Pochod se svícemi
Stalo se nepředstavitelné. Probudili jsme se do válečného rána. Ženy a děti rychle prchají před ruskou armádou a muži se chytají zbraní.
Připojte se k pochodu proti ruské agresi
V Bratislavě proběhne pochod za mír na Ukrajině 24. 2. 2022 v 18. hodin na Hodžovom námestí.
Termíny nové premiéry
Nový termín premiéry 420PEOPLE „POPRVÉ A NAPOSLEDY“
Ruší se premiéra “Poprvé a naposledy” souboru současného tance 420PEOPLE v La Fabrice. pro úraz jedné z hlavních tanečnic. Premiéra však zná již svůj nový termín a to je 4. 4. 2022, jako vzpomínka na původní plán začne ve 20:22!
Všechny náhradní termíny
Soubor současného tance 420PEOPLE v koprodukci s divadlem La Fabrika zvou na své nové představení. Vše je totiž vždy “POPRVÉ A NAPOSLEDY”! Obnovené magické datum premiéry bude 4. 4. 2022 ve 20:22.
„Prvotřídní restaurace, velkolepá tančírna i tajů-plný prostor, který už dlouho čeká na otevření… Vintage hits, oslava 60. a 70. let, číšníci v tančírně, tanečníci v restauraci, herci mezi diváky, živá kapela, ale především nečekaní a tajemní hosté. To vše a mnohem více na vás čeká pod rouškou tmy s lahví vychlazených bublinek! Na místo, kde se vše odehraje „POPRVÉ A NAPOSLEDY“, nikdy nezapomenete, to vám garantuji!“ vzkazuje Václav Kuneš, choreograf a režisér inscenace a umělecký ředitel souboru současného tance 420PEOPLE.
Hrají a tančí:
Tanečníci 420PEOPLE, JAKUB PRACHAŘ, DANA BATULKOVÁ, JAN MAXIÁN, VOJTĚCH DYK (HOST VEČERA), MAREK ZELINKA, ANNA POLÍVKOVÁ, loutkař JIŘÍ ZEMAN & loutka ANTON
Režie a choreografie: Václav Kuneš
Čas premiéry: 4. 4. 2022 ve 20:22
Místo: La Fabrika, Komunardů 28, 170 00 Praha 7 – Holešovice
Více informací na: www.420people.org
Více o představení: www.lafabrika.cz/1462/program/poprve-a-naposledy-predpremiera-21-02-2022-19-30
Zuzana Rybářová
pro Taneční magazín
Diskuze o reflexi environmentální krize v umění
Divadlo X10 ve spolupráci s divadelní platformou dok.trin zve na diskuzi o reflexi environmentální krize v umění. Akce je pokračováním cyklu doprovodných akcí k inscenaci Mezní stav
Odvážnou dokumentární inscenaci Barbary Herz o vymírání hmyzu, otravě krajiny a řádném hospodáři Mezní stav uvedlo Divadlo X10 v květnu loňského roku, ale plánovaný cyklus doprovodných akcí podněcujících veřejnou diskuzi s názvem Kdo se stará o to, co není vidět? se podařilo zrealizovat až nyní. Zahájení proběhlo 20.1. za přítomnosti básnířky Małgorzaty Lebdy, jejíž verše ze sbírky Matečník jsou poetickým východiskem inscenace. Během večera četla básnířka z nové sbírky Sny uckermärkerů. Nyní vás zveme na diskuzi o reflexi environmentální krize v umění, která je pokračováním cyklu.
Únorové uvedení Mezního stavu 23. 2. doplní diskuze o reflexi environmentální krize v umění s názvem Stará se umění o to, co není vidět? Kulturní publicistka Petra Kultová ji uvede vstupem o roli médií v otázce reflexe klimatické krize. Debatovat bude kurátor a pedagog Ondřej Navrátil, Anežka Bartlová z feministické instituce Umění pro klima a multimediální umělec Vladimír Turner. Dále se zúčastní Ladislav Železný a Miroslav Tóth za tvůrčí tým projektu Koncert pro zvěř, který byl oceněn prestižní cenou Prix Europa 2021. Odpovědí na otázku, jak se uměleckými prostředky dotýkat environmentálních témat, je i výstava sedmi obrazů Adama Kašpara ve foyer divadla. Adam Kašpar zkoumá přírodu jako fenomén neoddělitelně spojený s člověkem a společností technikou hyperrealistické krajinomalby. Malíř bude na diskuzi osobně přítomen. Celým večerem nás opět provede herec Ondřej Jiráček.
Březnový termín věnujeme hledání možných cest, jak z krize ven. 8. 3. budeme diskutovat o praktické rovině našich životů a centrální otázce, jak se na individuální úrovni můžeme přiblížit udržitelnějšímu stavu světa, či zda je tato snaha na rovině jednotlivce ze své podstaty naivní. V této souvislosti se nevyhneme ani tématu environmentálního žalu. Pozvání na diskuzi s názvem A jak se staráte o to, co není vidět, vy? přijali básník a psychoterapeut Adam Borzič a Marika Volfová za organizaci Re-set, platformu pro sociálně-ekologickou transformaci. Také zazní hlas ženy, která má silnou osobní zkušenost s kroky vedoucími k větší udržitelnosti i v rámci života ve městě, stejně jako bude přítomna zástupkyně nejmladší generace studentů, pro kterou je vlastní likvidovat ilegální skládky stejně jako účastnit se demonstrací za klima.
Obě diskuze navazují na představení, ale diváci mohou přijít opakovaně, a to i jen na samotný doprovodný program. „Celý cyklus pracuje zásadním způsobem s úhly pohledu. Kompletní obraz je nabídnut tomu, kdo se odhodlá přijít znovu a vydat se další cestou. Divák je do pomyslného mezního stavu, situace vyhrocené volby stavěn několikrát. Musí se rozhodnout, čemu bude věnovat pozornost, Pokud chceme vidět svět z širší perspektivy, je v tom vždy kus práce,“ doplňuje Barbara Herz. Doprovodnými akcemi provází herec Ondřej Jiráček a akce proběhnou za účasti autorek projektu Barbary Herz a Anny Smékalové.
Environmentální témata se objevují i v dalších inscenacích Divadla X10, ale forma dokumentárního divadla, k níž se autorka Mezního stavu hlásí, je spíše novinkou. Barbara Herz své umělecké vyjádření realizuje prostřednictvím rafinované montáže zdánlivě nesouvisejících textů, teoretických fragmentů a různých forem autentické zkušenosti. Ve scénáři ožívá polyfonie více jak 20 hlasů. Jedná se o kombinaci odborných pohledů entomologů, ekologů a filosofů se sugestivními lidskými příběhy, které zachycují čtyři herci divákům X10 důvěrně známí: Ondřej Jiráček, Jana Kozubková, Magdalena Kuntová a Jan Bárta.
Foto: Petr Chodura
Barbora Koláčková
pro Taneční magazín
Guided tour výstavy britského umělce Petera Watkinse
Srdečně Vás zveme na komentovanou prohlídku sólové výstavy Morher Tongue britského fotografa a konceptuálního umělce Petera Watkinse, kterou připravil exkluzivně pro Galerii NoD. Komentovaná prohlídka proběhne ve čtvrtek 17. 2. 2022 od 19:00 v Galerii NoD (Dlouhá 33, Praha 1). Výstavou provede autor Peter Watkins a kurátor výstavy Pavel Kubesa.
Výstava Mother Tongue (Mateřský jazyk) je novou audiovizuální instalací současného britského umělce Petera Watkinse, ve které se věnuje zkoumání a apropriaci osobních věcí jeho matky, která zemřela, když byl ještě dítětem. Watkins již více než deset let využívá médium fotografie k prozkoumávání témat paměti, traumatu a úmrtí v rodině. V aktuálním projektu se předmětem jeho umělecko-archivního bádání stávají deníky, těsnopisem psané poznámky a magnetofonové pásky, které po sobě jeho matka zanechala.
„‚Proč žijeme‘? ptá se Watkinsova matka v jedné ze svých soukromých poznámek. Na takové otázky neexistuje jednoduchá odpověď. Výstava Mother Tongue se ohlíží zpět do minulosti, která je podobně nepoznatelná. Nikoliv však se záměrem nalézt odpovědi, ale proto, aby prozkoumala nedostatky a trhliny v samotném procesu vzpomínání. Watkins zde konfrontuje omezenost jazyka a nedostupnost utrpení druhých s naší vlastní touhou najít smysl v tom, co po nich zůstalo. A tak nepoukazuje na klamnou útěchu smíření se s jejich ztrátou, ale na hodnotu učení se s ní žít.“
(úryvek z doprovodné eseje teoretičky a fotografky Eugénie Shinkle)
Peter Watkins (1984) je britský umělec žijící a pracující od roku 2019 v Praze. Ve své dlouhodobé kontinuální práci zaměřené na autobiografické motivy zkoumá témata jako je „ztráta“, trauma či osobní i kolektivní historie. Watkinsovo dílo se věnuje tématu archivace a různých forem paměti. Ve své aktuální umělecké praxi tematizuje způsoby, jakými se prostřednictvím procesu pamatování uchovávají či ztrácejí naše osobní historie. Pracuje především s médiem klasické analogové fotografie, kterou však zařazuje do intermediálního kontextu a probádává tak i hranice mezi jednotlivými uměleckými médii. Do svých výstavních instalací začleňuje sochařské a prostorové elementy, současně ale ponechává ve svých projektech prostor pro textuální intervence, které vychází z jeho zájmu o autorské psaní a kritický výzkum. Za svou praxi obdržel řadu mezinárodních ocenění a jeho práce jsou uloženy ve sbírkách jako je Victoria and Albert Museum (UK) či Museum Winterthur (CH).
Taneční magazín, NoD
