Sólo pro Kateřinu, H2O a pár červených holínek

LETNÍ LETNOU 2018 zakončila pozoruhodná (pod)vodní inscenace „Nesnesitelná tekutost bytí“. Nekonala se přímo v letenském parku, nýbrž v Jatkách78, respektive poblíž jejich scény v pavilonu 11a „Skleněnka“.

Kam za vodou? Kam za „tekutým bytím“? Kam nás z LETNÍ LETNÉ zavedou červené holínky? Odpověď zní: trochu níže pod letenský kopec, do katastru stejného obvodu Prahy 7. Do Holešovic. Do současné tržnice, ale historicky bývalých jatek.

Přípravy „Nesnesitelné tekutosti bytí“ v hale 11a, zvané „Skleněnka“ byly náročné

Na skleněnky do Skleněnky?

Již jsme zvyklí na tradiční scénu Jatka78 v bývalých jatečních (dnes tanečních) pavilónech 7 a 8. Avšak za vodou, hlavní protagonistkou Kateřinou Dvořákovou a režisérem Vítem Neznalem i jeho netradiční inscenací, jsme si museli zajít do jiné části jatečního prostoru, respektive dnes areálu pražské tržnice. Premiéra a třináct záříjových repríz „Nesnesitelné tekutosti bytí“ se totiž odehrávaly v jiné „jateční“ uličce. Poněkud východněji (blíže k muzikálové aréně Rock Opera), v  někdejší jateční hale 11a se vžitým označením „Skleněnka“.

Skleněná krychle ještě nenapojena na vodní hospodářství“

Jiné prostředí, v naprosto odlišné „Skleněnce“, nahradilo dnes již „klasické“ prostory divadelních industriálních sálů Jatek78. A to se ukázalo (alespoň protentokrát) daleko vhodnějším. Zdejší prostor totiž umožňuje větší vzdušnost či variabilitu. A zřejmě i speciálně pro tuto inscenaci kvalitnější zajištění potřebného „vodního hospodářství“.

Hned při vstupu nás ve „Skleněnce“ čekalo obří čtvercové akvárium, jehož jedna strana měřila dva metry a sedmdesát centimetrů. Bylo umístěno uprostřed arénovitého čtvercového sektorového hlediště. Jeho konstrukce čítala na výšku čtyři strmé řady. Do jedné takové sekce se vešlo přibližně devadesát sedících diváků. Tudíž, vyprodané představení mohlo přivítat necelé čtyři stovky zájemců.

Očekávali jsme hravost. Průzračnost. Čistotu. A to vše předem nám název „Skleněnka“ evokoval… I když ke kuličkám měl na hony daleko.

Tragické ozvučení v krychli

Nikoli pouze já, ale většina dalších diváků přicházela na jatka s očekáváním i mnohými otazníky. Jak bude fungovat napouštění vody? Bude herečka již připravena v krychli? Jak bude vidět?

Odpověď na druhou výše uvedenou řečnickou otázku může znít. „ano“. Trochu symbolicky, pod výrazným reliéfním historickým znakem Prahy na jižní stěně, nás očekávala herečka již v onom obřím akváriu. Zatím prázdném. Bez vody. Představení samotné začínalo jejími nezávaznými krokovými variacemi v červených holínkách. Přičemž pojídala a drobila pop-corn. Do toho se postupně vpravovaly hereččiny monology. Ačkoli v programu je, že představení je uváděno v české jazykové verzi, bylo to jaksi jedno. Hlavní protagonistce nebylo vůbec rozumět. Klidně mohla mluvit svahilsky či jidiš. Bylo slyšet spíše nesouvislé „halekání“. Tu tam nesouvislé slůvko. Prostě, tunelový efekt udělal své. Škoda, že se zvukařům nepodařilo tuto bolest – během zkoušení – vyléčit! Jistě šla nějakým, byť náročnějším způsobem, eliminovat. Takto si scenáristé vystřihli několik stránek práce naprosto do vzduchu. Nadarmo. Nemluvě o přípravě herečky… Tedy, odpověď na třetí řečnickou otázku z úvodu této stati zní: „vidět bylo dobře, slyšet nikoli“.

Voda začíná stoupat

Postupně onen nesrozumitelný monolog ustává. Akvárium se zespoda začíná naplňovat vodou. Kateřina Dvořáková se nesmyslně snaží vodu vylévat z pravé i levé holínky. Voda stoupá. Postupně začne krychli plnit proudící „sprchová“ voda od stropu haly. Herečka je chvíli pod vodou, chvíli šlape vodu, chvílemi se snaží na hladině (i pod ní) plavat.

Během této klíčové scény se nabízí otázka, zda byla choreografie konzultována i s trenéry akvabel?

To vše podkresluje archívní i (patrně?) autorská hudba. Jako divák se s jejím výběrem ve většině případů neztotožňuji. Nepůsobí vhodně ani kontrastem! Místy by určitě prospělo i něco v „esoteričtějším“ duchu! Björk? Enya? To by určitě „vodním“ scénám dodalo další rozměry i účinek.

Trochu jako u Bolka Polívky

Když již začínala krychle s vodou i Kateřinou Dvořákovou působit trochu monotónně až nudně, probral diváky nástup rychlé technické roty.

Dva černě odění údržbáři v pracovních overalech přiběhli a začali kontrolovat přívody a uzávěry vody. Pěkně postupně, jeden po druhém. A  to netrvá minutu. Je zde totiž 150 metrů hadic, 25 metrů bazénových trubek, 20 přírub, 11 uzávěrů, 5 sprchových hlavic a 4 jímky! Celkově toto entrée napomohlo změně tempa i rytmu představení. To bez diskuse. Pouze já osobně bych si představoval nějaké reálnější začlenění do inscenace. Třeba náznak pokusu evakuace diváků… Nějaké mobilní zatelefonování? Kolem a kolem vypadala výsledně tato akce jako nechtěný vstup přitroublých klaunů. Cosi jako legendární Jaryn a Baryn v televizních eskapádách „Bolkoviny“ a „Manéž Bolka Polívky“.

Toto je pouze část přívodů vody…

Ale i přes výše uvedené rozpaky patří scenáristům i režisérovi dík za toto oživení…

Odnese to chřipkou či angínou?

Celkově je nápad technicky i umělecky originální. Vít Neznal určitě nezklamal. Kateřina Dvořáková se překonává. Technici, inženýři i vodohospodáři strávili na přípravě jistě stovky hodin. Za to velké uznání.

Voda proudí horem i spodem

Pouze se mně zdá, že technika, efekt a prvotní nápad naprosto přebily nějakou dramatickou stavbu. Představení přestává gradovat asi ve druhé třetině. Voda opadá. Ale s ní, bohužel, i jaksi invence tvůrců. Závěr nenese – kromě očekávaného vysvobození aktérky z již odčerpané krychle – žádnou výraznější pointu. Zůstávají tam sice osamocené červené holínky. Jako memento… Jako výkřik? Ale není to jakýsi výkřik tak trochu do prázdna?

Červené holínky: ikona či memento?

Závěrem nezbývá než pochválit graficky výpravný a informačně dokonalý program. Obsahuje i potřebné poděkování Ochrannému svazu autorskému za licenci k užití autorských skladeb, což by mělo být samozřejmostí i u jiných divadel.

Při dlouhé závěrečné děkovačce jsem pouze trnul, aby Kateřina Dvořáková neodnesla svůj statečný „vodní“ výkon nachlazením.

Nesnesitelná tekutost bytí

Námět: Vít Neznal, Kateřina Dvořáková
Hraje: Kateřina Dvořáková
Režie: Vít Neznal
Choreografie: Dora Sulženko – Hoštová
Dramaturgie: Kateřina Součková
Asistent režie: Viktor Černický
Scénografie: Vít Neznal, Ivan Němec, Petr Vítek
Kostýmy: Petr Vítek, Lenka Rozsnyóová
Zvuk: Jan Sedláček
Hudba: Jan Čtvrtník
Light design: Michal Horáček
Fotograf: Vojtěch Brtnický
Grafický design, koncept: Martin Sršeň
Koproducenti: Jatka78, Letní Letná
www.jatka78.cz / www.letniletna.cz

Foto: archiv Nesnesitelná tekutost bytí

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Hvězdy pop-rockovo-šansonového světa společně v  Dolních Dunajovicích

Martin Production a „Křídla motýlí“. Již pátý ročník!

Již popáté se v sobotu 1. září od 18.00 hodin potkají hvězdy československého pop-rockovo-šansonového muzikantského světa na malebném náměstí jihomoravských Dolních Dunajovic. A vy můžete být při tom!

Agentura Martin Production a Jihomoravský kraj si Vás dovolují pozvat

na 5. ročník benefičního koncertu

 Křídla motýlí“

KDY: sobota 1. září 2018 od 18.00 hod 

KDE: náves Dolní Dunajovice

Z letošních účinkujících se můžete těšit na jména: JITKA ZELENKOVÁ, LEONA MACHÁLKOVÁ, MARTIN FRANCE,  CHANTAL POULLAIN, MARTIN MAXA, YVETTA BLANAROVIČOVÁ, SÁMER ISSA, MARTINA BALOGOVÁ, THOMAS PUSKAILER, MILAN ŠATNÍK, ALEC MOMAC, ŠŤASTNÁ POSÁDKA, MUŽSKÝ PĚVECKÝ SBOR DOLNÍ DUNAJOVICE i další.

Obec Dolní Dunajovice vládne především folklorem, ale před pěti lety se díky zpěvákovi, herci a producentovi Martinovi France v jedné osobě podařilo uvést v světlo světa tento benefiční koncert, jehož výtěžek je určen pro charitativní organizaci DEBRA.

 

Lehké to nebylo tenkrát a lehké to není ani dnes. Děkujeme především Jihomoravskému kraji za podporu, obci Dolní Dunajovice včele se starostou Josefem Hasníkem, ale i městu Brna a jeho primátorovi, ale doufáme, že od této instituce dokážeme do budoucna získat třeba více financí“, dodal Martin France.

Na koncertu se už podruhé objeví šansonová legenda Jitka Zelenková, Martin Maxa, Sámer Issa nebo Thomas Puskailer (SR), ale svou premiéru si zde odbudou například Leona Machálková, Chantal Poullain, která si zazpívá i duet s Martinem Francem, muzikálová herečka Yvetta Blanarovičová nebo Martina Balogová.  Anebo úplně nové tváře  – Milan Šatník, Kamila Hubsch, Kubánec Alec MoMac a další.

Pro diváky je opět připraveno i překvapení. Výtěžek bude již popáté věnován charitativní organizaci DEBRA –  pro pacienty s nemocí motýlích křídel.

Charitativní organizace DEBRA ČR spolupracuje s řadou partnerů z řad státních institucí, nadací, komerčních firem a odborných společností. Sympatizanty je také řada osobností z oblasti zdravotnické i mimo ni. Patronkou organizace a velikou podporou je herečka Jitka Čvančarová. Již po dvanáct let pomáhá tato organizace lidem s nemocí motýlích křídel prožít co nejvíce, trpět při tom co nejméně.

Děkujeme vám všem, kteří společně s námi podpoříte benefiční koncert „Křídla motýlí“ v Dolních Dunajovicích.

Podmínkou pro účinkování interpretů na této akci je bezpodmínečně zpívání na živo a to buď na halfplayback nebo s muzikanty.

Vstupenky za 200,- Kč je možné zakoupit v sítích Ticketlive – www.ticketlive.cz nebo přímo v den konání koncertu přímo na místě. Děti do 8 let mají vstup na koncert zdarma.

Závěrem upoutávka na letošní ročník: https://www.youtube.com/watch?v=egzpsKQAM8M

Foto: Agentura Martin Production

Agentura Martin Production,

TANEČNÍ MAGAZÍN

Čeká na vás festivalová škola Arts managementu!

Opět připomínáme výzvu k přihlášení se do festivalové školy arts managementu konané v rámci festivalu „4 + 4 dny v pohybu“ v termínu od 10. do 13. října 2018. Uzávěrka přihlášek je prodloužena!

Projekt Místa činu v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu vyhlašuje výzvu na čtyřdenní festivalovou školu od 10. do 13. října 2018.


Veronika Bednářová

Festivalová škola je určena studentům, umělcům a zástupcům organizací působící v oblasti kultury. Cílem festivalové školy je nabídnout účastníkům sérii přednášek a workshopů renomovaných odborníků z různých oblastí umělecké produkce (fundraising, právo, sebeprezentace, marketing, osobní rozvoj, koučink, zpětná vazba projektů účastníků, ad.). Festivalová škola nabízí unikátní příležitost pracovat ve skupině 25 vybraných účastníků formou workshopů, přednášek, diskusí a společného sdílení.


Pavlína Fechterová

Součástí školy je společná návštěva večerních festivalových programů a možnost nahlédnout do zákulisí organizace mezinárodního festivalu na netradičním místě (mimo jiné setkání s umělci českých premiér a s organizátory festivalu).


Václav Kuneš

Lektoři, na které se můžete těšit v letošním roce: Veronika Bednařová, Pavlína Fechterová, Sodja Lotker, Magdalena Špačková (České centrum fundraisingu), David Kašpar, Martin Hudeček, Václav Kuneš, Jan Školník, Jiří Sulženko a Denisa Václavová..


Podmínkou je 100% účast na všech akcích školy a součástí nabídky je rovněž možnost návštěvy festivalu (české premiéry, zahraniční premiéry, procházky, a další).


Jiří Sulženko

Poplatek za účast ve festivalové škole včetně vstupenek na představení je 1 500 Kč s tím, že organizátor požaduje zálohu ve výši 1 000 Kč nejpozději do 1. října 2018.

 

Pavel Štorek a Denisa Václavová – organizátoři akce „4 + 4 dny v pohybu“

Výběr účastníků provede organizátor a výsledky oznámí všem zájemcům do 20. září 2018. 

Termín uzávěrky přihlášek je 10. září 2018.

 Více informací o festivalové škole: www.ctyridny.cz

Kontakt: Nikola Böhmová, produkce

E- mail: n.bohmova@icloud.com  

(v případě urgentních dotazů volejte Markétě Černé – telefon: 777305 957)

Přihlásit se můžete prostřednictvím webového formuláře ZDE

Ke stažení:

Foto: archiv soutěže

TANEČNÍ MAGAZÍN

Rezidence pro choreografy s koučinkem láká bohatým programem

Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA připravilo tradiční podzimní rezidenci s koučinkem. Můžete se těšit i na pestrý doprovodný program!

Na konci srpna se můžete i vy stát součástí Rezidence pro choreografy s koučinkem, část jejího programu je totiž otevřená jak profesionální, tak široké veřejnosti. Od 24. do 31. srpna máte šanci vyzkoušet si otevřené tréninky se zahraničními kouči, zúčastnit se otevřené diskuse a také zhlédnout práci mladých choreografů z České republiky i ze zahraničí v rámci Work in progress, které proběhne hned dvakrát.

Projekt Rezidence pro choreografy s koučinkem je jedním z pilotních projektů Centra choreografického rozvoje, SE.S.TA. Každoročně na rezidenci přijedou tři renomovaní zahraniční umělci a vedou rezidence s předem pečlivě vybranými účastníky. Otevřením některých aktivit pro veřejnost se SE.S.TA snaží s trendy současného tance a pohybového divadla seznamovat i širší veřejnost a umožnit odborné veřejnosti setkat se se zahraničními aktéry v jejich oboru, jak s etablovanými umělci – kouči, tak se začínajícími choreografy.

Účastníci přijíždí na rezidenci s vlastním projektem, který chtějí v rámci pobytu za pomoci zkušeného umělce – kouče rozvíjet. Cílem rezidence není ani formování tanečníků ani estetický aspekt projevu, ale získat pro vlastní tvorbu nový pohled, prostor a možnost prohloubit její osobité prvky či hledat další cesty vyjádření uměleckého záměru. Celá rezidence je koncipována jako dialog mezi choreografy a kouči, kteří je v práci vedou.

Doprovodný program v podobě open class, kulatého stolu a work in progress můžete absolvovat buď celý nebo si vybrat jen část, která vám vyhovuje. „Nejlepší je zažít doprovodný program kompletní. Ideální je, když přijdete na některé ranní tréninky a poznáte způsob práce našich koučů i účastníků, v pondělí 27. srpna s námi pak zasednete k diskusnímu kulatému stolu a na závěr rezidence 30. nebo 31. zhlédnete work in progress, které je každoročně opravdu velmi zajímavé, protože je obrovsky různorodé,“ přibližuje koncept doprovodného programu ředitelka Centra choreografického rozvoje, Marie Kinsky a dodává, že účast na celém programu rozhodně není podmínkou.

Letos se účastníci rezidence i zájemci o doprovodný program znovu potkají s Jeanem Gaudinem a Jeanem-Christophem Paré, jako nováček je doplní Tomeo Verges, španělský tanečník, choreograf a pedagog, zakladatel tanečního souboru Man Drake, který mimo jiné vychází z tradic absurdního divadla.

OPEN CLASS: 24.-30. srpna, každý den od 9.30 hodin ve STUDIO ALTA

KULATÝ STŮL: 27. srpna od 15.00 hodin STUDIO ALTA

WORK IN PROGRESS

30. srpna od 15.00 hodin Národní galerie v Praze – Veletržní palác

31. srpna od 19.30 hodin STUDIO ALTA

Víceš informací na: www.se-s-ta.cz

Foto: Dragan Dragič

Michaela Nováková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN