Odpad nebo poklad?

Spielraum Kollektiv uvede Zbytečnosti poprvé naživo v Divadle Archa

Střet civilizací. Rok 2022 versus 2500. Co z roku 2022 bude nezbytné za 500 let? Co zbývá? Odpad nebo poklad? Po sérii projektů s ekologickou tematikou chystá česko-německý soubor Spielraum Kollektiv uvedení inscenace Zbytečnosti v Divadle Archa. Po online verzi se tak Zbytečnosti konečně po dvouletých odkladech odehrají naživo. Premiéra se koná v neděli 20. listopadu ve 20.00 v rámci Mezinárodního festivalu dokumentárního divadla AKCENT. 

Píše se rok 2500. Výzkumný tým se s vámi vydává na dobrodružnou výpravu do roku 2022. Do doby splněných snů, uprostřed dobrodružné apokalypsy, ve které jako by zhasla naděje na lepší budoucnost. „Ke Zbytečnostem nás inspirovala naše přehlcenost věcmi. Skrz jejich uhrančivé působení zapomínáme, že prostor, ve kterém žijeme, je omezený, stejně jako zdroje,“ vysvětluje režisérka a performerka Linda Straub.

Zbytečnosti vznikaly ve spolupráci s německým partnerem Taupunkt e. V. a byly vyvrcholením série ekologicky zaměřených projektů, které Spielraum Kollektiv vytvořil v minulých dvou letech – Eko Zpovědnice, Slyšíte nás? Zvukovka pro klima a Recyquiem – Pohřeb plastové láhve. Pro festival 4+4 dny v pohybu vznikla Výstava zbytečností v budově Nové strašnické školy v roce 2020. Zkoušení představení se kvůli pandemii a s ní spojeným omezením přeneslo do online prostoru. „Online premiéra byla šitá na míru lockdownovým omezením. Část týmu hrála z Chemnitz, část z Prahy a interaktivně jsme pracovali s diváky, kteří byli zavřeni ve svých přeplněných domácnostech,” dodává Straub. Zkoušení živé verze o rok později opět zastavil lockdown.

Nyní se soubor ke zkoušení vrací a chystá premiéru živé verze. K té si Spielraum Kollektiv přizval režiséra Jakuba Folvračného a performerku Hanu Malaníkovou, která ztvární novou postavu. V inscenaci dále vystupuje Linda Straub a Philipp Schenker. Součástí je projekce a scénografie Mathiase Strauba a hudba skladatele a sound designéra Myka.

Posun online představení do živé verze si vyžádal jiný divadelní přístup k tématu. „Verbální instruktáže a přímé interakce s diváky na zoomu nahrazují divadelní situace v prostoru. Zatímco v online verzi cestovali agenti z roku 2500 do současnosti, nyní se diváci dostávají k nám do roku 2500, do tajné expozice zbytečností z 21. století. Skrz rekonstrukci se kustodi expozice spolu s výjimečným hostem dotýkají podstaty toho, jak se lidstvo do pasti věcí dostalo a snaží se najít cestu ven,” popisuje Linda Straub.

Inscenace se volně inspiruje českým televizním seriálem Návštěvníci. „Inspirujeme se výchozí situací seriálu, kdy se lidé z budoucnosti vrací do doby příčiny problému. Časový posun umožňuje hravý odstup od zajetého vnímání normality, nadsázku a je zdrojem humoru v tématu, které je zatěžkané vážností.”

Premiéra inscenace Zbytečnosti se koná v neděli 20. listopadu ve 20.00 v Divadle Archa v rámci dvanáctého ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárního divadla AKCENT.

Vstupenky jsou v prodeji na portálu GoOut.cz.

Spielraum Kollektiv: Zbytečnosti
20. listopadu 2022, 20:00, Divadlo Archa – divadelní premiéra

Vstupenky: https://goout.net/cs/zbytecnosti/szkngiu/

Kredity: 

Koncept: Linda Straub, Jakub Folvarčný, Mathias Straub, Philipp Schenker, Heda Bayer, Teresa Weiser

Režie: Jakub Folvarčný

Scéna a videoprojekce: Mathias Straub

Kostýmy: Barbora Burdová

Účinkují: Linda Straub, Philipp Schenker, Hana Malaníková

Hudba: Myko

Světelný design: Patrik Sedlák

Podpořili: Česko-německý fond budoucnosti, Ministerstvo kultury ČR, Taupunkt e.V., Klub Solitaire e.V., 4+4 dny v pohybu, Divadlo Archa a Pražský divadelní festival německého jazyka, Tandem.

Foto:  Jan Hromádko

Pavla Haluzová

pro Taneční magazín

Strach a hamižnost

4 + 4 dny v pohybu přivítají slavného tanečníka a choreografa Frédéricka Gravela

  1. ročník mezinárodního festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu vstupuje do své druhé poloviny. V pátek 14. a v sobotu 15. října uvítá v Divadle Archa slavného kanadského choreografa a tanečníka  Frédéricka Gravela s představením Strach a hamižnost / Fear and Greed. Doprovodí ho živá kapela.

„Mám tři problémy: kapitalismus, patriarchát a otázku, jak je možné, že nás umění nedokáže zachránit.“

Kanadský choreograf Frédérick Gravel odlupuje jednotlivé vrstvy vlastní duše, aby obnažil své strachy a vypustil netvora hamižnosti v jevištním sólu, v němž se odhaluje až na dřeň. Jeho plynulé přechody mezi tancem, zpěvem a terapií, kterou si sám ordinuje, doprovází rocková skupina, jež zůstává v pozadí, zatímco on se potýká se svými emocemi v záři reflektorů. V elektrizujícím vystoupení přetváří úzkost v upřímný pokus o navázání nového spojení se světem. Hledá přesah a rituál, který mu bude dávat smysl. Pokouší se čelit světu a znovu se s ním propojit.

Frédérick Gravel není na pódiu žádným nováčkem, ale poprvé vystoupí jako sólista. Se svým jedinečným tancem, kytarou a třemi hudebníky, kteří mu poskytnou doprovod, se chystá vzbudit pozdvižení, ale také se otevřít tichu. „Vždycky si kladu otázku: Co jako společnost a jako jednotlivci vlastně činíme v prostoru, kde se odehrává performance? Divák si neustále něco představuje, vnímá, projektuje. Je to v jádru lidské – a mě to jako choreografa motivuje. Tanečník prochází nejrůznějšími jevištními událostmi a na konci je celý zpocený, nepochybně v jiném rozpoložení než na začátku. Dobrovolně se vystavuji této cestě, která není cestou kontroly, ale opuštěnosti. To je to, co mě zajímá, co mě děsí.“

Frédérick Gravel absolvoval studia na fakultě tance UQAM (Université du Québec à Montréal) s diplomovou prací na téma „Role tanečníka v demokratické společnosti“. Choreograf, tanečník, hudebník a světelný designér Frédérick Gravel působí na montrealské scéně již patnáct let. Strukturu choreografie obrací vzhůru nohama a svá díla obohacuje o nejrůznější prvky z rocku a performativního umění. V roce 2010 se připojil k souboru DLD jako tvůrčí spolupracovník a v roce 2018 byl jmenován jeho uměleckým ředitelem.

Jeho inscenace – Gravel Works (2009), All Hell is Breaking Loose, Honey (2010), Usually Beauty Fails (2012) a This Duet That We’ve Already Done (so many times) (2015), Some Hope for the Bastards (2017) a Fear and Greed (Strach a hamižnost, 2019) – se setkaly s mimořádně pozitivním kritickým ohlasem doma i v zahraničí. Společně s Étiennem Lepagem se podílel na vzniku Ainsi parlait…(2013) a Logique du pire (2016). V únoru 2015 se vrátil ke kabaretnímu stylu v prostoru Usine C, kde představil Cabaret Gravel se dvaceti hostujícími umělci včetně Dear Criminals a Molinari Quartet. Jeho díla vznikají v úzké spolupráci se všemi členy Grouped’ArtGravelArtGroup/GAG, proměnlivého souboru tanečníků a hudebníků aktivně zapojených do tvůrčího procesu. Frédérick Gravel se stále více věnuje pedagogické činnosti, pravidelně vede tvůrčí workshopy a vyučuje na divadelní škole CÉGEP du Saint-Hyacinthe, na Université du Québec v Montrealu a na montrealské l’École de danse contemporaine. Je také členem Circuit-Est centre chorégraphique.

Máte-li zájem o myšlenkově inspirativní a esteticky vytříbenou show, při níž se budete blaženě chechtat a pohupovat se v rytmu vlastní existenciální krize, nenechte si ujít Strach a hamižnost ujít.

Festival nabízí až do 16. října výstavu současného umění šesti desítek umělců ve velkorysých prostorech bývalého sportovního centra Erpet Smíchov, divadelní představení, performance, komentované procházky a prohlídky.  O závěr festivalu se postará zpěvačka Tonya Graves s kapelou.

Kompletní program festivalu 4 + 4 dny v pohybu a informace o cenách vstupenek či registracích zdarma naleznete na ctyridny.cz.

Adresa místa konání:

Sportovní centrum Erpet Smíchov, Strakonická 4, Praha 5

Divadlo Archa Na Poříčí 1047/26, 110 00 Nové Město

Jízdárna Savarin V Cípu 1, Praha 1 – Nové Město

Partneři festivalu

Projekt je realizován s finanční podporou: hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury ČR, Městská část Praha 5, Vlámská vláda, In-Situ, Creative Europe Programme of the European Union, Slovenský institut Praha

 

4 + 4 dny v pohybu 2022: youtu.be/GWPSUDapQK4

Frederick Gravel: youtu.be/LTisfIKZkW4

Anna Mašátová

pro Taneční magazín

Virtuální, ikonoklastická, sarkastická, existenciální

Retrospektivní showcase režiséra Jana Mocka uvede čtyři představení ve čtyřech dnech

Divadlo Alfred ve dvoře a Divadlo Archa se stanou dějišti showcase divadelního experimentátora Jana Mocka. Od 9. do 12. března nabídnou retrospektivu originálních projektů, které patří mezi to nejzajímavější, co je na pražské alternativní scéně v současnosti k vidění. Přehlídka je jedinečnou příležitostí vidět čtyři představení od jednoho režiséra a jeho tvůrčího týmu a ponořit se do originálního autorského vidění, nacházet skryté spojitosti a linie, které vedou skrze všechna díla.

“Cítíme, že se v naší tvorbě ocitáme na rozcestí, a proto chceme diváky pozvat na retrospektivu našich prací z posledních pěti let. Za tu krátkou dobu se mnohé změnilo a ještě předtím, než uděláme další krok, než se probudíme do snad už post-covidové doby, si potřebujeme ujasnit, kde stojíme, co se vlastně děje a jaké jsou možnosti pokračovat dále. Máme za to, že podobným procesem dnes prochází řada lidí, ” říká o showcase režisér Jan Mocek.

Showcase zahájí gamingová performance VirtualRitual v Divadle Archa. Nabízí live analýzu fenoménu digitální společnosti, jež se formuje v rozsáhlých herních metaverzech, do kterých se logují miliony lidí každý den. V dalších dnech uvede divadlo Alfred ve Dvoře performance Present: Perfect a I AmtheProblem. Prvně jmenovaná je performativní instalací, která se zabývá různými způsoby, jakými se vztahujeme k naší kolektivní minulosti. Inspiruje se současnou vlnou ikonoklasmu a snaží se zachytit okamžik, kdy se z historie stává zbraň na současnost. Všeprostupující pocit provinilosti západní civilizace je tématem multižánrové performance I AmtheProblem, která se z důvodů lockdownu odehrála pouze třikrát. Na scénu přivádí trojici performerů, kteří se svěřují s naléhavou potřebou eticky správného života a (ne)možnosti jej dosáhnout tady a teď. Showcase pak uzavírá nejstarší z uváděných, divadelní báseň o nepřítomnosti,ShadowMeadow, jež radikálně posouvá možnosti práce se světlem, zvukem a divadelním prostorem.

„Projekt je jedinečnou příležitostí ponořit se do divadelního světa režiséra Jana Mocka a pochopit ho v jeho celistvosti. Zveme diváka ke čtyřdenní kontemplaci nad naší současností. Trochu se zasmát. Trochu si rejpnout. Potom se zas tvářit soucitně. A všechny tyto pocity sdílet se samotnými tvůrci v diskuzích, které po každém představení budou následovat. Pro diváky, kteří se rozhodnou vidět všechna představení jsme připravili festivalový pas za zvýhodněnou cenu,“ říká producentka Táňa Švehlová.

Současně s divadelní showcase připravuje tým Jana Mocka také divácké rezidence. Nyní se mohou diváci přihlásit do otevřené výzvy vstoupit do divadelní kuchyně Jana Mocka a podílet se tak na vzniku divadelního představení. Rezidence trvají po celý rok 2022 a první setkání rezidenčních diváků se uskuteční právě při příležitosti Jan Mocek Showcase.

Projekty Jana Mocka se pohybují na hranici divadla a vizuálního umění. Ve svých performancích kombinuje prvky popkultury, politiky a dokumentu a zaměřuje se na současná společenská témata. Jeho inscenace se objevují na tuzemských i zahraničních festivalech jako Fast Forward Dresden, Submerge Digital Arts Festival, 4+4 dny v pohybu, Use the City Košice, Kontrapunkt Sczcecin a dalších. Své projekty uvádí spolu s Táňou Švehlovou v rámci vlastní produkční platformy SixHouses. Je členem platformy In-Situ.

 

Festival pas: 600Kč / studenti 400Kč: https://goout.net/cs/listky/jan-mocek-showcase/gedm/

Program:

9.3. 20:00 VirtualRitual, Divadlo Archa

Gamingová performance, která své diváky přivádí do paralelního světa online videoher. Je průzkumem digitální společnosti, jíž vytvářejí miliony lidí, kteří se každý den po celém světě logují do rozsáhlých herních světů, ve kterých je možné téměř cokoliv. Každá hra má ale svoje pravidla. Urbanista Osamu Okamura, YouTuber Atlet, fotografka a gamerka Adéla Vosičková a virtuální Avatar – čtyři performeři vytvoří expertní gamingový panel, aby odhalili virtuální i reálné rituály, které formují zdánlivě beztížný svět videoher. Co všechno může být předmětem hry? Jaké normy, pravidla chování je možné překročit ve virtuálním prostoru? A v realitě? Jakou roli hrají herní principy v naší společnosti? Za pomoci originálního použití live videa, 3D animací a YouTube formátů, poukazuje performance VirtualRitual na skryté souvislosti mezi realitou a virtuálním prostorem, které na pozadí rychle rostoucího herního průmyslu nabývají na důležitosti.

 

10.3. 20:00 I amtheProblem, divadlo Alfred ve dvoře

Na světě neexistuje nic, za co by nebylo možné cítit se provinile: za prokrastinaci na sociálních sítích, za sledování seriálů na Netflixu, za konzumaci masa, za típnutí telefonu rodičům, za koupi Huaweismartphonu, za vyhnání sudetských Němců a dokonce i za pocity provinilosti nebo za jejich absenci.

Originální performance I amtheproblem vznikla ze zkoumání manifestací pocitů viny na sociálních sítích, jež pramení z rozporů mezi tím, jací jsme a jací bychom chtěli být. Divadelní umělci Irina Andreeva, Wayne Jordan a TinkaAvramova si společně s diváky v šedesáti minutové performanci udělají selfie pocitu provinilosti a konečně se pokusí stát součástí řešení, spíše než problému.

Performance má svým pojetí má blízko k filmovému žánru mockumentu: pohrává si se skutečnými identitami performerů, je plná jejich osobních vyznání a příběhů, která vzápětí zpochybňuje a k nerozeznání směšuje realitu s fikcí. Před diváky tak otevírá bizarní prostor na pomezí divadla a psychoterapie, který zaplňuje (re)produkcí prázdných i smysluplných gest, upřímně míněných postojů i signalizování ctností.

11.3. 20:00Present: perfect, divadlo Alfred ve dvoře

Present: perfect je performance, která zkoumá ikonoklastická gesta, kterými se dnes vztahujeme k symbolům vlastní minulosti jako zdroji naší kulturní identity. Originální performerky Irina Andreeva a TinkaAvramova návštěvníky provedou muzeem, které má ve své sbírce mnoho cenných historických předmětů – ty ale připomínají jen různé verze významných dějinných událostí a už je obtížné rozlišit, které z nich jsou důležité, které je dobré si připomínat a na které je lepší zapomenout. Reprezentativní prostory ctihodné paměťové instituce se pomalu mění v bizarní „rageroom“, ve kterém se události dávno minulé mění v nejaktuálnější přítomnost a z pozapomenuté historie se stává raketomet na současnost.

Od byzantských vojáků pověřených odstraněním portrétu Krista z Bronzové brány do císařského paláce, přes útoky Sufražetek na umění v britských galeriích po dnešní aktivisty bořící koloniální sochy na západ od nás. Vedle dominantních obrazů, ikon a vyprávění vždy existovaly ty alternativní soupeřící, připravené ve vhodnou chvíli zaujmout uvolněné místo. A vedle fanatických ikonoklastů nekompromisně ničících všechny znaky nepřátelské ideologie paralelně existoval dav neméně vášnivých ikonodulů, kteří bránili stávající symboly do posledního dechu.

12.3. 20:00 ShadowMeadow, divadlo Alfred ve dvoře

Performance kombinuje elementy visualartu, objektového divadla a dark ambientu. Zkoumá situace, kdy nepřítomnost objektů nebo lidí vytváří dojem jejich intenzivní přítomnosti. V prázdném prostoru se objevují performeři Irina Andreeva a Jan Mocek, aby v atypickém sále Alfreda ve dvoře objevili skryté prostory, temnou hmotu nebo černé díry, a transformovali je způsobem ironickým i poetickým, humorným i nepříjemným, popkulturním i avantgardním. V současné audio-vizuální přesycenosti přichází s poněkud radikálním gestem: prázdnotou, tichem, tmou, negací, nulou, pauzou. Když se díváte do tmy, tma se začne dívat na vás.

Performance se pohybuje na samém prahu viditelnosti. Originálním využitím LED světel, stroboskopů a dýmu tak vytváříimerzivní prostředí, které nabízí divákům extrémní divadelní zážitek. Vibrující prostor, fyzicky vnímatelné zvuky, obrazce na sítnici, pocit bezčasí a jiné dimenze.

9.3. 20:00 VirtualRitual, Archa Theatre

An original gaming performance takesitsviewers to theparallelworld of online video games. It isanexploration of a digital society whichisformed by millions of peoplearoundtheworldwho log intothevast gaming worldseveryday.

Thevirtualspacesofferitsusersendlesspossibilites to enjoythemselveswithoutcontraints of harsh reality. But every game has itsrules.  Urbanist Osamu Okamura, YouTuber Atlet, photographer and gamer Adéla Vosičková and virtual avatar: fourperformerswillforman expert gaming panel to unpackhiddenmechanisms, prototypes, rituals, thatshapeseeminglyweightlesnessworld of online videogames. Whatnorms, rules and codes are allowed to surpass in virtualspace? And in reality? What role doesthe gaming principles play in our society? By means of original use of a live video, 3Danimations and YouTube formats, the performance unveilshiddenlinksbetweenreal and virtuallivingspaces set atthebackdrop of fast growing gaming industrychangingthewayshowweunderstand reality.

 

10.3. 20:00, I amtheProblem, Alfred in the Yard

There’snothing in thisworldwhichcould not possibly make onefeelguilty: procrastination on socialnetworks, watching Netflix shows, eatingmeat,  hanging up on parents, buying Huawei smartphone, expellingsudetenGermans and even feeling (or not) theguiltitself.

Seminal performance „I amtheproblem“ emergedfrompreviousinquiriesintomanifestations of guilt on socialnetworks, stemmingfromtheclashbetweenwhatwewant to be and whatwe are. Theatreartists Irina Adreeva, Wayne Jordan and TinkaAvramovainvitespectatorsfor a 60 minute performance, to take a selfie of thesharedemotion of guilt and, finally, to make anattempt to become a part of thesolutionratherthanstayingthe part of theproblem.

11.3. 20:00, Present: Perfect, Alfred in the Yard

„Do not castthestatues of thegods“ (Exodus 32 14)

FromByzantinesoldierstaskedwithremoving a portrait of Christ fromthe Bronze Gate to the Imperial Palace, throughtheattacks of theSuffragettes on art in Britishgalleries, to today’sactivistsdemolishingcolonialsculptureswest of us. In addition to dominant images, icons and narratives, therehavealwaysbeenthosealternativerivals, ready to take a vacant place attherighttime. And in addition to thefanaticaliconoclaststhatuncompromisinglydestroyedallthehallmarks of hostile ideology, therewas a crowd of no lesspassionateIconoduleswhodefendedtheexistingsymbols to the last breath.

Present: perfectisourlatestexhibitiondedicated to thephenomenon of contemporaryiconoclasm. It aims to show howwe are stillnegotiatingwhathappened in the past, howourpresentlives are inseparablylinked to oursharedhistory. It presents a collection of presentsfromthe past by linkingour past to presentthusmakingourpresentonceagainperfect.

12.3. 20:00, ShadowMeadow, Alfred in the Yard

Jan Mocek’s performance combineselements of visual art, objecttheater, and dark ambient. It exploressituations in whichthe non-presence of objectsorpeoplecreatesanimpression of theirintense presence.

Performers Irina Andreeva and Jan Mocek appear in theemptyspace of the Alfred ve dvoře theater in order to discoverhiddenspaces, darkmatter, orblackholes, and to transformthem in a mannerthatisironic, poetic, and humorous, but alsounpleasant, pop-cultural and avant-garde. In today’saudiovisuallyoversaturatedworld, theypresent a somewhatradicalgesture: emptiness, silence, darkness, negation, nothingness, pause. Whenyoulookintothedarkness, thedarknessbegins to lookatyou.Makeitstandout.

Táňa Švehlová

pro Taneční magazín

Společenská intervence, kolektivní akce nebo tanec?

Nová performance Veroniky Knytlové bude mít premiéru ve Vzletu

Na rozhraní společenské intervence, kolektivní akce a taneční inscenace se pohybuje nová performance Možnosti spříznění v režii choreografky. Premiéra se uskuteční v pondělí 20. září v kulturním centru Vzlet v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu.

Možnosti spříznění oscilují mezi workshopem, happeningem a performancí. Diváci (i bez jakékoli předchozí zkušenosti práce s tělem) se stanou součástí společné akce. Společně s jedenácti tanečníky se v prostoru stávají přímými aktéry, kteří bryskně a osobitě reagují na hlasové instrukce choreografa. Osoba choreografa se zde redukuje v pouhou vůli a hlas motivující na dálku v reálném čase a prostoru všechny zúčastněné k akci.

„Prvotním impulsem pro nás byla online výuka tance mých studentů formou choreografických cvičení během letošního lockdownu. Můj hodinový proud instrukcí se v domácích podmínkách studentů vždy rozvinul do nekonečného cyklu inspirací. Bizarnost celé situace, často hraničící s počítačovou hrou, ale i naše vzájemná interakce nastartovala tvůrčí proces“, popisuje vznik inscenace Veronika Knytlová.

„Chceme umožnit divákům nahlédnout do tvůrčí kuchyně, přičemž choreografický diktát tvoří jednu z vrstev. Ve které realitě se bude chtít divák akce účastnit – zda se zblízka dívat choreografovi přímo pod ruce a vidět jeho konkrétní imaginativní obrazy a stávat se jejich součástí – nebo ze vzdálenější perspektivy jen sledovat abstraktní pohybové partitury, bude ryze otázkou jeho momentální nálady a volby kanálu na sluchátkách silent disco“, doplňuje Knytlová.

Otevřená a proměnlivá forma této kolektivní inscenace slibuje vždy jiný zážitek. Díky strukturované improvizaci je možné i při opakované návštěvě prožít poměrně radikálně odlišný umělecký zážitek. „Každé uvedení tak slibuje nejen nový prožitek ze svého těla, ale i výpravu za možnostmi vzájemného spříznění“, uzavírá Knytlová.

Tanečnice, choreografka a lektorka Veronika Knytlová získala taneční vzdělání v Tanečním centru Praha, později účastí na nejrůznějších tanečních workshopech v Čechách i zahraničí či svou zkušeností ze stálého angažmá v Bratislavském divadle Tanca. Při studiu architektury na ČVUT a později Pedagogické fakulty UK spoluzaložila úspěšnou VerTeDance Company, kde vzniklo mnoho autorských projektů oceňovaných diváky i profesionálními porotami všude ve světě. Je oblíbenou lektorkou zabývající se výukou tance budoucích profesionálů i naprostých začátečníků. V současnosti se zabývá také terapeutickou prací s tělem, masážemi a jógou. Spoluzaložila spolek Mind Move, který realizuje nejen taneční projekty s výrazným sociálním přesahem.

Kredity:

Koncept, režie, choreografie: Veronika Knytlová
Dramaturgie: Jaroslava Šiktancová, Eliška Vavříková, Jiří Havelka
Hudba: Martin Tvrdý
Světelný design: Adam Uzelac
Zvukový design: Eva Hamouzová

Účinkují: Veronika Knytlová, Barbora Ješutová, Anna Šefrnová, Aneta Bočková, Adéla Vávrová, Adéla Voldrábová, Kamila Paličková, Andrea Tomsová, Daniela Kolková, Omar Toricco Real, Veronika Ghisi, Prokop Štěpánek

Pavla Haluzová

pro Taneční magazín