostředí domova nebo z osobního automobilu.

Producentem festivalu „Art Parking“ je agentura Art Prometheus, která má mnohaleté zkušenosti s pořádáním venkovních kulturních akcí a festivalů. Autorem i dramaturgem festivalu je již v úvodu citovaný Karel Kratochvíl.

Záštitu nad akcí převzala pražská radní pro kulturu Hana Třeštíková.

Festivalová závora holešovického parkoviště se divadlům a koncertům otevře v pátek 24. 4. Drive-in kino v prostorách Nákladového nádraží Žižkov zahájí promítání v pondělí 27. 4. Prodej vstupenek probíhá přes službu GoOut.

K programové struktuře festivalu: program@artparking.cz

Web: www.artparking.cz

Facebook: www.facebook.com/artparking

Dominika Antonie Pfister

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Ve znamení „A“

Druhou listopadovou středu jsme věnovali dvojici setkání s hvězdami. S těmi českými hereckými, sportovními a tanečními díky agentuře ing. Krígla na křtu knihy populárního tanečníka a moderátora Jana Ondera a jeho maminky PaeDr. Zuzany Onderové. A na filmové předpremiéře ve společnosti francouzských filmových hvězd, zásluhou společnosti Aerofilms.

Ve znamení dvou „A“

Ve středu 9. 11.navštívil Taneční magazín dvě kulturní události, které pomyslně spojoval název začínající velkým „A“. Tím prvním bylo obchodní centrum Arkády Pankrác v Praze 4 (kde jinde než na Pankráci :-), kde se probíhal slavnostní křest knížky známého tanečníka a také spisovatele Jana Ondera „Kdo zachrání Pižďucha“. Napsal ji se svou maminkou PaeDr. Zuzanou Onderovou. A vydal ji pan Vladimír Krígl ve své nakladatelské agentuře. Druhým „áčkem“ bylo artové kino Aero v Praze, kde probíhala předpremiéra filmu mladého módního herce a režiséra Xaviera Dolana „Je to konec světa?“, ověnčeného vavříny z letošního festivalu v Cannes.

Maminka slovutného tanečníka i moderátora PaeDr. Zuzana Onderová je (kromě pohádek) i autorkou ilustrací půvabné rodinné knížky.

O knížce populárního tanečníka nyní i spisovatele Jana Ondera (a jeho maminky) náš magazín již podrobně psal. Proto spíše ke křtu samotnému. Účastnili se jej herečka Dana Batulková se dcerou Marianou Prachařovou, bývalá reprezentační atletka – skokanka o tyči Kateřina Baďurová-Janků, jmenovec slavného fotbalového rozhodčího Dymo Piškuly (přezdívaného „Dynamo“) – herec Zdeněk Piškula, zpěvák Radek Banga, kuchařská hvězda Emanuele Ridi a v neposlední řadě i tanečnice Lucie Hunčárová.

Hvězdou křtu byla dcera nakladatele inženýra Vladimíra Krígla – Helena Kríglová. V akusticky velice složitém prostředí obchodní galerie se zaskvěla jako výborná zpěvačka. Celé pozdní odpoledne moderovali společně redaktor Českého rozhlasu v Plzni Petr Čimpera a odpovědný redaktor křtěné knížky Jiří Halbrštát.

Vánočně vyzdobené Arkády Pankrác díky knižnímu distributtorovi knihkupectví Dobrovský a Agentuře Krígl přilákaly stovky zájemců i náhodných kolemjdoucích na křest knížky Jana Ondera a jeho maminky Zuzany.

Nakladatelství „Agentura Krígl“ si zaslouží pochvalu za příjemný titul (nejen) pro děti, který jistě obohatí (nejen) vánoční trh. A jelikož vydavatelé bývají většinou skromně vzadu, rádi uveřejňujeme i fotografii vydavatele – pana inženýra Vladimíra Krígla.

Čtenáři většinou znají tváře herců, zpěváků, sportovců, spisovatelů, ale většinou vydavatelů nikoli. Proto Taneční magazín udělá výjimku a představuje inženýra Vladimíra Krígla, který má největší zásluhy na tom, že půvabná knížka spatřila světlo světa.

Večerní filmová předpremiéra snímku „Je to konec světa“, sebevědomého a ambiciózního režiséra Xaviera Dolana se v pražském kinu Aero nesla na vlně velkých očekávání. Jaký bude film oceněný velkou cenou poroty v Cannes? Žel, očekávání spíše nesplněných…

Pouze statisticky: film z roku 2016 „Je to jen konec světa“ přináší na česká a moravská filmová plátna společnost Aerofilms. Distribuční premiéra byla ve čtvrtek 10. 11. 2016. Konec monopolu pro Českou republiku nadejde 31. března 2026. Snímek byl natočen v koprodukci Francie a Kanady. Film má devadesát sedm minut. Autory scénáře jsou sám režisér Xavier Dolan a Jean-Luc Lagarce. Kameramanem byl André Turpin. Hudbu zkomponoval Gabriel Yared. Hrají: Gaspard Ulliel, Nathalie Baye, Marion Cotillard, Léa Seydoux, Vincent Cassel, Stephan Dubeau a další.

Premisa filmu o rodinných vztazích i téma smrti se zde jaksi vytrácejí do ztracena. Scénář – ačkoli inspirován divadelní hrou – nesahal ani po kotníky například divadelnímu scénáři Yasminy Rezy s obdobnou rodinnou tematikou „Bůh masakru“.

Mladý režisér zde spíše inscenuje neživotné (a velmi často plytké) dialogy klouzající spíše pouze po povrchu laciného efektu. Podle výsledku asi neumí (spolu)pracovat s herci. A je to škoda, jelikož ve filmu se objevuje skvělý Vincent Cassel (syn legendárního Jeana Pierre Cassela) či současná hvězda francouzského filmu Léa Seydoux. U představitele hlavní role Gaspara Ullilea tak místy dochází ke kouzlu (patrně) nechtěného, že jeho herecká bezradnost absolutně nerežírované role konvenuje s bezradností jeho hrané postavy.

Dolan, který se v médiích (podle potřeby) prezentuje jako kanadský (dle místa narození) anebo francouzský (dle rodiště matky) režisér, film samotný nezachránil ani krátkými vloženými sekvencemi spíše pop-artového ražení. A po shlédnutí tohoto snímku se divák může ptát, kde měl Dolan tu drzost prohlásit o Orsonu Wellesovi, že byl pomalý a líný?

Je zajímavé zamyslet se v tomto kontexu, kam spěje současný film? Když obdobné nedozrálé a nikterak neprovokující a téměř nic neevokující dílo získá cenu v Cannes… Nechci spekulovat, zda to není způsobeno tím, že Dolan byl v předešlém ročníku v Cannes sám v porotě? Kde jsou v oblasti psychologického filmu na obzoru nějací nástupci Ingmara Bergmana, polského mistra psychologické drobnokresby Kryzstofa Zanussiho anebo jeho kolegy, který často úspěšně natáčel ve Francii, Kryzstofa Kieślowského?

Film jistě vzbudí – díky kvalitnímu hereckému obsazení – divácký zájem i v Čechách a na Moravě. Pouze nevím, zda to budou miliónové návštěvy jako ve Francii?

Plakát na film „Je to konec světa“, který může být v Čechách a na Moravě promítán od premiéry 10. listopadu 2016 až do 31. března 2026, kdy mu zde skončí monopol.

Závěrem zbývá pochválit Aerofilms za aktuální a méně komerční dramaturgii. Za výtečnou společenskou událost i za chutný popremiérový raut „v režii“ Bageterie Boullevard.

Štítek: aerofilms